Dnes je 17.11. 2017. Slunce výchází v 7:13 a západá v 16:10 | Měsíc výchází v 5:43 a západá v 16:14

Vnadiště, hromady



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Tomio | 04.01.2011 19:21
Teď na silvestrovské dopolední vycházce jsme s dvěma kolegy vedli zajímavou diskuzi a já bych byl rád, kdyby i ostatní přispěli svou špetkou do mlýna.

Samozřejmě jde opět o ty naše štětináče. Už dva roky tak nějak každý vnadíme, jelikož nemáme možnost velkého odběru zadiny,siláže,kukuřice. Tak vnadíme po různu, někteří v malých plevnících,někteří do vyrobených samospádových krmítek,jiní přímo na zem.

Ale je zajímavé, že ani jeden z nás neslaví úspěch. Všem prasata občas přijdou, a pak opět zmizí. jelikož je přes měsíc sněhová pokrývka, jde sledovat, že prasátka chodí klidně i 50m od vnadiště a nepřijdou si vzít.Pravidelnost návštěv mizivá, kompletně vyplení a pak týden opět nepřijdou, přitom pobytové stopy v lesním komplexu cca 500ha jsou. Přitom mají v krmítku neustále něco, ječmen a trochu kukuřice. Už jsem měl pochyby, že zkrátka jim zařízení nesedí. Je mi líto ječmen házet na zem a čekat až mi proprší. Ale nechodí ani na klasické pohození na zemi. a při mrazech už vůbec nechodí, při oblevě je hned vidět, že navštívili alespoň okolí.

Napadlo mě mnoho příčin. Někdo nám cinknul naše místa, ale zase srnčí i dančí chodí pravidelně. Krmivo jim nevoní, přeci jen dva pytle v zásobníku nemají ten správný aroma efekt. Není zmrznutá půda, mají se stále k čemu dostat. Máme nejchytřejší čuníky v republice, nechodí po kupách.
Právě starší kolega říkal, že nepamatuje takovou loveckou sezónu. Že neulovil a že viděl jen dvakrát, a ani nechodí. Vyprávěl jak dříve zakrmil,a když přišla bída prasata začala pravidelně chodit, zvláště na siláž, které bylo dříve dostatek.
Teď čundi přijdou vybílí, týden nic, obejdou asi ostatní pochoutky a přijdou. Neodzvonilo už tomuto lovu a nebudeme se muset vidat cestou společných honů a střílet prasata na viděnou na společných. Podle stop prasat přibývá každým rokem. Odlovy na čekané, ale klesají. Jak to vypadá u Vás. Podělte se zážitky. Jak vnadíte? Co radíte pro vnadění v malých dávkách. Nemám možnost vysypat půl tatry do lesa :-).
Děkuji za každé poznatky.

Autor: Daksl Kopov | 04.01.2011 21:29
Na to ti docela snadno odpovím.Tedy alespoň z naší praxe.Kdo tahounem jest,bude navždy,neb všichni na to brzo přijdou jak mrtvého brouka dělati.Ale když už to nejde,musí se něco vymyslet.Dobrá věc je samokrmítko.Vejde se do něj řekněme pytel zrna,ze dna kouká kůlek a prasátko si samo dávkuje.Další možnost je elektrický dávkovač.Dáme do něj dva sudy zlomkové kukuřice,nastavíš to na dvakrát denně a na šest neděl máš vystaráno.A to minimálně.Pak jsou válce,ovšem ve sněhu docela nepoužitelné.Vozím do lesa chleba,tak pět metráků týdně a můžu říct že to také funguje.Nelovíme však prasata v lese ale na okraji a polích.Pokud nemá v lese klud,nemusíš tam chodit.Uděláme jednu naháňku a jinak vše na posedech.Uloveno kolem třiceti kusů.Ale klid je opravdu důležitý.Dříve se běhalo po lese,každý je honil,psi běhali volně a neulovilo se nic.Máme dnes nějaké zásady a výsledek je!

Autor: Stanislav Haas | 05.01.2011 09:01
No to jsem rád, že se zde tento příspěvek objevil. Také já se poslední dobou připadám jak ušatý adjunkt. Vezmu to trochu zeširoka. Do roku 2002 jsem dělal myslivost velice intenzivně, prasátka se mi vysloveně dařila. Myslím tedy prakticky jen lov na čekané, na naháňce jsem za život ulovil 1, slovy jedno, naháňky se mi znechutily, když jsem to na nich viděl...darmo mluvit. Na tento myslivecký rok jsem dostal příležitost si povolenku koupit, tak jsem to zkusil. Na místě, které se mi zdálo vhodné a kde mi to hospodář dovolil, jsem si postavil sedák a začal vnadit. Jak já těm štětináčům podstrojuji a výsledek skoro žádný, zatím 1 lončák. Dávám pečivo, kukuřici, jablka, zadinu, šroty, lehce posolím.....a výsledek je ten, že prasátka tahnou třeba 1 metr okolo a pochoutek si nevšimnou. Maximálně se poryjí v hromádce staré shnilé siláže. Od podzimu se ještě nestalo, že by bylo vnadiště vybrané. Bohužel jsem si sedák postavil asi na někoho oblíbeném místě, mlaziny jsou soustavně zcourané, třeba 3x za týden mi tam někdo jezdí autem, prakticky přes vnadiště. S Dakslem souhlasím, že klid je prvořadý, ale když prasátka tahnou okolo, proč se nestočí na hromádku? Na nějaké cinknutí místa to nevypadá, srnčí je přes den pravidelně navštěvuje. Další důvod bude asi ten, že se vnadí na moc místech a hodně, prasata nemají potřebu migrovat mezi místy. Tak ještě vyzkouším bukový dehet, ale jinak už nevím co. Byl jsem zvyklý, že když se pravidelně vnadilo a byla bída, prasátka chodila jako hodinky. Ale když už jim ani kukuřice nešmakuje? Asi už umím houby :-(

Autor: Radek Chadim | 05.01.2011 09:19
Já mám zkušnost, že chození divočáků je vždycky náhoda, která není jen o žrádlu, ale o chodech v přírodě, které člověk běžně provozující myslivost nemá šanci pochopit a vychytat, pač v přírodě není každý den 24 h. To že někdo uloví 10 a více prasat ročně na čekaných znamená jen to, že má lovecké štěstí, zkušenost, vybraná dobrá místa k lovu a že se tomu věnuje. Divočáci chodí vždy náhodně, jen když vím, že leží ani né 200 m od posedu, tak ta pravděpodobnost, že mi přijdou ke kališti, kde mám nasypanou kukuřičnou siláž, je větší, než když leží 5 km daleko a sedím ve smrkovým vysokým lese.

Autor: Jaroslav Miňha | 05.01.2011 10:11
U čuníků se nedá hledat nám pochopitelná logika, nebo alespoň já jsem jí ještě nenašel, takže proč vám nechodí na ňamky neporadím. Proč ale sedíte u vnadišť, když tam nejdou? Je sníh, najít ochozy není těžké a při současných častých obnovách se dá vypozorovat, kudy chodí často a kudy občas, navíc to můžete obeznat pohodlně ve dne bez dlouhého vysedávání. Pak trochu kukuřice přímo na ochoz, minimálně na chvilku je to zarazí a je šance na úlovek. Navíc když jdou teď v hlubším sněhu, jdou ve vláčku, v tom se i zarazí a dá se vybírat. Chce to jen mít dobrý vítr, čas a nemuset druhý den ráno do práce. Anebo když sníh nekřupe hodit na sebe něco bílého a obejít pole po loňských kukuřicích nebo na řepku. Při dobrém větru k nim dojdete na dohození kamenem.

Autor: Petr Řehoř | 05.01.2011 10:46
Radku, jen malou poznámku a doufám, že to vezmeš bez emocí a zkusíš se nad tím trochu zamyslet. Lov černé u kaliště absolutně neuznávám (moc se mi nelíbí ani ty tzv. hromady, ale budiž). Každá zvěř potřebuje do určité míry naší podporu, minimálně v tom, že budeme respektovat místa, kde tuto zvěř nebudeme rušit. U černé zvěře je takovým místem právě kaliště. Pro fyzickou i psychickou pohodu jsou kaliště pro černou zvěř velmi důležité a z toho důvodu by pro nás z loveckého pohledu měla být tabu. Myslivec bez koupelny by taky nebyl nejšťastnější:-)

Autor: Lumír Dobrovolný | 05.01.2011 11:29
Za těch několik málo let pozorování chování divočáků jsem nabyl přesvědčení, že jejich pohyb není až taková náhoda a lze jej tak na 50 a více % dle zkušeností předvídat. Chce to jen chodit, chodit a zase chodit, mít oči otevřené a dokanale znát terén. V každé honitbě lze vylišit ochozy - veksly, resp. hlavní tahy divočáků. Je dobré mít v honitbě místa, kde se v klidu nažerou a pak vnadiště pro lov. Vnadiště umístit poblíž vekslů tak, aby nebyly narušeny, tzn. s ohledem na převládající směr větrů, příchod k posedu, apod. Vysledoval jsem, že prasátka neradi volné prostory, jistí si nejsou ani v dospělých lesních porostech, takže vnadiště umísťuji spíše do tmavšího prostředí - např. do mezer v náletu, na kraj malziny, apod.

Těžko radit, proč Vám nechodí na vnadiště. Mně se teď děje to samé...zastaví se na kraji houštiny 2 m od vnadiště, které je již v dospělém porostu a jako před závorou, dále nejdou. Jistě to závisí na zkušenostech bachyně. Jsou chytrý a vědí, že jim tam hrozí nebezpečí a asi ještě nemají bídu.

Autor: Jan Slavětínský | 05.01.2011 12:17
U černé zvěře se mi stále potvrzuje to rčení, "že člověk stále myslí a furt ví h...." Hodně záleží na honitbě, klidu a hlavně na stavech černé zvěře. Tam kde ročně loví sto prasat, tak tam se asi s černou potkáš při každé čekané než v honitbě,kde ročně loví pár desítek kusů a každé ulovené prase je výsledkem ix nasezených hodin. Já třeba mám vnadiště na holém poli asi 50m od lesa v takovém zářezu pole mezi lesy, kde černá přetahuje. Vnadím, černá chodí a potom zase nechodí. Buď do nich někdo jinde střelí,když mu jinde přijdou nebo někde s nimi zamotá nějaká naháňka a je na delší čas klid.Černá se dnes pohybuje v kruhu klidně po 3-4 honitbách ,protože zas tak velké honitby nemáme, aby se s jistotou dalo tvrdit, že ta konkrétní černá je stálou zvěří. Chodí,migruje, občas někde přilehne podle potravy a všude se po ní jde a jen se loví. Veksly,které třeba fungovaly v loni,jsou letos úplně jinde, tak jak se mění struktura zvěře, bachyně atd. Lov černé je o znalosti honitby a míst nebo u někoho je o náhodě a o štěstí.

Autor: Jaroslav Miňha | 05.01.2011 12:52
Ještě pro Tomáše, nikdo to tu nenapsal, na starém webu bys to našel. Velké hromady sice fungují, ale jsou zbytečné. Snad nejlepší přitahovadla jsou kukuřice a ječmen a stačí opravdu i jedno kilo, musí tam ovšem být pravidelně alespoň každý druhý den. A nesypat na hromádku, pěkně rozházet na plochu cca 5x5m. Kolega má ještě jednu vychytávku. Na posedu si v klidu zdřímne a může. Přidá jim pár vlašských ořechů a to rozlousknutí ho vždycky bezpečně vzbudí. Vyzkoušel jsem to, funguje to. A má to i další výhodu. Když čurík chroupe ten ořech, tak vás neslyší a je možné si poposednout nebo vzít flintu do ruky s menším rizikem prozrazení se.

Autor: Radek Chadim | 05.01.2011 12:56
Já lovím na poli, od vnadiště do lesa to mám 250 metrů a tam je to vždy o náhodě. Ač už jsem tam pár večerů načekal, jednou divočáci spěchají z lesa přimo na vnadiště, někdy krouží po poli 6 hodin než přijdou úplně z druhé strany, zhruba ve třetině případů, kdy se přiblíží, tak projdou 20 metrů za vnadištěm, ale na něj nepřijdou, i když tam nikdo neseděl a dobře vidí, že tam nějaká kukuřička pro ně vždcky je. Prostě samá náhoda, že byli blízko a měli kolem cestu, nouze u divočáků asi jen tak v niže položených oblastech nenastává - loňský rok to potvrdil. Proto je to všechno náhoda. Po stejných vekslech chodí, ale vybírájí si je tam kde je mají proto, že tam po nich nikdo nestřílí => vystřelím a změní je, a tohle je trošku začarovaný kruh. Ale nechci říci, že se nedají dostihnout, co já s nima za celej rok zkusím a kolikrát mně vyškolí, že mám chuť flintu zahodit, to bych ani nespočítal :-). Lov u kaliště se mi taky nelíbí, ale záleží na podmínkách.

Autor: Radek Chadim | 05.01.2011 13:02
Ano, většina lovců v okolí sype obrovské hromady řepy a siláže, ale v tom to není. Já sypu 3/4 kyblíku obilovin, 10 klasů kukuřice, řepu, jablka když jsou, ořechy. Ale dělám to skoro každý den, protože si čas najdu, a pak jak si to zvykne, tak to určitý čas chodí. Je pravda že více kolem novu, než kolem úplňku. Více přes léto, i když je všude potravy dost, než v zimě.
Ořechy můžu jen doporučit, i když u divočáků jsem to nikdy v praxi neviděl, ale rád na to chodil letos na jaře jezevec a ve dne strakapoud. Nejoblíbenějsí na vnadišti je samozřejmě kukuřice v jakémkoliv stavu, loni jsem zkoušel i žaludy, ale žádnej magnet na zvěř to nebyl.

Autor: Miroslav Šafr | 05.01.2011 13:06
U nás chodí černá zvěř na vnadiště pouze od jara do podzimu. Jak napadne v listopadu sníh nebo zamrzne, stáhnou se všechny tlupy do velkých lesních houštin k sousedům kde je dobře krmí (nejen vnadí). Mají tam klid, sousedé naháňky nedělají a že občas padne na vnadišti po ráně nějaké sele jim asi moc nevadí. K nám na louky pak vyráží pouze s oblevou a to je většinou v mlze. Před vánocema byla jedna tlupa celý týden u nás v jedné malé houštince u vsi, obrátili pastvinu vzhůru drnem a na vnadiště vzdálené asi 100m se nezašli ani podívat. Jiná situace však nastane na jaře až skončí velké překrmování v lese u sousedů, to mám poté vnadiště denně vyluxované. A tak to chodí rok co rok.

Autor: Jaroslav Miňha | 05.01.2011 13:11
Je ještě větší lákadlo než kukuřičné zrno - taková ta siláž z drceného kukuřičného zrna pro dobytek, co jí zemědělci uskladňují v těch velkých bílých rukávech. Nevím, jak se to jmenuje, to by nám mohl říct Nikola. Bohužel je k tomu dost omezený přístup. PS Nikolo, nebylo by trošku? :-))

Autor: Vladimír Soukup | 05.01.2011 13:15
Já napíšu sice ne vlastní zkušenost, ale z jednoho spřáteleného sdružení poblíž Prahy. Pár let spátky sehnali železniční vagon čokoládových koblich, který někde zbyly. Ty prasata pak už nežraly ani chleba, šli jenom po těch koblihách. Chci tím říct, že jestli v okolí někdo intenzivně krmí nějaký dobroty, prsata tam mají kryt tak se nelze divit, že nejdou hledat jinam. Další věc, uvědomte si, kolik se toho dneska do lesa na vnadiště navozí, to budou celostátně tisíce tun, a vzpomeňte si, kolik se vozilo před 10 -15 lety. Tenkrát krmilo pár lidí, dneska skoro každý. Podle mě není řešení navést tatru siláže někam, kam se třeba dobře dostanu, ale černá tudy nechodí, lepší je řešení dle Jardy Miňhy, na přirozené spády, jenom trochu ale denně a klidně na 2-3 místa.

Autor: Daksl Kopov | 05.01.2011 13:16
Tomio,kdo jsi??Jsi nový a nebo se ti jméno popletlo??Teď jsem byl s kamarádámem plnit elektriku.Polkla tři metráky kukuřice a do jara bude pokoj.Pokud budeš TOMIO chtít,pošlu ti fotečku.U nás není s prasátkama problém,ovšem tam co kamarád ještě jezdí,má stejný peklo.Nejdou na hromádku.Uvědomte si,že jsou stále žaludy.Možná tomu je třeba přičíst problém docházky!!:)))))

Autor: Milan Soukup | 05.01.2011 13:19
Já si zas nemyslím, že to je až tak o náhodě, podle mě hodně záleží na volbě místa. Hodně se dá vyčíst po obnově, veksly apod., taky umístění vnadiště dělá svoje. Preferuju místa u houšťáků, nejlépe tam, kde je na okraji pás listnáčů, třeba bučina nebo dubina, (na podzim listí opadá a je tam dobře vidět), navíc čuníci neradi lezou :-) na volný prostor, takže je samozřejmě mnohem snadnější je vytáhnout pár kroků z houštiny než někam 50 m na pole atd. Samozřejmě to má nutnou podmínku, že tam v tom revíru čuníci musí být :-). Navíc teď podle mě ještě běží chrutí a to se prasátka chovají trochu jinak, kňourci to "rozstřelí". Mě chodí na vnadiště téměř celoročně, ale snažím se krmit pravidelně a relativně hodně, ale je fakt, že tam moc nestřílím, spíš koukám. Posledně co jsem seděl, tak mi šla čtyři prasátka (skoro jak v té písničce:-) stojákem, pak do houštiny těsně kolem, ale na vnadiště stejně nepřišla, asi 10 min zjišťování větru atd., pak potichu pryč. Letos sice není žaludový rok, ale teď není úplně dobrá doba. změní se to do konce ledna, aspoň podle mě. Jenže to už je taky ne moc dobrá doba :-). Různé "zázračné" vnadící přípravky (dehet, lanýž apod.) na tom nic moc nezmění. Ale chtít tahat prasata někam na pole, no nevím, asi to jde, ale trvá jim to atd., nepřipadá mi to úplně to pravé. Asi záleží i na místních podmínkách. MS

Autor: Tomio | 05.01.2011 15:26
To DakslKopov: Na starém webu jsem občas taky přispíval.Jesli jde tolik o moje jméno, klidně si udělám novou registraci, i když od Vás to vyloženě sedí. Já si naopak myslím, že diskuze není o jménech a navíc ani nevíte, kdo všechno, kdo by vás rád vykoupal tyto diskuze čte. To jen tak na okraj. Napíši Vám mail.

Na starém webu toto vlákno je, mě třeba by zajímaly Jardovi vzpomínané truhlíky.
Jelikož mám zařízení podobné nasypci, ze kterého vypadá samospádem zrno a zvěř zespodu odebírá,je už 5měsíců založeně a vždy něco našli, doplňováno určitě týdně, a to většinou ubyde tak půlka.Takže o tom, že by nenašli to není. O tom, že se do nich střílí, nestříleno za celou zimu ani jednou. Zrazeny jednou.
Dvakrát přišli přímo dva dny před společnou, ty místa se nehonili. Spíše jde o to, že se mi zdá, že taové jádro či zrno je tolik nepřitáhne,když je uschované, jako kdyby mokváním na zemi nasmrádlo a pak je větší šance, aby to ucítily prasátka.
Možná trefil na hřebík na hlavičku Milan s tím, že s prasaty mlátí chrutí, nejvíc chodí pravidelně začátkem února a to už je cermixová sezóna.Tomáš

Autor: Tomio | 05.01.2011 15:30
Ještě dodatek: K dennímu krmení při troškách, k tomu jsou potřeba dvě věci denně v lese, kdo z nás má tuto možnost.A další věc je ostatní zvěř, vysoká,srnčí. Opravdu asi jedině vnadit pod kameny. Pak Vám vybere vše ostatní zvěř, které si sena v krmelci ani nevšimne, a když přijdou čundi už přijdou k vybranému stolu. Tolik jen dodatek.

Autor: Milan Soukup | 05.01.2011 16:13
Tomio, neber to od Pavla ve zlém :-), celkem jsme byli všichni zvyklí se znát pod pravým jménem, fakt to neřeš a Daksl je víc než čitelný a identifikovatelný, neb je "prostorově výrazný". Holt z minula jsou nějaké vazby, což nic neznamená :-) a doba je "poněkud vypjatá :-)". Podle mě lepší než truhlíky je pár klád, pod které nasypeš kukuřici, páč to tě vzbudí líp, než odsunutý prkno z truhlíku :-). Já taky nemám možnost krmit denně, i když to je ta lepší varianta, holt to chce vymyslet jiné vychytávky :-). MS

Autor: Nikola Rýdl | 05.01.2011 16:55
To Jardou vzpomínané lákadlo se nazívá CCN.

PS: něco seženu kamaráde.

Autor: Radek Chadim | 05.01.2011 17:01
Vnadiště na poli jako já mám je z mé zkušenosti vždy o náhodě, protože divočáci nechodí prvotně na vnadiště, ale na pole, a to vždy bez výjimky. Spíše mám podezření, že když jdou přímo na vnadiště, tak mají prostě jen cestovatelskou náladu a jejich cesta vede přes vnadiště. Jinak je to přesně jak napsal Miroslav Šafr, jak zamrzne, tak nemá cenu tam chodit, od konce listopadu, kdy zamrzlo mi tam po 3 týdny nic nepřišlo, kromě jednou jednoho samotného kusu. Poté se lehce oteplilo a pohyb jednou týdně nastal. Před Štědrým dnem jak byla rychlá obleva a roztál sníh už tam byli každý druhý den - a 23.12. jsem tam ulovil sele z tlupy o 25 a více kusech, kterou jsem tam celý rok neviděl (a jsem tomu upřímně řečeno rád :-)). Jinak jsou tam doma dvě tlupy o +-11-13 kusech, obě jsou to ty z mých videí od řepky. Při oblevách je ten pohyb vždy nejlepší a je to tím, že se divočáci dostanu snadněji na zasetou plodinu. Nejlepší období k lovu je tam na jaře a na podzim - jaro je úplně nejlepší, teplý únor, březen a duben, podzim už je opatrnější - od žní po listopad. Jaro a počátek léta je taky lepší proto, že jsou selata a jejich náklonnost si člověk získá lehce, protože s ním nemají tu zkušenost jako dospělé kusy. Také selata svým bezstarostným chováním strhávají k neopatrnosti ostatní dospělé kusy.

Autor: Milan Soukup | 05.01.2011 17:33
Zvláštní, jak se jednotlivé zkušenosti liší. Návštěvy na vnadišti nejsou podle mě dílem náhody, stejně tak podle mé zkušenosti přesně naopak, když zamrzne, jsou návštěvy na vnadišti mnohem častější, i proto, že nemohou rýt a dostat se k něčemu jinému. Asi hodně záleží na místních podmínkách a já vnadím v lese, tam to podle mě zdaleka není až tak rozhodující. Co je určitě fakt, že selata často strhnou svou neopatrností i dospělé kusy.Další věc je, jak už tady někdo psal, že dneska vnadí kde kdo na spoustě míst, takže proč by měli chodit jenom někam a bachna si samozřejmě dobře pamatuje, kde se co stalo. Takže po lovu je to podle mě tak týden minimálně, než se objeví znovu, pokud tam není další rudl. MS

Autor: Daksl Kopov | 05.01.2011 18:10
Tomio-jen si svoje jméno nech.Jen jsem se slušně ptal kdo jsiŽe to ode mě sedí není zrovna slušná odpověď.Například Maro Maro je tu napsán jinak.Tak mě zajímá zda jsi již nepsal na starý web.Moc se ti nebo vlastně Vám pane Tomio omlouvám.Opracdu moc.Já se jmenuji Pavel Konvalina.

Autor: Jaroslav Miňha | 05.01.2011 20:52
Radku, správná poznámka. Jak nastane obleva, dají se ty "potvory" do pohybu, o tom žádná. Stejně tak, když má začít při mírných mrazech hustě sněžit, asi mají doma nějaký barometr nebo co. Milane, klády jsou fajn, taky jsem to dělal, ale kdo se s nima má furt tahat zpátky. Míval jsem pár březových polen těžkých jako kravka a když přišel sekáč a lítaly vzduchem (viděl jsem na vlastní oči), vzdal jsem to. Truhlík s víkem a kámen navrch je lepší. Teď když už něco takového podnikám, prohodím pár hrstí - kilíčko a to ani srnčímu nemůže ublížit, stejně to všechno najednou jeden kus nevysbírá. Daksl - Tomáš psal že zadal nick a nedá se změnit, Tomio - co by Ti to udělalo se identifikovat? Sakra, jste jak malí Jardové (to mám od Eduarda Basse), dělejte s tím něco!

Autor: Matěj Fous | 05.01.2011 21:21
Velice se mi osvědčilo následující : Sazeč na lesní stromky (takový rýček) a na vhodném místě v lese tím zarývat kukuřičné klasy.Srnčí to nesežere a když přijde zima tak si to černá najde.Ve dvou lidech (stačí i dítě)- jeden odrývá jako když se sázejí ty stromky a druhý tam hází klasy to jde velice rychle.Já sbírám klasy jako posklizňové zbytky, několik let jsem si kukuřici i sel na záhumenek.

Autor: Radek Chadim | 06.01.2011 11:09
Musím souhlasit s Jaroslavem Miňhou, je zajímavé, že i když zem úplně není zmrzlá, ale mrzne, tak divočáci na pole nevylezou, i když rýt by se dalo a raději ryjí v lese. Ale jakmile je ta obleva o pár stupňů více, nebo vlhko kolem nuly, tak to na to pole chodí. Dále při těch oblevách uprostřed zimy je zajímavé, že přesně nevím, co je na to pole táhne, víc než rytí a hledání něčeho k snědku to prostě vypadá, že se jdou pouze podívat, kde je co nového, což si zatím též nedovedu vysvětlit. Mám to opravdu vypozorované, protože čekávám 250 m od lesa, kde jsou hranice honitby. V tuhých mrazech slyším občas divočáky na kraji lesa u sousedů, ale ven nevylezou, při oblevě ale vždy vylezou. To že zvěř je při oblevách v pohybu je známá věc, ale ta příčina není alespoň mně vůbec jasná.
Já sypu krmení na holou zem, i jatel dávám na holou zem, protože jsem si všiml, že to zvěř takhle má nejraději = je na to naučená, tak s tím nemá problém. Dokud není sníh a vítr, tak je to dobré. Člověk se tomu krmnému místu musí akorát více věnovat a případné nečistoty občas pohrabat.

Autor: Karel poslík | 06.01.2011 11:13
Pokud vím, že budu mít časový prostor pro lov, připravím si předem dvě vnadiště na dvou různých místech v honitbě ,tak aby každé bylo na jinou světovou stranu od svého posedu. To dělám pro možnost volby podle větru. Zásadně vybírám místa přiléhající ke krytinám, aby mohla zvěř přicházet až do těsné blízkosti vnadiště s pocitem bezpečí. Vnadím malé množství( max jedna igelitka) tvrdého pečiva s hrstí kukuřice,nebo hrachu, kterou občas předem namáčím. Někdy přidávám magi.Předkládám i jiné dobrůtky co dům dá.Vnadím ale každý den! Vozím to v autě a cestou z práce si prostě kousek zajedu a doplním. Jak to začne pravidelně mizet alespoň dva-tři dny po sobě, je čas vyhodnotit směr větru a zasednout. V blízkosti dělávám malou újeď občas doplněnou o krátkou vlečku. Prasatům to rozhodně nevadí a zvědavá kmotra se občas přijde podívat. Pokud to zakládám na místě,kde jsem dlouho nebyl, tak udělám z jednotlivých zrn kukuřice takovou linku nebo svod končící u vnadiště. Když na to černá narazí, tak je to spolehlivě přivede na správné místo. Lovu zdar Karel

Autor: Radek Chadim | 06.01.2011 11:14
Ještě musím podotknout, že žádné fígle na ně nezkouším, protože krmím skoro každý den, stačí se podívat na stopy a na to, co je sežraný a hned mám jasno, co to vnadiště navštívilo. Když je vyluxováno, tak divočáci, když skoro vyluxováno a rozkousané kaštany, tak dančí, když jen pokousaný klasy a hrabnutý zrno, tak srnčí, když klasy odnesený v ostružinách a sežraný a rozlouskaný ořechy, tak jezevec, a když jen klasy nesežraný v ostružiní, tak nějakej zlodějskej hlodavec :-).

Autor: Lukáš Turecký | 06.01.2011 11:25
Radku je to přesně tak jak říkáš. Když je obleva a prasata chodí z lesa ven. To u nás funguje taky dobře. Jinak z lesa nevyjdou. Není to můj poznatek, ale prasata opouští les, právě proto, že jak je obleva ze stromů padá sníh a pořád se někde něco hýbe. Prasata se v lese cítí neklidně a proto jdou raději na pole. Kde navštíví kukuřičná strniska apod. Nevím jestli to platí všude, ale něco na tom pravdy může být. Sousedíme s velkým komplexem lesa a jak napadne sníh je konec. Sousedi dobře krmí a tak nemají prasata potřebu chodit ven. Sem tam je projíto od velkého samotnéhu kusu v době chrutí ale to je vše. Jak je obleva tak se tam jednou ukážou a zase klid.

Autor: Jan Slavětínský | 06.01.2011 12:10
Psal jsem,že mám vnadiště v takovém výběžku pole ,které zachází mezi lesy a hned níže pod strání je břeh přehrady.Zvolil jsem si toto místo už před léty, do stěny lesa postavil kazatelnu tak,že mi Měsíc svítí "do zad" a vnadím léta pořád na tomto jediném místě.Černá ,která přetahuje podél břehu a spodní částí honitby ,musí chtě nechtě přesadit přes tento cíp pole.A nejen černá..Na vnadiště zakládám hned jak kolchozníci posečou to pole, aby tam už něco bylo,i když to zaorají ,ale hlavní část kukuřice dávám ,jak začnou kukuřice sekat a mizí z polí.Podle svých sil nasbírám na posečeném káru klasů a potom už pouze doplňuji. Za ty roky tam mám uloveno ix desítek kusů černé a to chodím sedět od 17-21 hod., kdy 19 hod. je tou lukrativní dobou. Možná 90% kusů jsem ulovil mimo vnadiště, ještě než k němu došly (úmyslně).Černou nejenom že občas slyším lámat, ale vidím jí přicházet, chodit a hledat v poli.To má své výhody,dostatečný čas na to zvěř přečíst, vybrat a s klidem na ránu.Hlavně na tom poli vidím i za zhoršených podmínek nebo i při úplňku beze sněhu. Po ráně vidím značení kusu atd. Chlapi u nás ,kteří vnadí v porostě ,tak černou kolikrát slyší, ale nevidí a tak neloví. Zvlášť když je holo beze sněhu.Já jsem s baterkou nikdy nelovil a lovit ani nebudu,protože mám rád to kouzlo měsíčních nocí a tomuto způsobu jsem na chuť prostě nepřišel. Dnes už jsem ve stavu, že mi je v celku jedno ,jestli střelím o prase víc nebo míň. Hodnoty se v životě mění. Asi tak. Lovu zdar

Autor: Zdeněk T. | 06.01.2011 13:49
Souhlasím s názorem, že je potřeba znát dokonale honitbu. Co platilo třeba před 5 lety dnes už neplatí. Tam kde jsme ještě před pár lety sříleli prasata jak na běžícím pásu, dnes se tam neuloví ani kus a tam kde prase prošlo jednou za měsíc tak, tam je letos prasat dost. Třeba od listopadu do tohoto dne bylo střeleno na jednom místě 3ks černé a to se na místě nevnadilo. Poorane kukuřičné pole. Máme polní honitbu, tak že těch prasat moc nestřelíme kolem 15ks ročně, ale sousedíme skoro přes půl honitby s lesem. Rozhodně černá potřebuje klid a pokud je v lesích velký pohyb tak se odstěhuje jinam. Jinak docela dobrý čas na lov černé je únor až březen, těsně po chrutí kdy se bachyně chystají na kladení selat, a tak ti ostatní bloudí sami.

Autor: Jaroslav Miňha | 06.01.2011 14:39
:-)) A já si to stejně neodpustím :-)) U vás bachyně kladou?

Autor: Děda z lesa | 06.01.2011 14:50
Je to dáno i tím (přelom zimy a jara), že plné bachyně před "kladením selat?" z tlup a rodinných tlup vyženou lončáky-kňourky, kteří vytvářejí pak malé rudlíky ještě nezkušených jedinců, již snadno lovitelných bez dohledu zkušených bachyní.

Autor: Jan Slavětínský | 06.01.2011 17:37
Únor je dost ošemetná doba na lov černé. Samostatné kusy i 40ti kg jsou buď plné bachyňky nebo "poflákané"kusy z naháněk. Ty se objevují na vnadištích brzy po setmění...Pokud přijde tlupa nebo pár kusů , většinou to bývají kňourci selata (vl.lončáci). Taková je má zkušenost

Autor: Martin Novák | 06.01.2011 17:44
Je zajímavé,jak se místo od místa v republice černá chová jinak.Já,cokoliv jim nasypu,vemzou vše.Hromadu mám na holé,5m široké mezi,mezi dvěma poli 250m od lesa a chodí mi denně.Začínám vnadit od podzimu,ale lovím na vnadišti až pokud potřebuji nutně kus a černá přestává migrovat do polí.To bývá až na sněhu.Přes zimu mi chodí 1 až 2 tlupy a několik samostatných větších kusů.Přicházejí obvykle už na setmění,nebo je pozoruji,jak u sousedů u lesa ryjí kořínky a přijdou až okolo 21hod,jak píše Honza.Letos je na Karlovarsku zajímavé,jak není umrznuto pod tou spoustou sněhu,chodí černá do polí i za světla.Buď na řepku,nebo na zaorané brambory. maro maro

Autor: Daksl Kopov | 06.01.2011 18:04
Martine,kamaráde-potřebuji sehnat číslo na majitele honitby kde je Vitriolka.Pokus se mi ho sehnat.Chtěli by jsme tam natáčet a jde o povolení umístit obytňák k hajnici.

Autor: Milan Soukup | 06.01.2011 18:16
Jak píše Honza Slavětínský, únor - březen, plné bachyňky hledají zálehy a chodí na vnadiště samotné, v tomhle období je největší riziko se záměnou za samotného lončáka, většinou chodí brzo. Kdysi se na starém webu vedla diskuse, zda v tomto období lovit bachyňky o váze 30-40 kg, vlastně selata z rudlu. Obvykle jsou plné. Co si o tom myslíte?
Jinak stejně jako Martin Novák - mě vezmou cokoliv. M

Autor: Martin Novák | 06.01.2011 18:34
Pavle mám číslo na mladého Drobílka: Marek D.603 730 533. Osobně ho neznám,tak snad dobře pořídíš.Jinak Němci kvůli sněhu naháňku odvolali,tak jdem v sobotu jen na personálku.

Autor: Radek Chadim | 06.01.2011 18:57
Mě taky obecně vezmou cokoliv, v různých dobách během roku se to mění. Jediné, co berou po celý rok, je kukuřice, tou nepohrdnou nikdy, před ječmenem dávají přednost pšenici, hrach jim taky šmakuje, přes zimu a hlavně na jaře mají rádi řepu. Sypu od žní, zpočátku na to moc neslyší, když jsou ještě strniska, ale od půlky září začínají chodit a pak až do toho prosince přijdou na cokoliv a pravidelně. Jak jsem napsal už dříve, to nebude jen o tom žrádlu, ale také o klidu v blízkosti, intenzitě lovu, zemědělském hospodaření atd. Např. zemědělské hospodaření hraje u mě nejdůležitější roli, protože letos jak to pěkně chodilo po strništi, tak po zaorání do zasetí tam neprošel ani chlup - ze dne na den totální změna. Řepka a kukuřice je samosebou kapitola sama pro sebe :-).

Autor: Jaroslav Miňha | 06.01.2011 19:00
Jestli nelovit velká selata z rudlu nebo ano s rizikem, že jsou plná? Otázka na na dalších X příspěvků diskuze a stejně se ničeho nedobereme. Černá už dávno nedodržuje svoje "tradice", bachyně a bachyňky najdete plné celý rok. Bez rizika nejste nikdy, ani v létě. Je na každém, jak se s tím vyrovná. Nejde ale lovit jen samé kňourky, to je snad ještě horší, než střelená 30-40 kg plná bachyňka. Na druhé straně vyvrhovat a tahat "děti" které se ještě pohnou je dost hustý, už jsem to na naháňce u několika malých kusů viděl. Takže buď striktně a tvrdě dodržovat nějaké chovatelské zásady, jejichž výsledek je dnes víc než pofiderní a mít z toho při menší otrlosti třeba špatné spaní, nebo prostě rizikové kusy nelovit. Černé ale dnes ani v jedné z těchto dvou možností neublížíme, je to jen v našich hlavách.

Autor: Radek Chadim | 06.01.2011 19:03
Já jsem lovil zatím pokaždé z tlupy a tam se snažím vybírat nejmenší kus, s tímto přístupem se chyba nedá udělat v žádnou roční dobu. Když vidím, že na jaře staré bychyně už mají malá selata a tlupa je pohromadě, tak nelovím, aby nedošlo ke zranění drobotiny. Na samotný kus jsem ještě nevystřelil, a že letos příležitostí bylo více než deset - protože zaprvé nepřišel žádný kus, co by za to stál (všechno tak 80-100 kg, 160 kg a více žádný :-) a já bych pak asi neulovil ani takového), za druhé jsem moc pohodlnej, abych se po ulovení dřel s větším kusem.

Autor: Tomio | 06.01.2011 19:31
To DakslKopov: Nebylo to míněno špatně, jenže pod vlivem asi přílišného "přecitlivnění" ohledně přechodu na nový web jste si asi vzal více osobně.

Především jsem se chtěl zeptat na osvědčení těch kolotočů, sám zkouším, na jednom místě, kde nelovím.Zaujalo mě krmeliště Dědy z lesa, jak si ty čunící nadvzvedávají ty víka. Prostě mě to teď připadá, že do lesa navalím mnoho krmení a vlastně docílím stažení vysoké a srnčího od krmelců se senem k jádru a můžu neustále ne vnadit ne přikrmovat, ale krmit.
S pozdravem Tomio alias Tomáš Lizna.

Autor: Jaroslav Miňha | 06.01.2011 19:32
Radku, to by jsi se divil, jak i ten nejmenší kus v rudlu může vodit.....

Autor: Tomio | 06.01.2011 19:39
Je to sice přitažené za vlasy a lehko se to říká, těžko provádí, a je to pro silnější povahy, ale pokud takové selko do 40kg by mělo být plné, tak odlovením tohoto kusu dosáhnete většího chovatelského úspěchu než s kňourkem o 60kg. Toť můj názor.

Autor: Radek Chadim | 06.01.2011 19:45
Nedivil, protože se to stát samozřejmě může, ale na jaře není větší pravděpodobnost, než v září u kukuřice, právě naopak. Letos z mých třech řepkových tlup nevodila žádná lončačka selata, u 3 bachyní vodila největší a nejmenší, druhá větší pravděpodobně nevodila. U 5 kusů o vedoucí bachyni, dvou větších kusech a 3 lončáčkách vodila vedoucí bachyně a jedna ze dvou větších bachyní taky dohromady 13-15 selat. Další samotná bachyně měla pozdní 3 selata. Nic to sice nedokazuje a samosebou nemám 100 procentní jistotu, ale jsem o tom přesvědčen. Na druhé straně v půlce září na opačné straně revíru z kukuřice v noci vyšla tlupa o 15 kusech s 10 čerstvě narozenými selaty (váha 2 kg, jedno můj pes chytil na strništi druhý den, další jsem vyčekal o 14 dní později samotné na čekané). A když vidím u sečení řepky, že stáří selat je 5 měsíců až pár dní, tak plnou bachyňku může člověk ulovit kdykoliv během roku.

Autor: Daksl Kopov | 06.01.2011 20:09
Tomáši,tak už si to vykání strč někam.Napiš mi na mail a já ti pošlu fotečku.Ten samostatný dávkovač stojí kolem 1700Kč.Pokud to umístíš na dno sudu,už to víc stát nebude.Včera jsme to zrovna plnili.Ovšem používáme to výhradně k udržení černé v honitbě,k zamezení škod na polích.Je to v takzvané klidové zóně.Nám to tedy funguje jediněčně.Ahoj.Nejsem vůbec přecitlivělý a věř že chyba nebyla na naší straně.Četl jsem příspěvky na novém webu časopisu Myslivost a musím říct,že to co tam píšou,tomu nevěř.Neseparujeme se.A že nemámáme podle jednoho šipkaře nic společného s ČMMJ??To je k smíchu.Sem může každý a odtud jinam také.Jen nám to tu zatím vyhovovuje.Toť vše!!!!

Autor: Michal Brabec | 06.01.2011 20:41
Tak já taky přidám nějaké novinky, co zkouším už druhý rok a "šlapou". Krmím velice málo a často - nic nového. Přímo na zem a přikrývám to širším prknem, asi 2m dlouhým, které má na obou koncích plechovku (tu zabijačkovou). Jenom zmáčklý vrch a uvnitř 3-4 křemeny. Jedno je taky umístěné na "příjezdu" a pod ním dva kukuklasy. Ne přímo na vexlu, ale asi 2m bokem. Vlašáky samozřejmě používám už mnoho let, ale sluch se mi horší, bývám často unavenej - prostě chrápu jak jezevec. Taky jsem vnadiště umístil přímo do rozlehlé smrkové mlaziny - pár nocí jsem tomu věnoval, najít správné místo. Důležité je, odhadnout dobu lovu a polohu měsíce. To je velice důležité!!!! Kazatelny jsem postavil přímo na zem. Na kmínku u vnadiště mám plechovku, v ní budíček od Vietkongu za 35K dole se šlicem, mezi spodkem baterie a kontaktem plastovej pásek z lahve od destilky a dlouhou nit s kukuklasem. Když se pásek vytrhne, budík se rozejde.....Pásek je samozřejmě ještě připevněnej silnějším provázkem ke kmínku.. Pozor na sojky, radši kuku zahrabat do sněhu, nebo pod prkýnko.

Autor: Zdeněk KLubal | 07.01.2011 13:18
Jak čas šel prošel jsem všemi fázemi vnadění černé.Od hromad až dnes po kg krmení.Prasata jsou tento rok opravdu opatrná,nemohu říci,že nejsou.Zatím to přikládám konci živočišné výroby.Čas ukáže.Jak moc se obejdou bez kukuřice v naší honitbě,když o 10 kilometrů dál jsou jí 100 hektarů.V poslední době mě zaujalo krmení jen tak do sněhu nenápadně a používám kukuřici a granule pro psy.Ty opravdu platí.Jenom letos se s nimi sejít chce hodně trpělivosti.Dnes jdu začíná obleva a to maj rádi.

Autor: Zdeněk T. | 07.01.2011 21:15
Oprava: samozřejmě vrhají a ne (kladou)

Autor: Milan Soukup | 07.01.2011 21:27
No já jsem jenom masař, co říká Lovu dík, ale podle mě bachna odjakživa selí nebo metá selata :-). M

Autor: Zdeněk T. | 07.01.2011 21:39
Selí jsem teda já osobně neslyšel, ale to neznamená, že nemáte pravdu.

Autor: Lukáš Turecký | 07.01.2011 22:31
Je to tak jak říká Milan. Buď selí nebo metá. Dneska trochu obleva zítra omrknu vnadiště a uvidí se. Po dlouhé době bych si rád sednul.

Autor: Milan Soukup | 08.01.2011 06:01
Výraz "bachna se selí" nebo "bachna je oselená" se asi v praxi opravdu moc nepoužívá, možná krajově. "Metání selat" se používá běžně, i v odborné literatuře. Ale pro jistotu vstávám, hledám a šátrám v knihovně a cituji z publikace autorů Kovařík, Rakušan, Myslivecká mluva, kde na str. 24 se uvádí: "Kňour pokládá bachyni. Ta je plná, selí či metá selata. Když se v zálehu oselila, vodí je." M

Autor: Lukáš Turecký | 08.01.2011 11:35
To víš Milane zrovna jsem dočetl knihu Mezi divočáky a tak jsem chytrej:-). Ne to ne, ale dost často tam Heinz používá výraz selí. Já osobně používám metá.

Autor: Josef Hanzlík | 08.01.2011 11:52
Lukáši to je velice dobrá knížka,a poznatky z ní Tě hodně dají do praxe při poznávání života a lovu černé.

Autor: Lukáš Turecký | 08.01.2011 12:10
To je pravda. Je to asi nejlepší kniha ve které jsou nejhodnotnější poznatky o černé zvěři. Každý kdo chce tuto zvěř lovit doporučuji, aby si tuto a nejen tuto knihu přečetl. Ono je potřeba něco o konkrétní zvěři a nemusí to být jen černá vědět co nejvíce, aby s ní bylo hospodařeno jak má. Údajně bylo i pár dílů v televizy. Nedalo by se to někde sehnat?

Autor: Milan Soukup | 08.01.2011 20:28
Ta kniha je skvělá, hlavně jí Lukáši nepůjčuj:-), ať nedopadneš jako já :-). M

Autor: Radek Chadim | 08.01.2011 20:43
Shodou okolností jsem ji tento týden taky přečetl (za dva dny). Knížka je to zajímavá a informace v ní také, i když se to taky musí brát občas s rezervou. Například nemohu úplně souhlasit s tvrzením, že žaludy jsou na prvním místě v pochutinách. Loni jsem jsa si vědom tohoto poznatku právě z této knihy nasbíral pytel žaludů a schválně jsem pozoroval, jaká bude oblíbenost. Žaludy sice zmizely, ale mnohem dřív před nimi kukuřice, proto říkám, že nad turkyň není :-). Když divočáci nezačnou chodit na kukuřici, tak pak asi už na nic. Ale oblíbenost různých dobrot je u různých kusů odlišná, stejně jako u lidí - vypozoroval jsem to letos u řepky. Jedna ze 3 bachyní preferovala hrach, druhá kuřata, třetí největší holdovala klasice obilí a kukuřici, každá z nich zamířila při příchodu nejprve ke své oblíbené hromádce.

Autor: Lukáš Turecký | 08.01.2011 20:55
Milane já ji nikomu nepůjčím :-) Jenom jsem ji vrátil tomu od koho jsem ji měl půjčenou. Bohužel nejsem majitelem této knihy. Jak se někde objeví je o ni strašnej zájem. Tak mi nezbývá nic jiného než si ji půjčit. U nás jdou na řadu prvně žaludy. Aspoň co jsem sledoval samotnej kus na vnadišti. Jen to křupalo. Ale zajímají mě ty houby. V knize psal Heinz, že prasata houby nežerou. A tady se kolikrát psalo jak jdou prasata po houbách. Tak jaké máte zkušenosti?

Autor: Děda z lesa | 08.01.2011 21:14
Ona to zase taková "bible" pro prasečkáře není.
Meynhardt začal s poloochočenou bachyňkou, která se oselila v šípkovém keři u mateřské školky, kde dostávala pravidelně nažrat.A přes krotká selata a pravidelné krmení se dostával dál a dál.
Srovnávat krotká a s domácími překřížená prasata, pravidelně krmená a nelovená v tehdejších podmínkách DDR s naší divokou a přizpůsobivou černou ani dost dobře nelze, ale na získání základních znalostí o jejich životě je dobrá.
Já jsem od něho "opsal" krmení kukuřicí v lahvích, ale ne od šampusu (ucpávaly se sněhem), ale v tehdejších lahvích od mléka s tím širokým hrdlem.Bylo to i legrační pozorovat, jak si prasátka koulejí lahvemi až do posledního zrníčka, pak jsem je hledal v okruhu i 50 metrů.

Autor: Lukáš Turecký | 08.01.2011 21:23
Jasný, že všechno neplatí na 100%. Ale jako na základní znalosti je to podle mě dobrá kniha. Zajímavé je celkem i ten varovný zvuk bachyně proti škodám na polích:-) To by mě vážně zajímalo.

Autor: Radek Chadim | 08.01.2011 21:42
Tak s tím mým pokusem s žaludy to taky neberu nijak zásadně, divočáci mohli už přijít z lesa nažraní žaludama, protože loni jich teda bylo opravdu mnoho, a pak přijít jen se dorazit kukuřicí.
Ta historie té tlupy z té knihy byla myslím jiná, to byla normálně divoká, akorát na jaře nalákal selata a postupně si zvykly i bachyně. Na začátku v roce 1974 byly dvě dvouleté bachyně.
Spojením "občas s rezervou" z mého minulého příspěvku jsem myslel to, že ony se ty podmínky s dnešními u nás až tak srovnat nedají - on měl na 250 ha lesa jedinou tlupu, která se rychle během výzkumu rozrůstala (takže lovecký tlak malý), v 500 metrech od krmeliště se nelovilo atd.
Ale kniha určitě stojí za přečtení.

Autor: Děda z lesa | 08.01.2011 22:00
Autor není žádný vědecký pracovník ani spisovatel, ale fotograf, proto je kniha psána téměř laicky a srozumitelně, zejména vztahy v tlupě.
Ale propastný rozdíl podmínek mezi touto zvěří a normální zvěří ve volné přírodě je patrný třeba z těchto údajů :
- "jeho" tlupa čítala třeba v r.1976 na jaře 9 bachyní a 55 selat, tedy celkem rudl o 64 kusech (!)
- za 8 let označkoval plastovými značkami celkem 513 ks černé kvůli sledování migrace, z toho 282 ks bachyní, ze kterých ani jediná (!) se nevzdálila dále, než 3 km (!!!)
U nás nemožné.

Autor: Radek Chadim | 08.01.2011 22:06
Nemožné je to, že z 9 bachen bylo 55 selat, nebo že se žádná nevzdálila dál než 3 km? :-)

Autor: Děda z lesa | 08.01.2011 22:12
Ne, nemyslitelná je v našich podmínkách od jara tak početná tlupa a pak "přivázaná" prasata na jednom místě bez jejich pověstné (i 50 km) migrace za noc.
Asi to dělá krmení...

Autor: Radek Chadim | 08.01.2011 22:27
Asi záleží na podmínkách v každé oblasti, já zas ani jednu věc v naší oblasti nevidím nijak nemožnou, divočáci když mají klid, kryt a co jíst, tak dál než 3 km neodejdou, už ty 3 km je dost. A sklony k dlouhým cestám mají spíše menší tlupy (1 bachyně + selata). Když jsou podmínky dobré, tak se větší tlupy celý rok zdržují v určité části honitby a nikam daleko nechodí.
Tlupa o 60 kusech už je teda něco, zase před vánoci jsem lovil z rudlu o 25-28 kusech, který na jaře měl pravděpodobně 10-11 kusů, z toho 5-6 starších 2 let, pak jsem je jednou viděl se selaty a to jich bylo 35+, takže těch selat měly 25+, ale pravda že jsem dál ani nepočítal, ale víc než dalších 5 už jich tam snad nebylo :-). A když jich je teďka ještě 25-28, tak na jaře... na jaře jsem zvědavej, kolik jich bude a kam to může ještě růst (to mě zajímá víc, než jestli něco ulovím :-)). Tahle tlupa ale moc na pole nechodí, takže nemůžu najisto tvrdit, že je to pořád jen ta jedna velká, ale pochybuju, že takových velkých bude v lese víc, než tahle jedna :-).

Autor: Milan Soukup | 09.01.2011 06:21
Kdysi jsem někde četl (zdroj už si bohužel opravdu nepamatuji), výsledky telemetrického sledování několika kusů černé zvěře. Oproti často uváděným údajům, ta migrace zdaleka nebyla tak velká, jak se zde uvádí, dokonce ani u lončáka. Samozřejmě to asi taky záleží na místních podmínkách.
Tu knihu samozřejmě nelze brát na 100%, ale např. sociální vazby v tlupě apod. jsou věci, které asi platí obecně.
Jinak podle mých zkušeností jsou žaludy absolutní č. 1. M

Autor: Miroslav Šafr | 09.01.2011 10:54
Také mám knihu " Mezi divočáky " a nedávno jsem ji přelouskal. Je to opravdu zajmavé čtení, ale též si myslím že jeho poznatky nelze moc uplatnit v našich dnešních podnínkách. Pozoroval jsem černou zvěř v podhůří Krušných hor na Karlovarsku a nyní na Vysočině opět ve vyšší poloze. Nedá se to vůbec srovnávat. Všude je to jiné. I u nás se toho za posledních pár let mnoho změnilo. Tam kde byli dříve pole s ovsem a brambory jsou dnes pouze louky a pastviny. V níže položené oblasti se pěstuje převážně kukuřice, která někde stojí až do vánoc a poté se používá na topení. Všude kde se černá objeví tak se do ní celoročně střílí, zaklínadlo je její přemnožení. Takto se dříve nehospodařilo. Podmínky se podstatně změnili a tak nezbývá než si vypozorovat vlastní poznatky v dané oblasti.
Co platí nadále jsou jejich hygienické návyky a vypuzení nemocného kusu z tlupy.

Autor: Tomio | 10.01.2011 19:23
Tak já mám tedy trochu jinou knížku od zmíněného autora "O životě divokých prasat". Tak nevím jestli je to akorát jiné vydání nebo napsal dvě takové knihy.
Čuníci opět k mému překvapení na oblevě courají zase jen okolo. Asi spíše zase prošli, ale max 3kusy. :-)

Autor: Lukáš Turecký | 10.01.2011 19:29
Tuto knihu jsem četl taky. Je to vlastně "výtah" z knihy Mezi divočáky. Aspoň teda myslím.

Autor: Stanislav Haas | 19.01.2011 18:37
Tak jak vám ti štětináči chodí? U mne je situace následující: 6.1. převrácené vnadiště, znovu doplněno jablky, kukuřicí, pečivem, lehce posoleno:-):-):-) a od té doby navštívil vnadiště 1, slovy jeden zajíc. Stopy od černé jsou i 1 m okolo, ale na mlsoty se ani nenatočí. Chápu, že černá může k zemi, na polích slezl sníh a tak tam preferují myši, je úplněk, srnčí se stahuje na řepku, vnadí se i v okolí, ale při dobré vůli by se černá mohla stavět častěji.

Autor: Radek Chadim | 19.01.2011 18:48
Minulý týden, jak začala obleva, chodili divočáci pěkně a dokonce i vnadiště navštívili 2x, pak šli 2x kolem. Říkal jsem si hůra při měsíčku na ně, přilepšoval jsem jim každý den, v pátek přišlo k vedlejší kazatelně tlupa přes 25 kusů, ale při příchodu ke mně (kolem mě) mě navětřili, v sobotu kolem půl dvanácté zhruba 8 kusů šlo prostředkem pole, ale to jen procházeli a od té doby nic a sypat můžu co chci. Je vidět, že mají dost potravy v lese a proto ani rýt na to pole nevylezou. Takže jsem zahájil vnadící dietu - vyprdnu se ně, jim tam něco tahat, když tam nechodí :-).

Autor: Tomio | 19.01.2011 19:06
Takže čunící během oblevy jednou se podívali na dobrůtky. Na obou vnadištích co máme s tatou. Ale pravidelně vůbec nechodí, navštíví a pak zase klid. Holt mají své trasy a zkušenosti

Autor: Jaroslav Miňha | 19.01.2011 19:12
Že nechodí na vnadiště, budiž, ale oni nechodí vůbec nikam! Kde jsou? Tam kde byl ještě před čtrnácti dny prasečák není čerstvě šlápnuto a tam kde nebyli jakbysmet! Většinou za těchto podmínek podnikali na travních porostech hlubokou orbu, teď jsou netknuté. Asi šli někam za sněhem :-) tak doufám, že se vrátí. Zase má padat.

Autor: Tomio | 19.01.2011 20:07
Během oblevy jsem teď taky přemýšlel o tom si sednout k loukám, v sobotu jsem seděl do půl desaté a nic. Louky netknuté, projítý okolo po poli s řepkou. Za chvíli přijde doba, kdy začnou luxuvat uhynulá srnčata z řepky. Co ty čuníci papkají, vnadiště navštíví jednou do 14dnů, nerpřerývají louky, o poli vůbec nemluvím.
No asi u sousedů letos nakrmili žaludy s kukuřicí nebo nevím :-)

Autor: Zdeněk KLubal | 19.01.2011 20:45
Letošní rok je i pro mě vzláštní.Prasata občas přejdou pak se stratí a nic.Zatím se uspěšně spolu vyhýbáme,když sedím já tak nic,když ne je vyluxováno.Všechny osvědčené zvyky letos neplatí.V naší honitbě to přikládám absenci kukuřice pro uplnou likvidaci živočišné výroby.Celý podzim byla černá v lokalitách,kde stála kukuřice.Je pravdou,že přes honitbu přejdou,ale ted v době oblevy odchází na pole,kde byla oseta.Pamět je velice dobrá.Hodně dlouho nepamatuji do té to doby v MS ulovených 10 kusů.Co bude dál ukáže čas.Budeme se muset naučit lovit v řepkách a v letních měsících jinak se tady asi černá již lovit nebude.Pro kolegu Chadima černá je velice inteligentní zvěř a porozumět se jí dá.Jenže neustálým tlakem na ní se učí i ona novému.Kolik bylo naháněk za rok?Kolik bylo střeleno prasat pod světlem?A kolik bylo vnadišt....Z.K.