Ranni lov
Vložil: Jenik S | Upravit článek | 30.09.2011 20:57 | zobrazeno: 3651
Krasna zarijova noc...chtel si vychutnat kazdy detail vedel ze se do reviru dostane az v rijnu...zamkl auto a smutne vzpomnel na to ze musel svoji milou nechat doma s horeckou.nachladila se pri nocnim lovu.vedel jak rada by sla s nim.nabil kulovnici a vykrocil.par kroku a je na kukuricnem strnisku.dukladne prohledl pole a jeste poslouchal.ticho a klid.pro jistotu blikl baterkou.zadna odpoved.rozmyslel se na ktery posed vyrazi.zvitezil ten u vetrolamu.potichu a pomalu se blizil k zebriku.porad hledal v dalekohledu pohyb.nic.opatrne vylezl nahoru.bal se i preslapnout,porad cekal prasatka.uz asi zalehla v houstinach.pohodlne si sednul a premyslel co vse v uplynulych dnech zazil.hlavne myslel na ni.vedel jak rada by sla s nim.i kdyz by se v noci na kukurici bala.chybela mu.zvykl si ze lovi spolu.dvakrat lepsi zazitky.zacinalo svitat..krupla vetev az sebou trhnul.vylekal se i kos ve vetrolamu.hlavou mu probehla myslenka na srnce kvuli kteremu sem jel.mel ho ulovit za kolegu.dalekohledem zkoumal dalekohledem kraj pole.srna.citil jak mu busi krev ve spancich.druhy kus a konecne i treti.svetla pribyva kazdou sekundou.srnec mezi nimi neni.srna srnce ciplenka.uziva si ten pocit lovu.ted se pridal dalsi kus.srnec ale ne ten silny.snazi se ho precist.rocek nebo dvoulety?zacina honit ciplenku,ta piska ze uz pokladat nehce.delaji rijna kolecka.porad vyhlizi toho stareho zpatecnika.konecne cte srnecka.na jedne strane spicka na druhe vidlicka.vek jeden spis dva.svetla pribyva.zpatecnik uz se neukaze.mladika zadna skoda nebude a casu je malo.co kdyz je to rocek?uz nema ten detsky vyraz..parozi nizke a slabe.bude lovit.srnecek si svou vyvolenou zene do lesa.nasvitit bod.napinacek.odjistit.srdce busi az je skoro slyset.hlaven kopiruje pohyb srnce.srnecek uz zpomaluje.pevne zapira pusku.stoji na blat.bod na komore.hlavou mu leti myslenka proc tu neni ona.rana trha ranni ticho na kusy.srnecek se lame v ohni.nabojnice kovove cinkla o podlahu.nasava vuni strelneho prachu.ciplenka kouka co se stalo,odbiha.zajistuje a zhasina bod..uklidnuje loveckou horecku.kouka na krasny vychod slunce a je mu lito ze ona u toho nebyla.tolik by ji chtel mit vedle sebe.tolik pro nej znamena.pomalu sestupuje z posedu.hleda srnce.nezapamatoval si orientacni bod.chodi sem tam.nojo kdyby tu byla ona..strniste je skoro po kolena.tady lezi.se smeknutym kloboukem vzdava poctu.dubovy posledni hryz a ulomek za klobouk.lovu zdar.odnasi srnce na kraj lesa a uziva si lov.ma radost ale bez ni to neni ono..foti pro ni alespon spoustu fotek a tesi se az ji je ukaze..krasne rano a krasny lov..
Krasna zarijova noc...chtel si vychutnat kazdy detail vedel ze se do reviru dostane az v rijnu...zamkl auto a smutne vzpomnel na to ze musel svoji milou nechat doma s horeckou.nachladila se pri nocnim lovu.vedel jak rada by sla s nim.nabil kulovnici a vykrocil.par kroku a je na kukuricnem strnisku.dukladne prohledl pole a jeste poslouchal.ticho a klid.pro jistotu blikl baterkou.zadna odpoved.rozmyslel se na ktery posed vyrazi.zvitezil ten u vetrolamu.potichu a pomalu se blizil k zebriku.porad hledal v dalekohledu pohyb.nic.opatrne vylezl nahoru.bal se i preslapnout,porad cekal prasatka.uz asi zalehla v houstinach.pohodlne si sednul a premyslel co vse v uplynulych dnech zazil.hlavne myslel na ni.vedel jak rada by sla s nim.i kdyz by se v noci na kukurici bala.chybela mu.zvykl si ze lovi spolu.dvakrat lepsi zazitky.zacinalo svitat..krupla vetev az sebou trhnul.vylekal se i kos ve vetrolamu.hlavou mu probehla myslenka na srnce kvuli kteremu sem jel.mel ho ulovit za kolegu.dalekohledem zkoumal dalekohledem kraj pole.srna.citil jak mu busi krev ve spancich.druhy kus a konecne i treti.svetla pribyva kazdou sekundou.srnec mezi nimi neni.srna srnce ciplenka.uziva si ten pocit lovu.ted se pridal dalsi kus.srnec ale ne ten silny.snazi se ho precist.rocek nebo dvoulety?zacina honit ciplenku,ta piska ze uz pokladat nehce.delaji rijna kolecka.porad vyhlizi toho stareho zpatecnika.konecne cte srnecka.na jedne strane spicka na druhe vidlicka.vek jeden spis dva.svetla pribyva.zpatecnik uz se neukaze.mladika zadna skoda nebude a casu je malo.co kdyz je to rocek?uz nema ten detsky vyraz..parozi nizke a slabe.bude lovit.srnecek si svou vyvolenou zene do lesa.nasvitit bod.napinacek.odjistit.srdce busi az je skoro slyset.hlaven kopiruje pohyb srnce.srnecek uz zpomaluje.pevne zapira pusku.stoji na blat.bod na komore.hlavou mu leti myslenka proc tu neni ona.rana trha ranni ticho na kusy.srnecek se lame v ohni.nabojnice kovove cinkla o podlahu.nasava vuni strelneho prachu.ciplenka kouka co se stalo,odbiha.zajistuje a zhasina bod..uklidnuje loveckou horecku.kouka na krasny vychod slunce a je mu lito ze ona u toho nebyla.tolik by ji chtel mit vedle sebe.tolik pro nej znamena.pomalu sestupuje z posedu.hleda srnce.nezapamatoval si orientacni bod.chodi sem tam.nojo kdyby tu byla ona..strniste je skoro po kolena.tady lezi.se smeknutym kloboukem vzdava poctu.dubovy posledni hryz a ulomek za klobouk.lovu zdar.odnasi srnce na kraj lesa a uziva si lov.ma radost ale bez ni to neni ono..foti pro ni alespon spoustu fotek a tesi se az ji je ukaze..krasne rano a krasny lov..
Komentáře:
| Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |
Autor: Břéťa Ambrož | 04.10.2011 21:38
Obsahově článek povedený, jen je škoda, že absolutně nepoužíváte diakritiku, velká písmena atd... Úplně to pak kazí dojem ze čtení, nedá se na to dívat. Když už člověk píše článek, měl by si na něm dát záležet... Ale to jen tak na okraj. Lovu
Autor: Fesoj | 01.10.2011 13:52
Možné je všechno. Vždyť "kdybys sto let žil a denně chodil do lesa důvěrně známého, vždycky se můžeš stát svědkem něčeho zcela nového, jenom bloud ti bude tvrdit, že už zná úplně všecko, denně překvapen být můžeš, budeš koukat jako děcko..."
Také jsem slyšel v listopadu troubit jelena a v prosinci v 60 cm sněhu ulovil úpěnlivě naříkající srnu, pronásledovanou srncem. Příroda je mocná čarodějka.
Také jsem slyšel v listopadu troubit jelena a v prosinci v 60 cm sněhu ulovil úpěnlivě naříkající srnu, pronásledovanou srncem. Příroda je mocná čarodějka.
Autor: Jenik S | 30.09.2011 22:39
Dekuju za uznani zvlast od Tebe..ale cas sedi,srnecek ji opravdu prohanel ale nebyla rijna..jinak je to pribeh z 25.zari tohoto roku..vim ze je to neobvykle ale pravdive...
Autor: Fesoj | 30.09.2011 22:16
Na to, že je to první článek, je podle mě velmi pěkný - až na jeden PODSTATNÝ detail : Oprav čas o jeden měsíc zpět, protože srnčí říje v září - to je na pováženou! Ale zase - v srpnu kukuřičné strniště, to se taky hned tak nevidí...Když jsem já psal první článek, tak v něm hustě sněžilo a přitom stromy se svitu měsíce vrhaly pohádkové stíny, což byl taky pěkný nesmysl.