vidlák
Vložil: figi | Upravit článek | 26.05.2016 21:42 | zobrazeno: 4176
Máme v honitbě oblast, kde krom šesteráků žijí i srnci, kteří mají vzhledově velmi líbivé trofeje, i když jsou celý život jen špičáci, nebo vidláci. Je to jižní strana velikého kopce, kde jsou louky, pastviny a husté meze, navazující na les. Lovit se zde musí obvykle šouláním, nebo čekáním na zemi, což mi právě nejvíce vyhovuje. Během let jsem několik takových vidláků nebo špičáků viděl, některé jen jednou, obvykle jsem ale nemohl lovit, buď to na zodpovědnou ránu nebylo, nebo nebyl takový srnec zrovna v mé povolence.
Letos jsem si vybral právě tuto oblast k lovu, a věděl jsem, že musím lovit hned na začátku doby lovu, protože tráva zde bývá velmi vysoká a pak když na pastviny pustí dobytek, je s lovem konec. Přesto jsem tuto oblast nechával v klidu a obeznával srnce v dalších částech honitby. Po polovině května jsem vyrazil i na kopec. Obeznal jsem několik dobrých srnců včetně velmi dobrého šesteráka s dlouhými výsadami a v těchto místech neobvyklou silou paroží, a zároveň ve vysoké trávě srnce, který opět vypadal jak podle zdejší šablony, nevysoké špice, silné, uprostřed výšky lodyh krátké přední výsady. Srnec vytahoval z husté meze do pastviny, kde už ale je tráva tak vysoká, že místy nebylo ze srnce vidět už vůbec nic. V pastvině ale roste osamocený strom s keřem hlohu u kmene, a srnec obvykle vytahoval na pastvinu asi 130 m od tohoto stromu a táhle kolem meze pře místo, kde je tráva výrazně nižší a tam je šance jej ulovit.
Sleduji předpověď počasí kvůli větru, a přichází ten správný večer, kdy bude poměrně klidné počasí, polojasno a hlavně ne moc silný vítr se správným směrem. Našoulávám pastvinou velmi opatrně a potichu až ke stromu a k čekané si stoupám ke keři hlohu. Hustá mez místy širší než 30 m ve které se srnec zdržuje prochází asi pětadvacet metrů okolo mne a pokračuje asi 400 m až k lesu. Srnec by se měl objevit asi těch 130 m daleko a táhnout kolem meze směrem ke mně, kde zhruba 60 m daleko je i místo s nízkou trávou a tím i dobrou možností střelby. Nastává večer, zvon z vesnice pod kopcem oznamuje osmou hodinu, vítr má perfektní směr a já si užívám okolní přírodu, jen těch ptáků, co nablízku zpívá. Najednou pohyb právě v místě, kde je mi zarostlá mez nejblíž a už ho vidím. Vytahuje na neobvyklém místě a pomalu jde pastvinou přímo k mému stanovišti. Vysoká tráva přesahuje srnce a i když zvedne hlavu, tráva je ještě kus nad hroty paroží. Situací, kdy jsem úspěšně lovil na krátkou vzdálenost ve vysoké trávě už bylo mnoho, vím, že si poradím, ale takovýto lov vyžaduje plné soustředění a naprostou přesnost v rozhodování. Neuvidí mně, samozřejmě mám jako vždy kuklu a rukavice, pozadí mi dělá hlohový keř, ale srnec jde stále přímo ke mně a ke střelbě není zatím šance. Ukusuje trávu a už je tak blízko, že naprosto zřetelně slyším, jak ji stoličkami drtí předtím, než polkne. 10 m, 5m, 3m - srnec se pohybuje velmi pomalu, mezitím jsem si nastavil na optice zvětšení 6,5x a paralaxu stáhl na minimum - 50m -, ale tohle vypadá spíše tak, že srnec do mne narazí a já se k ráně nedostanu. Nemám rád rozbitou zvěř, a tohle by byl takto nablízko naprostý masakr, zvláště s mojí nadupanou 243W, proto musí rána sedět velmi přesně.
2,5 m - srnec zjišťuje, že u keře \\\"něco\\\" je, neví co, ale zvedá hlavu do výšky a kouká mi přímo do očí. Ve zlomku vteřiny vidím naostro krk a mezerku mezi hlavou a hřbetem ( z mého pohledu ) kterou krk prochází. V optice je sice obraz naprosto rozmazaný, ale kříž mám těsně na spodním okraji dolní čelisti srnce a zásah bude 4,5 cm níže.
Ihned střílím.
Leží. Zásah sedí přesně na středu krku, a já jsem tak plný adrenalinu, jak jsem už dlouho nebyl. Tyhle lovy na velmi krátké vzdálenosti mám nejraději, prožitek je vždy velmi silný a nezapomíná se. I tenhle bude patřit k těm, které ze série lovů vyčnívají a často si na ně člověk vzpomene. Přestože mám ulovené srnčí i na kratší vzdálenost a celkově srnčího více než půl tisíce kusů, tak vím, když mu dávám jako poslední hryz větvičku hlohu, že tenhle srnec bude patřit k těm nejlepším loveckým zážitkům.
Srnec je střelený přesně, zasažen byl jen krk, ale ten je bohužel celý na vyhození, Ballistic tip byl na hraně kompletního rozkladu ( 960 m/s ) a obratle byly rozbité, v celém krku střepiny. Ale srnec díky tomu výborně vybarvil. Ve zvěřině velmi nadprůměrný, vyvržený 20 kg.
foto na
http://www.loveckastrelba.cz/forum/viewtopic.php?f=16&t=22&start=40
Máme v honitbě oblast, kde krom šesteráků žijí i srnci, kteří mají vzhledově velmi líbivé trofeje, i když jsou celý život jen špičáci, nebo vidláci. Je to jižní strana velikého kopce, kde jsou louky, pastviny a husté meze, navazující na les. Lovit se zde musí obvykle šouláním, nebo čekáním na zemi, což mi právě nejvíce vyhovuje. Během let jsem několik takových vidláků nebo špičáků viděl, některé jen jednou, obvykle jsem ale nemohl lovit, buď to na zodpovědnou ránu nebylo, nebo nebyl takový srnec zrovna v mé povolence.
Letos jsem si vybral právě tuto oblast k lovu, a věděl jsem, že musím lovit hned na začátku doby lovu, protože tráva zde bývá velmi vysoká a pak když na pastviny pustí dobytek, je s lovem konec. Přesto jsem tuto oblast nechával v klidu a obeznával srnce v dalších částech honitby. Po polovině května jsem vyrazil i na kopec. Obeznal jsem několik dobrých srnců včetně velmi dobrého šesteráka s dlouhými výsadami a v těchto místech neobvyklou silou paroží, a zároveň ve vysoké trávě srnce, který opět vypadal jak podle zdejší šablony, nevysoké špice, silné, uprostřed výšky lodyh krátké přední výsady. Srnec vytahoval z husté meze do pastviny, kde už ale je tráva tak vysoká, že místy nebylo ze srnce vidět už vůbec nic. V pastvině ale roste osamocený strom s keřem hlohu u kmene, a srnec obvykle vytahoval na pastvinu asi 130 m od tohoto stromu a táhle kolem meze pře místo, kde je tráva výrazně nižší a tam je šance jej ulovit.
Sleduji předpověď počasí kvůli větru, a přichází ten správný večer, kdy bude poměrně klidné počasí, polojasno a hlavně ne moc silný vítr se správným směrem. Našoulávám pastvinou velmi opatrně a potichu až ke stromu a k čekané si stoupám ke keři hlohu. Hustá mez místy širší než 30 m ve které se srnec zdržuje prochází asi pětadvacet metrů okolo mne a pokračuje asi 400 m až k lesu. Srnec by se měl objevit asi těch 130 m daleko a táhnout kolem meze směrem ke mně, kde zhruba 60 m daleko je i místo s nízkou trávou a tím i dobrou možností střelby. Nastává večer, zvon z vesnice pod kopcem oznamuje osmou hodinu, vítr má perfektní směr a já si užívám okolní přírodu, jen těch ptáků, co nablízku zpívá. Najednou pohyb právě v místě, kde je mi zarostlá mez nejblíž a už ho vidím. Vytahuje na neobvyklém místě a pomalu jde pastvinou přímo k mému stanovišti. Vysoká tráva přesahuje srnce a i když zvedne hlavu, tráva je ještě kus nad hroty paroží. Situací, kdy jsem úspěšně lovil na krátkou vzdálenost ve vysoké trávě už bylo mnoho, vím, že si poradím, ale takovýto lov vyžaduje plné soustředění a naprostou přesnost v rozhodování. Neuvidí mně, samozřejmě mám jako vždy kuklu a rukavice, pozadí mi dělá hlohový keř, ale srnec jde stále přímo ke mně a ke střelbě není zatím šance. Ukusuje trávu a už je tak blízko, že naprosto zřetelně slyším, jak ji stoličkami drtí předtím, než polkne. 10 m, 5m, 3m - srnec se pohybuje velmi pomalu, mezitím jsem si nastavil na optice zvětšení 6,5x a paralaxu stáhl na minimum - 50m -, ale tohle vypadá spíše tak, že srnec do mne narazí a já se k ráně nedostanu. Nemám rád rozbitou zvěř, a tohle by byl takto nablízko naprostý masakr, zvláště s mojí nadupanou 243W, proto musí rána sedět velmi přesně.
2,5 m - srnec zjišťuje, že u keře \\\"něco\\\" je, neví co, ale zvedá hlavu do výšky a kouká mi přímo do očí. Ve zlomku vteřiny vidím naostro krk a mezerku mezi hlavou a hřbetem ( z mého pohledu ) kterou krk prochází. V optice je sice obraz naprosto rozmazaný, ale kříž mám těsně na spodním okraji dolní čelisti srnce a zásah bude 4,5 cm níže.
Ihned střílím.
Leží. Zásah sedí přesně na středu krku, a já jsem tak plný adrenalinu, jak jsem už dlouho nebyl. Tyhle lovy na velmi krátké vzdálenosti mám nejraději, prožitek je vždy velmi silný a nezapomíná se. I tenhle bude patřit k těm, které ze série lovů vyčnívají a často si na ně člověk vzpomene. Přestože mám ulovené srnčí i na kratší vzdálenost a celkově srnčího více než půl tisíce kusů, tak vím, když mu dávám jako poslední hryz větvičku hlohu, že tenhle srnec bude patřit k těm nejlepším loveckým zážitkům.
Srnec je střelený přesně, zasažen byl jen krk, ale ten je bohužel celý na vyhození, Ballistic tip byl na hraně kompletního rozkladu ( 960 m/s ) a obratle byly rozbité, v celém krku střepiny. Ale srnec díky tomu výborně vybarvil. Ve zvěřině velmi nadprůměrný, vyvržený 20 kg.
foto na
http://www.loveckastrelba.cz/forum/viewtopic.php?f=16&t=22&start=40
Komentáře:
| Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se.... |
Autor: figi | 18.02.2017 15:22
Nestárnu. Právě takto jsem začínal, šoulačky a čekané na zemi v lese, zvěř chodila velmi blízko. Nejmenší vzdálenost ulovené srnčí mám 0,75 m od ústí hlavně, lišky od pěti m, černou od šesti m atd. To, že lovím srnčí až do 600 m je jen následný vývoj. Lov nakrátko je nejlepší, zážitek je nepřekonatelný.
Autor: Ellhenicky | 13.07.2016 12:10
Bývaly zde diskuze o lovu na 200-400m a nyní toto? Kamaráde stárneš:-) A jak píší Strejda s Pepou, asi nejlepší by byl oštěp:-)
Autor: Fesoj | 07.06.2016 19:50
Lovu zdar ! Nakonec se všichni budeme muset učit lovit na tyhle krátké vzdálenosti, protože podle směrnic EU budou jedinými loveckými zbraněmi oštěp s kamenným hrotem a pěstní klín.
Autor: strejda zajíc | 02.06.2016 10:53
Lovu zdar!Já už bych ale šel na nůž....:-)