Dnes je 15.12. 2017. Slunce výchází v 7:49 a západá v 15:55 | Měsíc výchází v 4:39 a západá v 14:46

Výcvik teriera



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Hans | 02.09.2011 10:28
Kolegové jelikož má už můj jagoš 5 měsíců a zvládáme "sedni a daun" a pracujeme na kvalitním přivolání. Ptám se, jak postupujete vy při výcviku terierů? Kdy a s čím začínáte a případně jaké fígle při výcviku používáte? A další podotázka je v jakém pořadí postupujete zkoušky?
Děkuji za Vaše odpovědi. Toto vlákno je pro mě jako doplnění praktických informací načerpaných z knih.

Autor: milano | 22.09.2011 09:06
Pořád čekám, kdy někdo zkušenější napíše a ono stále nic.Mám 5ti měsíční fenku hladkosrstého foxe a o nějakém kvalitním přivolání nemůže být ještě řeč. Nikdy jsem neměl tak temperamentního psíka, je neustále v pohybu, převážně ve vzduchu :), aportovat míček nebo cokoliv jiného můžeme celé hodiny, zrovna tak honit proud vody z hadice nebo bubliny z bublifuku. Co mám takového blázníčka teď učit ? Zvládáme špatně přivolání a sedni, naštěstí v revíru je zatím přivolatelná.Začnu cvičit daun a pomalu přidávat ostatní. M.P.

Autor: Erika Doležalová | 22.09.2011 12:17
Ono je to asi tím, že se nikdo moc za odborníka nepovažuje. U nás sice bydlí teriéři dva - jeden můj a jeden partnera, ale radit si nějak "ve velkém" až tak netroufám :-) Ale dobrá tedy, otázka zněla Kdy a s čím začínáte, takže:
Základem je, aby pejsek znal svoje jméno :-) Néé, to byl pokus o vtip. Začátky brát určitě jako takovou "školu hrou", osobně používám pamlsky a pochvaly, za tři čtvrtky piškotu jsem naučila obě holky přivolání za půl hodiny :-) (samozřejmě jenom to, že pochopily, co znamená Ke mě, spolehlivé přivolání se muselo cvičit déle) Rozepisovat tady, že se nejdřív učí přivolání, sedni, fuj a podobné nesmysly nebudu, to snad ví každý a myslím si, že Hans spíš chtěl vědět něco z toho už "víc loveckého" :-)
Bohužel jsem v pozici, že borderka je můj první lovecký pes a tudíž předchozí zkušenosti nula a tudíž spácháno spousta chyb. Dnes bych mnoho věcí udělala jinak, jindy.. Což by šlo u mladé jagošky - ale tam mám zase zákaz :-) Protože "Ty máš Hessinu (BRT), Akina (JGT) je moje, tu mi necvič" :-/ Ale abych se vrátila k výcviku.
Nejvíc záleží, na co bude pes nejvíce používán. Pokud preferujete noru, začněte s tím co nejdříve - prolézání všeho možného, tmavého a těsného, seznámení se škodnou (králíček, kočička, lištička - v kleci, střelená liška, kuna..). Pokud má být psík spíše na naháňky a dosledy, opět doporučuju začít co nejdřív s "přípravným" výcvikem - tj. co nejvíc v revíru, co nejvíc do zvěře - stopy, lože, pustit ke střelenému kusu, vzít ukázat divočáky v obůrce atd. Přestože to spousta kolegl zavrhuje, ideální je, když může mladý psík "odkoukat" práci zkušenějšího psa. Takže pokud znáte někoho, kdo má psa "profíka", domluvte se a zajeďte spolu třeba do té obůrky a nechte mladíka koukat, jak starší řve na prasata :-)
S bordinou jsem začínala norou (neplánovaně už v jejích 8mi měsících, přírodní nora a jezevec.. ale tam právě dostala nejlepší "školu", protože očumovala starého jaga a pak si i kousla..). Brala jsem ji několikrát týdně do revíru, když byla možnost, tahala jí vlečky se srnčí kůží nebo škárou divočáka. Bohužel, výcvik na pobarvené stopě jsme trochu odflákly (nebyla krev :-( takže to zachraňujeme teď, ikdyž už je tříletá, tak si myslím, že nám to jde a že ji to i baví. Osobně doporučuju začínat se šlapanou stopou bez barvy, když se pes naučí spolehlivě vypracovávat takové stopy, pak s nakapáním to pro něj bude "zadarmo" :-)
Pokud chcete s psíka hlásiče, je (kromě volného hlasu) nutné naučit ho co nejdřív hlásit na povel, tím si pozdější výcvik hodně zjednodušíte. Ale to už předbíhám, na to je v 5ti měs. ještě dost času.
Takže shrnuto - 5ti měsíční jago by měl zvládat přivolání, chůzi na řemeni, sedni, daun, začít s odložením, seznámit s černou a škodnou.
Fíglů je hodně, záleží, jaké konkrétně máte na mysli - resp. při cvičení jaké práce.
V jakém pořadí na zkoušky, to je v podstatě jedno. Obecně se říká, že pokud chcete povrch i noru (no - chcete není ten správný výraz, jagové mají myslím "povinnost" mít do chovu oboje), je lepší prvně udělat povrch (tj. vlohy, podzimky, LZ, BZ... záleží na vkusu každého soudruha) a noru nechat až nakonec.
Dřív jsem nevěřila tvrzení, že pes, se kterým chci na zkoušky, by se za žádnou cenu neměl dostat do "ostré práce" (ať norování nebo dosled) - no, něco na tom je, ale není to až tak horké. S fenou jsme právě po přírodním norování jeli na umělou noru a chytrá holka samozřejmě hned pochopila, že když to nepude přes mřížku, musí to jít jinudy a šla to hledat zvenku nory :-) Ale stačilo o jeden nácvik víc a už zase v pohodě. U dosledu je to horší, protože třeba srnčí barva je pro psy voňavá a pokud budou mít příležitost při dosledu, na nějaké šlapané stopy vyschlými prasečími spárky nebo kapané stopy "obyčejnou" vepřovou krví se vám zvysoka vy... :-)

Autor: Jaroslav Miňha | 20.10.2011 07:36
Tak jsem se po delší době rozhodování rozhodl. Přibude nám další člen smečky, k hladkosrsté fxt Ladě další hladkosrstý fxt Xelon. Tříletý pes s ZV, PZ a LZ. Tak si pořád přemýšlím co a jak bude a chtěl bych poprosit zkušenější vůdce (já se za něj nepovažuji ani trochu) o radu. Chtěl bych ho ještě tuto sezónu vzít do opravdové praxe na naháňkách, zatím si jí moc neužil. Až se aklimatizuje, což by při jeho povaze mělo trvat cca tak měsíc, jak postupovat dál? První druhá naháňka v leči na vodítku, nebo rovnou na volno? Nebo s ním jít nejdřív na štond? Prostě jak nejlépe ho do té praxe uvést…

Autor: Martin Skřivánek | 20.10.2011 09:18
tak já bych předně řekl že v 5měsících pejsek nemusí umět nic.není dobré začínat tak brzy a dusit ho od mala.do půl roku se má hrát zavolat pomazlit se když přijde,max sednout,zvykat na obojek,vodítko. daun je běh na dlouhou trať to na tuti v 5měsících ještě pevně neovládá,možná si lehne v klidu ale nezadaunuje při štvaní.jsou to teriéři teda by se neměl potlačovat přílišným cepováním jejich temperament.radši ať ta poslušnost není 100% ale jsou ostří a odvážní.chodte s nima ven ať poznávají pachy.od toho půl roku klidně i později cvičit důsledněji.stopy,odložení klidně v roku.netrestat při návratu ze štvaní a pozor at nedostane od prasat nebo lišky at se nezradí,to tak ve zkratce.

Autor: Erika Doležalová | 20.10.2011 09:40
Jardo, záleží, jak na tom psík bude. Pokud už na nějaké naháňce byl, neměl by být problém. Pokud to pro něj bude premiéra, určitě bych ho nejdřív vzala na řemeni. Taky zavčas "doma" vyzkoušet, jak je na tom s orientací, jestli si tě najde, když v lese někam odběhne atd. Aby pak nešli ostatní na další leč a tobě nechyběl pes :-) Důležité také bude, jak se bude chovat k ostatním psům - zažila jsem na naháňce situaci, kdy se z houštiny ozývalo vrčení, chrčení.. čekali jsme, že každou chvíli vyjede prase na kterém visí pes.. Joo, leda prd, dva jagové viseli jeden na druhém :-) Asi bych si zkusila takovou "naháňku nanečisto" - tj. vzít "domácí paní" Ladu, nového psíka a ještě se domluvit s nějakým kolegou nebo dvěma a jejich psy a jít se projít po revíru. Uvidíte, jak se psík bude chovat, co bude dělat a podle toho se pak rozhodneš, jestli do leče na volno nebo radši párkrát "na čumendu" na řemeni :-)

Autor: Erika Doležalová | 20.10.2011 09:47
Marťo, dovolím si - byť jsem veliký kynologický laik - nesouhlasit. V 5ti měsících možná nemusí nic umět vlčák, ale jagoš? Čím dřív se začne (a bude pokračovat), tím dřív. Samozřejmě zastávám názor, že každé štěně by mělo mít nějaké "dětství", ale u jaga bych to moc neprotahovala. Tím nemyslím nějaký ostrý dril, nátlak nebo nedejbože parfors, ale nějaký respekt a základy tam musí být co nejdřív. Když mě v revíru ignorovala bordina, stačilo na ni jednou krátce zařvat, ona se urazila a ukřivděná se mi táhla v patách jak smrad půl cesty. U jaginy tohle nefunguje, kouká na tebe jak na blba, ostřepe se a za pět vteřin zdrhne klidně znova. Zrovna včera - pouštím je na zahradu střídačku (tj. jaga sama a kočka s labrou), jagoška řvala v kotci jak pominutá, okřikování nepomáhalo tak dostala na hubu a za minutu ječela zas. Když se vystřídaly, Hessy se jednou ozvala, stačilo křiknout "Zajeď!" a byl klid :-)
Jinak, včera jsem slavnostně porušila - za partnerovy nepřitomnosti samozřejmě :-))) výslovný zákaz o cvičení "cizího" psa a jagoška dostala asi půlhodinovou lekci poslušnosti (nic náročného, jen přivolání, daun a odložení), moc mě to bavilo, tak dneska budu pokračovat :-)

Autor: Roman Trojka | 20.10.2011 09:56
Postupoval bych asi následovně, takové to základní mazlení a podstrojování doma. Pak bych s ním začal chodit do revíru, nejlepší je něco střelit, nechat ho to poškubat... To jsi hned u něho za poloboha:-))) Když se k tobě bude vracet a na běžných procházkách chovat "slušně", tak nevidím problém ho vzít na naháňku. Určitě je lepší na první akci někde kde to znáš, jak terén tak lidi a pokud má lovecké vlohy a trošku rozumu, tak to bude klapat.

Autor: Vrba Frantisek | 20.10.2011 14:43
Jardo měsíc do začátku sezony se mně zdá málo aby si psík zvykl na Tebe,a na Ladu.Vše závisí na tom jak si psi na sebe zvyknou a jak budou spolupracovat.Pokud se psík se zkušenější Ladou skamarádí a při vycházce se jí bude držet raději bych je vzal do prasat nejprve sám,nebo v menší sestavě tam kde to zná.Pokud to nevyjde,tak do první leče raději no vodítku,a na volno ho vypustil až ke konci leče,kdy ho budeš mít pod kontrolou. Jinak počítej s tím,že až se poprvé sejdou z Ladou u kusu budou chlupy lítat.Moje Irčanky spolu spaly,žraly z jedné misky,ale u kusu se porvaly pokaždé, přesto že šlo o matku s dcerou . F.V

Autor: Martin Skřivánek | 20.10.2011 14:56
Eri ve dvou měsících si vezmeš štěně a v 5ti už má být vycepované? já to nikomu nevnucuju ale já ten názor mám jiný.základní cviky můžeš dělat od malinka,já když jdu za štěňatama se žrádlem třeba písknu jak přivolávám psa a i v dospělosti když písknu a má je někdo jiný mně poznají,od malinka přivolání pohladit,od tří měsíců jsem je bral na procházky,pár kroků jak nemůže poponesu ale nejsem zastánce žádného drilu.tys asi taky musela umět číst než jsi šla do školy! :-) :-) :-)

Autor: Erika Doležalová | 20.10.2011 19:52
Martine, nepleť si pojmy a dojmy :-) Nepsala jsem "vycepované" ani "dril", ale prostě začít co nejdřív. Tím "začít" zas nemyslím kapat barvu nebo chodit naháňky nebo nevím co, ale ZÁKLADY - přivolání, chůze na řemeni, sedni, daun (začít, néé že budu psa dusit aby daunoval na zvednutí ruky v poli!), pomaličku odložení.. Prostě aby pes ty povely znal a věděl, co znamenají. Odložení si nepředstavuj hned tak, že fenu zašlápnu do země a jdu na hodinu pryč, já ho cvičím tak, že dám daun a couvnu o krok, o další krok a pak jdu hned zase zpátky k feně a chválím a pamlsek a honička po zahradě (později po třeba poli).. Když jsem začínala s Daun, nebylo to půl dne, stačilo jednou, pak den nic, pak zas jednou, další den nic, pak dvakrát za den atd.. Prostě pomaličku polehoučku :-) A hlavně ven, ven, ven. Nepsala jsem nic o tvrdém drilu - cituji znovu svou větu: "Tím nemyslím nějaký ostrý dril, nátlak nebo nedejbože parfors, ale nějaký respekt a základy tam musí být co nejdřív." Jagoši jsou tvrdí psi a když to nepodchytíš ze začátku, pak se s tím budeš trápit do konce života psa (pokud ti nerupnou nervy a nezkrátíš mu ho :-) Vidím to na té naší, když zrovna chce, nevidí a neslyší, je to torpédo a magor a kdyby od mala neměla základ poslušnosti (přivolání a sedni jsme ji učili od 3 měsíců, chůzi na řemeni od 4 a daun v těch 5ti - všechno hrou a za pamlsky, žádný nátlak nebo tresty), asi bych ji dneska musela uškrtit :-)
Nejsem zastáncem parforsu nebo tvrdého zacházení, když zavolám Ke mě a ona přijde a sedne si metr přede mnou, neřvu na ni, netrestám..prostě o dva kroky couvnu a ona se porovná a sedne blíž.. Asi jsme se špatně pochopili, já s psiskama jednám jako s miminkem (ikdyž teda taky umím zařvat nebo dát pár facek :-) ale zároveň zastávám názor začít co nejdřív - samozřejmě za předpokladu, že pes je schopen pochopit, co od něj chci. A základy, které jsem jmenovala, pochopí 5ti měsíční pes v pohodě - obzvlášť super-pes jako je jago :-)))

Autor: Martin Skřivánek | 20.10.2011 20:25
Eri ale to je ono magor a tvrdý pes to je pravý jagoš,přece bys nechtěla jaga co zdrhne před kočkou a nehne se od nohy,to musí být čert,radši ať neposlouchá.pravidelně vídám na honech jagy s podzimkama,kamarád chová jagy 30let jak ty toužíš po dráťákovi tak já čím dál víc po jagovi,mně právě láká ten temperament, jenže nechci zradit :-).víš ono každý ať si to dělá jak chce to je diskuse ne vnucování svých názorů.teď ti budu oponovat zase já,základ všeho je důslednost,vždy trvat na správném provedení,ne že jednou sedne před, vedle, za, jak se mu to hodí.nemyslím že v půl roce se už nedá zvládnout jagoš.jak jsem ti psal něco se cvičí opravdu od štěňátka kdy poslechnout může ovšem třeba v roku už poslechnout musí.

Autor: Erika Doležalová | 21.10.2011 09:57
No a právě proto ("poslechnout může ovšem třeba v roku už nemusí") je potřeba začít co nejdřív - pak to nehrozí. Nechtěla bych jaga co zdrhne před kočkou, ale taky ne jaga, který neposlouchá a když ho pustím v první leči, najdu ho až večer, kdy ostatní sedí dávno u guláše a piva :-) Zradit jaga, to by musel být opravdu měkký pes a hodně tvrdé zacházení, jinak si to neumím předtavit. Náš původní jago dostat takovou sadu od lišky - a nakonec to byl takový podměrečný lišák!! - že by asi jinej pes v životě do nory nevlezl. Pár dní se doma motal jak vítr v bedně, ale jakmile "splaskl", stačilo říct "Tak co, bude kočička?" a už visel na plotě a chtěl ven.. Důslednost je důležitá, ale taky je důležité umět odhadnout, jestli je na tom pes psychicky už tak, že zvládne chápat, co po něm chci. Zařvat na psa daun a přetáhnout ho prutem, že bolestí lehne, umí každej blb. Já ale nechci psa, co bude poslouchat ze strachu, že dostane. Takže když řeknu 4 měsíčnímu štěněti Ke mě a ono si sedne přímo přede mě, dostane pamlsek. Když si příště sedne daleko, nedostane nic a než abych hučela Ke mě.. Ke mě.. a čekala, kdy milostpaní pochopí (protože většinou na tebe štěně čumí a nechápe..), tak prostě bez povelu couvnu, ona popojde, sedne a dostane pamlsek. Není blbá, za dvakrát to pochopila a dneska mi chodí tak, že když sedí, má přední tlapky skoro na špičkách mých bot :-)
Každý máme jiné zkušenosti - já s jagy velmi malou a ty je nemáš vůbec - ale prostě si myslím, že tvrdý pes (sám to píšeš v první větě :-) nemůže růst jako dříví v lese - ale opakuju, nemyslím tím dril a tvrdé zacházení. Ale prostě začít co nejdřív to jde, když holt vidím, že pes nechápe, tak se na to vykašlu a zkusím to znova třeba za dva týdny nebo za měsíc.. Jsou plemena, která se dají "nechat být" a začít úplně od začátku třeba až v roce, ve dvou letech a bude to supr pes. U jaga tohle ale v žádném případě nefunguje (pokud nechceš psa později lámat "na tvrdo").

Autor: Fesoj | 21.10.2011 10:58
Eriko, špatně jsi četla - Martin psal, že jako štěně poslechnout může, ale v půl roku už musí ! Myslím, že mezi vámi vlastně není žádný zásadní rozpor, chcete oba to samé, akorát že Ty na rozdíl od Martina s výchovou a výcvikem jaga už nějaké zkušenosti máš a víš trochu líp, jak na to a jak zrovna k tomuto plemeni přistupovat. A právě proto, že jagoš je "tvrďák", snaha o zlomení jeho povahy násilím by asi přinesla víc škody než užitku - ale to víš samozřejmě líp než já ! Ač jsem jaga nikdy neměl a asi mít nebudu, plně s Tvými názory souhlasím ! Dokonalost je důslednost v maličkostech, ale dokonalost není maličkost...

Autor: Jan Šlosar | 21.10.2011 11:52
Abych pravdu řekl ani já se nepovažuji za profíka.Nicméně majitel štěnda od nás, které bude lovecky vedeno dostal instrukce takové.Štěndo pořádně aklimatizovat a zvyknout na domov.Okolo toho 4-5 měsíce záleží na umu a vyspělosti psa za pomocí pamlsků dobře a pořádně secvičit statické cviky(sedni, lehni, daun) a to vše pokud možno doma na dvorku, na zahradě kde pes není rozptylován pachy zvěře, auty atd.Pak přejít na něco těžšího jako lehni a zůstaň a vzdálit se.Stačí na chvilku a postupně čas prodlužovat.Naučit pejska chodit u nohy na vodítku i na volno.I toto se bohužel na zkouškách hodnotí a zkouší.Jakmile toto je zvládnuto oprašovat to i venku v revíru.Každopádně chce vše cvičit s chladnou hlavou a pokud to pejsek začne kazit pochválit a jakmile cvik udělá správně odměna a pochvala a s výcvikem pro tentokráte skončit.Pejsek samozřejmě musí chodit ven do revíru.Já svou fenu FXH tahal ven chvilku po posledním očkování.Pokud se našla nějaká houština pustil jsem ji tam.Nikdy jsem neměl problém s přivoláním a vždy přišla.S norovačkama začala od malinka a naše štěnda taktéž.Jakmile se štěnda odstavila a mohly být venku dostala do výběhu 2 plastové roury na hraní.Štěnda v nich chrápala, honila se, prali se v nich.Před odchodem k novým majitelům dostala dárek ve formě králíka, který jim ukázal, že v rouře je taky jiná sranda a nechal jsem jim ho párkrát pohonit po ohrádce.Byly štěstím bez sebe.stačilo párkrát a ostrost byla na světě.Dnes co vím od majitelů štěnda prolézají každou rouru kterou jim člověk ukáže a nebojí se.hlasitost na králíka v kleci zkoušeli zhruba v 6 měsících a když je to netankovalo tak se připustil starší pes (moje fena) a ta už jim ukázala co a jak.Štěnda jsem měl prvně na noře v 5 měsících a obě trošičku s respektem, ale přeci prošli celou noru za králíkem v 3 kotli.Moje fena vlezla za liškou do nory prvně v 6 měsících a od té doby jednou měsíčně jezdila.Také jsem s ní v loňském roce získal Res.CACT na vytrvalostním norování na Písecku a příští rok plánuji slovensko.Barvy a stopy jsem začínal cvičit až když feně bylo cca 13 měsíců.Začínal jsem na mladých a postupně prodlužoval.Na konec barev(stop) králík v kleci a to je něco pro jejich dušičku, když si můžou zařvat na králíka v kleci.Pak jsem uvazoval na klec i kousek škáry z divočáka aby měli za co tahat a chuť do černé se ukázala.Barvu jsem používal vždy vepřovou.Zvěřina voní(smrdí) jinak a pak by na zkouškách mohl nastat průšvih.Každopádně chybu, kterou jsem udělal a při dalším štěněti se jí budu určitě vyvarovat je tahání psa na naháňka a na akce před tím než bude mít složené zkoušky, které plánuji.Minulý týden jsem totiž vedl na Memoriálu Fr. Hebedy a když jsem si doma projížděl všechny disciplína narazil jsem.Ačkoliv vím, že pes má slídění a nahánění parádní tak na tomto jsem se zapotil nejvíce.Fena je totiž zvyklá z naháněk, že se pustí do houštiny, ona ji prohledá a když tam nic není tak za ní vlezou honci a pokračuje se.A na zkouškách to čekala stejně.při nahánění prohledala houštinu na dohled a když nic nebylo tak stála a koukala.Čekala až za ni vlezu vyrazíme.Jenže já nemůžu a mohu pocházet jen okolo houštiny, ale i tak fena hledala v dohledu.Což je špatně.Takže moje poslední rada je zvážit co s pejskem máte v plánu a podle toho složit zkoušky a pak až brát psa na společné akce.Tím nemyslím nechodit se psem ven, ale netahat ho na akce typu naháňky, hony.Jo a abych nezapomněl důležitá je také socializace.Takže brát pejska na akce typu ( výstavy, přehlídky, venčení s vícero psi atd.).

Autor: Erika Doležalová | 21.10.2011 13:21
Fesoj - pravda, už asi stárnu a blbě vidím :-) Pochopila jsem to tak, že štěně většinou poslouchá a pak se to zlomí do puberty a najednou nevidí-neslyší :-)
Hlavní rozpor máme asi v tom, že já radím začít co nejdřív a Martin by spíš ještě čekal :-) Jsem začátečník, u bordiny jsem nasekala spoustu chyb (ještěže je to tak úúúžasné plemeno, že mi všechno odpustila a většinu jsme napravily :-))) a co nevadilo u ní, u jaga by mohl být problém (né třeba hned, ale později určitě). Proto nemůžu zásadně souhlasit s Martinovým názorem "to musí být čert, radši ať neposlouchá" - tohle můžu mít ze psa jen tehdy, pokud ho mám doma na dvorečku a beru ho maximálně do nory nebo na řemeni na dosled. Jakmile ale chci se psem trochu chodit (ať dosled na volno, naháňky, hony apod.), musí tam být poslušnost co nejlepší (samozřejmě né tak, aby se pes plížil za patama místo hledání v houštině). Není nic horšího, než přijet na naháňku, kde má někdo jagoše, co rostl jako dříví v lese, pak ho majitel vytáhl ze cvingru a přijel na prasata - protože přece "je to jagoš a ten ví, co má dělat".. Takové žihadlo proběhá celý les dřív než skončí první leč a můžete jet dom :-( (příp. ještě kolegovi pomáháte do půlnoci hledat psa..) Zažila jsem nádhernou naháňku, kde bylo pět nebo šest jagů a makali nádherně (ikdyž teda mě osobně vadí hlasitost na stopě :-) a když vyběhli z leče, hned se do ní sami vraceli. A taky naháňku, kde bylo dvěma vůdcům důrazně doporučeno psa vůbec nepouštět z řemenu - asi už se vědělo, proč..
Jinak Honzův příspěvek si zaslouží snad už jen AMEN na konec - popsáno skvěle. My měli norování ze začátku trošku ulehčené tím, že ještě byl doma původní jago, takže od něj odkoukala ten základ - bohužel stihli jen tři společná norování :-( Byli dobrá dvojka, premiéra (jezevec) perfektní, podruhé se to moc nepovedlo, protože to bylo v přes 500m dlouhém kanálu a on jí "sprostě utekl", tak se mi vrátila - ale to se nedivím, byla ještě malá a tak dlouho "noru" neznala :-) Od té doby bez problémů.
Jinak těch chyb jsem udělala opravdu hodně, "odflákly" jsme třeba dosled - měla super vlohy k hlášení, na povel hlásila ani ne v půl roce, na srnčí kůži někdy od 6-7 měsíců.. enže pak jsem se nějak "zastavily", moc jsem necvičila a tak jsme spoustu věcí nedotáhli do konce. Musíme proto chodit na řemeni a já musím "nenápadně" kontrolovat, jestli jde dobře (nemůžu jí 100% věřit, je občas zbrklá a když přeběhne stopu, zkouší fixlovat jakože jde dobře :-) Má taky "hokej" v tom pochopit, že prase škubat může a je za to pochválená, ale srnčí nemůže :-) Ale ikdyž je dnes už tříletá, cvičím pořád, dokonce začínám s věcma, které vůbec nezná a docela nám to jde. Teď se do toho snažím napasovat jagošku, ikdyž mám "domácí zákaz" (není to můj pes :-))) tak si nemůžu pomoct, protože mě to baví a myslím si, že co jsem zkazila bordičce, můžu napravit u jaga :-) Když jsem sřelila to lišče, natáhla jsem bordině asi 100metrou vlečku a ikdyž to nikdy předtím nedělala, jela jak raketa :-) Jagina má špičkový nos, tak doufám, že se nám u ní dosled podaří udělat lepší než u BRT, ikdyž teda zase nechce hlásit - v kotci řve jak pominutá na každou kravinu (třeba i vrabce na plotě), v noře taky, v obůrce, na stopě.. ale na zhaslý kus ani nekníkne :-)

Autor: Jan Šlosar | 22.10.2011 00:51
Eriko děkuji:o), jináč s tou hlasitostí u kusu jsem na tom stejně. Foxa měla období kdy zahlásila kus a já byl rozhodnut to dotáhnout na hlasiče, ale po štěňatech se to zvrhlo a jde si raději kousnout.Takže na dohledávku šňůra a praxe.Věřím, že když se povede dohledat ještě živé postřelené prase dá si čuba pozor aby nepřišla k újmě a rozhlásí se, ale toť otázka.Jinak s tvým názorem u jagů souhlasím.Už jsem absolvoval spousty naháněk kde jsem se setkal s jagy a v 80% případů se jagoš vypuštěný na začátku leče našel až po skončení naháňky u aut.Takového psa mít na akci je akorát pro zlost.Nehledě na to, když je pes chuťovější může se stát, že narazí někde v lečích nebo mimo ni na noru a nebude váhat ji navštívit.Pak už je jen otázka co tam bude a jak to dopadne.Takže je dle mého názoru lepší o psovi průběžně vědět a mít ho co konec leče u sebe.

Autor: Matěj Fous | 22.10.2011 01:42
Méně znamená většinou více,na to někteří z vás asi zapomínáte a navíc dlouhými "elaboráty" se snažíte -nejen dle mého názoru - býti v "každém hovně za kvedlačku". Ale nic ve zlém,to jen připomínka.Zdravím Matěj.

Autor: Erika Doležalová | 22.10.2011 09:37
Matěji, nějak nechápu tvůj příspěvek.

Autor: Martin Skřivánek | 22.10.2011 13:11
Eri ok nemám jaga nikomu nic nevnucuju končím :-).jen ti řeknu že ostrý a tvrdý není jen jago,takovou náturu může mít každá rasa,co pes to povaha a podle toho přistupovat.a líp se cvičí tvrdý pes.

Autor: Fesoj | 22.10.2011 13:52
Martine, co pes to povaha, v tom máš naprostou pravdu - ale že se líp cvičí tvrdý pes ? Jak komu, to neplatí pro každého. Ono záleží nejen na povaze psa, ale i cvičitele. Mně třeba se vždy lépe pracovalo s fenami než se psy. Bez ohledu na plemeno. A asi právě proto, že jsou měkčí...

Autor: Jindřich Šimara | 22.10.2011 15:43
Fesoj,proč by mněla být fena měkčí než pes?To je blbost.Záleží na každém jedincovi.Jinak nechtěl jsem na to téma psát,ale nechte těm prckům mládí a neblbněte jim hlavu.Jen základ,přivolání,sednutí,chození na řemenu.Píšete tu o povelu daun,ale asi mnoho z Vás ani neví k čemu ten povel slouží a kdy se cvičí.Určitě ne v 5 měsících.

Autor: Martin Skřivánek | 22.10.2011 16:20
Jindro přesně tak.proto jsem psal že si možná lehne ale daun to není.daun je trest,je to klidování.Fesoji pes se většinou cvičí správně-pochvala,špatně-trest.vždy se lépe cvičí pes kterého můžeš potrestat než kterého spíš pobízíš a nemůžeš se na něj ani zle podívat.jsou vyloženě chlapi co na rovinu řeknou že by nic kromně dráťáka nebo jaga nevycvičili.jak pes tak člověk má každý jinou náturu.každá rasa má svoje specifika ale stejně co kus to originál.berte to jako plkání ja nikomu svoje názory nevnucuju.

Autor: Jindřich Šimara | 22.10.2011 17:13
Jasně Martine,vycvičit se dá většinou všechno pokud tam není bázlivost,ale u každého jedince první musí drezér poznat povahu psa,od toho se odráží výcvik.
Štěně musí vyzrát v mladého psa a pak se sním dá už jakž tak pracovat.Za 30 let chovu,výcviku a předvádění na všech typech zkoušek snad už o tom trošku vím.Ale člověk se učí pořád.Když to pak vidíš na zkouškách tak se chce brečet,
úroveň hrozná a to právě z těch výcvikových disciplín.U ohařů v poslední době aport,děs.Letos jsem pískal 3 PZ a vracel se vesměs s dvěma psama.U toho základu je úplně jedno o jaké plemeno se jedná.

Autor: rici czech | 22.10.2011 18:18
Jindřich má naprostou pravdu.Jsou jedinci a to podotýkám u každého plemene kteří vyzrajou dříve či později a tím pádem se to odráží i ve výcviku.Mněl jsem fenu se kterou jsem PZ udělal v 10 měsících a jistě by ty PZ zvládla i mnohem dříve a na druhou stranu jsem měl jedince kteří "vyzrávali" mnohem později a s výcvikem jsem začínal i mnohem později.Jde opravdu jen o to se vcítit do každého jednotlivce a jakž takž poznat jeho povahu.Každý psík je originál a podle toho směřovat i výcvik protože to co platilo na jednoho už nemusí platit na druhého.Jinak letos jsem byl na 6 PZ a poznatky trochu jiné a to ty ,že vycvičenost vcelku solidní včetně aportů,ale to co by měl stavěč ukázat a to vystavování -mizérie.

Autor: Fesoj | 22.10.2011 18:50
Proč by měla být fena měkčí než pes ? Možná, že měkčí není to správné slovo - ale ještě nikdy, u žádného plemene, jsem se nesetkal s tím, že by se fena chtěla stát vůdcem smečky a že by ji musel pán opravdu tvrdě odkázat do patřičných mezí. Nemluvím o ostrosti, to je něco zcela jiného.Je mi jasné, že z tvrdých psů v rukou schopného vůdce bývají ti nejlepší z nejlepších - ale nemůžu si pomoci, já bych výcvik opravdu tvrdého psa, kterého bych musel "zlomit", asi nezvládl.

Autor: Jindřich Šimara | 22.10.2011 20:15
No asi jsi viděl málo,jednu mám doma.:))

Autor: Erika Doležalová | 22.10.2011 20:31
Chlapi, já vám do toho nechci nějak kecat, jsem fakt začátečník, a tak vlastně jen pozoruju na těch dvou "babách" co mám doma (a zpětně na jednom psovi, ale to není objektivní, protože když jsem já přišla, jemu už bylo 11 let..) a učíme se všechny tři :-)
Jindřichu, v podstatě jste napsal podobné, co já - jen já jsem k tomu přidala ten daun. Samozřejmě že - jak píše zase pro změnu Martin :-) - Daun je něco jiného než obyčejné ležení, na druhou stranu si myslím, že vědět, co ten povel znamená "v základu" (tedy lehnout a ležet :-) může psík klidně už v 5ti měsících a další "ztěžování" povelu (jako Daun hodinu pod posedem nebo daunování na dálku v poli na písknutí apod..) samozřejmě nechat na později.
Asi chápu, jak Fesoj myslel to, že fena je jakoby měkčí než pes, určitě v souvislosti s výcvikem se feny obecně cvičí snáze než psi (ale jsou samozřejmě výjimky :-) jsou více vázané na pána (prostě citlivé ženské, no :-)
Tvrdý pes se asi cvičí lépe než měkký, ale na druhou stranu - málokdo to zvládne. Znám vůdce, co i z měkkého psa (ČF) dokázal udělat perfektního pracanta (s jistými "omezeními" - kratší hledání v poli a citlivější reakce na střelbu) a taky vůdce, který byl z tvrdého psa (jezevčík!!) tak nešťastný, že ho nakonec musel dát pryč (opakovaně prokousnutá ruka) - a to nebyl žádný začátečník!
Jsou psi, které zahodíte tři metry daleko a hned se znova půjdou rvát a pak psi, co na ně zvýšíte hlas a klepou se vám u nohou.. Přesto si myslím, že u jaga se vyplatí začít se základním výcvikem co nejdříve (tím zas nemyslím ve dvou měsících :-) U původního jaga se výcvik nedělal skoro žádný a taky to podle toho vypadalo - skvěle noroval, dávil lišky i jezevce, skvěle tlačil černou z hustých ostružin, zvládal dosledy v řepce či kukuřici, ale poslušnost (přivolání, chůze na řemeni apod.) nula :-( Jsou vůdci, kteří nechají jaga růst jako dříví v lese a od roku věku to do něj prostě natlučou, já si myslím, že je lepší začít dřív a pak stačí na psa max. zvýšit hlas nebo ho sem tam usměrnit lehkým plácnutím, nemusíte ho věšet na plotě (bohužel i takové jednání "zkušeného profíka" jsem viděla..)

Autor: Jindřich Šimara | 22.10.2011 21:09
Eriko,jen k povelu daun.To není aby pes ležel pod posedem,aby ten povel měl účinost musí se cvičit parforzem a důsledně trvat na dodržení pozice.Tam není možný žádný ústupek.Nevím jestli jste to v praxi viděla když to pes umí,když na ostrý hvizd sebou práskne na zem a zůstane tam jak přibitý.Tohle se cvičit se štěnětem nedá.K těm jagům,není každý taky trotl aby se sním tak zacházelo,mám dost kamarádů kteří je mají a cvičí.

Autor: Matěj Fous | 22.10.2011 21:35
Eriko můj příspěvek z 01:42 byla zmýlená.To jsem totiž právě přišel z hospody a po přečtení těch mnoha sáhodlouhých vykecávacích příspěvků jsem se vyděsil že sem pod pseudonymem začala přispívat moje švagrová.Ta totiž všechno zná nejlépe a všude byla nejméně čtyřikrát a když si prdne,tak nám to hned přijde nahlásit a vykecává se celé odpoledne,druhý den to přijde dopovědět a třetí že se u toho nepos.... a čtvrtý den přijde ohlásit že si prdnout nemůže a zase to vypráví celé až od Abraháma a tak to jde pořád dokola.No už to raději nebudu pít abych se nepletl,vždyť jsem ani do rána nemohl usnout...

Autor: Erika Doležalová | 22.10.2011 21:46
Jindro, souhlas. Ano, viděla jsem to na zkouškách (konkrétně Mem.Josefa Venhody), je to paráda. Ale taky nepíšu, aby se tohle cvičilo se štěnětem. A taky předpokládám, že Daun se nejdřív cvičí "na místě" (a doma) a až postupně se ztěžuje.. A o tom jsem psala - začít s tím "obyčejným".
Matěji, pořád dost averze vůči mě, co? Jestli máš problém s tím, že se tady vykecáváme, tak to nečti..

Autor: Jiří Gabriel | 23.10.2011 16:32
Eriko, jak říkal dobrý voják Švejk .... to chce klid. Něco a někoho nemá cenu řešit.

Autor: Martin Skřivánek | 24.10.2011 07:46
Jediný Jindra to hned pochopil a dokonale popsal.Eri daun pod posedem vážně není DAUN.a že se fena cvičí líp,já mám víc feny ale už jsem si řekl že fenu nikdy.během roku je váborná když přijde hárání je z ní cvok a má vše v pr..li,nějak se mi začali víc líbit psi.

Autor: Jindřich Šimara | 24.10.2011 10:48
Ona Erika má teké kousek pravdy,ale většina lidí si myslí že daun je když pes lehne.Ono se to moc u těch malých plemen nepoužívá,je to doména spíše u ohařů.já mám tu výhodu že chovám a cvičím oboje.Jak mi vždy volá kámoš ze sousedního okresu na posuzování,,dojeď potřebujem takovýho hybrida co může pískat všechno.,,:))))

Autor: Erika Doležalová | 24.10.2011 10:50
Martine, já vím že není, ale nějak prostě začít musíš, přece když začínáš psa učit chodit na řemeni, taky ho hned nedusíš aby poslušně ťapal hodinu a ještě někdy mezi stromy, ale postupuješ od jednoduššího ke složitějšímu, ne? Totéž si myslím, že platí pro jakýkoli cvik, včetně Daun. Jakmile pes pochopí, že Daun znamená lehnout a ležet, můžu to začít ztěžovat. No a začít s tím základním (tedy lehnout a ležet) se dá klidně už v 5ti měsících, na dálku na písknutí v poli můžu cvičit třeba v roce nebo když to nepotřebuju, tak nikdy :-)
Feny se cvičí líp, ale jinak jsou to mrchy :-) Jinak, já bych samé feny už taky nechtěla, ale zas měli jsme dvě labradorky a starého jaga a to se nedalo, hárala jedna, jak končila, tak začla druhá a pes celý dny i noci vyl, kňučel, štěkal a skoro nežral.. Tak jsme se rozhodli, že psa už ne. Joo, kdyby nebyl doma žádnej, tak klidně psa, ale když už byly feny (LR a BRT), tak holt jagoš musela být taky fena :-(

Autor: Erika Doležalová | 24.10.2011 10:55
Jindro, to je právě to - já u teriéra Daun až tak nepotřebuju. Myslím tím já osobně, protože máme psy na noru a dosled. Tudíž mi stačí Daun právě takové, že pes lehne a zůstane ležet, jak dlouho potřebuju. Na dálku v poli to nepotřebuju, na podzimky se nechystám, protože Klid před zvěří bych do ní už nenatloukla, je to magor co je schopnej se oběsit na řemeni, když vyběhne srnčí :-( Ale to je tím, že jsem to s ní prostě necvičila, ze začátku mi lezla za zadkem a tak jsem si jí přestala všímat a nechala jí víc volnosti, aby se naučila chodit dál. Za srnčím se tudíž rozběhne, ale pochopí, že na to nemá a po pár desítkách metrů se sama vrací. Na zkouškách by to ale byl problém.

Autor: Martin Skřivánek | 24.10.2011 11:06
Eri však v poho nehádáme se,každý ať si to dělá jak chce.hybrid to je dobré:-).nedávno se mi fena hárala teď jsem ji měl v sobotu na kačenách a vůbec nevěděla co to je daun zas jak primadona :-) :-) :-).já mám starého 14letého psa jinak feny a chci zas psa.a taky je pes pěknější.

Autor: Honza Král | 24.10.2011 13:02
Osobně jsem u našich ohařů začal rozlišovat povel lehni a daun. Jak píše pan Šimara, na povel daun musí v běhu ohař dělat kotrmelce. Povel lehni dávám pouze k odložení, resp. volnému lehu. Čím líp má povel ať už lehni nebo daun pes naučený tím líp. Kolikrát to psovi zachrání život. Víme dobře jak dopadne dobrý pes s PP, když se bude k nám vracet přes silnici. Není nic lehčího než psa na dálku zadaunovat a dojít si pro něho. Mám doma i dvě hladké jezevčice, Tera je skoro 9 letá od pana Šimary a druhá 10 měsíční. 10 měsíční umí na povel jen tak lehnout a na přivolání přiběhne. Hlavní poslušnostní výcvik si myslím že by měl začít až teď kolem 11-12 měsíce. Zatím je třeba porobuzovat vlohy a učit psa stopovat a pod.

Autor: Martin Skřivánek | 24.10.2011 13:48
tak sleduju že na co se ptal Hans nikdo vlastně neodpověděl.

Autor: Erika Doležalová | 24.10.2011 14:44
Marťo, tak naše labradorka i bordina jsou i při hárání celkem poslušné, ale zas jagoška ne, byla i mnohem víc protivná na ty dvě - myslím si, že to byl hlavní důvod, proč byla na jelenech tak "hnusná" že vrčela už jen když se na ni bordina podívala a pak se doma na zahradě jen co jsme přijeli servaly (zas, bylo to její první hárání a do toho dlouhý "výlet", tak byla asi víc rozhozená :-)
Protože primární je pro nás norování, tak si myslím, že je i lepší mít fenu - je menší a líp se "vejde" :-) Ale je fakt, že kdybych mohla, měla bych radši psy. Ti se mezi sebou servou o vůdce smečky a je většinou klid, zatímco feny se rvou "na život" furt :-(
Jo a Hansovi jsem odpověděla tak nějak "nahrubo" hned v prvním příspěvku a dobře to napsal i Honza Šlosar. A stejně si to každej udělá podle svýho rady-nerady :-))) Mě taky každej říkal "Hlavně ať není moc brzo v noře "na ostro" (a už vůbec né před zkouškama) a nezradí se" a pak jsem obeznala noru a vzali jsme "pana profesora" jaga a šli na jezevce :-) (teda že je tam jezevec jsme nevěděli, dokud jsme neprokopli chodbu :-)

Autor: Martin Skřivánek | 24.10.2011 15:15
s tím norováním jsem ti to říkal taky jenže tobě těžko něco radit :-).s tím norováním ti dám příklad byly zkoušky norování a kamarád co má po mojí fence štěňe s ním noroval už venku a milý Bad na zkouškách když se nemohl přes přepážku dostat tak vyšel z nory a snažil se na ni dostat z jiné strany :-).tak to bylo ve 3ceně a byl poslední :-) :-) :-).

Autor: Hans | 24.10.2011 16:36
Jsem rád, že se diskuze rozjela.
Ted mi spadnul net a vše se vymazalo, takže jen ve zkratce. Po několikerém setkání s chovateli jagů jsem se rozhodl se s Maxem připravit nejprve na vlohovky, norovačky v ČR a poté lesní zkoušky. Dále se uvidí jak budeme zdatní. Jsme oba začátečníci :).
Nyní jak dospívá, tak má čím dál více svou hlavu a trápí nás přivolání, takže musíme pracovat na přivolání. Rozhoduje se jestli přijde jen podle sebe na píšťalku nedbá. Takže to je náš prvořadý úkol. Rady a tipy na výcvik jsou vítány :).

Autor: Martin Skřivánek | 24.10.2011 20:27
Hansi jen základ,nikdy když se k tobě vrátí ho nebij to zkousni ať tě nase.e jak chce.v 5měsících měl přivolání umět,radši než ten daun! když s ním jdeš ven popoběhne tak běž schválně od něj na druhou stranu,ať si hlídá on tebe ne ty ho.

Autor: Erika Doležalová | 25.10.2011 09:27
Martine, já jsem strašně tvrdohlavá, na jednu stranu somruju rady a pak kdž se mi to nezdá, stejně si to udělám podle sebe :-) Jít norovat na ostro jsem nechtěla, ale můj chlap řekl, že je to nejlepší škola a že starej jago ji to naučí - no a měl pravdu. Ale jak píšeš, na dalším nácviku šok, když zjistila, že je liška zavřená, šla to zkoušet jinudy :-) Ale bordíček je inteligentní, takže stačilo o nácvik víc a pochopila, že není cílem lišku ulovit, ale "uřvat" no a na zkouškách plný počet bodů a čas 9 vteřin :-) A to prosím v konkurenci jezevčíků :-)

Autor: Erika Doležalová | 25.10.2011 09:30
Hansi, souhlas s Martinem. Schovávej se mu, bude si tě víc hlídat, když nepřijde na zavolání, rozběhni se opačným směrem. Když přijde, nikdy ho hned neuvazuj na řemen, zase mu dej volno a až za chvíli ho zavolej znovu a uvaž, ať si přivolání nespojuje s negativním "koncem svobody" :-)

Autor: Tonda Urban | 25.10.2011 10:27
Souhlas s Martinem- první přivolání(dříve než daun).Cvičím to od štěňat zavolání + dřepnutí.Později přidám poklepání rukou po stehně.A pak píšťalka. Důležité je vždy psa pochválit a jak píše Erika ještě dát volno.Daun cvičím až později.Pořádí zkoušek je individuální. Já první volím ZN (nebo BL) potom povrch (LZ,BZ).Když to jde občas udělám ZN i BZ v jeden den.Záleži na psech.

Autor: Martin Skřivánek | 25.10.2011 12:14
Tondo konečně se ozval pořádný teriérák :-).

Autor: Erika Doležalová | 25.10.2011 14:11
Osobně bych co se zkoušek týče dělala nejdřív povrch a pak až noru, ale každý má jiný názor. Když pes začne norovat, je pak někdy těžký mu vysvětlit, že zatímco za lomcování s liškou byl chválený až na půdu, u srnčího se to zásadně netoleruje.. :-)

Autor: Fesoj | 26.10.2011 02:50
Tonda Urban - mám takový dojem, že jméno Urban byl kdysi pojem u chovatelů jagdteriérů, nemýlím-li se, šlo o chovatele-faráře. Příbuzenský vztah nebo shoda jmen ?

Autor: Zdeněk Ondruch | 26.10.2011 06:24
Taky jsem slyšel o faráři Urbanovi, jen samé superlativy, byl tuším z Lukova.Z

Autor: Martin Skřivánek | 26.10.2011 07:37
má velše.

Autor: Jaroslav Miňha | 26.10.2011 09:17
Vrátím se k foxíkům. Doma mám fenu 8,5 roku, přivezu psa 3 roky. Fena je na mě dost fixovaná a je žárlivá, málem nám kvůli tomu před časem zabila kokršpanělku. Jak je dát nejlépe dohromady?

Autor: Tonda Urban | 26.10.2011 09:52
Tonda Urban. Nejsem potomek faráře - jde o shodu jmen.Ano farář Urban byl velký odborník na jagoše.Dosahoval vynikajících výsledků, kolují o něm různé legendy.Jeho pes byl i v knize.Pokud se nepletu tak na zkouškách norování v zahraniči jeho jagoš měl rychlý chvat kdy zadávil jezevce.Ano žil v Lukově, žil také v H.Lidči nebo Lidečku.Dost starých myslivců si ho pamatuje.Více informací by podal někdo od jagošů (byl poradcem chovu-?).
No Eriko nechtěl jsem reagovat na tvůj názor ohledně lomcování psem srnčím.Pokud chováš teriéra a ostrého(?), kterého jednou necháš dávit srnčí zvěř, tak to lomcování bude obvyklé.O tom norování je to kapitola sama o sobě.
Pro J.Miňha nejlepší by bylo při hárání.Promiň, to byl vtip.Pomalu přivykat.Jednoho na vodítku druhého volně.Vhodné by bylo při práci, černá,...Pokud to nebude dominantní pes tak před fenou couvne.Horší by bylo 2 feny.

Autor: Vrba Frantisek | 26.10.2011 12:31
Souhlasím s Tondou,a sám bych to zkusil u obůrky z černou.Jeden fox na volno,druhý na voditku.Doma z počátku oddeleně.Nebude to jednoduché.Psiska si to musí vyříkat mezi sebou a to muže byt dost divoké.

Autor: Erika Doležalová | 26.10.2011 15:35
Tondo, nemyslím si, že by mohl nastat problém jen u psa, co někdy dávil srnčí. Třeba moje fena takovou příležitost nikdy neměla! - a doufám ani mít nebude - a přesto si prostě do každého kusu kousne, ať je to srna nebo prase. Tím, že jsme začali nejprve s norováním, kde měla možnost si potahat jezevce, nějak blbě chápe, že každá zvěř takhle "na hraní" není. Prostě to chce držet, aby to náhodou neuteklo :-) Nenačíná, nevyškubává chlupy, rozstřelené části si krom očichání nevšímá, ale prostě chce držet.. Srnčí bere za krk (kdekoli), prase nejčastěji taky (pod krkem), nebo za slecho - a to nikdy na "živém" nezkusila, tak si myslím, že to zniklo tím, že tohle mohla dělat s jezevcem či liškou. Ale je to jen můj názor, netvrdím, že je to pravidlem. Mě osobně bylo doporučeno dělat nejprve povrch a noru až nakonec i kvůli tomu, aby pes při příp. práci na stopě neupřednostnil třeba tu lišku, která mohla v noci přes stopu přejít..

Autor: Erika Doležalová | 26.10.2011 15:51
A k dotazu Jardy - s tou společnou prací záleží, jak se fenka chová vůči ostatním psům - zda je zvyklá pracovat s jiným psem a nebo si kus hlídá. U nás je to půl napůl - pokud je zvěř živá, budou ochotně spolupracovat (i v noře), jakmile ale pustím starší BRT třeba ke střelenému divočákovi a přijde mladá JGT, už to smrdí rvačkou :-) Ale myslím si, že kombinace pes-fena by neměla být tak problematická..
A ještě obecně - pan Antonín Urban patřil k prvním funkcionářům nově vzniklého klubu JGT, byl hlavním poradcem chovu. Na stránkách slovenského Klubu se lze mj. dočíst, že po r.1968 došlo k rozsáhlým prověrkám v komunistické straně a vylučování z KSČ a odvolávání z funkcí. Tak bylo klubu nařízeno odvolat z funkce mj. i faráře Urbana.

Autor: Honza Král | 26.10.2011 16:16
Jardo v tomhle asi nikdo nebude nikdy chytrej. Některému psu stačí "domluvit" ať už jednou nebo víckrát, některého kdyby člověk zabil, tak bude mít neustále nevraživost vůči jiným psům. Já si myslím že pes musí na něco takového otupět, musí se mu stát společnost druhého psa samozřejmostí, ať už chce nebo ne. Naši maďaři taky neradi přijímali nově příchozí jezevčici (štěně!) stálo to nějakou tu ranku a dneska jí víceméně ignorují. Držím place.

Autor: Martin Skřivánek | 26.10.2011 17:14
fena se psem je v pohodě,kór když je mezi nima takový rozdíl.jak psali chlapi fena vyjede a pes se nechá.

Autor: Jaroslav Miňha | 09.11.2011 07:04
Jardo, Riga byla fena profesorka, bohužel už je v psím nebi. Lada (také od R.Malovce), náš druhý fxt ve smečce, se v lese učila od ní a jako dvojka pak
sklízely na naháňkách velké pochvaly. Teď jen doufám, že bude spolupracovat i s Xelonem. Pokud jde o klubové akce, pro mě to bude nejspíš jen na čumendu. Psa chci hlavně pro praxi, základ z PZ a LZ má, takže hned od začátku to chci nasměrovat na "ostré" barvy, vlečky atd., o prasátka teď snad nouze nebude. Obávám se, že na soutěže už to pak nebude.

Autor: Jaroslav Adamec | 09.11.2011 14:08
Jardo, dvě zvířata pohromadě zpravidla nebývá žádný problém, zvláště pak fena a pes, ale o tom jsi se pravděpodobně již přesvědčil.

Dášenka (Regata) byla také lovec tělem i duší, na prasátkách jezdila. Loni jsme spolu ještě byli na bažantech, ale letos jsem rád, že jde se mou na procházku :-).

Škoda 5. a 6. 11. byly klubové honičské zkoušky na sokolovsku, kde jsem byl, po třech odvedených letech, letos také pouze na čumendě, možná by jsi změnil názor a nějakých těch zkoušek by jsi se také aktivně zúčastnil. Klub jich pořádá dostatek a tak věřím, že se někde potkáme.

Autor: Jaroslav Miňha | 05.12.2011 08:32
V sobotu mi nový pejsek udělal velikou radost. Po strastiplných začátcích, kdy po ráně a při hlaholu utíkal při minulých akcích z lečí a já ho hodinu hledal, se konečně chytnul a začal lovit. Jakoby ho někdo přepnul, mu najednou střelba nevadila, běhal, slídil, sice zatím tak na sedmdesát procent, ale oproti minule veliký pokrok, já z toho byl předtím na prášky. Křest ohněm si prožil ve třetí leči, kdy v nízkém smrkovém náletu narazil na lončačku, svoje první živé prase. Co se tam dělo jsem neviděl, ale slyšel jsem jen zavrčení, pak útok prasete, Xelonovo vyjeknutí a už letěl vzduchem přes smrčky. Přistál za mnou, oklepal se a šel dovnitř znovu! Spolu s Ladou ( moje druhá fxt) pak prase vyhnali, to se střelilo a Xelo si ho mohl poškubat. Vypadá to, že v něm dřímá opravdu lovecké srdíčko. Měl jsem strach, že po tom nedobrovolném vyhlídkovém letu bude na hodně dlouho zpražený, přeci jen to byl první kontakt a hned tohle. Naštěstí to přežil ve zdraví a bez následků na dušičce. Mám radost!

Autor: Fesoj | 05.12.2011 14:48
Toho bohdá nebude, aby teriér z boje utíkal ! Možná, že i Jan Lucemburský byl v minulém životě teriérem. Lovu zdar a lovu s pejsky zvlášť.

Autor: Leon Zumr | 05.12.2011 14:56
začne takhle
http://www.youtube.com/watch?v=yoVfZX_QdrA&feature=player_embedded
a zkončí při hodně štěstí podobně :-(
http://www.youtube.com/watch?v=xjxWCizEDWQ&feature=related

Autor: Erika Doležalová | 06.12.2011 09:19
Video první - pokud se pes dostatečně při tomto "nácviku" nepoučil, tak předpokládám, že už není mezi živými, protože tohle zkoušet někde v houštině, tak končí..
Video druhé - hrůza děs, ale psík se tváří skoro spokojeně, jakoby mu to ani nevadilo. Jagoši jsou fakt blázni.

Autor: Jaroslav Miňha | 07.12.2011 07:38
Prosím všechny, kdo můžou poradit s výcvikem ostrosti na škodnou, aby mi na sebe poslali kontakt na jarda.minha@seznam.cz
Ozvu se na e-mail. Díky.
Jarda

Autor: Jan Mikyska | 01.07.2015 08:33
Zdravím. Mám fenku bordera a chtěl bych s ní začít cvičit na barvářské zkoušky. Mám dotaz ohledně obojku. Obojek dávám jen, když jdu ven. Mám kulatý stahovací a vždy když ji vypouštím, obojek sundávám. Doma v kotci taky obojek nemá. Mám pořídit klasický široký barvářský a cvičit s ním a nebo klasický úzký, který bude nosit pořád (i na běžné pohyb v revíru)? Je vhodné nasazovat barvářský obojek pouze před prací na barvě, aby pes získal jistou asociaci? Děkuji za reakce. Lovu!

Autor: Martin Skřivánek | 10.07.2015 11:00
silný barvářský.pozděj už podle obojku pozná že bude dosled.