Dnes je 16.1. 2021. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Blbá rána



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Jaroslav Miňha | 03.09.2014 19:40
Mám hádanku, bohužel ne zrovna radostnou. Před setměním jsem střílel na hraně kukuřice na prase cca tak 60-70 kg na 80 metrů .308 Lapua Mega 12g, trošku „zpomalená“. Pěkně slyšitelný úhoz kule, takový komorový dutý zvuk. Na nástřelu dvoumetrový dost bohatý šplíchanec barvy tak neutrální – ani ne plíce ani tmavá, po deseti metrech v kukuřici ale téměř nic, dosled jsem nechal radši na ráno. Ráno se v podstatě večerní nález potvrdil. Barvy minimum, téměř nic, jen občas trochu máznuto po kukuřici na straně vstřelu ve výšce +/- 40 cm. Psi pak ztratili stopu asi po 150ti metrech a dál nic. Po celé dráze dosledu nebyl jediný záleh. Prase a stopy po barvě nebyly v kalištích okolo, pak mě ještě napadlo prohledat ostružiní a houštíčka kolem, ale nikde nic. Tak nevím, zvlášť po ohledání nástřelu, čekal bych ho ležet maximálně do padesáti metrů s ucpaným výstřelem. Prase ale není, máte tip na zásah? Jenom ho bohužel nebudu moci potvrdit…

Autor: kocourvbotach | 03.09.2014 21:14
Jednou se mi stalo v podstatě totéž,jen 7*57.prase jsme ale naštěstí našli,vstrel byl těsně před branici,jen lehce skrtly kraj plic a výstřel na meko.kulka se asi trochu stočila o žebro.

Autor: Martin Skřivánek | 03.09.2014 22:43
mně spíš udivuje že psi ztratili stopu už po 150m.

Autor: Ivan Nedvídek | 04.09.2014 01:42
Jaroslave, asi před deseti týdny se mi stalo prakticky to samé. Kňourek cca 70kg v nízké kukuřici (cca 30 cm)na 90 m, jen trochu šikmo, ale snadná rána. Po ráně značil a odskočil do lesa. Náraz kule jsem neslyšel, ale to u 308osmi na krátkou vzdálenost z kazatelny není neobvyklé. Byl jsem si stoprocentně jist komorovou ranou a po 10 minutách jsem slezl a šel si ho prohlédnout. Na kraji lesa nebyl a protože už byla absolutní tma tak se mi za ním do strašného terénu neudržovaného selského lesa (nepředstavitelný prales, lépe čurbes) a navíc do prudkého kopce moc nechtělo. Na nástřelu ani kapka barvy, zato zápory a stopa vedla kam jsem si myslel. Zavolal jsem kolegu se psem a když to zkrátím, tak jsme asi po 100 m našli pár kapek barvy, spíše otěr a pak pes ztratil stopu a po 3 hod jsme to úplně vyčerpaní včetně psa vzdali v 01:30 hod. V noci pršelo a ráno byl dosled také neúspěšný. Se vší skromností si myslím, že střílet umím, kvalitní nesčíslněkrát osvědčená flinta, patrona originál Nosler Partition 165 Gr, krátká vzdálenost,ještě bylo trochu vidět. Zkrátka ideální podmínky a výsledek ostuda. Byla to má první spárkatá , kterou jsem po ráně od doby kdy střílím převážně s 308 W nenašel. Neumím si to vysvětlit jinak než střeleckou chybou, i když kříž seděl na komoře jako přibitý. Možná i vliv patrony, prostě nevím. I v takové poloze na nástřelu s Nosler Ballistic tip 150 Gr mi všechno, kromě lišky prakticky zůstává v ohni. Ověřil jsem soustřel na 150 m - 3 rány skoro do jedné díry, přesně nula. Flintou to nebylo - asi rukama. Jo a partition jsem používal už pár týdnů a bez problémů - tři srnci neudělali ani krok. Asi jsem to nějak zvojtil a nevím jak. Tak nebuď smutný, nejsi sám. IN

Autor: Aleš Pastorek | 04.09.2014 09:37
Zapeklitá situace, když se tohle stane. Loni jsem takto také přišel o prase. Nevím, co jsem dělal, ale bod seděl na komoře, jako vždycky. Po ráně prase vyrazilo ve směru, kam mělo natočenou hlavu, udělalo kolečko a zmizelo v kopřivách. Na nástřelu pět malých kapiček, jinak nic. Chodil jsem, hledal jsem v kruzích a nakonec jsem po dvou hodinách volal kolegu se psem. Jinak vynikající a dobrý brakýř také asi neměl "svůj den" a s "břundou" jsme po dalších dvou hodinách odcházeli domů. Divočáka jsme nenašli. Po cca. týdnu jsem se do těchto míst vydal ve dne, že ho alespoň ucítím a uvidím, co jsem posral...... A taky že jo! Chodili jsme 50 kroku od něho a z nástřelu odběhlo asi 300 metrů. Nebylo to sice příjemné, ale divočáka jsem pořádně prohlédl, kam jsem ho vlastně střelil, abych věděl pro příště. Byl střelen na nízkou komoru, tzv."kobylku" (hrudní kost). O tři, čtyři centimetry níže a bylo by chybené a žilo by. No co už.......Kdo nic nedělá, nic nepokazí a za živa se vždycky něco stane. Pokud to Jardo není častější pravidlo, tak se tím netrap, protože se budeš jenom užírat a stejně to nepomůže. Občas se to stává a kdo loví černou zvěř častěji a v noci, tak si tím určitě také prošel. Horší by to bylo s jelenem. To by teprve mrzelo.......

Autor: Martin Skřivánek | 04.09.2014 11:10
Aleši po dvou hodinách hledání a motání se ve stopě to není že by pes neměl svůj den ale ty jsi ty pachy tak roznosil a royšlapal že to pak je složité.nejlepší je zavolat psa hned a je to potom otázka pár minut.

Autor: Aleš Pastorek | 04.09.2014 11:21
Já vím Martine, ale to je to "kdyby". Člověk se vždycky snaží udělat maximum proto, aby nemusel otravovat kolegu v noci a může to skončit, tak jak píšeš. V mém případě to byl mladý pes, který ještě nabíral zkušenosti. V případě zkušeného psa by pošlapání stopy zase až tak vadit nemělo a pes by si měl udělat jasno. Stát se ale může všechno, to je jasné.

Autor: Michal Kulhánek | 04.09.2014 11:22
Zdar chlapi, já měl letos úplně to samý. Před finále MS ve fotbale jsem šel po dešti na posed. Po 5 minutách jsem tam měl cca 20.-25 prasat. Bylo to 45 kroků. Prase mi stálo na široko v pšenici. Koukala z něj větší 1/3 od hřbetu dolu, hlavu mělo sehnutou. Protože se blížila další vlna přívaláku střílel jsem trochu ve spěchu. Prase po ráně padlo a odkazovalo. Ostatní pomalu odešli do řepky. Já jsem z kazatelny utekl do auta a pak pro kamaráda do hospody se slovy: dojdi se převléct potřebuju pomoct. Po příchodu jsem našel pár kapek barvy a prase nikde. Nenašli jsme ho ani se psem ani nikdy poté. Celou situaci jsem si v hlavě přehrával snad stokrát a nevím kde byla chyba (jasně že v rukách). Na obrnou ránu to nevypadalo, barva byla poměrně tmavá - tipoval jsem játra. Holt je ta zvěř neuvěřitelně vitální.

Autor: Martin Skřivánek | 04.09.2014 11:31
jo jasně.stane se,kdo ví jak to bylo.

Autor: Roman Trojka | 04.09.2014 12:01
Moc už tady nepíšu, občas kouknu a pokud je něco smysluplného, tak přečtu... tzv. "blbou ránu dá, nebo dal někdy každý a kdo je tak "zodpovědný" a tvrdí, že se mu to nestalo, nebo nemůže stát, tak buď loví málo, nebo lže!
Co mě, ale nenechává klidným, je to jak, nebo jakými psy se tyto rány napravují... Pokud pes po 150 m. ztratí zájem o stopu, je něco špatně, nebo když prase najdu 300m.od nástřelu a pes ho nenašel, tak je to zase na pováženou... Letos jsem měl mimo jiných dosledů, dva na které jsem byl volán s tím, že to nejspíš nemá cenu, že už tam psi byli a nic, že barva se ztratila a tak podobně jak to chodí... Oba kusy jsem se psy dosledoval ve vzdálenosti 450 a 700 m. Co tím chci říct? Že když nasadím psa na nástřel kde je jakýkoli postřelový znak, tak musí stopu sledovat alespoň 1km, abych mohl za určitých podmínek říct, že je to lehký postřel. Když na nástřelu není nic, co by svědčilo o zásahu a pes je vlažný, tak alespoň 500 metrů. Každý nemůže mít psa a ani by to k ničemu nebylo, ale pokud sám nevlastním kvalitního psa na dosled a lovím zvěř, měl bych vědět komu budu v takovém případě volat... Osobně si vážím každého, kdo mi zavolá a požádá o dosled... Nezajímá mě kdo to je a co je zač. A nikdy nekometuji co leží na konci... Jsem tam pro to, abych postřelenou zvěř dosledoval, mám radost z povedné práce psa a tím to pro mě končí... Bohužel si myslím že každým rokem je situace horší a horší.. Přes zvýšující se počet lovu spárkaté a hlavně černé, dosledu ubývá... Není to, ale tím, že by byli lepší střelci a výkonější zbraně... Jmenovatelem bude spíše, pohodlnost, zaneprázdněnost, a stud se k horší ráně přiznat. Tento příspěvek není mířen na nikoho z vás, ale všeobecný pohled na tuto problematiku.

Autor: Jaroslav Miňha | 04.09.2014 12:06
Psi ztratili stopu nejspíš proto, že to tam bylo čerstvě zlítané od další černé a barva žádná. Tipuju. Mě ale nejvíc mate to množství barvy na nástřelu a ani jeden záleh a to jsme ho večer nikam netlačili. Výstřel se mohl ucpat, od vstřelu bylo na začátku občas máznuto.

Autor: Roman Trojka | 04.09.2014 12:41
Jaroslave, že tam byla další černá, to nic nemění na tom, že dobrý pes by tu stopu rozmotal... Stalo se, teď už je to nejspíš jedno, jen se z toho třeba poučit.. Že zvěř "jen" škrábnem je procentuálně daleko menší pravděpodobnost, než že někde uhyne, nebo je patřičně zmrzačena...

Autor: Martin Skřivánek | 04.09.2014 12:50
Romane přesně.Jardo když jsem dohledával prase a byla na nástřelu barva a později ubyla tak to bylo většinou na měkko a třeba střevo ucpalo výstřel.to klidně může po dalších 100m ležet zhaslé.

Autor: Roman Trojka | 04.09.2014 13:11
Jednou jsem sám střílel na danče, dopoledne na čerstvém poprašku sněhu. Našoulaná daněla s dančetem na 40m. Stáli ve smrkové tyčovině a chovaly se tak, jako že já je nemůžu vidět... Vystřelil jsem v klidu na komoru dančete... Oba kusy odběhly, bez jakéhokoli značení. Na nástřelu nic, v stopní dráze (cca 100m) obou kusů taky nic... Vrátil jsem se pro odloženou mladou fenku MMO a hledal příčinu chybení, nechybitelného kusu. Báře jsem dal volno a kontroloval smrky v okolí místa kde kusy v době výstřelu stály,(jediná možnost bylo trefit větvičku a kule šla jinde) Za chvíli se vrátila fena a oznamovala mi, že něco našla.. Nechtěl jsem tomu věřit,ale měla jazyk od barvy a jeden chlup dančí stříže... Vydal jsem se za ní. Šla zhruba 120m. pak to zlomila doprava a po 30 m. leželo danče s předpisovou komorovou ránou. Ten rok to byl se stejnou ráží a stejným střelivem asi 10-tý kus dančího a všechny předešlé byly v ohni... A pak hledejme logiku. A proto si myslím, že mnoho nechybitelných, chybených kusů, není chybená rána, ale netypické chování zvěře.

Autor: Maral | 04.09.2014 17:36
Zatím jsem psa nepořeboval, jsem za to rád. Nicméně naprosto souhlasím s Romanem. Není pes jako pes. Pokud někdo z kolegů potřeboval dosled, vždy jsem volal spolužákovi s HB, který nemá problém jít onen zmiňovaný kilometr a více, a vždy byl dosled úspěšný.
Nejde ani o stud se k horší ráně přiznat. Na prvním místě většinou je, jak zmiňoval Roman, lhostejnost a pohodlnost a dále nekušený či nevhodný pes. Bohužel.

Autor: Radek Chadim | 04.09.2014 20:04
Značil nějak ten kus? Mně tovární Lapua Mega v té nejlepší ráži se chová tak, že při zásahu na lopatku nikam divočák neodběhne, na zadní komoru bez značení odbíhá i do 100 m bez značení, ale s barvením, když to jde přes kýtu tak upadne, odkazuje, pak se zvedne a odchází, na páteř neodchází vůbec. Na měkko to moc nedávám, ale je pravda, že u takových ran ze začátku barva je a pak se ztrácí. Zákeřné jsou rány těsné pod páteř, těsně pod komoru a na sval - na sval ale bývá barva po několikametrech rozstříknutá hodně a pak třeba zase kus nic - všechny tyto rány jsou špatné.
Nicméně když byl slyšet úhoz kule a rána seděla, nebývá důvod, proč by rána sedět neměla, a tudíž by kus měl někde relativně blízko ležet, u větších kusů to bývá dál. Tam lze doporučit jen vytrvalost a opětovný pomalý postup od začátku s baterkou v ruce.
Dosledy bývají při velkém množství divočáků v jednom prostoru dost složité, psa nemate jen živé jiné kusy, ale i jiné než lovený kus, které jsou poraněné jinak. Jednou jsem šel po barvě se psem, který náhle zahnul šikmo zpátky doprava správně po za mnohem více barvícím kusem, který nám přešel cestu... pak se v tom vyznejte. Já když něco s Yorikem nemůžů po barvě najít a už nevím kudy kam, vrátím se na nástřel a pustím ho na volno, ježto jsem se už několikrát přesvědčil, že samotný lov bývá úplně jiný, než jsem si myslel, že je, a člověk sám psa občas úplně špatně navadí. No není ten lov žádná sranda :-).

Autor: Václav Sládek | 04.09.2014 21:52
Nechtěl ale nedá mi to jak jste přišli k těm zkušenejm psům?Jinak je pravda že ne z každého psa je dobrý "barvář"Jardo rozluštit jsem ti to nepomoh.Jinak souhlas s Romanem Trojkou.

Autor: prroud | 04.09.2014 23:03
Jeste ze tu nemame velky predatory,z tech se ze zranenejch a nedohledanejch stavaj zabijaci vseho co neumi rychle utikat,protoze uz si nedokazou potravu ulovit........
Nic ve zlym,nema to s timhle co delat,jen me to vzdycky napada,kdyz se nepodari dosled,krome litosti nad stradajicim ranenym kusem.Takovej smutnej 3 denni(mozna 2 denni,uz presne nevim ty casy) dosled s dostrelenim mam jeden taky uz za sebou,"lovec" nemel cas,musel do prace.Dohledani mladyho whitetaila tahajiciho za sebou streva,presto prchajiciho, byl opravdu hodne smutnej zazitek.To jednoho docela "poznamena".

Autor: Jan Slavětínský | 05.09.2014 07:14
Ahoj Jardo. Komorová rána to určitě není,to by leželo a měl bys ho. Já mám naopak zkušenost, že hrubší kusy líp padají v ráně a ti malí "koucouři" popoběhnou. U těžšího kusu ta střela líp předává energii. Já si osobně myslím, že jsi mu prostřelil krkovici, jen tu svalovinu nad páteří. Tomu v podstatě nic není,téměř nebarví, srdce,plíce fungují a jde a daleko. S touto ránou kus dlouho živoří,pokud jsou mouchy, většinou dojde k zakladení rány. Hrozný. Já takové prase střelil předloni. Bylo na zakopání. Kdybys ten kus trefil někam nízko do hrudníku,k játrům, k bránici,za plíce atd., tak prase sice jde,ale barví a nacházíš otěry. Dosled u těchto ran bývá tak 50:50 podle rány a zasažených orgánů. Třeba se ti o víkendu u baráku objeví nějaký houbař, že vám tam za roklí leží "mrtvé prase"... Houbaři mívají hledání za 4. Ahoj

Autor: Jaroslav Miňha | 05.09.2014 07:57
Ahoj Honzo, prostřelená krkovice barví hodně a hlavně po pár metrech nepřestane. Otěry jen na vstřelové straně, což by teoreticky mohla být měkkota a ucpaný výstřel, jenže v barvě na nástřelu jsem nenašel ani ň, co by tomu napovídalo. Mířil jsem za lopatku (den předtím jsem na střelnici kontroloval nastřelení a oporu jsem měl perfektní), protože nejdelší dosled s tou pomalou Lapua jsem měl asi třicet metrů, tak jsem neměl strach z hledání a nechtěl jsem zbytečně rozbít plece. Fakt nevím. Nemohla by to být ta takzvaná "dutá rána" při výdechu nad plíce a výstřel ucpaný bělí? Kde by se ale zase vzalo tolik barvy na nástřelu a z čeho? Plicní určitě nebyla.

Autor: Jan Slavětínský | 05.09.2014 08:28
? Jen jestli ty Lapui neudělal Eda moc pomalý...????????????

Autor: Martin Skřivánek | 05.09.2014 08:50
Václave ty psy bereš tam že nezkušenému šlapeš a šlapeš stopy.je jasné že jen z postřelů ho nevycvičíš.dnes stojí litr krve 60kč,je to třeba na dvě stopy.

Autor: Roman Trojka | 05.09.2014 10:49
Osobně stopy nekapu barvou téměř vůbec.Dělám jen šlapané se zadními spárky z vysoké, dančí, mufloní a černé... Z vysoké jsou nejlepší, mají nejméně pachu a pokud se pes naučí dobře dělat vysokou, tak každá jiná zvěř mu jde lépe... Další podstatná věc je, že psa beru do lesa vždy, ať je léto, zima, čekáná, šoulačka... Byl jsem lovit pod Chopkom v tatrách jelena v říji a i při tom pes šoulal semonou... Doprovodu se to při nástupu na první šoulašku nepozdávalo, ale když viděl, tak již s tím problém neměl... Ten pes každým uloveným kusem nabírá zkušenosti... Když máme psa kterého jen v lese vyvenčíme a jinak čeká doma na případný postřel, tak i kdyby to byl pes s vlohama od pána boha, tak nám těžší dosled udělat nemůže a v tom je kámen úrazu... I psům zavedeným do praxe, šlapu stopy, pokud nemají praktický dosled... a to nejméně 2x do měsíce...

Autor: Martin Skřivánek | 05.09.2014 16:22
Romane já si dělávám i vlečky se škárou.

Autor: Fesoj | 05.09.2014 18:42
Romane, co máš za psa ? Předpokládám, že barváře - nebo se pletu ?

Autor: Martin Skřivánek | 07.09.2014 09:50
Myslím že má bordíky,Roman je mediální hvězda :-).

Autor: Václav Sládek | 07.09.2014 14:32
Kdyby jste pozorně četli MMO.Má nebo měl chovnou stanici bordíků.

Autor: Martin Skřivánek | 07.09.2014 14:56
myslím že R.T. byl v Tisíc let České Myslivosti s bordíkama.jo a píše o mladé fence MMO.

Autor: Roman Trojka | 07.09.2014 21:00
Ano mám bordery už více jak 20 let, některý je lepší honič jak barvář, ale taky naopak... Na dosled černé jsou bezvadní, pokud to není příliš stará stopa. S MMO dělám dosledy ostatní zvěře a abych to "dotáhl k dokonalosti" tak jsem si splnil můj dávný sen a letos si pořídil po pečlivém výběru ze slovenska štěně-fenku bavorského barváře.

Autor: Jan Slavětínský | 08.09.2014 10:02
Tak co, našli , nenašli ??

Autor: Jaroslav Miňha | 09.09.2014 08:27
Žádné zprávy, že by někde leželo...

Autor: kesl | 12.09.2014 15:38
Zdravím všechny. Jak psal Aleš Pastorek. I mně se to stalo. Svrchu přestřelená hrudní kost...nízká komora. Dosled s jezevčíkem ještě večer asi 800m a konec v potoku. Ráno jsem vzal Ogárka a po cca 2km!!! v kališti kňourek nalezen prakticky bez barvy. Byl ale uloven ráží 9,3x74R a dále už opravdu nemohl.
Takže si myslím,že spíše jak blbá rána to byl asi obtížný dosled s nezkušeným psem. L a L!

Autor: Harald Altmann | 12.09.2014 23:13
Ervíne, Ty jsi do toho vnesl úplně jiný pohled na věc. A myslím si, že máš pravdu. Nezkušený pes. Mám svoji holku už 3 roky a přesto, že často dostává až neuvěřitelné úkoly, tak se může stát, že nenajde. Na toto je třeba opravdu zkušeného psíka. Osvědčilo se: nespěchat a nechat tam psíka třeba 2 hodiny hledat (dělat dosled). Měl jsem dosled 2x přes potok. Podruhé šlo prase cca 50m potokem a našla ho. Ale po cca 3 hodinách. Celkový dosled byl 1280m - měřeno na Googlu. Je třeba trpělivosti a skutečně si uvědomit, že to , co jsme viděli, je zcela jinak, než to ve skutečnosti bylo! Ten z Vás, kdo má psíka, ví co chci říci. Ti co nechápou nechť nereagují. Děkuji.

Autor: Václav Sládek | 13.09.2014 14:30
Můj názor ty zkušenosti zjíská pes jen praxí na pobarvených stopách postřelené zvěře.Je dobré mít staršího zkušeného psa od něj se mladý dost naučí.Je také pravda že každý pes k tomu nemá vlohy.Po absolvování zkoušek již cvičné stopy nekapu spíš se mi osvědčilo když některý kolega uloví zvěř mi zavolá i když ji našel vezmu psíka a nechám ho vypracovat stopu třeba jen deset metrů dlouhou samo čím delší tím lépe.

Autor: Michal Brabec | 21.09.2014 07:51
O potřebě dobrého pejska není vůbec nutno diskutovat, jen bych znovu zdůraznil, co psal Harald: dosledy se všeobecně ukončují příliš brzy. Potom, co pejsek nic nenajde podle našich pokynů, nechte ho dělat jeho práci "po svým". Kolikrát jste slyšeli od střelce na adresu psa:" Von ten blbec de ale na uplně druhou stranu"? A kolikrát nakonec měl pravdu chlupatec... Lovec je ovlivněn tolika faktory..
Chtěl jsem ale upozornit na něco jiného. Rána na komoru není zrovna u kukuřice nebo houšťáku ta nejlepší. Už vidím, jak mnozí z vás padají ze židle na zem s výkřikem:" Ten vůl tvrdí, že na komoru to není myslivecká rána"!! Ano, přesně to tvrdím. Mnoho příruček píše, že jen ta je ta pravá a správná. A hned zdůrazní, že dobrá rána má způsobit rychlou smrt zvěře bez zbytečného utrpení a nemá poškodit zvěřinu. No, i po dobré komorovce může zvěř odběhnout velmi daleko a za dva dny je maso leda pro psy....
A pro zajímavost uvádím, že jsem na uloveném prasátku našel zhojená přeražená žebra na protilehlých stranách komory. Netvrdím, že to bylo způsobeno kulí, mohlo jít o náhodu a na dutou ránu moc nevěřím. Bohužel jsem si toho všiml pozdě a výhoz zůstal v lese.
Je mi ale jasné, že na komoru se střílet bude (kam taky jinam, když střílíme potmě, bez možnosti osvětlení - to je totiž nemyslivecké), takže potřeba dobrého psa Zaplaťpánbůh bude zachována.

Autor: prroud | 21.09.2014 10:24
Njn,bez psu byste se fakt museli naucit poradne strilet,mackali byste pak spoust tak u poloviny zvirat,asi ani ne :-))))

Autor: Radek Chadim | 21.09.2014 12:05
Rána na komoru je vždycky lepší než kamkoliv jinam. Za prvé je komora o něco větší než prostor za slechem, pak je i pravděpodobnost trýznivého zmrzačení menší, když se střílí na tělo než na hlavu. Protože kusy s ustřelenou čelistí umírají po čase skoro vždy a mnohem pomaleji, než ty, co mají ustřelený běh - z toho se divočák velice často dostane a nemá to pak výraznější vliv na jeho život, i když v době úrazu to pro něj taky není jednoduché.
Co se týče utrpení, tak při ráně na komoru a odběhnutí kusu do 100 m je míra utrpení jen o 10 vteřin delší, protože do těch 100 metrů mu taky dojde dech a upadne do smrtelné agonie, což je poměrně únosná míra.
Za další výhodu rány na komoru považuji to, že při průstřelu se člověk může podívat, kam kus zasáhl - když jsou na nástřelu v barvě kousíčky plic, tak si člověk může být jistý, že kus až si trošku zasportuje bude někde ležet a že když ho lovec nemůže najít, tak něco dělá špatně, při zadnější ráně se zásahem trávicího traktu zase člověk musí počítat s potenciálně delším dosledem a že kus může být při dosledovávání ještě hodně živý... sice není pravidlem, že nějaký takový znak bude na nástřelu vidět, ale při špatné ráně na krk to vidět nebude na 100 procent.

Autor: Fido z Řáholce | 21.09.2014 15:52
Radku, nic proti ráně na komoru, ale u nás řešíme jeden zajímavý problém. Máme vnadiště, ke kterému vychází černá z neprostupného křoví, prudké stráně, zakončené po cca 200 m hranicí sousední honitby. U vnadiště je pěkná kazatelna cca 30 m od vnadiště. Již několika kolegům se stalo, že ač rána byla na komoru, zasažený kus odběhl, samozřejmě do hustého křoví. Dostat jej z těchto míst bývá opravdu horor, zvláště ve večerních či nočních hodinách. Někteří kolegové radí, mířit ne na komoru, ale na hlavu, aby černá zůstala v ohni. Jaké máš zkušenosti s takovou ranou.

Autor: Fesoj | 21.09.2014 16:59
No, na těch 30 m bych asi tu ránu na hlavu tak docela nezatracoval - ovšem pouze za solidní viditelnosti, protože jinak není vůbec problém ten zásah i na krátkou vzdálenost posadit o pár cm vedle a pak z toho jsou ty prostřelené ryje a ustřelené čelisti... A ta krátká vzdálenost k ráně na hlavu přímo svádí. Ale jsou i jiné možnosti, jak se vyhnout dosledu - např. při ráně, která "lízne" páteř zespodu nebo při průstřelu obou lopatek prase zpravidla neudělá ani krok. A má to proti ráně na hlavu tu výhodu, že i když se netrefíš přesně tam, kam bys chtěl a prase přece jen odskočí, je to tak jako tak vždy rána smrtelná, bez rizika ošklivého zmrzačení.

Autor: Maral | 21.09.2014 21:05
Já tenhle rozdíl ve vzdálenostech řeším rozdílným střelivem. Do 80-100m Lapua Mega 12g, nad tuto dištanc S&B SierraGK 11,7g. Ověřeno a prověřeno na střelnici od 30 do 250m. V praxi to funguje.
A podstatná věc, spíš ta hlavní - jak psal prrroud, mačkám u cca 1/5 zvěře a střílím na 99,9%, zásadně přes plíce, což téměř nejde minout. Velmi kvalitního barváře mám přesto k dispozici kdykoliv na telefonu.

Autor: prroud | 21.09.2014 22:25
Jiste Marale,umistena strela je zaklad,a presne s tema plicema,to ti tleskam,nakonec kazdej si muze vyzkouset jak daleko ubehne bez vzduchu.Kdysi jsem to i psal,ze jdu zasadne po plicich.Tam kde jsem lovil bych totiz "experimentalni",nebo zbrklou strelbou(hlavne strelit,nejak to dopadne,treba maso bude) nikdy nic nedohledal ,kdybych to nechal behat dalky,pes je tam v lese zakazanej,KAZDEJ pes!Dohledavas tedy sam.Podle toho je treba tedy taky lovit.
A strilet "halabala" protoze v nejhorsim je tu pes je hodne zodpovedny vuci zveri,pritom ruku na srdce,hodne rozsirenej nesvar,vetsina myslivcu totiz strilet NEUMI.Ale proste "vystrelit" umi kazdej.

Autor: Fesoj | 22.09.2014 03:50
Marale, souhlasím s Tebou, ale Fidovi šlo o to, aby - vzhledem ke konkrétním podmínkám - černá při střelbě na těch 30 m zůstala pokud možno v ohni, protože pži zásahu plic zpravidla pár metrů či desítek metrů odskakuje a problém tam není v dosledu, ale v transportu.

Autor: Václav Sládek | 22.09.2014 09:34
Fido v tvém případě bych střílel na plecko.Petře lovil jsi při úplňku?Jinak názory máš dobré.Škoda že zde nejsou smailíci.

Autor: Radek Chadim | 22.09.2014 13:56
Lidská pohodlnost nejde nikdy ničím trumfnout, to je pravda :-) - většina by chtěla, aby po ráně za 10 minut byly v teple doma u stolu a tam úlovek už byl upečenej nebo alespoň ten gulášek kdyby z něj byl... :-). Letos jsem ulovil 5 kusů černé zvěře, první lončák po 80 m v pšenici zahnul do řepky, kde odběhl ještě dobrých 50 m, na nástřelu plicní barva, takže někde musel ležet a po poměrně náročném dosledu jsme ho s kolegou našli, jedna lončačka odběhla 60 m do pšenice, kus celkem slušně barvil, bez plic, ale bylo to dost dozadu, sele před měsícem střeleno za lopatku, na nástřelu v barvě plíce, takže kus nemohl být daleko - odběhl 50 m doleva, zatímco já jsem se domníval, že odběhl s ostatními kusy doprava - zprvu jsem Yorika pochopitelně vedl úplně špatně, když kus blízko směrem, kterým jsem myslel, že zasažený kus odběhl, nikde nebyl, Yorik už ho tahal úplně někde jinde, kde jsem ho poté nalezl... zbývající dva zůstali v ohni. Byl jsem ještě u jednoho dosledu v řepce, kus dohledán, i když Yorik lítal sem tam a nevěděl zprvu, kudy se dát, nakonec kus našel a párkrát zahlásil, což mě v danou chvíli trošku znervóznělo, pač u zhaslého kusu obvykle nehlásí. Ono není špatné občas nějaký dosled absolvovat, ježto člověk prověří jak sebe, tak psa. Když to člověk dělá jednou za pět let, pak v tom nemá praxi a teprve při dosledech si člověk uvědomí, že stát se může úplně všechno a né vždy je situace taková, jaká myslel, že je :-).

Autor: Fesoj | 22.09.2014 16:54
Radku, s tou pohodlností a s tím guláškem máš naprostou pravdu - na druhou stranu to ovšem vůbec není špatný pocit, když člověk po návratu z lovu může na otázku po úspěšnosti odpovědět: "Už se smaží cibulka ? Mám hlad a chuť na játra !" Vždyť i v Bibli je psáno : "Jest přeci zajisté hoden dělník mzdy své !"

Autor: Leon Zumr | 22.09.2014 17:36
Fesoji dobře napsáno !!! Vždycky když slyším ty rady o střílení na plíce tak si vzpomenu na borce co si šel do trnek pro zhaslého čuníka a vyjel na něm :D :D

Autor: Fido z Řáholce | 22.09.2014 17:47
Samozřejmě, že až na několik výjimek chodí černá na vnadiště za tmy a to ještě ve větším počtu. Čuníci se pak překrývají, a to je potom opravdu velmi složité vybrat a umístit ránu. Pokud přijde samostatný kus nebo 2-3 kusy, je to jednoduší. Ač nechtěně, podařilo se mi loni a letos 2x zasáhnout kus černý na páteř. Zvěř sice zůstane na místě, ale..... Jednou to bylo v hrachu, ze sedáku na zemi, kdy jsem viděl jen ten hřbet a bachyňka, 42 kg zůstala po ráně sedět na bobku. I dostřelná rána nebyla jednoduchá, stále, byť jen po předních bězích útočila. Podruhé to bylo z kazatelny, kdy samotný kus přišel křovím až pod kazatelnu. Díval jsem se na něj kolmo dolů, ze vzdálenosti 5 m. Střílet jsem nechtěl, čekal jsem, až trochu odběhne. Svižně odcházel, hvízdl jsem abych ho zastavil a mohl umístit ránu seshora na hlavu. Bohužel "přitopil do kotle" a ač jsem se v běhu snažil umístit ránu na hlavu odbíhajícího čuníka, opět jsem přestřelil páteř, rána zasáhla i plíce. Zůstal na místě cca 18 m od kazatelny. Lončák 45 kg.
Myslím, že nikdo z nás nemáme takové zásahy rád, zejména když pak výkup vám srazí další kila za prostřelný plecka, kýty, atd. Ale stane se. Co mě však často nadzvedne ze židle jsou tzv. "ostrostřelci" střílející na zvěř na 200 a více metrů. Letos jsem dohledával a dohledal s "Ferdikem" (ne sobě),5 ks černý, z toho 3 kusy v řepce, vysoké 150 cm a husté, že byl problém odtud kus černý dostat. Jednoho kolegu jsem musel umravnit pohrůžkou odebrání povolenky a vydání jen na škodnou, jelikož si nějak nedal říct a neváhal zmáčknout spoušť na kus černý na 300 m. Oč méně toho ulovil o to více se dohledávalo. Ale i tací jsou mezi námi, myslící se že jeho magnumová ráže, optika zeis a jeho um jsou předurčeni k lovu na velké vzdálenosti.
To jsem trochu odbočil, omlouvám se.

Autor: ValíkVlastimil | 22.09.2014 19:01
U rány na hlavu je nutné počítat s tím, že kdykoli kus může hlavu zvednout, nebo naopak sklonit a rána je úplně někde jinde. K určitému časovému posunu dojde a kus, stojící v době výstřelu s hlavou skloněnou ji narovná a jistí a rána je někde jinde. To u komorové, či rány na lopatku ti vertikální pohyb těla nehrozí a zkrátka je rána jistější.Nehledě na to, že kus střelený na hlavu ne vždy dobře vybarví. Sám jsem takový kus stahoval a z vlásečnic pod škárou vytékala barva ještě doma při stahování.Záměrně dnes na hlavu už nestřílím. Že se to někdy povede, většinou při střelbě na běžící kus.

Autor: Fesoj | 22.09.2014 20:46
Již několikrát se mi povedlo, že jsem "lízl" páteř zespodu a zvěř pokaždé zůstala v ohni, přičemž poškození zvěřiny bylo nepatrné. Ale lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem tam ten zásah umístil cíleně. Prostě jsem mířil na vyšší komoru a měl jsem štěstí. Kdyby šla střela jen o malý kousek výš, došlo by k přímému zásahu páteře a zřejmě i k znehodnocení kvalitní hřbetní zvěřiny, což by ještě nebylo tak nejhorší. Ale ještě o chlup či dva výše a je z toho ošklivá rána na trn, z čehož vyplývá dlouhý a ne vždy úspěšný dosled. A naopak při zásahu kousek pod páteř může dojít třeba jen k průstřelu hrotů plic, takto zraněná zvěř zpravidla barví dovnitř, špatně se dohledává, může žít ještě dost dlouho a někdy to dokonce přežije. Nejlépe je - aspoň podle mých zkušeností - střelit těsně za přední běh, asi tak na hranici spodní třetiny trupu. To má vždy za následek devastující zranění plic s odběhnutím maximálně do 200 m, ale zpravidla méně - a s trochou štěstí se povede rovnou ustřelit aortu a pak kus neudělá ani krok.

Autor: prroud | 22.09.2014 21:24
Tak to vidis Fido jak potvrzujes co jsem rikal.......rany za kazdou cenu.Leone,tak ti nevim,ale kdyz trefis naplno plice,urcite na nem neodjedes:-))).A max 200 metru jak pise Josef,bych srazil tak do stovky +/-.

Autor: Maral | 22.09.2014 21:28
Fesoj - těch 30m transportu se mi nejeví jako nepřekonatelná překážka. Poznámka - několikrát se mi povedlo kus střelit na plíce tak, že rána šla i těsně pod páteří a přerušila míchu. V takovém případě se kus jen svalil na bok a bez odkazování.
Naproti tomu i s kompletně přestřeleným cévním svazkem mezi srdcem a plícemi 40kg sele odběhlo 40m. Při dobré ráně přes oba plicní laloky mi zpravidla černá zůstavá na místě s krátkým odkazovaním. Pokud je prostřelený jeden lalok a druhý podlitý, tak pdchází zpravidla do 30m.
V 7x57R používám opovrhované SPCE 11,2. V 308 výše zmiňované střelivo.
A ještě poznámka. Kolega s HB chodí minimálně jednou týdně se psem trénovat stopu. K tomu přidává různá ztížení . Pes chodí jako hodinky. Opakování je matka moudrosti.

Autor: Jan Slavětínský | 23.09.2014 08:10
Někdy existují až nepochopitelné věci a situace mezi nebem a zemí. Byl jsem přesvědčený, že když střela, jakákoliv poloplášťová střela ať obyčejné SP,střižná hrana,TIG,Hamrhand nebo zlatá patrona od Bonda OO7 proletí komorou zvěře, tak je úplně jedno zda ten kus padne na místě nebo odběhne, jelikož zákonitě v nějaké vzdálenosti musí upadnout protože to je 100% smrtelná rána. Jenže fungují i ty nepochopitelné náhody.Mě odešli dvě prasata po tutových komorových ranách ,kdy jsem střílel na 40 kroků, zapřený v kazatelně a rána se nehla. Dva po sobě následujicí případy, vždy s Gecem TM. Barva kilometr a prase nikde. Nedohledali jsme je. Nejhorší je, že vám to sebere určitou sebedůvěru,jistotu a získáte i ten blbý pocit když opět zamíříte a mačkáte spoušť. Kolega střelil na sele přesvědčený z přesné rány, kus padl,zvedl se, barva a dosled. Nepochopitelná věc. Sele se dohledalo a po prehlédnutí zásahu bylo vše jasné. Střílel z vysokého posedu a na krátkou vzdálenost k vnadišti. Rána seděla přesně tam kam mířil,ale kule se pod úhlem svezla po lopatce nahoru ke hřbetu (jak po kamenu) a vyjela ven,aniž by chytla páteř nebo způsobila vážnější zranění. Kus byl pouze sražen nárazem, silně barvil (bodeť ne, vždyť měl v těle dvě díry), ale srdce,plíce, mozek i běhy fungovaly. Dohledáno po kilometru v rákosí a dostřeleno. A to je ta myslivost. Jak už zde kolikrát bylo řečeno:"člověk pořád myslí a stále ví h...o".

Autor: Ron Gordon | 23.09.2014 16:17
Možna zde budu za "vola", ale nějak mi to zní v myslivecké latině -z vysokého posedu na krátkou vzdálenost se kule svezla po lopatce nahoru ke hřbetu, tak to již moje stará hlava nebere.

Autor: Jan Slavětínský | 24.09.2014 06:21
Rone,proto píšu "že jsou věci mezi nebem a zemí" protože ani mě to hlava nebrala. Když jsem viděl kde seděl a kam střílel a že to praseti vyletělo pod hřbetem ven a na vštřelové straně (7x57 ,SP 9g), tak jsem nechápal....

Autor: Fesoj | 24.09.2014 08:23
Jsou věci mezi nebem a zemí... Kdysi dávno se nebožtík pantáta zúčastnil nátlačky či naháňky na vysokou. Stál někde na kraji střelecké řady. Někde uprostřed linky padla rána a dědovi to zahvízdalo kolem hlavy. Veden pudem sebezáchovy sebou praštil o zem a čekal, co bude dál - ale už se nic nedělo. Po leči na místě srazu prohlásil střelec z druhého konce střelecké linky, že jemu to hvízdalo nad hlavou taky - a původce výstřelu se objevil s úlomkem. Střelil jelena, který mu zůstal v ohni, ale ať hledali jak hledali, nemohli dlouho přijít na to, kam že byl ten jelen vlastně zasažen. Až podrobnou prohlídkou nástřelu bylo zjištěno, že milý jelen byl hladce chyben. Kule šla o pěkný kus dolů, zasáhla skálu a roztříštila se. Tím pádem hvízdaly střepiny na obou koncích střelecké řady, ale jedna se uhnula téměř kolmo vzhůru, spodkem hrudníku pronikla k aortě a následkem bylo okamžité zhroucení kusu. Náhoda nad náhody, jaká se stane jednou za život a to ještě málokomu. Blbá rána se šťastným koncem.

Autor: prroud | 24.09.2014 12:17
Tak za to by se ani baron Prasil nemusel stydet:-))))).Mozny je vsechno.

Apropo,jeden zduvodu proc by me na nahance a podobnejch hromadnejch akcich nikdo nikdy nevidel,jak neni cas divat se a premejslet,MIRIT, nez vystrelim(a ze je sakra na co a o cem!),neni to nic pro me.

Autor: strejda zajíc | 24.09.2014 15:20
Peťane,u tebe nastala jiná situace,část účastníků tohoto fóra by ti tu kuli poslala zřejmě naprosto s rozmyslem a dobře mířenou,takže -máš recht-naháňkám se vyhýbej.:-)))P.S.Já bych ale na tebe nestřílel,neboj...
Dějou se ale opravdu věci mezi nebem a zemí:Před lety jsem na sněhu střílel na sele z tlupy,kviklo a oddělilo se od ostatních.Na nástřelu stopa po kuli,jasně chybené,kule vlétla do sněhu cca 120 cm před ně(směrem ke mně),části vylétly ven a jedna štěpina plástě trefila selátko pod hřbet,kde zůstala pod škárou ve svalovině.Sem tam pár kapek barvy,po 800metech jsem ho došel(už bylo v tlupě)a čirou náhodou dostřelil.To,jak to vše bylo jsem zjistil při stahování.Vstřel-výstřel komora a na hrbu další dírka a ve svalech kus pláště.Věřte-nevěřte...

Autor: Ron Gordon | 24.09.2014 21:06
Honzo, dějí se sice věci neskutečné, ale jak je vidět, dají se logicky vysvětlit. Měl jsem původně v úmyslu dopsat v příspěvku svůj názor, ale pak jsem od toho upustil. Já se domnímám, že uvedený lovec také trefil matičku zem a buď odrážená kule či jen střepina zasáhla kus jak popisuješ a má to ji svou logiku. Pro Fesoje - to praštění o zem mu bylo platné jak mrtvému zimník, spíše si mohl ublížit pádem. Já jsem kdysi v počátcích při podzimním šoulání po chodníku ve stráni ulyšel také podivné zabzučení a to, že to byla kulka jsem si dal dohromady až jsem uslyšel ránu. Když jsem se z toho vzpamatoval tak jsem pátral ve směru odkud jsem slyšel přicházet ránu a po chvíli se na protějším kopci objevil myslivec, který tam něco hledal. Než jsem k němu stačil doběhnout tak již vyšla další rána a já ho zastihnul při vyvrhování srnce. Střílel na srnce na horizot přes údolí/z kopce na kopec/kule škrábla srnce na krku a pak pokračovala do protilehlého svahu, kde jsem šoulal. Při troše smůly mohla mít kriminálka práci, protože než by mně tam někdo našel již by mně roznášeli červi.

Autor: Fesoj | 25.09.2014 08:51
Rone, nemáš tak docela pravdu. Samozřejmě, že ta hvízdající kule Ti už ublížit nemůže, ale když nevíš, co se vlastně děje a netušíš, zda vzápětí nepoletí další - a já jsem již také zažil podobnou situaci, když na postřeleného odbíhajícího jelena lovecký host s průvodcem marně vypálili dalších 8 ran - a věř mi, že v pozici ležícího střelce jsme se já i druhý přítomný myslivec cítili relativně nejlíp.
Pro Ondru - stalo se to v Orlickém Záhoří, já a druhý "ohrožený" kolega jsme šli po silnici kousek za vesnicí směrem k Černé Vodě a ta bubnová palba byla vedena z posedu na okraji lesa pod Peregrinem. A mělo to ještě dohru. Příští rok na Velikonoce jsem se náhodou stavil na chalupě onoho hosta a on se pochlubil a ukázal mi pozvání k lovu jelena na příští sezónu - byl to tehdejší ředitel Ligny, takže VIP osobnost - a já mu doporučil, aby se před lovem stavil u mne na oddělení, že mu půjčím Sa-58 a sumku se čtyřmi zásobníky, aby mu stačilo střelivo. Shodou okolností tam byl přítomen i tehdejší průvodce a ten jen dodal : "No. univerzální kulomet je taky dobrej, ale hůř se s ním leze na posed". A pak jsme se svorně věnovali oblíbenému sportu - rumunské házené.

Autor: ValíkVlastimil | 26.09.2014 18:02
Už jsem to tady psal, jak se odrážely TIGY střílené stojícím střelcem po prasatech v běhu.Listopadová nahánka nezmrznuto, na louce.A odrazil se každý s patřičným zvukovým efektem...

Autor: vlk | 28.09.2014 12:50
Jak to myslíte že hvízdající kule neublíží?

Autor: kocourvbotach | 28.09.2014 13:17
Protože když ji slyšíš,tak tě netrefila....

Autor: vlk | 28.09.2014 14:29
Taky to muže být poslední co člověk slyšel.

Autor: Ramo | 28.09.2014 17:37
Vlčáku zvuk je pomalý, takže neuslyšíš ... :-)

Autor: Karel poslík | 28.09.2014 18:57
Já jsem na dnešek v noci dal sice dobrou ránu, ale dopadla také zajímavě. Krátce před půlnocí mi přišel samotný kňourek, kterého jsem za té tmy šacoval těsně pod 50 kg. Když byl pěkně na široko a ve vzdálenosti ne větší než třicet , možná pětatřicet metrů, dal jsem ránu na krk, resp první obratel. Stál hlavou na záped a kule jej obrátila tak, že skončil hlavou na severovýchod. To už jsem tušil, že je něco jinak a že nejde o čistý průstřel. Kňourek zůstal v ohni bez odkazování. Po ohledání jsem zjistil, že střela rozdrtila první obratel, ale rozpůlila se a svezla se směrem dolů prakticky v pravem úhlu na dráhu letu, přičemž jedna část vylétla dole těsně za plecí podobně jako při nízké ráně na komoru a druhá vyšla těsně vedle hrudní kosti směrem dolů. Poškození zvěřiny bylo navzdory prvotnímu ohledání celkem nepatrné. Nakonec tedy byla radost z úlovku. Byl to kňourek 12-14 měsíců a vážil vyvržený těsně pod šedesát. Ořezal jsem asi tři kila běle z čehož soudím, že se neměl špatně. Stílel jsem 9.3 x 74R, klasický poloplášť SB. Tato střela zpravidla zůstává celistvá a když neprostřelí tak alespoň odnese. Tentokrát otočila kus téměř o 180°. Zdar Karel

Autor: Jan Slavětínský | 29.09.2014 06:26
Karle, Lovu zdar!
Vlk - Slyšíš hvízdat střelu která už letí "od tebe" ,nikoliv tu k tobě. Jak říká Kocour.

Autor: Krejčí Karel | 29.09.2014 10:11
Kájo,Lovu zdar!

Autor: František Dušák | 29.09.2014 10:20
Karle, Myslivost č.9/2014 str. 84 sádlo má divoké prase, zajíc, králík, veverka, ondatra, medvěd, ale ne BĚL.

Autor: Petr Havlín | 29.09.2014 11:37
Karle Lovu zdar!

Autor: Karel poslík | 29.09.2014 19:36
Františku, jako pravidelný čtenář Myslivosti jsem to také četl a byl jsem trochu překvapen. Ve svém názvosloví mysliveckém se však více klaním k mluvě podle Karla Šimana a k tomu, co jsem od věrohodných myslivců dříve odposlechl. Proto používám pro tuk spárkaté zvěře obecně termín "běl". Vnitřně jsem však smířen s oběma výrazy a ani jeden nepovažuji za chybný. Dokonce jsem tosám pro sebe dotáhnul tak daleko, že bělí nazývám tuk do té doby, než to sádlo z divočáka začnu škvařit. Jak se ocitne běl v kastrolu, stává se sádlem. Je to určitě zajímavý námět k další diskuzi, avšak spíše na jiné vlákno. Františku, kéž by nebylo v našem konání větších problémů, nežli je sádlo vs. běl. Zdar Karel.

Autor: František Dušák | 30.09.2014 06:07
Karle, vždyť ano. To bylo jen pro trochu toho vosího popíchnutí, bez kterého není sranda.

Autor: Ellhenicky | 30.09.2014 07:11
Když se koukám na některé fotky,jak jsme pěkně urostlí,tak zabělený zní ladněji než tlustý:-)

Autor: Karel poslík | 30.09.2014 10:29
Příhodné, opravdu. Před třemi měsíci jsem si naordinoval ozdravnou kůru, abych se mohl lépe pohybovat a už jsem odložil 15 kg běle. Deset mám ještě před sebou. Co se týče Františku vosího píchnutí, tak to jsi také trefil do černého. V pátek jsem svedl boj z blízka s hnízdem sršní, které bylo na jedné kazatelně. Sice jsem ve finále vyhrál, ale musel jsem rychle domů, polknout dvě pětistovky šumivého kalcia a prednison. Čtyři hodiny jsem ležel jako lazar, než jsem se z té výhry nad hmyzem zotavil. Zdar Karel

Autor: František Dušák | 30.09.2014 10:45
Karle, to se nedivím, že tolik shazuješ, když ses dal na sprinty.

Autor: Vrba Frantisek | 01.10.2014 11:58
Karle Lovu zdar.S Tvojí definici běl-sádlo se ztotožňuji.Co použiváte proti sršňům?

Autor: ValíkVlastimil | 01.10.2014 13:05
Františku s úspěchem toto:http://www.lekarna.cz/raid-spray-proti-vosam-a-srsnum-300ml/

Autor: ValíkVlastimil | 01.10.2014 13:09
Primárně ani nemusíš zasáhnou sršně, stačí i jen hnízdo postříkat a mám takovou zkušenost,že zmizí.

Autor: Krejčí Karel | 01.10.2014 18:18
Nejlepší výsledek jsem měl na sršně s okamžitým úspěchem:Biolit plus 400ml za 110,-na vosy a sršně.Stříkat na 1-2m pozdě večer,v noci,pak hned rychle zmizet.Druhý den vyklidili pole a jsou roky klid:
http://www.agromanualshop.cz/galerie/1_906/biolit-plus-na-vosy-400ml-default.jpg

Autor: Jaroslav Tatalák | 01.10.2014 20:44
Tak mě to nedalo s tou bělí a sádlem a jen tak mrknul do dřívější literatury a kupodivu se to moc nezměnilo - Žalman-zvěř spárkatá má bílí, šelmy mají sádlo.
ABC myslivosti - sádlo je tuk drobné užitkové zvěře a šelem.Vyjímečně lze toto označení použít i pro tuk(běl) černé zvěře.
Běl- tuk zvěře spárkaté parohaté i rohaté, uložený pod kůží i v útrobách. U jelení zvěře se nazývá též lůj. Tož tolik. Karle, příště až budeš škvařit běl z divočáka,klidně tomu říkej sádlo.Když se povede není nad jinou pochoutku.

Autor: Fesoj | 01.10.2014 21:26
Běl, sádlo, lůj - ono je to těžké... Za největší žijící autoritu v oboru myslivecké mluvy je oprávněně uznáván Oldřich Tripes. Vážím si ho a mám ho rád, ale přesto jsem s ním v některých otázkách "ve při" a nikdy se neshodneme. Např. paličkář a paličkáč, zda má jezevec zvěřinu či jádro, zda má Klárka Jandová, popisovaná mysliveckou mluvou, svírku či přezku - atd. atd. A dovoluji si tvrdit, že jediný případ, kdy jsou tyhle jemné nuance důležité, je každoroční hodnocení Velké čtenářské soutěže.

Autor: Karel poslík | 02.10.2014 09:38
Na vosy a jiné potvory v kazatelně je dobrý biolit i reid. Nejúčinnější je aplikace v noci a druhý den stačí jen koště na úklid. V posledním případě jsem to dost podcenil, protože ve fázi úklidu tam bylo dost bojovně naladěných jedinců. Nějaký odvážlivec přede mnou jim hnízdo již částečně poškodil klackem, ale asi pospíchal pryč, protože tam klacek zapomněl. Stál jsem na žebříku a tělem jsem byl v kazatelně. V jedné ruce košťátko a v druhé lopatku. Těmito nástroji jsem docela úspěšně odrážel jejich útoky uvnitř kazatelny a vše nasvědčovalo tomu, že můj boj bude vítězný. Neměl jsem však pod kontrolou venkovní prostor a nepřítel tak mohl svižně přeskupit část leteckých sil na obchvat z venku. No mohu jen potvrdit, že žihadlo sršní je dlouhé a docela bolestivé. Zdar Karel

Autor: Ron Gordon | 02.10.2014 10:52
Jeden se nestačí divit, co způsobí jedna " blbá" rána. Připomíná mi to jednání výboru výboru naše MS, jehož jsem byl v minulosti členem, kdy záslouhou jednoho člena se stačily probrat všechny vesnické drby, ale co se týkalo činnosti sdružení, tak na to obvykle nebyl čas. Takže, když diskutovat, tak k věci.

Autor: Matěj Fous | 02.10.2014 13:15
Ba ba Rone,z původní "hádanky" Jardy Miňhy na výstřel po černé jsme postupně přešli na likvidaci těch miloučkých chráněných sršňů... - a přitom je docela možné,že se Jarda normálně netrefil když střílel po říjné bachyňce která zrovna barvila a proto dosledovával když barvu uviděl...:-)

Autor: prroud | 06.10.2014 16:13
"Vlk - Slyšíš hvízdat střelu která už letí "od tebe" ,nikoliv tu k tobě. Jak říká Kocour." :-),omyl Honzo,tu co jde k tobe slysis velice dobre,jenze vetsinou i tak uz pozde,mam to vyzkouseny .....

Autor: Fesoj | 07.10.2014 06:33
Péťo, uvědom si, že střela letí zpravidla podstatněji rychleji než zvuk ! Takže když ji slyšíš, jak k Tobě letí, ve skutečnosti Tě již minula a nemůže Ti ublížit ! Je to akustický klam. Když pozoruješ západ Slunce, dochází zase k optickému klamu - vidíš, že právě zašlo za obzor, ale ve skutečnosti zašlo již před cca 7 minutami, protože je od nás těch 7 světelných minut vzdáleno.

Autor: prroud | 07.10.2014 08:10
Jj,Josefe,neuvedomil jsem si,ze se bavim o jiny strele:-)))

Autor: corwin.m | 09.10.2014 13:37
Dobrý den,
u té střely pokud je odražená tak jí uslyšíte ještě než k vám dolétne: https://www.youtube.com/watch?v=gqOJXKtUnRg

Autor: prroud | 09.10.2014 13:57
Stejne tak se sipem:-),ale i tak uz je zpravidla pozde.Vidis to na vysoky,nebo srnci jak se skrci ke skoku kdyz ho slysi,ale vic nestihne.

Autor: oziris | 10.10.2014 11:26
tak sa musim po vcerajsom vecere aj ja pridat do tohto fora nestastnikov. o desiatej vecer vysli dva diviaky cca 70 m od posedu. prva bola pravdepodobne bachyna, bola dost velka, druhy mensi kus. vysli na cesticku medzi dvoma polami kukurice. bachyna presla cestu a vosla do protilahlej kukurice. mensi kus chvilu vahal, potom vysiel na cestu a na chvilu zastal. strielal som zaprety, s podlozkou, gula 243 win nosler part. mieril som na komoru, po vystrele prasa hned spadlo. prebijal som, ale asi som bol prilis pomaly, lebo po 3-5 sekundach sa prasa zdvihlo a celkom svizne vbehlo do kukurice. na nastrele farba (ani tmava, ani svetla). prisli dvaja kolegovia s farbiarom. v kukurici bola spociatku stopa dobra, pes ochotne siel. farba - kvapky na zemi, otery na suchej kukurici - na listoch na zemi a sem-tam po bokoch. pri vstupe do kukurice bola farba na oboch stranach - predpokladam, ze islo o priestrel? farba postupne mizla, pes raz stratil stopu, lebo diviaky tam maju vybehanu dialnicu. po cca 1 km sme stale nachadzali drobne kvapky farby, tak s 50 m odstupom. pes nas priviedol bez zavahania do lesa, kde sa stopa koncila pri uzkom potoku. som sklamany, hlavne sam zo seba. tipujem, ze som prestrelil asi nejaky sval pri lopatke a organy ostali neposkodene, zvlast ak uvazim tu kilometrovu vzdialenost. mrzi ma to dost.

Autor: Jan Slavětínský | 10.10.2014 12:28
Né lopatka,ale typoval bych vysokou ránu a obratel. Upadlo a po chvilce se zvedlo.
Chvíli barví a konec. V tuto roční dobu už k zakladení rány nedojde a ten kus to přežije.
Buď sis strhnul ránu nebo jsi měl flintu opřenou na tvrdé podložce (bidle posedu,desce)

Autor: Radek Chadim | 10.10.2014 18:41
To se stává, já jsem dal varovný výstřel v sobotu - ale netrefil vůbec, což je ještě ta lepší varianta. Z posledních 4 ran jsem 3 krát chybil. V neděli jsem si byl vystřelit z flinty a ta střílí na mé poměry přesně, tak byla zase chyba mezi zemí/lavičkou a spouští. Od té doby divočáky celý týden naháním po strništi - tedy každý druhý den, protože každý den nechodí - ale nechtějí se nechat chytit, tak dneska si dám voraz, poslal jsem na ono místo jiné kancobijce a vlítnu na ně zase až zítra naposled - tradičně třetí večer po úplňku rozhodne :-).

Autor: Fesoj | 15.10.2014 09:56
Souhlasím s Honzou. Vysoká obrnná rána na obratel, ve svalovině díra jak po zlodějích /tomu nasvědčují i ty otěry a barva po onou stranách stopy/, barvy ze začátku dost, pak méně a méně až nic. A souhlasím i s tím, že v našich podmínkách by to prase mělo přežít - ale jak tam u Vás, tím si jistý nejsem, pokud tam jsou vlci. Ti jsou schopni, stejně jako barvář, z pachu stopy poznat, že jde o oslabený kus, případně s horečkou, a neslevit mu...

Autor: oziris | 15.10.2014 10:12
nie, fesoji, tu je rovina, sme pri bratislave. su tu len zraloci z penty a j&t :) skor moze byt problem, ze kukurica pojde o tyzden dole a cierna vacsinou potom odtiahne do malych karpat, lebo lesik, ktory mame, je pre nich maly. tak neviem, ci taku cestu vydrzi (15-20 km)... inak pani, ja nechcem spochybnovat vase vedomosti, sam som v podstate este len elev, ale ten diviak bol 70 m a nechce sa mi verit, ze by som strelil az tak vysoko...

Autor: Martin Síla | 15.10.2014 11:08
Je to s podivem, ale skutečně flinta na tvrdé podložce dokáže nečekaně nadstřelit. Vždy je třeba pod flintou něco měkčího mít. Nejlépe ruku :-)

Autor: prroud | 15.10.2014 12:58
oziris,prehraj si v duchu,v klidu ty chvile a chyt prvni dojem kterejs po rane mel..........ten uplne prvni,nez se do toho vlozil rozum a pochyby.

Autor: strejda zajíc | 15.10.2014 19:17
Taky bych to viděl na trn,padne,jak po ráně palicí,ani nekvikne(chvilkové omráčení po otřesu míchy)moment nic,pak se začne berchat a než se člověk rozmyslí,je to tam.
Zejména na "hrbu" jsou vysoké obratlové trny a spousta svaloviny,po pár metrech barvy jak u řezníka,ta pomalu ubývá a ubývá a čuník už se někde kaliští,když dorazíš se psem.Po kilometru při těžším zranění by už asi bylo pobarvené lože,i když....

Autor: Fesoj | 17.10.2014 13:00
A další věc - osiny tvoří hřeben, který při naježení /o kterém v okamžiku výsřelu nemusíš ani vědět/ opticky "zvyšuje" kus třeba i o 10 či více cm, takže ta vysoká rána, kterou si nechceš připustit, je celkem pochopitelná. Slyšel jsem, že před lety někde na Broumovsku jeden starší myslivec, který už trochu hůř viděl, měl kulovnici, kterou používal výhradně na černou a zejména v noci, osazenou starým Zeissem a nastřelenou tak, aby střílela na 100 m o 25 - 30 cm níž. Nemusel tudíž hledat černý kříž na černé komoře, prostě srovnal vodorovná ramena s linií hřbetu a bác. Téměř vše zůstalo v ohni...

Autor: oziris | 20.10.2014 10:37
suhlasim, ze som mohol strielat vyssie, to by sa mi nestalo po prvy raz. ale ak sa pozriete do fotogalerie a do popisu dnes, uvidite, ze mi utiekla uz druha liska po noslere s celkom slusnym zasahom, takze pochybnosti o strelive su na mieste...

Autor: Jan Slavětínský | 20.10.2014 10:47
Pro klid a jistotu bych si dal kontrolní ránu. Co že to máš za střelivo?
Mám připravené dvě krabičky Hirntenberger Nosler balistic Tip 6,2g,že je přestřelím až mi dojdou Hornády . Abych věděl...
Víš, ve 243 funguje i celoplášť se stejnou ranivostí jako SP. Je to hodně podobné jako v remingtonech. Proto bych spíš hledal chybu v rukách...Lovu

Autor: oziris | 20.10.2014 10:52
honzo, ak sa pozries na tu lisku v galerii, v presnosti nie je problem. ja by som tipol, ze ten partition proste malo expanduje... ja mam tu lahsiu verziu, 5.5 gramu (85 grainov).

Autor: Václav Sládek | 20.10.2014 12:19
Kdysi jsem štřílel na lišku po prvním zásahu zůstala na nástřelu když jsem tak po deseti minutách chtěl slézt že žebříku liška se zvedla a mířila ze šikma k řepce.Druhá rána ji odhodila více jak dva metry stranou ke kraji řepky kde zůstala ležet.Něž jsem k ní došel zmizela v řepce.Ráže 300WM střela 11,7g poloplášt první asi 80m druhá do devadesáti.Na obouch nástřelech hodně barvy.

Autor: Fesoj | 20.10.2014 14:07
Když se ještě vyplatilo lovit zimní lišky pro kožešinu, používal jsem s oblibou v r. 7x64 celoplášťové střelivo. Fungovalo to systémem dírka - dírka, ale málokterá liška zůstala v ohni. Zpravidla po zásahu vztyčila oháňku /někdy ani to ne/ a vyrazila jako zdánlivě zdravá, ovšem po několika desítkách mmaximálně po 100 m, se zhroutila. Barvení minimální, na nástřelu pár kapek a nic víc - respektive čím kratší vzdálenost střelby, tím méně barvy. A po zhroucení kmotřičce, již neschopné pohybu, zpravidla trvalo ještě několik minut, než zhasla. To samozřejmě platilo při komorové ráně, při zásahu na měkko nebo při šikmém postoji bývalo barvy daleko víc, ale také dál odcházela.

Autor: Jan Slavětínský | 20.10.2014 14:17
Josef, tyhle malé ráže s vysokou úsťovou rychlostí mají i s celopláštěm ,proti sedmičce ,úplně jiný účinek. To mi někdo ,kdo střílí s remingtonem ,potvrdí.

Autor: Fesoj | 20.10.2014 15:32
To je samozřejmé. Výstřelový otvor bude při použití celopláště v r. 222 R vždy větší, než po celoplášti 7x64 /to mám vyzkoušené/ a naproti tomu předpokládám, že normální klasický poloplášť v r. 9,3 x 72 R by čistě teoreticky měl liškou také projít bez rozbití, podobně jako celoplášť - je to vše o rychlosti střely.
Někdy na ten účinek, zvlášť u rychlých lehkých střel, člověk kouká jako jojo. Kdyby mi někdo říkal, že je možné neprostřelit kočku nebo lišku polopláštěm 222 R na vzdálenost necelých 50 m, asi bych tomu nechtěl věřit - ale oboje se mi už povedlo.

Autor: Radek Chadim | 05.11.2014 13:35
Včera jsem byl dosledovávat kámošovo sele, které bylo střeleno na poli sedmičkou z kulobroku na zadní komoru, střela žuchla, sele kviklo, upadlo, zvedlo se odběhlo za tlupou do lesa, zapraskalo to v lese. Nástřel na poli nebyl nalezen, ale našla se barva v místě, kde sele vbíhalo do lesa, barva tmavá bez plic, tak to asi šlo více do zadu přes játra, uvažovali jsme. Poté, co jsme zajeli pro psa jsme proti větru nasadili na řemenu psa, vlezli do lesa, který je na poměrně prudké stráni dolů k potoku, ušli jsme asi 20 m zešikma dolů doprava a ztratili jsme barvu. Pes lehce zahnul doprava nahoru, ale samozřejmě jak jsme my čekali, naváděli jsme psa dolů k potoku. Když jsme nic nenacházeli a pes hledal barvu marně, vypustili jsme ho na volno a prolezli celou stráň až dolů k potoku v okruhu 100 m. Když už jsme to skoro vzdávali, vydal jsem se nahoru na pole a šel jsem podél lesa zpátky k místu, kde jsme začinali dosled, a asi 20 m od něho jsem našel sele ležet za statným dubem ze strany pole, tak když jsem byli na stráni 10 m pod ním, tak jsme je neviděli. Schválně jsem provedl zpětný dosled, kudy sele šlo, a skutečně v místech 10 m od zhasnutí níže na stráni sele zahlo prudce doprava a vyběhlo do kopce zpátky na hranici pole a lesa a ještě zalehlo za statný kmen dubu. Každá druhá myslivecká rada tvrdí, že střelený kus černé půjde vždy ze stráně dolů, což jsme samozřejmě čekali i my, navíc jsem čekal že zalehne v první houštině, ale situace byla úplně jiná a střelené sele se zachovalo úplně jinak. Bylo střeleno na zadní nižší komoru přes játra, což úplně vyloženě blbá rána nebyla, ale dosled byl zajímavý se zajímavým koncem.

Autor: Václav Sládek | 05.11.2014 16:13
Takže jste psa strhli ze stopy?

Autor: Fesoj | 05.11.2014 16:44
To, že těžce postřelený kus nikdy nepůjde do stráně, ale vždy dolů, nebo že vždy zalehne v houštině a ne ve vysokém lese, je pouhá teorie, na kterou se nikdy nevyplatí spolehnout. Vždy je rozumnější věřit psovi a nesnažit se myslet za něj. Pes se musí řídit vlastním nosem a ne nějakou vyčtenou teorií ! O tom mne praxe přesvědčila několikrát a je zajímavé, že téměř ve všech případech, kdy si to postřelený kus namířil "hore kopcom", šlo o selata. Také se mi stalo, že jsem se snažil přesvědčit fenu, která ztratila stopu, že musí prohledat neproniknutelnou houštinu, prudce se svažující k potoku - a sele si to přitom namířilo do kopce, kde byla předtím provedena probírka a v řídké kmenovině si zalezlo pod hromadu klestu, kde zhaslo. Ale konec dobrý, všecko dobré - takže Lovu zdar !

Autor: Radek Chadim | 06.11.2014 11:38
Ani né tak strhli, jako špatně naváděli :-).

Po takovém lehce komplikovaném dosledu si člověk říká, že stát se může všechno a nikdy nic není dost jasné. Důležité také je ty pejsky k těm dosledům dobře vycvičit a hlavě neustále procvičovat i na jasných případech. Já když mě kus po ráně uteče a i když vidím kde zhasnul, stejně většinou jedu pro psa, aby se procvičil alespoň v hledání, což většina lovců nedělá a je to chyba, protože pak když nastane nějaká komplikace, tak cvičit psa až v tento okamžik je pozdě :-), navíc samozřejmě dosled není jen o tom, jak pes jde po barvě, ale taky o jeho zkušenostech a ty v kotci nenasbírá. Další věc je samozřejmě více věřit pejskům než loveckým pocitům a zachovávat si trošku nadhled. My kdybysme mu více věřili a rozumně zauvažovali, že když hledá až k potoku, když vše v určité vzdálenosti oběhl a prase nenašel, tak mohli nastat jen dvě situace: prase je hodně daleko a poranění není vážné, nebo leží někde jinde, než hledáme, což s dobrým větrem z údolí nahoru muselo být výše na stráni, než jsme šli. Teď už je to samozřejmě jasné, ale v danou chvíli málokdo takhle rozumně zauvažuje :-), a spíše si furt dokola jen říká, sakra, někde tady musí být, kde může být...

Autor: ValíkVlastimil | 07.11.2014 18:26
Jednou jsem střílel na lončáka na kraj lesa. Za ním stráń barva ve stopní dráze až ke skupině kamenů tak 60 cm vysokých nad okolní terén. Za kameny barva nebyla a tak jsem dojel pro kamárády , že to nejdříve zkusíme bez psa. Ano lončák v poslední chvilce vyskočil na shluk kamenů a tam zhasl. Nikdy by mi nenapadlo, že z posledních sil vyskočí na kameny poměrně vysoké a zde zhasne. Já jsem při prvotním dosledu kameny vždy obešel, že je nemožné aby střelené prase na ty kameny vyskočilo...Celý dosled do stráně ...

Autor: prroud | 07.11.2014 18:30
Radku,nezakecavej,jediny dulezity a spravny je poslechnout psa a verit mu!!! Neni co resit.Jak ma stopu,tak vi co dela.Kdyby sis stokrat postavil hlavu,jeho cich proste nemas!Kdyby ti ukazoval ze mas prase na strome,tak tam proste bude! :-)

Autor: Fesoj | 07.11.2014 20:33
Vlastíku, to mi připomíná, jak jsme jednou ráno v Orlickém Záhoří šli s brakýřem za postřeleným seletem. Asi po 1 km nás psík dovedl k Divoké Orlici, která tvořila státní hranici. Až k vodě jsme nacázeli sem tam kapky barvy jak na trávě, tak na štěrku, ale po překročení řeky už nic. Pes ztratil stopu a proto byl vypuštěn na volno. Po chvíli volného hledání v louce bylo vidět, že stopu znovu sleduje, ovšem barva veškerá žádná. Udělal oblouk a znovu nás dovedl k řece, ale do míst, kde podemletý břeh tvořil dvoumetrový sráz nad hlubokou tůní. Tak znovu na naši stranu a ssi 30 m od toho srázu po proudu dolů pes ukázal na štěrku kapičku barvy. Šel dál na řemenu do porostu po prsa vysokého devětsilu. Tam narazil na sele, které si to z posledních sil namířilo proti vůdci psa /v té buřeni nebylo vůbec vidět/, podrazilo mu nohy, ten pustil řemen a během necelé minutky pes to sele stavěl a umožnil jeho dostřelení. A přitom by člověk nevěřil, že těžce postřelený kus dokáže skočit z dvoumetrového srázu do tůně. Zas se vyplatilo věřit psovi.

Autor: Fesoj | 07.11.2014 20:46
Ale o snad nejblbější ráně mi kdysi vyprávěl jeden známý. Při naháňce na černou střelec na stanovišti vypálil na lončáka, který po ráně udělal kotrmelec a skončil za hromadou klád, kam nebylo vidět. Lovec správně vyčkal na místě do ukončení leče, ale pak, v domnění, že prase je dávno zhaslé, opřel zbraň o strom, odložil psa, vzal nůž a šel úlovek vyvrhnout. Jenže ochromený, dosud živý lončák vyrazil proti němu, když přelézal ty klády, a jediným stiskem čelistí mu urval celé kratiny. Přes okamžitě poskytnutou první pomoc chlap do příjezdu lékaře vykrvácel.