Životní kňour
Vložil: strejda zajíc | Upravit článek | 01.12.2012 02:44 | zobrazeno: 3936
Věděl jsem,že se jednou potkáme.Celý svůj myslivecký život na ten den,kdy budeme stát proti sobě,čekám.Těšil jsem se,jak se tečka v puškohledu usadí na komoře toho úžasného tvora s mohutným předkem,huňatou srstí a svítícími zbraněmi.A ten den právě přišel...
Vyrážím před 22.hodinou,obhlížim pole a pomalu směřuji k lesu.Nikde ani živáčka,až ve Čtverci,to je enkláva 5 hektarů polí v lese,potkávám srnčí.Pomaloučku šoulám lesní cestou,západní vítr je poloviční,co nadělám.
U manželčina krmelce jdu kousek proti němu,pak zase fouká z pravé strany.Byl jsem tu odpoledne krmit,ta cesta rozrytá nebyla!Viditelnost není valná,v řidším porostu ale dostačující.A najednou čichám,čichám člověčinu,vlastně kňourovinu!Což při mém nevalném čichu znamená,není daleko!V úžlabince na potůčku,pod listnáči je lépe vidět,pod smrky je to horší a právě tam se ozve zašustění.Na třicet kroků přede mnou podivný pařez,který tu být nemá!Zvedám dalekohled a z pařezu je divočák,jistě přes metrák,mohutný předek,huňáč-prostě \"méďa\".Spokojeně si cosi hledá v hrabance a postupuje šikmo ke mně.
Rozsvěcuji tečku,pomalu nesu flintu k rameni,červený bod se usazuje před plecí,musí zůstat v ráně,na svážnici má dvacet metrů a pak už jen sráz do přehrady.Stále si spokojeně buchtuje a netuší,že se na něj dívá smrt...
Bááác!Zazní rána,ale jen v mé hlavě,v myšlenkách,dávám zbraň na rameno,vrzne řemen a ufff,dva skoky,ještě nasaje vzduch a ztratí se za zlomem stráně.Usmívám se a posílám za ním přání,ať i příště dopadne takhle.Vlastně jsme spokojení oba...
Zhasínám bod a pomaloučku odcházím k domovu,tedy spíš se vleču,vždyť si odnáším svého životního kňoura.
Stalo se 1.prosince 2012 v 0.15 hodin.Lovu zdar!
Věděl jsem,že se jednou potkáme.Celý svůj myslivecký život na ten den,kdy budeme stát proti sobě,čekám.Těšil jsem se,jak se tečka v puškohledu usadí na komoře toho úžasného tvora s mohutným předkem,huňatou srstí a svítícími zbraněmi.A ten den právě přišel...
Vyrážím před 22.hodinou,obhlížim pole a pomalu směřuji k lesu.Nikde ani živáčka,až ve Čtverci,to je enkláva 5 hektarů polí v lese,potkávám srnčí.Pomaloučku šoulám lesní cestou,západní vítr je poloviční,co nadělám.
U manželčina krmelce jdu kousek proti němu,pak zase fouká z pravé strany.Byl jsem tu odpoledne krmit,ta cesta rozrytá nebyla!Viditelnost není valná,v řidším porostu ale dostačující.A najednou čichám,čichám člověčinu,vlastně kňourovinu!Což při mém nevalném čichu znamená,není daleko!V úžlabince na potůčku,pod listnáči je lépe vidět,pod smrky je to horší a právě tam se ozve zašustění.Na třicet kroků přede mnou podivný pařez,který tu být nemá!Zvedám dalekohled a z pařezu je divočák,jistě přes metrák,mohutný předek,huňáč-prostě \"méďa\".Spokojeně si cosi hledá v hrabance a postupuje šikmo ke mně.
Rozsvěcuji tečku,pomalu nesu flintu k rameni,červený bod se usazuje před plecí,musí zůstat v ráně,na svážnici má dvacet metrů a pak už jen sráz do přehrady.Stále si spokojeně buchtuje a netuší,že se na něj dívá smrt...
Bááác!Zazní rána,ale jen v mé hlavě,v myšlenkách,dávám zbraň na rameno,vrzne řemen a ufff,dva skoky,ještě nasaje vzduch a ztratí se za zlomem stráně.Usmívám se a posílám za ním přání,ať i příště dopadne takhle.Vlastně jsme spokojení oba...
Zhasínám bod a pomaloučku odcházím k domovu,tedy spíš se vleču,vždyť si odnáším svého životního kňoura.
Stalo se 1.prosince 2012 v 0.15 hodin.Lovu zdar!
Komentáře:
| Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |
Autor: Petr Havlín | 02.12.2012 22:34
Strejdo-krása!Lovu zdar!
Autor: Václav Sládek | 02.12.2012 16:15
Vo vo tom to je
Autor: Fesoj | 02.12.2012 00:29
Strejdo, Tobě Lovu zdar a kňourovi /vlastně Vám oběma/ hodně štěstí a zdraví do dalších let ! Já jsem vloni na jaře našel nádherný shoz čtrnácteráka, minimálně na bronz, podle pečetě jsme mu s kamarádem hádali tak 8 let. No a o pár měsíců později, za krásného srpnového rána, mi jeho původní majitel přišel na 30 kroků pod posed. A protože jsem ten věk podle shozu asi určil správně, taky dostal amnestii. Včera jsem si prohlížel letos ulovenou trofej oboustranně korunového dvanácteráka. Věk 3 roky, maximálně 4. A věř mi, že úspěšnému lovci vůbec nezávidím - já bych takovou trofej na zdi rozhodně mít nechtěl.
Autor: Petr Amcha | 01.12.2012 17:13
Také se přidávám s lovu zdar!
Autor: Martin Síla | 01.12.2012 05:36
Strejd, to je dobrý.
Přeji imaginární Lovu zdar!
Přeji imaginární Lovu zdar!