Dnes je 10.08. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Hony-období \"myslivecké sklizně\"



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: rici czech | 06.11.2016 11:59
Vždycky jsem se na tu dobu slavnostních podzimních honů na drobnou těšil.Připravoval psy,brokovnici,oblečení a nedočkavě dospával do sobotních ran.Posledních pár let ,jsem nějak odpadl z tohoto nadšení,a poslední roky pozoruji ,že již mne toto období \"myslivecké sklizně\" jak se to nadneseně nazývá,vůbec nebere.Z povinnosti se zůčastním jednoho či dvou honů,zpravidla jen z pozvání dobrými přáteli a kvůli psům,jinak s díky pozvání odmítám..Důvod je jeden ,a to ten ,že období \"myslivecké sklizně\" už dávno tímto obdobím není ,a je to spíš pánové jak to napsat ...fraška na lov.Ůbytkem zajíců ,a to doslova rapidním(o bažantech nemluvě) mne připadá nelogické,nemyslivecké,nezotpovědné vůbec provádět jejich lov.Né že se nenaloví dostatečný počet,oni doslova ani vidět nejsou,a to ve většině honiteb.Přesto se hony zvesela pořádají..pokud se tomu dá takto říci,spíš bych to nazval trestnými výpravami za posledním zbytkem populace.Nevím,ve většině honiteb vůle k ůplnému zastavení lovu není.Převládají názory ,že nějak bylo nějak bude.O ůbytku drobné se ví roky,řešení zpravidla není ,náprava stavu za současných zákonů,vyhlášek a vztahu k majetku(honebních pozemků)na cestě není a pravděpodobně nebude.Vidím to se zajícem tak jako s koroptví,..nebude dlouho trvat a budou stejně vzácní.Nebylo by na místě přistoupit k plošnému zákazu lovu? Není přeci zajíc v naší přírodě důležitější ,než zaběhnutý kolorit podzimních honů?

Autor: zutro | 06.11.2016 14:40
Jako bych to psal já,přesně taková letargie ve mě dřímá dobré tři roky.

Autor: Martin | 06.11.2016 16:33
Pod to bych se klidne podepsal. Cely den trmaceni a na konci jeden uloveny zajic.

Autor: Vrba Frantisek | 06.11.2016 17:00
Rici,první tři řádky-jsem na tom stejně.Ale na druhou část mám poněkud jiný názor.Zajici ubývali tak jsme přestali lovit.To nám vydrželo téměř dvacet pět roků,a stav se nezlepši.Potom jsme začali s odlovem 5-6 kusů na ozbreojené vycházce spojené s lovem lišek a stav se nezměnil.Bažanty odchováné a částečně nakoupené vypouštíme na jaře pár slepic,a potom v létě průběžně jak dorostou odchované kuřata.Na podzim se trochu proberou kohouti a stav bažantů se i přes vysoký tlak predátorů celkem zlepšil.

Autor: Jan Slavětínský | 06.11.2016 19:34
Jakmile začnete mít v honitbě černou, končíte s drobnou i přes veškeré snahy, investice, zazvěřování atd. Po čase nad tím zlomíte hůl, protože je to neřešitelná situace i přes mnoho chytrých rad, možná i rad zde až si to zde někdo přečte, ale je to tak. My jsme před 20ti lety šli do zazvěření honitby ne každoročním pouštěním bažantů, ale zapracovali jsme a vypustili dančí, vedle v honitbě muflona. Už deset let máme NS a lovíme dančí ve všech VT. Změnila se myslivost na spárkatou zvěř, ztráty minimální a dnešní investice jsou pouze do jádra a soli. Bohužel, to je nenávratná skutečnost a i kdyby nám někdo dal milion nenávratné dotace na zajíce, z honitby zmizí jako pára nad hrncem...Prostě podmínky životního prostředí se rapidně mění i přístup civilizace a hospodaření....

Autor: Ellhenicky | 06.11.2016 20:19
U nás, v podhůří Šumavy, již více jak dvacet roků drobnou, kromě kachen na tahu, nelovíme. Aby myslivost nebyla jen o lov u vnadišť, tak pořádáme naháňky na černou. Drobnou, hlavně bažanty a kachny do tomboly na ples získáváme z bažantnice a od Rybářů,výměnou za srnčí. Plošný zákaz lovu asi toto nevyřeší.Každý hospodář musí poznat, zda a co může lovit. Kde se starají a mají,tak zákaz by byl kontraproduktivní.

Autor: Milan Jirmann | 07.11.2016 10:48
Jak napsal Honza Slavětínký, jestli se v honitbě vyskytuje černá, tak na drobnou můžete zapomenout. Ostatních predátorů(papoušků a lišek) tam je také dost. Vypouštění drobné je jenom zajištění dobrého krmení pro škodnou. V dnešní době bych společný hon pojal spíše jako společenskou událost, kde se člověk sejde s kamarády, které dlouho neviděl a už není důležité kolik zvěře se uloví. Po vycházce v přírodě si určitě po dobrém obědě dobře popovídáte a podělíte se o lovecké zážitky. LOVU ZDAR!!!

Autor: Tomio | 07.11.2016 11:40
Jen vše na černou, to je moderní. Copak to množství zahnutých zobáků, krkavců, káňat, atd. Copak ty kočičky všude v revíru, lišky, kuny, mýlovci atd. To není moderní, dnes je moderní obhájit si lov černé jakýmkoli způsobem.

Autor: Milan Jirmann | 07.11.2016 12:48
Tady na černou nikdo nic nesvádí. To je prostě holý fakt. Dříve v kraji černá nebyla, ale byla tam drobná. Viděl jste už někdy, jak černá na neposekané louce udělala rojnici a sebrala všechno živé, včetně čerstvě nakladených srnčat? Já ano a několikrát. Zahnutých zobáků (já říkám papoušků) a ostatních predátorů je také hodně a drobná prostě nemůže takový tlak ustát. A to nemluvím o zemědělcích a způsobu dnešního hospodaření. LOVU ZDAR!!!

Autor: rici czech | 07.11.2016 15:53
Myslím ,že černá a škodná za ten rapidní pokles nemůže,neboť znám honitby čistě polní ,kde se černá takřka nevyskytuje a pokles je rapidní...viz. zprávy z Olomoucka,myslím že tím hlavním důvodem poklesu je systém zemědělského velkohospodaření technických plodin a neustále se navyšujících postřiků.
Ale o tom ,ten můj příspěvek nebyl.Spíš jsem narážel na stav kdy se loví tzv. do mrtě ,..bez zotpovědnosti a neuvědomnění si následků.
Myslím ,že v současné době obhajovat lov zajíce tam kde se jeho stavy snížily na minimum a kritickou mez je holé bláznovství a jen další voda na mlýn různým protimysliveckým organizacím a spolkům.

Autor: Jan Sokala | 07.11.2016 18:42
Zdar Riso,
Jsem rád zes to napsal,bez debat souhlasim.Jen doufám že letos neodmitnes pozvání s čistě kamaradskeho hlediska.

Autor: Ramo | 08.11.2016 10:43
Tak u nás v honitbě máme drobné pořád relativně dost. Na cca 700 ha lovíme v prům. 150 zajíců a cca 100 divokých kohoutů. A máme tu vše, i černá v řepkách, papoušci - motáci, jestřáby, lišky, kuny a protože jsme příměstská polní honitba tak o kočičky také není nouze. Ale asi nejhorší zlo pro drobnou, hlavně zajíce jsou stále častěji opakované postřiky! Na stavy bažantí zvěře se mi zdá, má větší vliv počasí v období snůšky a následného vodění malých kuřátek.
Ale v revíru také máme cca 15 napaječek + přírodní vodu a samozřejmě zásypy a zaječí jesle.
V sobotu 45 kohoutů a super počasí :-)
Lovu

Autor: Karel poslík | 08.11.2016 11:53
Období myslivecké sklizně? To už je jen nostalgická vzpomínka některých z nás. Díky stavům černé zvěře se dnes „sklízí“ na hromadách celý rok, s výjimkou několika týdnů medikace. Celá řada lovců černé nemá ani zájem o klasické myslivecké akce, jejichž význam díky stavům drobné značně poklesl. Projděte se dnes kterýmkoliv typem honitby, ať je to lesní nebo polní, ať je společenstevní, vlastní nebo režijní a téměř všude stejný obrázek. Posed – vnadiště a všudypřítomné pobytové znaky černé. Co se týče vazby početních stavů zajíce vs černé vs chemické postřiky - jisté je toto. Grafy počtu úlovků drobné a černé od padesátých let do současnosti jsou všude stejné. S nárůstem početních stavů černé začínají klesat stavy drobné VŠUDE. Jeden příklad. V obvodě naší honitby je rozsáhlý průmyslový areál, bývalý Chemopetrol, oplocená nehonební plocha s řadou průjezdních bran pro auta a vlaky . Uvnitř areálu je trvalá populace zajíce v počtu několika desítek ( odhaduji 40 kusů) , která se po dlouhá léta početně vůbec nemění a to navzdory chemické likvidaci většiny travních porostů a přítomnosti běžných dravců, nepřetržitému provozu, silném pohybu lidí 24 hodin denně, absenci/zákazu přikrmování a stálému hluku strojů. Černá zvěř se přes brány areálu ještě nikdy dovnitř nedostala. Zatímco v okolní honitbě počty zajíců klesají téměř k nule ( od cca 2006 už je nelovíme) počty černé stále narůstají. Na 2000 ha lovíme už více než 150ks/rok a k tomu téměř 100 lišek/rok. U táborových ohňů po celé zemi často slyším stejnou píseň „Hlavně nestřílejte bachyně, to by byla škoda“. Pár kohoutů nebo zajíců na nehorázné nájmy prostě nevydělá a v tom to je.

Autor: Václav Sládek | 08.11.2016 12:25
U nás se neloví drobná pominuli bažanty z umělého odchovu nejméně 30+ let.V té době se černá vyskytoval vzácně.Největší škůdce drobné člověk=změny krajiny,již v té době velkoplošné hospodaření,chemie poštřiky proti \"škůdcům\",enormní nárůst silniční dopravy.Dá se pokračovat je toho hodně co drobné \"prospívá\"samožřejmě jak se tu píše velký tlak predace.

Autor: Radek Chadim | 08.11.2016 12:36
Nerad bych tady psal nějaký názor, protože náš hospodář to tady taky čte :-D, ale už léta tvrdím, že pořádat zaječí hon kvůli dvěma zajícům do tomboly je zbytečné prohánění revíru, plýtvání energií a lidským potenciálem. Jenže doposud jsem nebyl vyslyšen, a dle mého názoru by bylo mnohem účelnější udělat raději o jednu takovou marnou naháňku víc, kde by se vzali marné leče kvůli liškám, a ač máme polní honitbu převážně holého typu, tak u nás se na divočáka dá narazit opravdu všude, čímž chci říci, že společný lov by se měl organizovat na zvěř, kvůli které to má smysl organizovat. Jak částečně naznačil Honza, nebo já jsem to tak alespoň pochopil, doba se změnila, příroda a krajina se změnila, hospodaření v ní se změnilo, zvěř v ní se změnila, a dělat to pořád po staru jen aby se něco dalo vykázat nebo kvůli tombole, je blbost.
A za úbytek drobné může hlavně zemědělské hospodaření a chemie, chemie, chemie. Dřív se stříkalo dryáky, tak vyjely jednou, co neuteklo se vytrávilo, ale co uteklo, to už pak mělo lepší život, dnes když každý druhý týden ty zajíce něčím postříkáté, tak to podle mého celkově a dlouhodobě oslabuje populaci a ta pak druhotně hyne i na zdánlivé banality, nemluvě na různé epidemie. Další věcí jsou predátoři všeho druhu, tam kde chtějí mít zajíce, tak si s nimi umí poradit, ale tam kde ne, dlabou i na lišky, a bohužel těch nelovců je mnohem více. A vrcholem je doprava, myslím, že bysme se všichni divili, kolik toho požerou auta a doprava celkově. Takže svádět vše na divočáky, ti podle mého nedělají ani 10 procent celého problému s drobnou.

Autor: Karel Zvářal | 08.11.2016 18:51
Rici, dobré téma do diskuse, odezva zatím slabší... Souhlas s J. Slavětínským, M. Jirmanem, K. Poslíkem. Prase není vegan, leč celkem úspěšný (všežravý) predátor. Ovšem zdaleka ne jediným!!! Kde zajíce (drobnou) mají, nechť ji přiměřeně odlovují. Ve většině honiteb v okolí se neloví vůbec, byť něco málo přežívá. A k té chemizaci. Vemte si (nechemizované) lesní biotopy s tetřevem, tetřívkem, jeřábkem. Vcelku plodné druhy, schopné své stavy za sezónu zmnohonásobit... Víte za poslední desítky let o nějaké (lokální) populační explozi těchto druhů???:-) (Hloupý dotaz, že?) Vypište si všechny predátory mimo prasete a vyjde vám pěkný soupis. A liška, ač je celoročně lovená, neubývá! Papoušci (dobrý!) jsou chránění... Proto jsme (nejen) s drobnou, tam kde jsme. Doporučuji se inspirovat příkladem honitby J.S., tj. na nečernou spárkatou. Za současné legislativy vypouštět drobnou je Holého nesmysl: Hodně práce a efekt mizivý.

Autor: Břéťa Ambrož | 10.11.2016 12:41
Já bych to s tou chemizací prostředí neviděl tak horké. Mám revíry v modelových honitbách: CHKO Slavkovský Les a okolí, drtivá většina zemědělců EKO farmáři, již 20 let se zde chemie nepoužívá, biotopy hlavně louky a pastviny ale i lesy a dost mezí a remízů, potravní nabídka pastvy pro zajíce a drobnou široká od března do listopadu...dost potoků a vodotečí. Ale drobná se vyskytuje jen náhodně, ano je tu populace zajíců, ale stále stejně přežívající a celou dobu nerostoucí (uznávám,že na bažanty už je to vysoko 400 - 700 m.n.m).... A teď babo raď... Drobná se zde již desetiletí vůbec neloví, z vyprávění ale vím, že za jejího \"zlatého\" věku v 80. letech byly výřady velmi slušné. V chemii to zde tedy nebude, je to hlavně vysoký predační tlak černé, lišek, krkavců a \"papoušků).... Tady opravdu když to zajíc přežije, tak se mu vždy ukloním a smeknu klobouk.... Díky. Lovu zdar. BA

Autor: Pavel Černý | 10.11.2016 13:53
Břéťo, já nevím, EKO farmáři...
Mám kamaráda, jehož bratranec provozuje EKO farmu a na dotaz: Proč to máš tak drahé, když ušetříš za chemii? odpověděl: Ale já neušetřím, možná trochu míň, ale musím stříkat v noci. Takže ten rozdíl v ceně jsou noční příplatky!

Autor: Břéťa Ambrož | 10.11.2016 14:47
Pavel Černý: Mezi těmi farmáři se pohybuji často a jsem i jeden z nich. Věřte mi nebo ne, ale tady se toto fakt neděje.... Ekologické hospodaření je dost kontrolováno úřady. Hrabou se vám v účetnictví, mohou odebírat vzorky krmiv, půdy i produktů a veškerou použitou chemii tam jsou schopni najít. Hlavně pohyb na polích vidí moc očí (i v noci) a nikdo si to prostě nedovolí, protože závist a udavačství světem vládne hlavně tady v ČR. Také je tu 95 % půdy v trvalých travních porostech, tam se rostlinolékařské zásahy a chemické hnojení moc neprovádí ani v konvenci. A ten vtip o hnojení v noci znám a mám ho rád, ale to jen tak pro odlehčení... těm zajícům to stejně nepomůže...

Autor: Pavel Černý | 10.11.2016 18:32
Břéťo, třeba to byl opravdu jen vtip.
Ale teď beze srandy. Jestli tam máte 95% půdy v TTP, tak to pro zajíce opravdu moc není. Bude jim chybět výživa. Hlavně proteiny a tuky. On totiž zajíc nežere jen od března do listopadu. A v TTP, zvláště tzv. kulturních, toho po většinu roku moc nenajde. V takových podmínkách se mu prostě musí něco donést. Nejlépe oves nebo ječmen v samokrmítkách od října do dubna a řepa nebo odpadní zelenina alespoň před zimou a v předjaří. A nebo zřídit nesklízené biopásy se směsí ovsa, krmné kapusty, prosa... Pak bude na jaře v kondici a bude se úspěšně množit. Často kroutím hlavou nad nesmyslným vypouštěním zajíců z klecového chovu právě do takových podmínek. To je jako vypustit panelákového ekologa do tajgy. Nepřežije.
Zkus se zeptat těch pamětníků zlatých časů, jestli u vás i tenkrát byly jen louky a pastviny. Skoro bych se vsadil, že ti řeknou, že se tam tehdy pěstovalo kde co, včetně osa a kukuřice, kterou Chruščov prosazoval i na hory. Úroda nebyla zrovna bohatá, ale zbytky byly někde přes celou zimu. U nás běžně JZD zaselo všude, a do mokrých míst se pak kombajny nedostaly. Pak se vše zmeliorovalo, k tomu dávky chemie, a už to šlo do kopru... Ale my jsme to ještě péčí na čas zvrátili ke stavu, kdy byl JKS blízko 1 ks/ha. (Rok 2009).
No a jestli i takto přikrmujete a přesto to nejde, tak už nezbývá něž porušit stávající rovnováhu mezi predátory a drobnou ve prospěch drobné. Aby zbyla rezerva pro ty věčně hladové a přemnožené predátory dvounohé :-)

Autor: Karel Zvářal | 10.11.2016 19:41
Pavle, zajíc je jen trochu větší býložravec než hraboš (polní, mokřadní). To jsou původně stepní druhy, ale máš pravdu v tom, že blízko člověka jim bylo dobře. Ale pravdu nemáš v tom, že jim na louce něco chybí. Jistě, pokud mají řepu či oves k dispozici, nepohrdnou. Ale stejně jako zmínění hraboši se trávou celý život živí, prosperuje a množí se i zajíc (3-4 vrhy). Nic vám nebrání při těch \"trestných výpravách\" posoudit jeho výživný stav. Já ho ani na háku mít nemusím, stačí mi, když ho zvednu z lože. Jsou to normálně dorostlé kusy s váhou mezi 7-8 kg. Už podle trusu vidím, čemu dává přednost. Zaječí bobky, to je z 90% tráva, něco málo kůra. A to i v místech, kde jsou ozimy!!! Někdo králíkům nedává ani chleba, ani řepu, jen suché seno a má velké a zdravé odchovance. A jinak souhlasím s postupným přechodem na \"normální krmení\" při vypouštění, tzn. 1-2 týdny držet v obůrce v klidu a snižovat obsah příkrmu na nulu. A také je nesmysl vypouštět 20 zajíců naráz, raději jen 5 pro osvěžení krve, ale častěji.

Autor: Ron Gordon | 10.11.2016 21:13
Karle,Karle , Ty tu zase prášíš, kdy jsi naposled držel v ruce zajíce, 7-8 kilo to jsou srnčata. Jinak souhlas s Pavlem, on ten zajíc na trávě bude, ale určitě bude lépe prospívat na smíšených porostech jak to bylo v minulosti malé políčka, kousek pšenice, kousek brambor, oves, řepa, pohanka jetelíček to jsou pak jiné přírůstky než 95% TTP a ještě třeba jen jednou ročně pomulčované. Pánové, není problém si vyguglovat staré archivní letecké mapy a porovnat v čem tehdy ten zajíc prosperoval.

Autor: Karel Zvářal | 11.11.2016 05:38
Cha! Gordone Rone, opět jsi nezklamal...počkat si na ten vhodný okamžik s hnidopišským výpadem. To možna u vas v okoli zamořene ďury je tuberacky janek maximalně čtyřkilóvy:-). Uvědom si, že ten průměr se počítá z 70-80% letošáků, kteří mají mezi 4-8 měsíci stáří. To ještě zdaleka neukončili růst! Já mluvím o těch zabělených zasloužilých veteránech, které mám tu čest potkávat dnes. A neměj obavy, odhad mám dobrý, v osmdesátkách jsem chodil jako honec a něco jsem se jich natáhal a napodával na vlečku.
Nějak jste kolektivně odignorovali tu hloupou otázku na lesní kury. Proč jsi tam Rone nevystartoval? To jako dříve chodili chudým horalům na políčka, jinak by nepřežili?... Zpátky k zajíci. To je původní druh, žil tu před příchodem člověka a jeho polním hospodařením. Na louce a v lese má takovou zahrádku, kterou mu těch 5 tebou zmiňovaných plodin nemůže nahradit. Jetel červený a bílý jsou přirozenou součástí lučních porostů. Bílkovinný a minerální koncentrát. Kráva z toho nadojí 10 litrů mléka, zajíc udělá 100g přírůstek. A ten zajíc nepotřebuje ani tak energetické bomby, jako spíše BLÍZKÝ A STÁLÝ zdroj, což mu několikaměsíční polní plodiny nezaručují. Co mu je platná monodietní stříkaná pšenice, když v srpnu strnisko podiskují? Hlad a stres ze ztráty biotopu, to je celé!

Autor: Stanislav Haas | 11.11.2016 06:45
Ono to bude od všeho trochu a navíc \"místní vlivy\" k tomu. Jak jsem někdy psal, co vím, tak nejvíc zajíců mají okolo Čestlic u dálnice před Prahou. Samá skladovací hala, obchoďáky, plochy zatím nezastavěné...žádná políčka, nabídka potravy chudá. A když mají hon, tak ušáků sto leží /informace stará 2 roky/. Když jedu autem do Velkého města, tak zajíci jsou vidět v záviděnihodných počtech. A přitom žádná péče o ně, jen tam nemají černou, prý loví 2 - 3 ks za rok. Zato víc zahnutých zobáků. Jen tam nikdo nechodí na procházku se psem, což psa na volno považuji za další riziko.

Autor: Pavel Černý | 11.11.2016 07:49
Karle, bez nějaké ironie nebo zášti jsem se zasmál těm tvým odhadům váhy. Já jsem takový dost prdlý statistik, který si všechno eviduje a zapisuje už od klukovských let, kdy jsme s tátou chodili k myslivcům nakupovat bažanty a zajíce. Od adeptských let mám pak statistiku doloženou. Zvážil jsem stovky zajíců. Navíc jsem si vždy u nového váhového (dnes hmotnostního :-)) rekordu udělal hvězdičku. Krásně se tak dalo doložit, jak vzrostla průměrná váha bažantích kohoutů v souvislosti s vypouštěním, resp. s výběrem chovných hejn v odchovnách. Tak jsem se teď podíval a u zajíců mám hvězdičku u čísla 5,37 kg! A věř, že jsme se snažili a zajíci se u nás měli dobře.

Autor: Karel Zvářal | 11.11.2016 08:01
No dobře, uznávám, že mezi pěti a sedmi kilogramy je zásadní rozdíl... hoši, hoši, meritum věci není v hmotnosti, ale v POČETNOSTI. Na to račte reagovat, o tom je toto Riciho vlákno. Kdysi (20let zpátky) jsem přesvědčil jednoho myslivce-agronoma, aby na místě, kde mi jezdili kontrolovat kufr, když k nim jezdil za sovkami, aby u té vodárny nechal hektar louky. Byla to nějaká dvou-třísložková směska, žádné terno. Další dva roky, než to zase rozorali, se tam se zajíci \"hýbala zem\". Jen jsem zaklapl dveře žigula, nestačil jsem je počítat. 3 se zvedli hned, jen jsem kousek popošel, dalších 5-8. Čili to, co já všem sugeruju: vytvářejte ne půlroční (nahovno) biopásy, ale TTP-meze. Jak pro zajíce, tak i pro oroptev ideální biotop.

Autor: Pavel Černý | 11.11.2016 08:11
Karle, s hmotností si začal ty :-)
Samozřejmě, že je to o početnosti. Ale ty meze, alespoň dnes a u nás, už nejsou o třezalce a řebříčku, protože jsou stříkané stejně jako okolní pole a přežije tak leda pýr. Ale to, co popisuješ, je že se zvětšila rozloha krytu! Ten je samozřejmě k přežití také důležitý a u nás dnes po velkou část roku zoufale chybí.

Autor: Karel Zvářal | 11.11.2016 08:21
Pavle, slyšel jsi někdy větu Absence důkazu neznamená důkaz absence? Tu váhu jsem vzpomněl mimoděk (a takoví opravdu někdy narostou-vypasou se), ale jak je u myslivců zvykem, tonoucí se stébla chytá. Než jednou souhlasit, raději desetkrát vytknout... Že se u vás měli dobře, to je tvůj pohled. V Česku ani jelen (a taky se má jistě dobře) nedoroste parametrů karpaťáka. Proto lepší jednou vidět, jak desetkrát slyšet. Chovu zdar!

Autor: Pavel Černý | 11.11.2016 09:21
Jo jo. Ale já nemám pocit, že se topím! To jako že se topíš ty?
O karpaťákách jsem slyšel a četl. Také o zajíci bělákovi, a že Křovák v Africe nepřeroste 150 cm. Ale to všechno jsou zase geny, Karle!
Ale já nemám potřebu se hádat a věř, že o zajících něco málo vím. Motám se kolem nich už skoro padesát let. A když jsem se díval do níže citované statistiky, tak rekord vlastních úlovků mám v roce 2007 - 38 kusů. A můj host byl ještě v roce 2010 králem honu s jedenácti ušáky. A jednou kamarádův host, na dotaz, proč nestřílí, odpověděl: Nezlobte se, ale já se jenom dívám. Nevěřil bych, že tohle ještě někdy uvidím...

Autor: Karel Zvářal | 11.11.2016 10:06
Víš co, nebudem se vrtat ve výmětu, raději se věnujme podstatě. Zajímá mě, jak jste dosáhli početnosti téměř 1 ks/ha (úžasné!!!). 2009, to je téměř jako dnes, v tu dobu bylo ve většině honiteb honům na drobnou dávno odtroubeno. Jestli můžu obtěžovat: počet ulovených lišek a jiné škodné, spolupráce s agronomem, vyseté plodiny, použité postřiky, procento volné zeleně (meze, biopásy, hájky). Já sice vliv predace možná příliš zdůrazňuji, nicméně o vlivu pesticidů nemám nejmenších pochyb. Při dnešním širokém sortimentu sraček ví bůh, co tam lidová tvořivost navalí, to nikdo není schopen ukontrolovat. Krále honu si prosím nechej pro jiné příležitosti, mne zajímá celková bilance.

Autor: Pavel Černý | 11.11.2016 21:26
Tohle asi už trochu přesahuje rámec debaty na fóru. To bychom to tu Radkovi pěkně zas....
Tak ve stručnosti: Spolupráce se zemědělci nebyla nic moc, skladba plodin dnešní klasická mizerie, o biopásech nechtěl slyšet ani náš člen - soukromý zemědělec. Skladbu postřiků neznám a radši snad ani znát nechci (desikaci pozná i laik).
Přikrmovali jsme ale tak, jak jsem popisoval (osvědčila se hlavně ve správnou dobu předložená odpadní zelenina), dávali vodu do patentních napáječek (fotky jsou i na tomto webu). A lovili v pár lidech poctivě škodnou (ve třech velmi úspěšně). Pár čísel od roku 1987 do března 2013, kdy jsme prozatím skončili:
liška 481 (včetně vlastních 205), kuna 97, přebíhavá prasata 38. Ostatní škodnou evidovanou nemám, protože jsem nedělal MH, ale bylo jí hodně :-).
Pro úplnost: výměra honitby 1635 ha, a nejvyšší úlovek zajíců byl v roce 2008: 508 kusů. Lovili jsme rozumně, kdy nejvyšší počet flint na honu byl 26.

Autor: Ron Gordon | 11.11.2016 22:53
Ale Karle, jak vidím vystačíte si s Pavlem, ale nevím proč by měl být \"hnidopych\". Jen proto, že ti nesežeru tvoji latinu a osmikolového zajíce ? Jo vystartoval jsem tak jak vždy, když mně zvedne ze židle nějaký nesmysl. Když narážíš na kurovité, nevím kde se pohybuješ, jak píšeš jsi pořád venku. Ty nevidíš jak ty dnešní lesy vypadají, asi né, protože tam dřepíš v noci a tak toho moc nevidíš. Představ si, že i u nás u té zamořené ďůry se vyskytuje jeřábek. Zajíc to má u nás těžké, když ho na jaře neroztrhají brány, tak si jej rychle vyhlédne nějaký papoušek. Když má to štěstí že je na louce, tak ho koncem května sežere rotačka, pokud se snaží zachránit v porostu řepky tak je několikrát osprchován nějakým sarjajtem , který mu na výživě také nepřidá a těm co se to podaří vše ustát udělá pod temným nebem konec výr. Stále se tady naráží na kočky, psy, ale kdo mi vysvětlí proč ve městě např. Frýdek Místek kde se to jimi jen hemží můžeme v noční době mezi paneláky na trávnících napočítat zajíců na desítky, v objektu nemocnice kde je to samá kočka v noci vesele hopsají zajíci. V minulosti, kdy jsem ještě pracoval, tak si zajíc oblíbil střed kruhového objezdu u Teska, s kolegou jsme ho tam pravidelně vidávali a tak jsme si tipovali, jak dlouho tam může vydržet - celé tři měsíce a nestal se obětí kočky, ale skončil pod koly auta. A navíc, co je ve městě kun, dokonce i lišky a zajíci tam jsou. Nebude to tak jednoduché, proč v honitbách nejsou. Na závěr Karle ještě lehké rýpnutí- kráva, která nadojí 10 litrů tak to není žádná sláva, ale
30-40 litrů, to už je favoritka, není to však z červeného a bílého jetelíčku ...

Autor: Karel Zvářal | 12.11.2016 07:14
Rone, kdybych napsal o kilo míň, asi bys mi dal pokoj, ale ani ten s 8 není žádná sci-fi. Že jsi něco neviděl, neznamená, že to neexistuje. Dělal jsem přes 30 let intenzivně na puštíkovi, včetně hmotnosti. Mám údaj, který nenajdeš v žádné literatuře, 800g u F. Nebyl to (špatné určení) bělavý, ale obecný. Krava s 40l honěná jádrem je za 2-3 laktace na odpis. Před porodem kulica, po třech měsících ji můžeš zahrát na žebra a na obratle, má 100-150kg dolů. Jako odpůrce intenzifikace, chemizace a všeho \"moderního\" (tj. lámání rekordů) jsem pro selský klidný život, dnešní hohem honem mě zabíjí. Zajíc se také synantropizuje, a jak vidíš, nepotřebuje pestrá políčka, příkrm, ani napaječky. Několikrát sečený trávník, víc ke štěstí nepotřebuje. Starého zajíce kočka neohrozí, z těch mladých se vždy něco zachrání. Kočka chytne jednoho a dá pokoj, rojnice prasat je nenasytná. Bylo to i v příspěvku S. Haase, zajíc vyžije na plevelu, když má kryt a klid, viz. také mufloni a jeleni na severu na výsypkách. A ve městě není pernatá, auto aspoň slyší přijíždět a má jakousi šanci uhnout, když jede max. padesátkou a umí brzdit. Děkuji Pavlovi za uvedená čísla, jen jsem nepochopil, jestli v r. 13 skončili s lovem škodné. Jinak zajímavý příklad, že i v průměrně udržované honitbě se dá dosáhnou pěkných výsledků.

Autor: Pavel Černý | 12.11.2016 09:05
Rozhodnutím valné hromady se neprodloužila nájemní smlouva a zrušilo honební společenstvo s tím, že honitba se má rozdělit. Když to dobře dopadne, budeme mít po téměř čtyřech letech 729 ha.

Autor: Karel Zvářal | 12.11.2016 13:41
Jsem rád, že Rici diskusi k \"myslivecké sklizní\" nadhodil, protože to považuji za dobré a aktuální téma. Ano:...nějak bylo, nějak bude: včera, dnes i zítra na h...o. V minulosti jsem vedl bezpočet pří i s mladými myslivci, kterým byla otázka ochrany bližší než starým pardálům. Ale jak jedni, tak i druzí argumentovali stejně: Lovem není možné druh vyhubit! Nechápal jsem, odkud tento blud mají, až jsem se seznámil vcelku nedávno s bývalým lektorem mysliveckých kursů. A ten se na mě také vytasil s tímto moudrem... Aha, směr větru je znám!

Výstižně to popisuje B. Ambrož: historicky (nedávno) byli, dnes se neloví. Argument, že je to vysoko, po posledních zimách nehraje roli. Sníh je minimálně jak ve 200m, tak i v 500. Takže mortalita vlivem povětrnostních vlivů naprosto srovnatelná, konkrétně u zajíce zanedbatelná. Přesto zajíci nepřibudou. Proč tomu tak je, říká v předposlední větě. A to je bohužel věc, kterou když otevřu s chovateli papoušků, jsem rád, že přežiju bez úhony. Na sborovou nenávist jsem již uvykl, to je jejich nejsilnější \"argument\". Ač jsem také jedním z nich, slovo kompromis mi není cizí. Nikdo asi nezjistí, kdo to vzpomněl jako první, ale každopádně to byl genius: Všeho moc škodí.

Autor: Karel Zvářal | 12.11.2016 18:27
No a protože dlouho nikdo nic neulovil, flinty slouží bez problémů, teplota vzduchu je všude stejná:-), dále budu trpět. Jestli oni nám ti zajíci ve městě něco nenaznačují, tj. že třeba s přírodou není něco v pořádku. Pominu-li tentokrát p-tlak, napadá mne jiný důvod, a to hlavně po letošních zkušenostech s brutálním použitím herbicidů při (před) podzimním setí. Nikdy dřív jsem si nevšiml tak dokonale pokropených příkopů, krajnic a mezí. Domnívám se, že to není náhoda, ale někdo k tomu dal pokyn. Herbicidy jsou levné a pro sichr \"hele pokrop, kam až mašina dosáhne\".
Tím se samozřejmě sníží už tak mizerná úživnost v agrocenózách a zajíc se vydá na cestu. A já si ani nemyslím, že by ten zajoch se chtěl ve městě usadit natrvalo, on buďto hledá tranzit, nebo jen dočasné útočiště, než zase na mezích se něco zazelená.
A s tím kruháčem to bylo stejné i v případě jednoho z posledních hnízd kdysi hojného chocholouše, který před kočkami a psy unikal z trávníků na střechy paneláků, kde úspěšně vyváděl. No ale před poštolkou není úniku ani tam, takže zvolil variantu hnízdění \"pod koly aut\". Jak hnízdění dopadlo, není známo, ale už ta představa... před 30-40 lety naprosto absurdní.

Autor: Fesoj | 17.11.2016 02:14
Vrátím se k tomu období \"myslivecké sklizně\". Zajíce nelovíme již víc než 20 let, naháňku na černou či vysokou pořádáme 1 až 2 x do roka se střídavými úspěchy - ale je neoddiskutovatelným faktem, že společná lovecká akce zakončená poslední lečí je v každém případě společenským zážitkem, bez kterého myslivost není myslivostí. Horší je to, že mnozí z nás jsou už staří chromajzlové a absolvování několika lečí v horském terénu je už spíš honem na lidi. Proto za současné situace považuji za nejlepší řešení večer se sejít, napevno se domluvit, které posedy či kazatelny ještě za tmy obsadíme, stanovíme hodinu ukončení akce - a na lovecké chatě již čeká patřičná poslední leč. Výhodu takovéto akce vidím i v tom, že můžeme bez problému lovit i slabé srny a senčata, pro které je dle zákona při naháňkách a nátlačkách vyhlášena amnestie. Děláte to někde podobně ?