Myslivecké fórum

V sobotu jsem byl na naháňce a strašně mě mrzí, že leč nebyla obstavená odpůrci plemene Slovenský kopov. Můj pes jim názorně předvedl že 15 minut chodil v leči za kňourem dokud ho nepřesvědčil, že ven prostě musí. Po patnácti minutách kňour vylezl, kopov ho v leči 15 minut vodil přes celou leč stovky metrů po minutí střelce se divil, že nepadli rány, ale po padesáti metrech se otočil a hybaj zpět do leče. Po té co nebyla v leči černá zvěř začal z dlouhé chvíle vytlačovat srnčí vytlačil z leče srnče jeho náskok 60 metrů postupně snížil na 30 a všichni čekali nářek srnčete dáveného Slovenským kopovem, ovšem najednou prudké zabrždění až shrnul listí, otočka a zpátky do leče. Proč tomu nedal koncovku?? No protože když na to nikdo nevystřelil, tak to střelci asi nechtějí, tak co to budu honit. Ovšem mistrovský kousek předvedl v poslední leči když shledal, že v leči nic není prohnal houštinu vedle leče tak šikovně, že zvěř natlačil opět na střelce jen z druhé strany. Ovšem bylo to srnčí takže rány zase nebyli a přišel ke mě úplně zklamán, jako by na sebe bral vinu za to, že se nic nestřelilo.
Takovouhle práci a až neuvěřitelné a stritní dodržování hranice leče jsem u jezevčíků nikdy neviděl, i když si jejich práce velice vážím kopov mě nepřestává vyvádět z úžasu a to mu nejsou ještě ani dva roky.

Neodolám tématu.... :) Před sedmi lety jsem přesedlal z basetů na kopova. S tím , že to bude samozřejmě obrovský rozdíl, jsem počítal. Rozdíl to byl, ale v pozitivním slova smyslu ve všech směrech. Dnes mám dva, každý je úplně jiný a s oběma jsem maximálně spokojený. Jen je důležité si uvědomit, to co už tu někdo taky psal, že každý pes je jiný a výcvikem nejde docílit 100 % uniformita chování. Majitel se musí částečně přizpůsobit psu a potom jim to bude klapat. Kopov chce hodně času,ani ne tak na výcvik, ale na to aby si vytvořil opravdu vazbu na toho, kdo s ním loví a samozřejmě lovit často:)

S tím bych nesouhlasil, že Kopov je mezi myslivci módním plemenem. Spíše bych to viděl tak, že se dostává do rukou nezkušeným a začínajícím vůdcům, kteří pro Kopova mají přímo ideální podmínky, ale výcvikově ho nezvládnou. Na výcvikovém víkendu jsem takových viděl opravdu dost. A tito lidé těžko odhadnou jeho potenciál a těžko ho vycvičí, a pak to končí katastrofálně. V Čr taky vůbec není zažitá nějaká honičská praxe, pro nás jsou honiči takřka neznámá plemena ve srovnání s Maďarskem, Slovenskem, Rakouskem, Německem. Nemáme ani svoje národní plemeno honiče. A ani neznáme práci honičů a neumíme ji používat.

Ovšem pořízení psa na Slovensku bych schvaloval. Poradil bych se s poradcem chovu p. Beníčkem o kterou krev by měl v českém chovu zájem a tu si vzal, když už tam jedu, tak ať to má nějaký význam a dovezu něco co bude ku prospěchu všech. Pokud se to samozřejmě uchovní.

Kopov je opravdu vizitka kynologického umu jeho majitele. U žádného jiného plemene jsem neviděl takové pracovní rozdíly jako u Kopovů. Říká se, že je to třílečový pes, na jedno vypuštění tři leče prožene. Ale viděl jsem psy, které se v leči nevzdálily od majitele na víc než 40 metrů, nešli od nohy za žádnou cenu (psi k ničemu). No a taky jsem viděl Kopovy pro které prostě 1000 ha nebyla žádná plocha. A všechno to bylo jedno plemeno. Jak si kdo kopova udělá, tak ho bude mít. A když si ho udělá dobře, urvou mu ruce, jen aby ho měli na naháňce. Ale jak napsala Erika Doležalová: Je to horské plemeno, takže do hor a podhorských revírů a je to specialista na černou zvěř, takže do prasat a na naháňky.

Jsem jezevčíkář a před dvěma lety jsem si pořídil Slovenského Kopova. Začátky byly velice těžké a pořád se potýkám s věcmi, které jsem výcvikem zkazil když jsem moc nevěděl, jak a kam výcvik směřovat. Ale naštěstí se mi zdá, že s každou naháňkou a s každým dodáveným seletem směřuje kopov, tam, kam chci. Každopádně kopov je co se týče výcviku náročné plemeno, rozhodně není pro začátečníky a neautoritativní vůdce. Já se na jeho výcvik ptal a ptal a co jsem chlapů sjezdil, co je mají. I Pavla Bambucha (nahanky.cz) znám. A těžko ti někdo poradí. A nenech si radit. Každý kopov je jiný, jeden směřuje starou slovenskou cestou a bude z něho KOPOV (neplést s honičem). A druhý zase více inklinuje k vůdci a jde si novou naší cestou, cestou Honiče pro podmínky ČR. Je to plemeno s neuvěřitelným potenciálem a pokud máš rád honičskou práci i u svých jezevčíků, naprosto tě to nadchne. Ale musíš pochopit podstatu slova KOPOV jak a proč byli tito psy šlechtěni. Což u nás kromě klubu S.kopova chápe málo kdo. Co já slyšel pohrdání na tohle plemeno a když skončila leč jezevčíci a Teriéři nikde a Kopov se mi vracel. Co já slyšel narážek, že tohle plemeno u nás nemá co dělat a pak jim bylo dobré když jim natlačilo sele pod nohy. Ale našli se i lidé, co mě obdivovali a mého psa chválily pro perfektně vykonanou práci a žasli nad ovladatelností Kopova kterou jsem jim předváděl. Základem je pochopit a odhadnou svého psa a pak mu udělat individuální cvičební plán. Klub S. kopova pořádá výcvikový víkend, co tam se dozvíš to je k nezaplacení. Psa tam předvedeš a vyslechneš si 5 názorů od chlapů co dělají kopovy 25 let jak by postupovali oni.

V první řadě bych se ale rozhodl, jetli opravdu psa specialistu potřebuji. Pokud se ve vaší honitbě odloví 10 prasat ročne na hromadách. A na naháňku nejdál k sousedům, kde se střelí dvě lišky. Kopov je k ničemu a zakrní.
Taky bych si nenechal koupi kopova rozmluvit a nechat si radit od lidí, co ho nikdy neměli, viděly ho 1 na vlastní oči, ale jejich kamarád povídal, že jednoho na naháňce viděl. Takový lidé jsou nejchytřejší a já je bohužel párkrát poslechl, teď bych si za to nejradši nafackoval. No co, já chybu udělal, ostatní se jí snažte vyvarovat.

WWW.NAHANKY.CZ