Dnes je 22.11. 2017. Slunce výchází v 7:21 a západá v 16:04 | Měsíc výchází v 10:31 a západá v 19:24

Lov trofejního kňoura



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Jaroslav Miňha | 04.01.2011 14:01
Přátelé, k dnešnímu datu už je to sice neaktuální, ale není všem dnům konec a doba lovu zase přijde. Jako asi hodně z Vás bych si jedenkrát chtěl ulovit „životního“ kňoura a nějaké už jsem i viděl, jen se mi zdálo, že pro mě jako pro zatím myslivecké nedochůdče ještě nenastal ten správný čas. Začínám s tou myšlenkou ale vážně koketovat, tak se ptám na Vaše názory, v kolika letech stáří už takového kňoura nebude škoda. Ten, co jsem na něj vloni dvakrát koukal má podle mého odhadu dost přes 150 kg, taková opravdu velká almara, zbraně má až k horní části ryje. Druhá část dotazu, ta důležitější zní, jak u takhle velkých kusů odhadnout stáří? Vůbec netuším, protože třeba lončáci jsou u nás už na podzim v rozmezí 50-90 kg.

Autor: Daksl Kopov | 04.01.2011 14:33
Járo,nejsem prasečkář a před tebou hluboce smekám.A to nejen před tebou jako prasečkářem ale i jako před sice mladým ale dost slušným myslivcem dodržujícím mysliveckou etiku a to především.(né však mluvu!!!Lovu díku!!!):))))).Chtěl bych ti napsat a ne jen tobě.Pokud by takových Miňhů a jemu podobným bylo více,na tohle by ses asi neptal.Takový kňour po jakém toužíš tu asi není.Nestačí bohužel dorůst,neb ho stihne střela nezodpovědného bouchala.O co milejší jsou mi slova hňupa co řekne-co bych s velkým prasetem dělal.Smrdí a je tvrdý.Zaplať bůh že se to opravdu nedá požívat.Přesto větší prase nemá klid,stejně jako pošetříš dobrého daňka ovšem sousedi ho máznou.Na výstavu nejde.O co víc závidím Slovákům a jejich zásadám.Tam jsou kňouři.Osobně jsem viděl uloveného dost dobrého.Váha 340kg-Stará Lubovňa.Přál bych ti Jardo dobrého kňoura ulovit.Myslím, že si ho zasloužíš.Seděl bys na svém kříži a po ulovení na mě a kamarády vzpomínal. Já bych zatím u tebe doma jedl věnečky a až bys mi zavolal,dojel bych ti toho kňoura pomoct naložit.Popřál bych ti lovu zdar,ty bys odpověděl Lovu Dík a v tu ránu by vězela moje bota za bez mála osm tisíc ve tvojí prdeli.:)))))))))))P.S.První tři věty myslím fakt vážně.Klobouk před tebou dolů!

Autor: Děda z lesa | 04.01.2011 14:33
Trofejového kňoura v tom správném věku (6+ a výše) potkáte snad už jen v oborách (např.Sedlice), ve volné přírodě to je zázrak, pokud se náhodou kňour tohoto stáří ve zdraví dožije.Zajímavé je, že tito trofejoví jedinci žijí převážně mimo prasečí oblasti (kromě chrutí), náš vousatý kdysirekord byl uloven u Kolína, kde v té době černou ani neznali.Hmotnost kusu je sice ovlivňující, ale neplatí vždy.Také kdysi světový rekord legendárního Todora Živkova náležel kňourovi z honitby Voden s hmotností pouhých 90 kg ! Vodítkem by měly být zbraně resp.jejich viditelná délka, což je v běžné praxi (mimo obory) téměř nezjistitelné.Zbývá pouze náhoda a myslivecké štěstí...

Autor: Děda z lesa | 04.01.2011 14:36
Daksle, jako stejní puritáni máme mimo stejný čas i stejné myšlenkové pochody.

Autor: Milan Soukup | 04.01.2011 14:43
Máš stejné životní přání jako já, zkouším to už řadu let. Pominu teď vhodnost lovu velkého kňoura ve vztahu k populaci atd. V podstatě používám 2 způsoby. První - v době chrutí nechávám na vnadišti tlupu prasat nažrat a odejít, kňour chodí za nima, takže čekám 1-2 hodiny. Pár prasat jsem takhle střelil, ale ten životní mezi nimi zatím není. Samozřejmě to nefunguje nikdy na 100%, většinou se spíš nedočkáš, je to tak 1:10. Ale na druhou stranu uvidíš neuvěřitelné věci, protože se neřídíš pravidlem "prase na hromadě viděti, okamžitě stříleti". Druhý způsob - šoulačka v noci na sněhu a za měsíčku, chrutí, musí být dobře vidět a musí se nechat tiše chodit. Dojít podle stop nebo když je slyšíš. Větší vzrůšo. Na úspěšnost zhruba stejné, jen těch vhodných dnů je mnohem, mnohem méně. Už jsem s tím strávil tolik času, že kdybych dělal něco užitečného, tak bych musel být za vodou. Výsledek zatím žádný :-), teda ne ten, který čekám. Jestli má někdo něco lepšího, rád se to dozvím. MS PS - velkých kňourů je relativně hodně, ale je to velmi opatrná zvěř. Trofejově to nejde ruku v ruce s váhou, nejlepší zbraně mám z prasete o váze cca 90 kg, stáří 7 let. Váha není zdaleka všechno. Většina trofejových kňourů na výstavách pochází z obory nebo byla ulovena víceméně náhodou.

Autor: Jaroslav Miňha | 04.01.2011 14:45
Daksle, dík za poklonu a dám Ti za ní dobrou radu. Zajdi do lékárny a kup si lecitin. Je to dobrý na paměť! Nebo prolistuj starý web a dočteš se, že při Lovu dík! mám husinu na zádech, protože žiju tady a ne v Německu.

Jinak u nás se takový kňour občas opravdu objeví. Naposledy po Vánocích jsem našel stopy, do kterých se (bez paspárků) dala položit dlaň. Z dálky jsem si myslel, že někomu uteklo hříbě....

Autor: Milan Soukup | 04.01.2011 14:48
Ještě jsem zapomněl dodat, že trochu se dá odhadnout, zda jde za nima kňour, podle chování rudlu. Pokud se motá někde kolem nich, jsou o hodně víc nervozní, je tam víc neklidu. Nedá se to asi popsat, jen odpozorovat. MS

Autor: Erika Doležalová | 04.01.2011 15:03
Jo jo, tak to je asi snem každého myslivce.. Takového Pana kňoura jsem viděla jen jednou (doufám že ne naposledy) a zrovna letos. Bylo to sice v oboře, ale černou tam úmyslně nechovají, leze tam plotem (mají muflony a daňky). Největší bachyni na vnadišti jsem odhadovala dost přes metrák a tenhle kňourek když se postavil proti ní, byl nejméně o třetinu vyšší. Zbraně se nedaly rozeznat nijak detailně na centimetry, ale vzbuzovaly respekt. Posadila jsem si ho pěkně do kříže, dvakrát ho imaginárně ulovila a když pak odešel, zmáčkla na nejmenší lončačku :-)
Jinak věk bych asi neodhadovala podle hmotnosti, ale spíš podle velikosti (v porovnání třeba s bachyní, je-li kusů víc pohromadě - jako třeba na krmelišti siga2 :-) a zbraní..

Autor: Martin Novák | 04.01.2011 15:27
Ahoj Jardo.Jak píše Děda z lesa,nekoukej na hmotnost,ale na zbraně.Pokud mu koukají jak píšeš,tak to bude určitě kolem medaile a zvlášť Tobě ji přeju.A pokud to nevyjde,tak budeš mít alespoň mustr do budoucna.Ideální doba k ulovení je 7 let.Potom zbraně sice sílí,ale zase se ubrušují.Já na toho svého taky ještě čekám.Několikrát jsem pozoroval kňoury kolem 150kg,ale byly to samý mladý kusy.Prostě jim toho tolik nekoukalo a tak jsem taky ještě na žádnýho nevystřelil.A jestli k tomu budou přistupovat všichni jako Milan Soukup(buď to vyjde,nebo ne),tak si ho ani nestřelím.Další věc, na kterou je potřeba brát ohled je,jestli je v okolí další mladý kňour,který nahradí v chrutí toho uloveného.

Autor: Milan Soukup | 04.01.2011 15:30
Já k tomu nepřistupuji "buď to vyjde, nebo ne". Možná by jste se divil, kolik takových prasat jsem pustil a kolikrát jsem nevystřelil, ačkoliv jsem mohl. MS

Autor: Erika Doležalová | 04.01.2011 16:05
Jardo Miňho a až ten kňour přijde, tak hlavně dlouho neváhej, ať nedopadneš jako jeden, o kterém vyprávěl kolega.. Jeden večer střelil sele, pěkně za slecho. Druhý večer mu přišel obrovský kňour a chlapská ješitnost se ozvala - že ho střelí taky tak pěkně "čistě" za slecho.. Jenže kňour měl hlavu za stromem, komoru odkrytou snad půl hodiny, pak najednou zafuněl a byl v čudu.. Od té doby ho nikdo neviděl :-)

Autor: Věra Miňhová | 04.01.2011 16:28
Eriko, kdo si počká, ten se dočká, není kam chvátat. A když ne letos, tak jindy, jak jsem psal, teprve s tou myšlenkou začínám koketovat, ve mně to nejdřív musí uzrát a pak si to dokážu užít. Ten dotaz byl toho zrání začátek.
A za slecho? Moje EVO v .308 prostřelí tři takové kňoury za sebou a hříbek vyhrabaný ze země přivezu ukázat na sraz :-))) Kdybys byla na srazu, věděla bys o čem píšu.

Autor: Josef Hanzlík | 04.01.2011 16:33
Věrko,nechceš si mě vzít???:-))

Autor: Jaroslav Miňha | 04.01.2011 16:37
Zapomněl jsem přepnout na notbůku uživatele :-))))))

Autor: Daksl Kopov | 04.01.2011 17:37
Milá Věrko s pytlíkem!!!:))))
Jde o srandu a tak jsem tam zakomponoval i ten kříž!!!Paměť mám dobrou.Jak že se jmenuje ten lék!!!:)))))

Autor: Jan Slavětínský | 04.01.2011 18:13
Ahoj Jardo. Možná jsem měl štěstí nebo ne, nevím, ale ulovil jsem svého nejsilnějšího kňoura (147kg vyvržený) ještě v době starého zákona, kdy se vlastně kňour lovil neomezeně a celoročně. Je to mé největší "prase" ulovené kulobrokem 7/57R s SPCE a zústal s komorou na fleku. Dnes už při dodržení zákona takový kus neulovím, to vím a ani to dál neřeším..Co ale chci říci.Zbraně toho mého kňoura - páráky mají 22 cm a při bodování byl na hranici stříbra. Před třemi roky ulovil legálně podle plánu lovu a povolenky v sousední honitbě jeden člen kňoura - 200 kg vyvržený (byl vyfocený v Myslivosti a diskutovalo se o tom na vebu, vzpomínáš si?) , tak ten kňour měl vzhledem ke své hmotnosti kratší páraky a bodově lízal bronz. Podle hodnotitelské okresní komise. Také většina starších kňourů má už ve svém věku ulomené zbraně, většinou párák a z pohledu trofeje i bodování to je škoda..Tak ať ho potkáš..Honza

Autor: Věra Miňhová | 04.01.2011 18:46
Ahoj tady Věrka tentokrát bez pytlíka... :-) dneska jsem vařila svíčkovou a neměla jsem smetanu, šla jsem ke kamarádce si jí půjčit, a když jsem přišla zpět domů, Jarda na mě vyjel... že mám žádost o manželství na MF od Pepy Hanzlíka. No tak pak jsem teda zjistila že si Jarda nepřepnul uživatele...
Všem přeji hezký večer. Jo a Pájo- ten lék se jmenuje LECITIN :-* :-)

Autor: Radek Chadim | 04.01.2011 18:53
Za tři roky, co dělám myslivost, jsem kňoura, co by stál za ránu, viděl přibližně 5x. Patrně největší vyšel loni z kukuřice tak na 50 m, váhově bych ho tipoval na 160 kg a více (ale váha se jako vždy špatně určuje, jak tvrdí jeden kolega - váhu poznáš, až je na váze :-)), protože byl opravdu obrovský. Když procházel vedle normální bachyně (což u nás je tak 70-80 kg), tak rozdíl byl asi jako mezi bachyní a 30 kg seletem, takže na první pohled viditelný, a druhý den podle stop jsem se opravdu přesvědčil, že to byl opravdu velký kus. Vzal to napříč přes jatel a byl pryč. Ale takový kňour je vidět opravdu jednou, dvakrát za rok.

Autor: Daksl Kopov | 04.01.2011 18:54
Věruško,pozvu Pepu na souboj.Vždyť svatbu jsem měl domluvenou já!!Sakra,byla jsi to vůbec ty??Jak že se jmenoval ten lék??:)))))

Autor: Josef Hanzlík | 04.01.2011 19:00
Daksle,nevyhledávej!Teď mi šéfredaktor tak nas..l,že jsem pěkně v ráži,ale jelikož v tom Věrkyho příspěvku byla řeč o tý třistaosmě s EVO,nech si Věrku,já beru Jardu!

Autor: Radek Chadim | 04.01.2011 19:04
K prvnímu příspěvku bych napsal toto. Tomu nedozrání jak napsal Jarda Miňha v prvním příspěvku rozumím, mě trofejová zvěř obecně nebaví, já jsem ještě nedozrál ani na srnce, tož teprve daňka, jelena, kňoura. Jednak jsem ještě mlád, jednak jsem raději, když to vidím v přírodě běhat, než když by mi to viselo na zdi. A momentálně to vidím tak, že možná ani nikdy nedozraju :-). Stáří kňoura se podle velikosti těla ani zbraní poznat nedá, u nás chodí občas ani né lončáci se 100 kg a naopak 70 kg kňour může mít 4 roky, velký kus nemusí mít žádné zbraně a naopak 100 kg může mít medaile. Kdybych se jednou rozhoupal k ulovení kňoura, tak spíše nějakého statného na preparaci hlavy, než že mu svítí zbraně, ale nemám to zatím v úmyslu. Navíc těch co by za to stáli je opravdu málo, a není se čemu divit, když se bohužel odloví většina samotně chodících kusů.

Autor: Petr Řehoř | 04.01.2011 19:10
Lov trofejního kňoura, je pro mě takové zvláštní téma. Zbraně divočáka se mi jako trofej strašně moc líbí. Černé zvěře ulovím za rok poměrně dost, ale žádné větší prase jsem letos neulovil, protože se snažím dospělé kňoury šetřit a myslím, že je to tak správné. Jednoho silnějšího mám a dalšího bych rád ulovil až za pár let (pokud bude přáno). V současné době mi dělá větší radost takové zvíře pozorovat než jej ulovit. Kňourů zase tak dramaticky málo není (ale zase jich není tak moc!), je to zvěř zkušená a velmi opatrná, proto setkání s ní je spíše náhodné. A co se týká poměru hmotnosti k velikosti trofeje - od určitého věku kňouři na hmotnosti ztrácejí a proto může být některý lončák v úživné honitbě těžší než opravdu starý kňour.

Autor: Věra Miňhová | 04.01.2011 19:19
Ahoj kamarádi :-)
Koukám, že jsme s Jardou na roztrhání :-))) Pájo Lecitin :-)))

Autor: Nikola Rýdl | 04.01.2011 19:25
A já bych si vzal Sabinku, ušetřil bych si tak spoustu práce. :-)))))
Možná ještě Ladu, tu Jardovo pěknou cirgulárku, pick-upa a .......:-))))

Autor: Jarda Rout | 04.01.2011 19:33
Na záčátku prosince 2008 jsem absolvoval naháňku kdesi u Jesenice. Ve druhé leči nebylo nic, tak se můj Slovák vydal asi 150 metrů za leč a začal tam stavět prase, přidal se k němu ještě kamarádův brakýř a společně ho tlačili někam pryč. Když se ani po půl hodině nevraceli, tak jsem se za nimi vydal... Asi po kilometru loučka a na jejím kraji hlásili na velký trnkový keř. Flintu jsem neměl,jen takový párátko :).... když jsem přišel tak na 5 metrů, křoví se rozhrnulo a vyrazil proti mně kňour..... co kňour, krokodýl :) Otočka na patě a sprint přes louku pryč.. když jsem měl asi po třiceti metrech kalhoty ještě celý, tak jsem se podíval,co se za mnou děje. Naštěstí pro mne bylo prase částečně nepohyblivé,rovně běžet mohlo, ale špatně se točilo,takže psi ho dokázali neustále stavět a otravovat. Nádherně černý kňour, kolem 140 kilo žié váhy, zbraně hodně venku... Zavolal jsem, aby mi přivezli flintu, že na tohle fakt nestačím. Společně se psy jsme ho tlačili směrem zpět, kňour přešel silnici tak minutu před tím, než jsem konečně měl flintu v ruce a stoupal do prudkého svahu, tak zase ním.... Jenže jsme ho přihnali ke srazu ostatních čekajících myslivců a když ho psi dostali do dobrého terénu a scházelo mi tak dvacet metrů k tomu abych mohl střílet, tak mi ho ustřelil lovec, který ho viděl tak 3 minuty...a viděl i mne, ak tam dobíhám... :( takže můj životní kňour, okolo kterého jsem tancoval se psy tak hodinu, visí na zdi někde jinde..:( Když jsme ho vyvrhovali, tak měl zřejmě po nárazu auta poškozenou pánev a plecko, ale ten úraz měl asi před několika lety... Věk cca 6-7 let, zbraně koukaly 9 cm, takže opravdu dobrý prase... chtěl jsem, aby mi nechal udělat odlitky, že mu je zaplatím, slíbil... neudělal.. Takže Jardo, pokud jsi viděl , že mu zbraně překrývaly z velké části ryj, tak to bude taky 8 a více venku, jestli ho ještě potkáš, je to ten pravý :)

Autor: Tomio | 04.01.2011 19:38
Psal tu myslím Jan Slavětinský, dříve kňouři byli, pokud byl odlov obecně trofejové zvěře povolen, tak zvěř byla. Dnes kolik z Vás dosáhne na normované stavy, minimum. Hodně velká část si raději střelí toho sekáče, napíšem ho za lončáka, velkýho si stejně nikdo nestřelí. Pokud byla "motivace a šance" střelit si kapitální kus, člověk si raději počkal. Proto čest takovým, kteří tu diskutují a těm, kteří to s černou myslí tak jak píší. Leč je nás málo a těch, kteří pod tlakem škod,propisováním hospodářů si ohřívají polívku je stále více.
Kolikrát jste někde a kroutíte hlavou, co že ještě je lončák. Nerad bych se dotknul některých, ale 70% hospodářů,co znám, mají plnou hubu keců na ostatní, ale sobě a svým kamarádům propíšou cokoliv a kdykoliv. Bohužel

Autor: Milan Soukup | 04.01.2011 20:54
Mě by docela zajímalo, když už to tady padlo, kdo z vás je při lovu schopen posoudit nebo přečíst, jaké má kňour zbraně, resp. jak moc mu to kouká. Většinu prasat jsem ulovil za zhoršených světelných podmínek a ani na sněhu a při měsíčku bych si netroufnul říct, kolik to je. A to pomíjím fakt, že takový prase víceméně "nepostojí", aspoň já jsem to nezažil a pár jsem jich fakt už viděl :-). Tak budu rád, když mi někdo tuhle zázračnou metodu prozradí :-). MS

Autor: Děda z lesa | 04.01.2011 21:16
M.S. - kromě obor, kde je možné si většinou prohlédnout a přečíst kňoura v poledne a na pár kroků, ve volné přírodě takové štěstí myslivce nepotká.Navíc délka páráků klame zejména v zimní srsti (není tak výrazná).Možná by trochu pomohlo noční vidění, nezkoušel jsem to.Dobré je i to, když kus již znáte z několika setkání, což lze pouze v klidových honitbách, v normální potkáte spíše 2x za sebou Taťánu Kuchařovou než trofejové prase.

Autor: Michal Brabec | 04.01.2011 21:24
Zázračná metoda není. Myslím, že jsem pár prasátek už přečetl, a ač nejsem ctibažný:-), myslím, že mám něco odpozorováno. Taky čučím většinou za tmy a jen se culím, když někdo ví, že mu přišli "dva lončáci a tři lončačky!". Myslím, že v našich podmínkách je vůbec dobré odlišit selata od lončáků. A to jen velikostí! I já jsem viděl kanečky s klama jak kukuřičný šáchy (minimálně):-), ale ti se dlouho nezdrží, asi slyšej, jak mně bakadla klapaj o dalekohled! A nikdy mě nenapadlo střelit. A nemusel bych se se 7 x 57 bát, to je jinší sichr než nějaká 308!!!!!!

Autor: Milan Soukup | 04.01.2011 21:29
Michal Brabec a Děda - no já si to myslím taky :-), takže mi připadá trochu úsměvné, když chce někdo porovnávat délku zbraní :-). Dědo, mimochodem, noční vidění (jen pozorovací monokulár), jsem si kdysi pořídil, tohle jsem si od toho sliboval, šlo rychle do háje, protože při použití infra přísvitu se to od zbraní odráží a vidíte jen lesknoucí se zbraně, nepřečtete a nepoznáte nic. dtto když na sněhu hodně svítí měsíc, zbraně svítí jak diamanty, ale že bych si troufnul říct, jestli to kouká 5 nebo 9 cm, tak to já teda ne. Asi blbě vidím :-).MS

Autor: Petr Řehoř | 04.01.2011 21:36
Milane, nemusíme si nic nalhávat, obeznání kňoura, respektive posouzení délky zbraní, se podaří v jednom z deseti (?) případů - když potkáš kňoura ve dne třeba u kukuřice a nebo za úplňku a jsi zatraceně blízko... Jinak i odhad váhy u samotného kusu je spíš takové věštění. Samozřejmě pokud se jedná o tlupu, pak díky srovnání jednotlivých kusů má lovec daleko větší přehled o tom co vidí a co by mohl lovit.

Autor: Děda z lesa | 04.01.2011 21:51
Asi před 10 lety už jsem měl "estonské krmeliště", vytvořené soustavou solárních lampiček, mohl jsem sedět za bezluní (kdy je největší pohyb černé) celou noc a sledovat a sledovat (a učit se, učit se, učit se - V.I.Lenin).I v těchto ideálních podmínkách byl oříšek určit zejména u kňourů hmotnost, věk a aspoň přibližnou hodnotu zbraní.Ale zodpovědně mohu prohlásit, že ač od nepaměti v prasečí honitbě na krmeliště mě nepřišel kus, o kterém by se dalo říci, že byl dostatečně starý a medailový.Viz třeba novodobé tabulky trofejí - pohraničí se již silní kňouři vyhýbají a zalíbilo se jim ve vnitrozemí.

Autor: milano | 04.01.2011 21:53
Loni před Velikonocemi musel kamarád sanitárně ulovit těžce poraněného kňoura, pravděpodobně sraženého kamionem. Byl v tak zuboženém stavu, že mi ho bylo opravdu moc líto, musel přežívat několik měsíců s těžce poraněným během a kdoví, s čím ještě. Jaké bylo překvapení, když se ukázalo, že je to minimálně osmiletý kus, páráky myslím kolem 22 cm, na háku tím, co musel vytrpět 56 kg.Takže velcí kňouři jsou, ale jsou nesmírně opatrní a málokdy je spatříme, kolikrát stojí ve stínu klidně hodinu a jistí, aby se pak ztratili jako duchové, stejně tak jeleni.K tomu odhadu zaživa, nevěřím, že to jde v noci poznat podle délky páráků, spíše je možno trochu posoudit podle délky pírka.U staršího kňoura také neplatí, že má dvě třetiny páráku v čelisti, bývá to tak větší půlka. M.P.

Autor: Jaroslav Miňha | 05.01.2011 07:27
Toho kňoura jsem vloni viděl dvakrát ráno už za světla. Jednou v řepce, kde stál bez hnutí v koleji a sušil se, podruhé to bylo horší. Bylo to na cestě v přilehlém lesíku, zřejmě se do řepky vracel. Potkali jsme se na nějakých třicet metrů a byl jsem to já, kdo vzal zpátečku. Stál jak socha ani se nehnul, na zamlaskání jen přešlápnul, trvalo to celou věčnost (asi tak půl minuty). Nakonec jsem nevydržel, pro jistotu jsem odjistil a couval jsem a couval a nakonec jsem vzal do zaječích a když jsem jako fretka vyjel na posed, kontroloval jsem pro jistotu správnou funkci svěračů. Zážitek za všechny drobné, adrenalinu jsem měl vybráno na rok dopředu. A on se snad potvora vůbec nebál!

Autor: Milan Soukup | 05.01.2011 08:31
Mě jednou přišel velký kňour v zimě v noci na cestu, kde jsem měl zaparkované auto a stál jsem u něj. Prošel kolem mě asi na 4 metry, celkem nevšímavě, ačkoliv o mě moc dobře věděl. MS

Autor: Erika Doležalová | 05.01.2011 10:35
A když já řeknu,že se prasat bojím,všichni se mi smějou.. :-) Loni jsme byli u známého každý na jednom posedu,pak chlap zavolal,že pro mě jede a ať se mezitím jdu podívat k jinému posedu,jestli není něco na hromadě..Byl sníh,široká lesní cesta..no tak jsem šla.Došla jsem k posedu a koukám,kde je vůbec ta hromada - aha, támhle za pár metrů, obrovská černá hrouda..Kouknu ještě jednou a "hromada" byla o metr jinde :-) Byl to jediný kus,doba chrutí,takže předpokládám že to byl kňour.Chvíli ještě stál,já už přemýšlela,jestli vylezu po sloupku posedu (žebřík byl z druhé strany),no pak se pomalu odporoučel :-) Joo kde jsou ty časy,kdy jsem jako dítko lítala po nocích po lesích,asi jak člověk stárne,tak se objevuje pud sebezáchovy či co.. :-)

Autor: Stanislav Haas | 05.01.2011 14:30
Jojo, povídky "starých" zbrojnošů, tak to má být :-)! Já jsem opravdu velkého kňoura viděl 1x v životě, bylo to na Šumavě hned po smotání drátů, kdy tam nebylo ještě tolik turistů. Šoulal jsem při měsíčku po jelenech, stál jsem na cestě a pozoroval mladé jeleny, jak se potýkali. A najednou mi za zadkem něco zachrochtalo, otočil jsem se a na mezi stál velikostí hroch, alespoň se mi to tak jevilo. Úplně jsem ztuhnul, nebyl jsem schopen zasadit kulovnici do ramene a málem jsem se po......Ráno jsem si došel změřit stopu, 18 cm. Když jsem to povídal fořtovi, tak nevěřil. Když jsem přijel za měsíc, povídal, že mu přitáhl na hromadu, také nestřílel a od té doby ho tam nikdo nezahlédl.
Druhého menšího kňoura jsem měl trvale blízko včelína, také jsem tam pravidelně celoročně vnadil kukuřicí, tak každý druhý den cca 2 kg. Bylo to v rozsáhlé pasece, dnes už bych tam neviděl ani žirafu. Posekala se řepka, na kterou navazovalo pole s hrachem. Odpoledne jsem šoulal na srnce a najednou vidím, jak po strništi se blíží větší kus jako by se nechumelilo. Zůstal jsem stát na volném prostranství, kňour přitáhl na pár metrů a zůstal stát. Dobu jsme se pozorovali, nakonec jsem zadupal a on odtáhl. Do zimi jsem jej ještě 2x pustil a nakonec jsem jej, já vů, já kráva, střelil na sněhu v kukuřici, špatně jsem odhadl velikost, vyvržený 102 kg. A Eriko, už se také někdy v lese bojím, dneska na mne zafunět v noci na cestě takové prase, tak bych se sice nepo..., ale pumpa by nevydržela :-)

Autor: Milan Soukup | 05.01.2011 16:27
No já jsem se málem po..., když jsem při cestě z žebříku potmě kolejákem na rozhraní pole řepka/pšenice málem šlápnul na lončáka, vystartoval mi pod nohama a málem mi je podrazil, mohla být sranda, mohli jsme se tam spolu válet v bahně po dešti :-) oba:-). Nejde o to, že by to byli lidožrouti, ale o to leknutí, když to člověk nečeká. Sem si tak pokojně mašíroval :-) kolejákem a najednou takováhle příhoda náhlá :-), řešil jsem, že mám mokrý gatě od pšenice, v duchu nadával a pak najednou takovýhle nápor na pumpičku :-). Fuj tajbl:-), jestli vono není lepší sbírat známky, člověk se bojí tak leda průvanu :-). MS

Autor: Věra Miňhová | 05.01.2011 17:13
Ahoj Niky Rýdláčku :-)... víš... hele ....Sabinku ti dát nemůžu... ta je Pájovo a hlavně všech radílků z Roudné. Ale když se zůčastníš příštího srazu- je i tvoje :-)
Doufám, že to nevadí- že nepřispívám k tématu ale vždy jen tak odlehčuji :-)

Autor: Radek Chadim | 05.01.2011 18:00
Divočáků se bojím taky a nebojím se to přiznat :-). On to není strach jako strach, ale spíše nerad bezdůvodně honím divočáky (i ostatní zvěř), stačí že je občas děsím výstřelem. Strachu je tam taky troška, protože obzvlášť při malých selatech je to skutečně nebezpečné - zase jeden kolega ve sdružení chodí na jaře v obilí po pas, prasata chrochtají kolem něj a on se vůbec nebojí, to nechápu, zase má 120 kilo, takže on je narozdíl ode mne pro ně opravdu soupeř :-). Podle dobré únikové cesty mám taky posedy a lovecká místa, kde se nedá nepozorovaně odejít, tam ani nechodím, nemám za potřebí se mezi kukuřicemi přetahovat o cestu s divočákem, nebo jezevcem, což je ještě horší :-)

Autor: Stanislav Haas | 05.01.2011 20:33
Omlouvám se za hrubku, chce to holt po sobě číst:-(

Autor: Jaroslav Miňha | 05.01.2011 21:12
Jó tak Sabinka je Pájovo???? Pájo bacha, stačím se svou třistaosmou zatuplovat díky krátké nábojnici a neodlícení neuvěřitelně rychle a Tebe trefím i já!!! ( na rozdíl od čuríka) A s věnečkama máš útrum!
Původní téma byl lov trofejního kňoura, ale zaujaly Standovy povídky starých zbrojnošů. Dáme nové téma, nebo to hodíme jako pokračování sem?

Autor: Martin Novák | 06.01.2011 20:42
Tak jako pro Jardu Miňhu,je pro mne srdeční záležitostí,lov šouláním.A tak potkat se s kňourem na krátkou vzdálenost není pro mne až tak vzácný.Zatím jsem žádnou negativní zkušenost ze setkání neměl,takže ještě zrazený nejsem.To neznamená,že z nich nemám respekt.Zbraně se dají dobře posoudit na sněhu na hromadě(kolem 35m),když jim předložím tvrdé pečivo,nebo ještě lepší jsou zmrzlá jablka.Používají při drcení potravy zadní premoláry a při pohledu z boku jsou proti sněhu dobře vidět zbraně.maro maro

Autor: Michal Brabec | 06.01.2011 20:56
Jablíčka se bojím dávat kvůli srnčímu. Jen když vím, že je obleva, ale třeba je to jen můj předsudek.

Autor: Jaroslav Miňha | 07.12.2011 07:25
Tak dneska moc nescházelo a toho vysněného jsem málem ulovil - autem na cestě do práce a kousek za vsí. Nejdřív jem si myslel, že z kravína uteklo tele a stojí za příkopem, pak mi v klidu přešel přes silnici, to už jsem skoro stál. Nedá se to opravdu říct jinak než "to byla almara!".

Autor: kesl | 07.12.2011 08:58
Letos jsem byl osobně přítomen odvozu 170kg kňoura do výkupu. Jenom hlava vážila téměř 30kg a musím říci, že zbraně téměř žádné. Ten lovec je nechal v čelistech, protože mu prostě zřejmě nestály za tu práci. Tu hlavu někomu na místě věnoval a preperovanou trofej jsem neviděl. Ale opakuji, zbraně téměř nevyčnívaly. Naproti tomu jsem na vlastní oči viděl kňoura, který vážil slabých 110kg a do bronzu mu mnoho nechybělo. Zbraně kňourů jsou z 80% genetika a podle vyspělosti kusu se nedá spolehlivě určit kvalita trofeje.
Každému myslivci přeji, aby si medailového kňoura ulovil, ale aby si ho také náležitě ošetřil a minimálně 500m odtáhl a sám naložil do kufru malého auta. L a L!

Autor: Fesoj | 07.12.2011 11:45
Nejsilnější kňour, který byl u nás a v okolí uloven, byl střelen na vnadišti v domnění, že je to lončák... Měl kolem 80 kg, zbraně zlatá medaile, odhad věku 10 +. Ve škáře a pod ní broky všech velikostí, staré zhojené zranění po zásahu kulí na kýtu... Jinak hmotnost živého kusu lze opravdu jen velmi těžce odhadnout a o délce a bodové hodnotě zbraní vlastně nic neříká - hmotnost odpovídá úživnosti a zdr. stavu, síla zbraní věku. Wolf a Rakušan ve své monografii Černá zvěř uvádějí, že od pěti let výš je určení věku živého kňoura ve volné přírodě téměř nemožné a proto lze považovat za lovné všechny kňoury starší 5 let - zároveň však dodávají, že v dobře vedeném chovu by se aspoň někteří měli dožít osmi, ne střílet každého na potkání. Poměrně spolehlivým ukazatelem věku živého kusu je, pokud se to dá přečíst, délka a síla pírka.

Autor: M.Bergman | 07.12.2011 12:36
Mohu potvrdit co píše kolega Fesoj. V roce 2002 u nás na nátlačce na vysokou holou ulovil host odhadem čtyřletého kňourka o hmotnosti vyvrženého kusu 78 kg, který byl vizuelně v normální kondici, ale měl mimořádnou trofej. V poznámkách jsem vyhledal, že délka páráků po vyjmutí z čelisti tehdy byla 24,2 a 23,5 cm a obvod klektáků 77 a 81 mm. M.B.

Autor: Ellhenicky | 08.12.2011 05:36
U nás máme taky jednoho pořádného dvounohého "kance", ale s délkou "pírka" to nemá nic společného:))

Autor: Martin Skřivánek | 11.12.2011 11:20
Tak na 340kilového bych se teda bál vystřelit,takového bych nas.at nechtěl.

Autor: Ondřej Smetana | 15.12.2011 15:43
Kdysi nám náš učitel na myslivost, budiž mu země lehká říkal. Co jsem viděl a slovil, tak bych řekl, že u nás jsou dva druhy, nebo poddruhy či variety prasat. Jeden typ černé, podlouhlá lebka, váhově skoro trhá rekordy, ale zbraně mizérium mizerné. Druhý typ lebka oproti prvnímu kratší, váhově je spíše pod průměrný, ale zbraně kapitální. No a jak tady píšete, tak to v tom skoro poznávám.

Autor: Krejčí Karel | 15.12.2011 16:18
V mé knize od Jaromíra Javůrka je v povídce Arcikňour,složen tento "černý rytíř" ráží 6,5x54 MSCh v roce 1923 se zbraněmi o délce obou páráků po 24cm a dole o průměru 30mm,objem klektáků po 85mm,po vyvržení vážil přesně 282kg.Na mezinárodní myslivecké výstavě ve Florencii v r.1964 získal zlatou medaili,jako 10 nejsilnější světový kňour se 130,30 body.

Autor: Jaroslav Miňha | 17.12.2011 18:28
Ne, žádného takového jsem neulovil, ale mám dotaz. Zaboha nemůžu najít určení věku, podle "nabroušení" páráků. Bylo to nějak obroušená část mínus 1 cm = věk....nebo naopak? Víte někdo? Prý je to víc než spolehlivé.

Autor: Fesoj | 17.12.2011 21:39
Wolf - Rakušan, Černá zvěř - cituji :
Nejbezpečnějším ukazatelem pro odhad věku je průměr páráku, který do stáří 8-10 let je u kořene páráku jiný a jiný v místě, kde začíná obrusná plocha, tedy tam, kde se párák dotýká klektáku. Po uvedené době rozdíl mizí, párák je po celé délce téměř stejně tlustý. Z poměru obou průměrů vypočtený index má tím větší hodnotu, čím je kňour mladší. Index=průměr na kořeni / průměr na hraně obrusné plochy a počítá se na 2 desetinná místa. Tabulku sem přenést neumím, tak aspoň takhle : Lončák- 1,80, 2 až 3 - 1,50, 3 až 4 - 1,35, 4 až 5 - 1,25, 5 až 6 - 1,17, 6 až 7 - 1,10, 7 až 8 - 1,06, 8 až 9 - 1,04, 9 až 10 - 1,02, 10+ - 1,00.
Jedná se o tzv. Brandtovu metodu.
A před pár dny, když jsem šel pěšky přes les do Žacléře na nákup, vedla přes cestu na sněhu zablácená stopní dráha od nezjistitelného počtu divočáků všech velikostí. Kousek stranou další, tentokrát od jednoho kusu - ale jakého kusu ! Šířka stopy jak od jalovice, délka ještě větší a podle délky kroku bych snad soudil na jelena, kdyby ta stopa nebyla dostatečně čitelná. Vladimír Menšík by řekl - "nukleární hovado". Ale podle zákona schválnosti kolem posedů a kazatelen nikde ani stopička, vnadiště netknutá...

Autor: Erika Doležalová | 18.12.2011 09:25
Jarda má asi na mysli metodu Biegrovu, tedy odhad stáří kňourů podle délky obrusné plochy an páráku. Cituji J.Lochmana: Jak se však ukázalo, tato metoda závisí zejména na postavení a tvaru klektáků, na úhlu jejich nasazení, na zakřivení apod. Tato metoda dává jen přibližné výsledky a je jí možno použít jen jako doplňujícího ukazatele. Obdobně nespolehlivá je metoda odhadu věku podle obrusné plochy klektáků, jejímž autorem je opět Bieger. Konec citace.
Nicméně našla jsem jednu tabulku, která uvádí toto:
Věk - obrus v mm: 2 roky - 0-20 (30)mm, 3 roky - 24 - 40 (45)mm, 4 roky - 36 -48mm, 5 let - 40 - 56mm, 6 let - 49 - 64mm, 7 let - 54 - 70mm, 8 let - 65 - 80mm, 9+ let - 69 - 80mm. Je fakt, že obecně se uvádí 1 rok = 1 cm, ale je vidět, nemusí to tak být, neboť např. sedmiletý kňour může mít obrus "pouze" 5,5 centimetru, což by svádělo k určení věku na 5-6 let..
O nespolehlivosti metody vypovídá i různé rozmezí "překrývající více věků" (no to je strašná věta :-))) Třeba kňour s obrusem 56mm může být dle tabulky pětiletý, šestiletý i sedmiletý. Přesnější určení pak musíme získat další metodou, a to Brandtovou (jak popsal Fesoj níže). Domnívám se, že Biegrova metoda je dobrá pro rychlé zhodnocení uloveného kusu na místě - tedy střelím obrovskou almaru, kouknu, odhadnu a hned vím, že když má to skoro dvoumetrákové prase obrus zhruba 3 centimetry, že jsem to pěkně zes*ala :-)))))

Autor: Tomio | 18.12.2011 10:06
Žil byl v jednom koutku lesa velký kňour, byl nám ozdobou, až do této soboty. Navštivil sousední polesí, ale už večer nad ním stálo procesí. Nebyl sám s ním i deset jeho dalších druhů, konec jednoho velkého rudlu. Střelec je nám známý, už je tím v okolí proslulí. I takto končí trofejoví kňouři, všichni to viděli, ale jen úsměvy po naháňce zůstaly.