Dnes je 26.4. 2024. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Laický pohled na současný stav lesů na Jížní Moravě



Vložil: Radek Chadim | Upravit článek | 15.02.2019 19:26 | zobrazeno: 4172

Vědecké opodstatnění je zajímavé, já zde napíšu zase názor laický podpořen některými nezávislými názory těch, co se tomu věnují o něco víc než-li já.
Nejsem odborník, jsem drobný vlastník mého lesa a o něco větší drobný spoluvlastník malinko většího lesa, ale jsem v lese nebo v přírodě každý den, a co se děje v lese, nad tím musí kroutit hlavou i laik jako já, navíc jsem takovej idiot, co každou blbost a změnu fotí, ale v současné chvíli to všechno nestíhám ani fotit a natáčet, protože současný stav lesa je přírodní katastrofou, se kterou se bude vypořádávat člověk a příroda dalších 100 let, a doufám, i když patrně marně, že člověk příspěje k tomu, aby to tu přírodu bolelo co nejméně a aby se do budoucna minimalizovala možnost opětovného dosažení nynější stavu (prostě sci-fi :-)).
Neoddiskutovalnými pravdami jsou, že podnebí nebo počasí člověk globálně neovlivní, neovlivní dokonce ani vlivy již vystavěných přehrad a jiných staveb, které ovlivnují lokálně počasí, jako je třeba Dalešická nebo Brněnská přehrady či JEDU, které bezesporu ovlivňují počasí v našem okolí, a že současné problémy s kůrovcem jsou způsobeny zejména suchem a teplem, kdy smrk nedokáže zasmolit brouky, a dále kdy místo jedné nebo dvou generací brouka jsou za rok čtyři generace. Dále je pravda, že současný stav lesa je výsledek minimálně 100 let hospodaření v něm, a lesníci před 100 lety neměli křišťálovou kouli, aby mohli tušit, co se může stát. Dnešní monokultury v té době vznikaly patrně taky po nějaké přírodní katastrofě, neb porosty z fotek, co jsem dal do fotogalerie, byly dle mého posouzení zhruba stejně staré, a to na desítkách hektarů.
Ze současné situace nelze globálně obviňovat konkrétní revírníky nebo hajné, to jsou malí páni, i když právě jejich činnost v současném stavu je nejvíce vidět. Ale současný stav je dle mého názoru prostě důsledek systémového zanedbání největšího vlastníka lesů, kterým jsou LČR. Začíná to na vládě, která chce mít z LČR peníze, u nejvyššího manežmentu LČR v HK, který chce mít velké odměny, vedoucích polesí, kteří chtějí mít prémie až po revírníky, kteří chtějí mít hlavně klid a aby jim do toho takoví jako já furt nekecali :-), až po lesní dělníky, kteří za těžkou dřinu chtějí mít mnohem vyšší platy. Proto se netěží to, co už mělo být dávno vytěženo, současný systém výběrových řízení je pomalý a neefektivní, všude jen samé lobby, korupce a řiťolezectví, ale jaký to bude mít dopad na les nikoho moc nezajímá, hlavně když to sype.
Ve mém sledovaném lese se před třemi roky vyznačily stromy na mýtní těžbu, chodil jsem kolem nich podle mého názoru nepřiměřeně dlouhou dobu, až jsem si říkal, že než to vytěží, tak přijde nějaká přírodní pohroma a zfoukne jim to les, do měsíce přišla v srpnu roku 2017 vichřice, popadala třetina asi z 15 ha lesa, tak jsem si říkal, že bych ty myšlenky měl držet na úzdě, nebo jím tady žádnej les nezbude (a tedy vlastně za to můžu já :-)), po tomto větru byl vyhlášen zákaz vstupu do lesa, ale za ty tři měsíce zákazu se tam z popadaných stromů nevytěžil jediný kubík, přičemž na začátku listopadu přišla další vichřice a popadala druhá třetina smrkového lesa, a pak se až do jara v tom lese nic nedělo. A to už byl za námi velice teplý rok 2017, bohužel si této nečinnosti všiml brouk a spolu opět s teplým počasím se to rozjelo tak, že už to nešlo a nejde zastavit, v létě loňskoho roku brouk letěl lesem tak rychle, že ani harvestr na 12kách mu nestačil v tempu. Dnes už v tom lese neodumřel jen ten mýtní porost, ale tam už dochází k totální destrukci lesa od 10 let výš, paseky a mladý porost, co jsme procházeli při lovu před dvaceti lety tehdy s výškou stromů maximálně 5 metrů dnes schnou a nemá to konce, u nás je to takřka totální desmrkovizace porostu, sice je ještě něco zelené, ale ani měsíc špinavé trenky bych nevsadil na to, že ten porost přežije. Podle mého názoru se lesčemu dalo předejít, kdyby už ty monokultury byly dávno rozbité na menší celky, zmlazené a pak bylo potenciálně v možnostech se s těmi přírodními katastrofami rychleji vypořádat s menšími následky, a i kdyby né, tak už tam prostě mohl být mladý les a né hektary a hektary čerstvých pasek. Tohle také není zcela chyba konkrétních revírníku, ale prostě systému, fungování LČR a státu, který podle mého neprovádí důslednou kontrolu toho, čeho by měl, ale kvůli dvou spadlým borovicím je schopen psát pět dopisů malým vlastníkům lesa :-). Spousta revírníků si stěžuje, že s danou situací nemohli nic dělat, protože nejsou lidi, nejsou stroje, ale zrovna LČR jsou hlavní hybnou silou v otázce zaměstnávání v lese, a prostě když ty lidi, co by v lese chtěli dělat, pořádně nezaplatí, tak ty lidi prostě nemají. Malí nebo menší vlastníci zaplatí lidem zaměstnaným v lese tolik, kolik oni chtějí, protože potřebují práci udělat. Takže LČR prostě se drží kapitalistického hesla, zadarmo koupit, draho prodat, to samozřejmě může fungovat v obchodě, ale né v odvětví, které se odvíjí od faktorů, které člověk nemůže přímo ovlivnit.
Další otázkou je, jak se s pěstováním lesa majitelé vypořádají do budoucna, ale myslím, že ani ten současný stav myšlení lesáků moc nezmění, jednak jsou ještě i dnes přesvědčení, že smrk v naších podmínkách i přes současný stav spasí svět, jednak je zde ekonomická stránka věci, smrk je prostě technická dřevina, pily na zpracování jiného dřeva nejsou úplně technologicky připraveny a další problémy. Nicméně jsem celý nedočkavý, co se na těch pasekách začne sázet, možná to bude ústup malinko k borovicím, ale jestli to bude oko za oko, smrk za smrk, tak ten v našich podmínkách nemá žádný potenciál a borovice na tom není o moc lépe, což je vidět na mladém porostu těchto dřevin, smrky požírá kůrovec od 10 let stáří, borovice likviduje těžký sníh a řídké sázení místo hustého s probírkami.
Neméně podstatnou, nebo spíše nejpodstatnější stránkou věci, je stránka ekonomická. LČR často netěžily, co už mělo být dávno vytěženo jen z důvodu, že byla špatná cena dřeva, kdyby to tehdy vytěžily za 1500,- za kubík, tak by to dnes nemusely stěžkostmi prodávat za 1000,-. Dneska je smrk těžko prodejnej, o borovici nebo dubu ani nemluvě, ten už vám dneska tady neveme vůbec nikdo, Rakušáci už pro to taky nejezdí, pač toho maj taky plné sklady, tak se to rve do kontyšů a lifruje se to na parníky do světa za dvoutřetinovou cenu, aneb globální ekonomika i u nás na vesnici. Tak zdecimovanej trh se dřevem tady ještě nebyl a ještě dlouho bude. Minulý týden jsem četl článek, ve kterém nějaká pomazaná hlava na ministerstvu vymyslela dotování štěpkování i větších stromů, aby se to mohlo lifrovat do tepláren a energetickýh podniků a aby to dřevo nepřišlo vniveč, takže nestačí, že trh se dřevem je celej hyn, ještě se začne dotačně mrvit další obor, a to jen a jen proto, aby LČR se zase ekonomicky polepšili.
Problematika lesa je samozřejmě složitá, a ani nevím, jestli v tomto opravdu kraťoučkém příspěvku :-) jsem na mnoho nezapomněl, a mohlo by mně to být i jedno, ale považuju okolí svého bydliště za svůj životní prostor, ve kterém mně není jedno nic. Navíc když člověk ví, jak to v oboru lesnictví chodí, tak nás jistě čekají ještě těžké časy a nějaké zlepšení situace je jen zbožným přáním. Ale obhajovat činnost lesáků v současném stavu a říkat, jak to obecně dělají dobře, to nemám zapotřebí, i když mezi nimi mám nemálo známých a (po tomto příspěvku asi i bývalých) přátel :-).


Komentáře:


Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....