Dnes je 17.1. 2021. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Srnčí zvěř



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Josef Hanzlík | 05.09.2011 12:02
Tak to tedy zkusme.Na"Dnes"se rozjíždí diskuze o chovu,lovu,kvalitě a případném úbytku srnčí zvěře.Abychom toto vlákno neobsadili,zakládám na tohle téma vlákno nové.

Autor: Jan Slavětínský | 05.09.2011 12:39
Myslím si,že je to s tím srnčím taková trochu vyšší dívčí. Kolikrát jsem střelil 8 kg bulkaře jako jednoho z dvojčat,kdy ten druhý - jeho brácha, byl pěkný a "červený" špičák na slecha vysoký ,proti druhému i v lepší kondici. Geneticky byli bráchové, srna pěkná ,ale ten bulkař byl po zjištění a při vaření, plný střečků. Tak že to asi brát jedním metrem nelze. Myslím si,že nemá cenu s holou čekat a s lovem váhat. Lovit teď,s časem a poctivě. Nenechávat to na dušičkové období a dávání povolenky k lovu u některých lidí zvažovat,případně nechat lovit jen srnče. Na starém vebu měl zajímavý názor Karel Chalupníků s lovem těch šesteráků. Kdo lovil bulkaře,měl je pořád. Oni lovili jen šesteráky a šesteráky měli taky pořád....

Autor: Josef Hanzlík | 05.09.2011 12:57
Tzv.probírat srny je určitě užitečné,jenže znáte to.Asi by tohle měli dělat myslivci,kteří již mají něco za sebou,kteří jsou v revíru často,zvěř v dané lokalitě mají přečtenou a nejsou"hladoví na ránu".Jak často se honí plán na poslední chvíli a co pak padne?Mám to do honitby 25km,jsem tam dvakrát až třikrát do týdne a netroufám si stoprocentně tvrdit,že tam a tam vychází stará,nebo slabá srna vhodná k odlovu.Obzvlášť,když mou prioritou je černá a škodná,tak bych u holé srnčí asi udělal víc škody,než užitku.

Autor: radekbartik | 05.09.2011 13:10
Je jasné, že každá vyjímka jen potvrzuje pravidlo a najít na všechno jednotný klíč určitě nejde. Osobně mi, ale připadá, že úplně nejtěžším úkolem je přesvědčit okolí myslet trochu jinak. Dělal to tak děda, táta tak to tak budu dělat také, protože je to tak nejlepší. Ale když se člověk podívá do statistik a zjistí jsou dnes trojnásobné stavy srnčí zvěře oproti období kolem roku 1940, měl by uznat, že dnes je situace úplně jiná. Proč se u nás díváme na videa, kde se loví kapitální srnci v Maďarsku, proč nevidíme to samé u nás v honitbách. Někde jsem četl, že v Maďarsku pokud srna má slabé srnče je přednostně ulovena srna jako nositelka špatného potenciálu a teprve pak je loveno srnče – to je zase druhý extrém. Evidentní ovšem je, že zodpovědný přístup přináší své ovoce. Letos v říjnu se mi podařilo uspořádat u nás seminář s názvemn srnčí zvěř, kde bude vystopavat pan Faltus z VVS Verměřovice, pan Hanák a uznávaný odborník v chovu srnčí zvěře pan Scherer. Věřím, že tito pánové alespoň trochu změní přístup k chovu srnčí zvěře nejen u nás, ale i v našem okolí. V loňském roce jsme začali podávat spolu s kamennou solí medikovaný přípravek Premin ve všech slaniscích a minimálně u třch srnců v naší honitbě je znatelný posun ve zvýšení kvality trofeje. Samotné podávaní těchto přípravků nic neřeší pokud se neudělají další opatření. A pokud jsou kolem každého srnce v honitbě tři až čtyři srny je to asi špatně. Pokud by měl někdo zájem o návštěvu zmiňovaného semináře, mohu podat bližší informace

Autor: Ivo Ondráček | 05.09.2011 14:07
Jo, jenže jak postupovat třebas letošní rok? Předloni jsem měl v úseku tlupu o třiceti kusech srnčí zvěře. Vloni tam bylo kusů cca 15 a letos se obávám, že uvidím kolem deseti kusů. V takové situaci si nejsem jistý vhodností razantního odlovu. Samozřejmě pokud někdy v prosinci potkám ještě napůl nepřebarvený kus, není nad čím dumat, ale jinak...Srnčího je vážně třetina! Po "srovnání" stavu 1 k 1,5 bych měl v úseku 5-7 srn a jsem si naprosto jistý, že do roka a do dne dvě tři z nich srazí auta. Takže bych pak po důsledném průběrném odstřelu a úhynu ze strany silnic měl naopak nedostatek holé...Což by bylo ještě horší, než současný stav. Zda je lepší mít 15 kusů v průměrné kondici nebo 5 kusů v kondici vyníkající, to zůstává otázkou...

Autor: Ivo Ondráček | 05.09.2011 14:11
Ps.: A že se na silnicích srazí vždy 15cm roční šesteráček, ale nikdy slabý paličkáč, je logikou nepochopitelné, ale zaručeně fungující pravidlo.

Autor: radekbartik | 05.09.2011 14:30
Veškerá tato činnost by se měla odvíjet od důsledně provedeného sčítání zvěře, což samo o sobě vidím jako velký problém... něco jiného jsou skutečně nasčítané stavy a něco jiného neustále stejně vykazované a idealizované stavy. Další chybu vidím v tom, že se ustoupilo od předkládaní čelistí holé zvěře, takže se pak odlov většinou provádí pouze na papíře.

Autor: Erika Doležalová | 05.09.2011 16:06
Jedním z problémů je určitě odlov "nevhodné" zvěře a s tím související odlov v "nevhodnou" dobu. Silného šesteráka si vyvolený majitel povolenky střelí hned jak ho potká, klidně před říjí - protože co kdyby ho pak už neviděl.. Příp. se na kazatelnu, kde ho obeznal, skoro nastěhuje. Na knoflíka tam ale desetkrát sedět nebude (mnohdy ani dvakrát). S holou se nesmyslně čeká. Když mi loni v prosečené kukuřici na nějakých 200m přešla slabá srna se srnčetem, které jestli mělo pět kilo tak mu přidávám (a to byla prosím polovina října), konzultovala jsem to s hospodářem - přeci jen jsem ve sdružení teprve chvíli, navíc jediná ženská a ještě ze všech nejmladší, tak si nemůžu moc vyskakovat, jinak by mě ti "staří pardi" sežrali.. Jeho slova byla "Ještě počkej." Jako na co? Že v prosinci bude na tom chudáčkovi o třicet deka masa víc? V prosinci už budou jeho kosti dávno ohlodávat lišky.
A takhle se to dělá běžně a ve spoustě revírech. Prostě se čeká a čeká a pak se loví, co vyleze. Jakmile srnčí přebarví, ty slabé a "divné" kusy najednou vypadají skoro normálně, silné srnče je stejné jako slaboučká čiplena a jelikož čas pak tlačí, něco se postřílet musí. A když si členové loví na podíl, je to úplná katastrofa, protože přece nebude střílet nějakýho "žebráka", když to má do mrazáku... Takže si ze dvou srnčat většinou střelí to větší, což je nejčastěji srneček, srny se "pošetří", protože bude určitě tuhá zima a něco popadá... A pak jste čtrnáct dní denně v revíru a vidíte 5 srnců a 30 srn...
Jinak co se týče průběrného odlovu srnců "podle paroží", to je taky na dlouhou debatu. Pěkně to popsal právě pan Scherer v jedné letošní Myslivosti.
No a pak samozřejmě jak píše Radek - sčítání, kámen úrazu. Takže se to opisuje z loňska a příští rok zase z toho letošního... Maximálně se na konci místo trojky napíše pětka a další rok čtyřka.. A v podstatě tak máme pořád okolo - třeba - 80ti kusů, přitom ve skutečnosti jich je jeden rok 120, další 150 a další 75..

Autor: Radek Chadim | 05.09.2011 16:07
Nejsem zkušený desetiletími prověřený srnčí harcovník, ale můj názor na danou věc je taková, že nejen u srnčího by se mělo lovit to, co je potřeba k zlepšení chovu, a né to co je v plánu na papíře. V praxi totiž vidím, že dlouhodobé lovení hlavně paličkářů nikam nevede, protože kdyby vedlo, tak ve dvojkách a trojkách by pak nebylo vidět tolik špičáků nebo slabých šesteráků. Navíc když odskočím k jelení a dančí zvěři, tak mám spíše pocit, že dle zásad správného chovu lov mladé samčí zvěře je krajně kontraproduktivní, protože jsme v ČR - každý si chce ulovit toho svého krasavce a tím se mnohdy odstřelí nejlepší kusy v celém chovu, které už mají nějakou dobrou trofej a nenechají se dorůst do věku, kdy by z nich byla dobrá až vynikající trofej, což ale taky částečně souvisí s fungování myslivosti u nás jako takové.
Nicméně závěr je ten, že všechny slabé kusy ať už srnců nebo holé srnčí by měly být odloveny a dokud tomu tak nebude a nebude se chov dělat jenom s chovnými kusy, kvalita nikdy nepůjde nahoru. Ono v praxi to půjde samozřejmě těžko uskutečnit, proto se to bude dělat pořád stejně a pořád to nikam nepovede - protože to naraží na základní mysliveckou věc, a to je to, že za stávající situace si toho srnce může ulovit skoro každý, kdyby se chovalo na kvalitu, tak by se lovilo méně a na skoro každého by nedocházelo, takže pro tuto věc podporu člověk nikdy nenajde. Je to trošku začarovaný kruh, kdy na jedné straně by většina z nás chtělo lovit trofejově lepší srnce, ale na druhé straně se asi málokdo z nás chce vzdát možnosti lovu srnce a naopak o to více se věnovat lovu slabé holé srnčí. Já jsem naštěstí více fotograf než myslivec, a více chovatel než fotograf :-), takže mě holá baví, protože je to jednoduší - nemusím nad tím tolik přemýšlet, vidím slabý kus, nemocný kus, tak je to jasnější, než přemýšlet, kolikže ten který srnec má let a jestli je tedy chovný nebo lovný.

Autor: Radek Chadim | 05.09.2011 16:09
Ještě bych dodal, že holou začínám lovit hned prvního září ráno a do konce září musím mít něco uloveno, jak se srnčí srazí do tlup a vleze to doprostřed velkého lánu řepky, tak pak už se zpravidla špatně loví, alespoň u nás. Navíc pak už ta velikost srnčat a slabších kusů není tak jednoznačná.

Autor: Ivo Ondráček | 05.09.2011 16:24
Přesné sčítání srnčí zvěře bude tak trochu problém. Názorně naše honitba má cca 1300ha a všechna blízká sdružení v okolí jsou na tom podobně. Z čehož vyplívá že hranice revíru jsou "co by jeden kamenem dohodil" od vsi, z čehož vyplívá, že 80% tlup srnčí zvěře leží v podstatě vždy na hranicích se sousedy. A kolik kusů mám pak v úseku že...:) Příkladem: Zodpovědně v úseku nasčítám 30 kusů srnčí zvěře a ohlásím stav. Sousedovic Lojza, co čert nechce, chodí sčítat v jiný čas než já, kdy tlupa přejde 300m za kopeček přes hranici a...nasčítá taky 30kusů. Plus nějaké jejich vlastní, které už k nám nedojdou. Takže kolik máme kusů dohromady? :) 30+30=60 ? Nebo 30+30+nějaké Lojzovi návíc=60 a něco? Nebo se v tlupě sešlo srnčí z obou honiteb, takže 30/2=15 pro každé sdružení? Nebo... :) Holt ten stav asi bude vždy jen odhadovaný.
A k odstřelu holé: Pokud mám podle propočtu tento rok odlovit 10 kusů holé a k prvnímu září mám vinou srážky se zvěří úhyn 5 kusů holé (a dalších x o kterých se vůbec neví), kolik budu lovit? :) Normálně 10, protože srážka se zvěří "se nepočítá"? Zdravý rozum by napovídal, že polovinu odstřelu už mi vyřešily auta že...
Jóóó tohle je věčná diskuze o střetu mezi stavy zvěře, tabulkami, zákony, nářízeními, vlastní odpovědností, vztyčeným prstem z OMSu atd...:)

Autor: rici czech | 05.09.2011 16:51
Zdravím.Co se týče stavů srnčí u nás ,tak vzhledem k tomu ,že již několik let provádíme plašení při sečení travních porostů na jaře tak můžu říci ,že stavy se nám spíše zvedly.Co se týče kvality populace mám na to asi trochu odlišný názor co se týče "průběrného" odlovu.Srnce paličkáře lovíme přes 30 let co byly stanoveny nějaká pravidla průběrného odlovu a světe div se žádní špičkoví srnci nám vesměs po revírech nechodí.Ten standart trofejí je stále stejný čím to asi je?Na kvalitu dle mého názoru má největší podíl za 1:ůživnost postředí 2:genetický fond 3:poloha honitby a potom až průběrný odlov.Vůbec nevidím důvod proč považovat za chovného např:ročka s tenkými špicemi 13cm který má tenké a sbíhavé pučnice,na které stejně nic pořádného v budoucnu nenasadí.Sice je pravda že ty pučnice v terénu nepoznáme:-)Ale pokud váhově a tělesně vybočuje ze standartu dané populace na podprůměr tak není co řešit.Další si myslím kámen ůrazu je odlov holé.Ve většině honiteb se provádí stylem co vyleze a má holou palici.Přitom je dokázáno že srny jsou stejnými nositeli gen. základu jak srnci.Další věcí je ,že odlov se provádí až je srnčí zpravidla přebarvená do zimní srsti kde to zhodnocení daného kusu je daleko obtížnější.Důvody odkládání odlovu na pozdější dobu jsou celkem známé:"je to přeci zasádlené a kus váží více" i to je kolikrát slyšet.To je můj skromný postřech:-)

Autor: Martin Novák | 05.09.2011 17:07
V chovu srnčí se průběrným lovem srnců toho moc nenadělá,zato u holé ano.Už jsem to sem několikrát psal,pokud začínající myslivec nemá srnčí vykoukanou,ať si udělá čas na holou po půli října, a cokoli není přebarveno a nevodí,při ulovení chybu neudělá.
Nejraději používám na srnčí 222Rem.Je z mých zbraní přesnější,dá se s ní lovit na větší vzdálenost a je tišší.Při ulovení slabého srnčete srna u něj zůstává,nebo se po chvíli vrací a dá se ulovit taky.
Pokud čtete příspěvky od p.Scherera,na první místo v příčinách horší kvality populace srnčí zvěře dává stres.S tím souvisí klid v honitbě,hustota populace,množství a kvalita potravní nabídky a zdravotní hledisko.Tam,kde se tohle nedodržuje,průběrný lov toho moc nenadělá.

Autor: Jan Mikyska | 05.09.2011 17:23
Osobně si myslím, že srna převažuje jako nositelka genů. Odlov srnčat se bohužel nechává na pozdní období, ovšem už nedoroste, jaký je rozdíl , když v září má srnče 6kg a na začátku prosince 8kg, tak jako tak je lovné. Navíc, zimní srst vše skryje, ideální je lovit hned od září, kdy lze dobře rozeznat srnčata a staré srny podle stupně přebarvování. Lov na sněhu je sice krásný, ovšem v tomto období by zvěř měla mít už klid.

Autor: Jan Slavětínský | 05.09.2011 19:22
S tím klidem v honitbě a následným stresem zvěře asi toho v současné době moc dělat nejde.Všechny ty rušivé elementy - motorkáře,turisty,houbaře,koňáky ,pejskaře,práce v lesích i v polích,která se dnes dělá i přes noc aj.,ty prostě z lesa vyhnat nejde a omezit jí, také ne. I když si všímám, že si zvěř na to vše přivyká a normálně za 10 minut poté klidně vychází. Úživnost honitby jde ruku v ruce se zemědělským hospodařením,s odrazem na dotace a lukrativní prodejné plodiny. U nás frčí jalové pastviny,kukuřice na bioplynky (to je takový vysoký rákos), mák,pohanka,svazenka a sem tam nějaké obilí. S touto hospodářskou politikou také nic neuděláš. Ztráty na silnicích a při sečení jsou a ani se nedovíš jak přesně velké, ale věřím,že mnohdy dělají výši odstřelu.Přesto se nějak sčítá,aby se lovilo,něco se sice dá do úhynu,ale nelze každý rok minimalizovat odlov. K této skutečnosti vám ještě napálí lesáci škody na kultůrách okusem a tam prostě nízké stavy neobhájíte.(ikdyž tu paseku může skousat jeden kus). Kolikrát jednáte s "držitelem hon.pozemků,že...Také si všímám, že i dančí zvěř v honitbě vytlačuje zvěř srnčí. Jsem o tom přesvědčený. Tak že když to tak všechno shrnete za roky zpátky, tak se to snížení stavu srnčí zvěře musí zákonitě projevit..

Autor: Radek Chadim | 05.09.2011 22:33
Jak píše Honza Slavětínský, těch faktorů v chovu zvěře je stále více a více a patrně člověk nikdy nebude schopen to myšlenkově pojmout do nějakých rozumných vědeckých závěrů :-). Ono nakonec když si vezmou ty nemyslivecké faktory, pak asi člověk zjístí, že jako myslivec se může snažit chovat jak chce a stejně to nikam opět nepovede. Na co je průběrný odstřel srnčí zvěře, když pak ve 20 ha lánu jetele je zasečeno 10 brzo narozených - tudíš pravděpodobně chovnějších srnčat, a pak tu máme dopravu, rušení lesáky, turisty, houbaře, chalupáře... stále větší tlak ze strany větších druhů zvěře a predátorů... prostě ten problém je tak složitý, že jeho řešení, kterým je zkvalitnění srnčího, půjde pochopit jen těžko, natož ho nějak efektivně řešit.
S tím dančím to můžu taky potvrdit, za poslední 4 roky se u nás počty dančího o dost více zvedly, samozřejmě v tichosti se jede pořád podle 8 let starých počtů a plánů, a na tom srnčím je to taky znát - zejména loni, kdy u nás na srnčí byl taky slabší rok to bylo jasně vidět.

Autor: Fesoj | 05.09.2011 22:37
Srnčí zvěř je velice přizpůsobivá, ovšem stres je stres. Když nepočítám dobu říje, tak srnčí věnuje určitou dobu příjmu potravy, další dobu odpočinku, nějaký čas stráví péčí o srst, další dobu přežvykováním. A jistě mi dá každý za pravdu, že - pokud tu potravu nemusí hledat, což je zvlášť v zimě spojeno se ztrátou energie - všechny shora popsané činnosti vykonává v průběhu 24 hodin vícekrát. A pokud nemá klid, má to kupodivu vliv i na její celkovou kondici, byť by byla honitba sebeúživnější. V tom má p. Scherer naprostou pravdu. A co se týče stavů zvěře - zajímalo by mě, co Ivo nazývá "zodpovědným nasčítáním zvěře", když hned v následující větě přiznává to, co Rakušáci, aspoň dle Dr. Vodńanského, vědí už dávno - že totiž srnčí zvěř je na rozdíl od vysoké prakticky nesčítatelná a ať použijeme jakoukoliv metodu, na žádnou není stoprocentní spolehnutí.Statistika není nic jiného, než přesný součet nepřesných údajů a Němci mají krásné rčení, že statistika je kurva, která se nechá ojebat úplně od každého. U nás spoléhá hospodář při sčítání na to, že mu každý zodpovědně nahlásí, kolik kusů mu chodí ke krmelci - ale všichni víme, že pokud jsou krmelce blízko sebe, může jich stejný kus navštěvovat i několik a naopak je víc než dost kusů, které navštíví krmelec jen sporadicky a některé třeba ani jednou za celou zimu. Navíc někdo chodí ke krmelci denně, někdo ob týden.A proto hospodáři ty "přesně nasčítané" stavy stejně upravují tak, jak uznají za vhodné, aby to nějak vyšlo a aby se vůbec stihl splnit plán lovu zejména holé zvěře a nelze se jim divit, že počítají s určitou rezervou pro případ náhlých klimatických změn. U nás není honitba moc úživná, nejsou zde žádná pole a spousta pastvin je srnčí zvěří v době, když tam je skot, naprosto opomíjena - a přesto je zde zvěře rozhodně podstatně víc, než je NKS nebo nasčítané a nahlášené stavy. Dokud nejsou škody /a ty u nás prakticky nejsou/ nic se neděje. Jen průměrná hmotnost zvěře je poměrně nízká - a pokud lovíme zejména v I.VT zodpovědně, střílíme ročky žebráčky kolem 10 kg a méně a stejně je nestihneme eliminovat všechny. Dvouletého podprůměrného srnce střelí málokdo, protože se špatně pozná od nadějného ročka. A pokud k tomu přičteme i to, že při odstřelu srnčat někteří lovci čekají, až na nich naroste víc zvěřiny, ale přitom neváhají střelit silnou srnu jen proto, že nevodí a neuvědomují si, že neplodnost je u srn poměrně vzácným jevem, že ta srna pravděpodobně o potomstvo přišla a vzhledem k dobré kondici by v příštím roce nejspíš byla velmi kvalitní matkou, nemůžeme se divit, že kvalita zvěře v nejlepším případě stagnuje, ale často jde i dolů. Přimlouval bych se za to, aby se na chovatelských přehlídkách opět hodnotily i spodní čelisti holé zvěře. Ne pro ukládání sankcí, ale pro poučení. Zrušení této povinnosti pokládám za pořádný krok zpět v chovatelských zásadách.

Autor: Ivo Ondráček | 05.09.2011 23:55
to Fesoj:
Tím "zodpovědným nasčítáním zvěře" jsem myslel právě to, co jsem sáhodlouze rozebral dále. Totiž že jakékoli číslo, kterého se dopočítám, má pouze značně přibližnou hodnotu, protože od skutečného stavu se bude lišit. O kolik procent, to nidko neví, ani vědět nemůže. Snad jedině že bych všechno srnčí ve svém úseku natřel namodro a kolega myslivec v sousedním sdružením svoje kusy načerveno, abysme měli přehled. Každý si pak spočítame tu svojí barvu, a co bude nabarvené od obou, to holt přechází hranici a rozdělíme si je napůl...:) Proč tohle nikoho nenapadlo dřív? :)

Autor: Fesoj | 05.09.2011 23:58
Asi jsem to blbě napsal, omlouvám se... Měl sem na mysli to, že ať počítéš jak chceš přesně, stejně je hodnota Tvé práce nulová...

Autor: Josef Hanzlík | 06.09.2011 06:23
Tak to jsem rád,že mi p.Slavětínský potvrdil mou teorii o ustupování srnčí zvěře zvěři daňčí.Tohle tvrdím našim činovníkům již dva roky,že daňčí,které se u nás dost rozmáhá vytlačuje srnčí.Vydržívám na noční čekané dost dlouho,abych tohle měl vypozorované.Skupiny daňčí zvěře v zimě celou noc pendlují mezi krmelci a vnadišti v pravidelných intervalech.Odejde daňčí,přiletí tlupa mufloní.Odejdou mufloni a zbytek potravy(pokud ještě nějaký je)přijde dorazit černá.Přitom"žravost"daňků a muflonů je nepředstavitelná a před všemi těmito druhy srnčí ustupuje.Ve dne tedy houbaři,pejskaři,čtyřkolkáři,běžkaři,stromkaři a v noci tyhle nepůvodní druhy.Daňčí zvěř je krásná,na muflona se také rád podívám,ale co je moc,to je moc.V zimě to ukrmit v žádném případě nelze a mám obavu,abychom se šetřením toho daňčího nedočkali problému,jako s černou.Vždyť už teď jsou místa,kde se daňčí loví na naháňkách.Není to sice nic pěkného,ale zřejmě je to tam nutností.

Autor: Tomio | 06.09.2011 07:38
Jenom pár poznámek, protože to, co je tady psáno na tom se teoreticky schodnou všichni, prakticky už takové využití je složitější.
Nejlepší a zároveň nejdrsnějším regulátorem srnčí zvěře je tvrdá zima, ta opravdu dokáže populaci brutálně zredukovat. Před zimou 2005/2006 na vysočině byl sníh od listopadu do zač.dubna a to i někdy přes 1,5m. Srnčího ubylo až o třetinu, ale od této doby se nám zvedla prům.hmotnost po vyvržení starší zvěře, roční kusy nepočítám,tam se samozřejmě žabáci najdou na cca 15-17kg tj až o 4kg.
Dalšívěc proč je právě většinou kopírován stav NKS je to, že když nasčíte více přibývají starosti pro MH a HS.KDyž méně, lovíte méně. Proto se pořád kopíruje NKS. Stavy jsou povětšinou o něco větší. Odhad u nás na 85ks NKS, cca málo přes 100.
Co se týče vytlačování zvěře dančí srnčí zvěř. Za posledních 5-6let se dančí uz vyskytuje ve všech částech honitby. Původní znak, když se v dané lokalitě dančí začne vyskytovat je opravdu ten, že srnčí je vytlačováno, ale neodchází zpravidla daleko a úbytek není výrazný.Srnčí co zůstane a pak s dančím je trvale v kontaktu už své stávaniště neopouští. Loni v zimě podvakrát pozorováno u vnadiště, že z jedné strany bral daněk, s druhé bral srnec. Jelikož na sebe přes krmítko nevidí, tak bylo komické pozorovat, jak si postupně mění pozice, když daněk změnil polohu, srnec odběhl a šup na druhou stranu. Co já se tenkrát nasmál, toto divadlo trvalo skoro 45minut.
Dančí to jsou žrouti,když chodí 5-7ks tak to musím pro černou pod kameny, nebo do bubnu, muflony už nemáme, nepamatuji je, tak nevím :-)
Pane Hanzlík, myslím, že dančí zvěř je ze zákona zakázana lovit naháňkou. Pokud není vyjímka.Naštěstí ač v okolí se dančí zvěř rozmáhá, takovou věc ještě nikdo a snad dlouho ještě nepoužije

Autor: Martin Skřivánek | 06.09.2011 07:48
Další faktor je že díky dotacím se hodně polí kde výnosy nebyly nejlepší zatravnilo a moc srnčího se poseče.

Autor: Fesoj | 06.09.2011 09:56
Před mašinou se záběrem 12 m srnče nemá šanci. U nás - zaplaťpámbu - se letos kvůli počasí sekalo o něco později a na celém obrovském lánu to pokud vím odneslo 1, maximálně 2 pozdě kladená srnčata, ostatní byla tak vyspělá, že stačila včas zdrhnout, ale příští rok to asi bude zase masakr... Kdybych věděl, jak se spojit s ornitology, kteří leckde dokázali vyjednat výjimku z doby, do kdy musí 1. seč proběhnout, kvůli chřástalovi. Těch u nás ještě před několika lety řvaly po lukách v noci desítky. Širokozáběrové stroje je zredukovaly na minimum, o koroptvích a křepelkách ani nemluvě. Holt když se na polích pěstují dotace místo plodin, jde ochrana přírody půl metru pod lopatky...

Autor: radekbartik | 06.09.2011 10:02
Je škoda, že tu zatím nenapsal nikdo, kde mají úspěchy v chovu srnčí zvěře. Nebo se snad nikdo takový na tomto fóru nenachází???
Co se týče plašení zvěře před kosením a kosením luk a travin je alespoň u nás je vůbec problém dozvědět se od "zemědělců" nějaký termín senoseče. A samotné plašení nikdy nepřineslo očekávaný výsledek. Nemá náhodou někdo zkušenost s přípravkem Kitzrettung, právě pro ochranu srnčat při kosení?

Autor: kesl | 06.09.2011 12:28
Jen pár postřehů. U nás se prostě chovatelsky nedaří. Nedolovíme jedničky a kvalitně holou. Trofeje těsně nad slecha a slabé. Srncům říkáme šavličkáři, dle habitu paroží. Přitom početně i ve zvěříně nadprůměr. Pravdou je že nejsme schopni postihnout kolegy, kteří uloví vyšší věkovku a v tom to asi také bude (lovíme 37 kusů). Všude kolem se nesčítá a u sousedů holou loví tužkou.
Nedávno jsem se tady ptal na teritiriální srnce a nebylo mi odpovězeno, takže jsem hlouběji studoval a z materiálů vyplynulo, že populační škoda po ulovení takovéhoto jedince je mnohem větší, než bychom předpokládali (několikaletá!!!). Také jeden z důvodů. Další je špatný poměr pohlaví, přestože srnčího je dost, srnci jsou přeloveni, protože se holá nedoloví atd, atd, atd,... A alibismus typu nevodící srna je k úsměvu, protože taková prostě neexistuje.
Nicméně je to stále stejné a neustále to tu probíráme. No, hlavně nerezignovat!!! L a L!

Autor: Pavel Černý | 06.09.2011 13:31
Srnčí mě přitáhlo k myslivosti, přestože zdejší honitby byly hlavně o drobné zvěři. Tehdejší soudruh předseda pravil, že jsou tu tři srnci a všichni červení, takže je jedno, kterého střelí. Na OMSu zase tvrdili, že tady u Prahy kvůli stresu nikdy medailoví srnci nebudou. Já tomu nechtěl věřit, je tu úživnost, mírné zimy, na ulovených jsem viděl silné pučnice... Začal jsem tím, že jsem lovil staré a průběrné kusy, včetně holé, abych dokázal, že to jde. Pravda, bouchalové mě měli (a někteří dodnes mají) plné zuby, protože většinou buď ze strachu z omylu neloví, nebo po chybách "odpočívají". Také jsem se samozřejmě někdy spletl - kdo ne? Hned od začátku jsem také prosadil každoroční ozdravování, protože zejména nosohltanových střečků bylo strašně moc. Přikrmovat jádrem (oves, ječmen) jsme začali od 1.9., přibylo krmítek a samokrmítek všude tam, kde stála zvěř. Přenosné hlavně blízko řepek. U všech je celoročně sůl. Naopak jsem snad už definitivně přiměl kolegy, aby pšenici v zásypech zahrabávali do plev (hynuly tak nejnadějnější kusy). Výsledky se dostavily. Pět medailových srnců z naší honitby (Veleň) je možno vidět na stránkách OMSu - http://www.omsprahavychod.cz/?p=156 . V posledních letech se situace trochu zhoršuje vlivem rostoucího stresu od přistěhovalců do místních satelitů, resp. jejich psů, koní, čtyřkolek.... Silní srnci dost často mizí v klidnějších částech okolních honiteb, kde ale zase někdy nenajdou odpovídající mysliveckou péči. Je to běh na dlouhou trať. Píšu o posledních cca 23 letech.

Autor: karel Adamuška | 06.09.2011 17:48
Dobrý den,když tu tak čtu vaše příspěvky,musím konstatovat,že mám asi štěstí na honitbu.Srnčí máme velmi dobré,každý rok se objeví silný srnec na hranici zlaté medaile(před loni střelen srnec historicky nejsilnější v okrese Kroměříž 164.9b).Letos jsem měl obeznaného snad ještě většího neměl sice hmotu,ale ta výška byla zarážející.Srnčímu se tu nějak velká pozornost nevěnuje,spíš se snažíme zvednout stavy drobné.Velkou výhodou je že majitel zd je naším předsedou ta informace o sečení mám v celku včas takže krytinu projdu s psem před sekačkou.

Autor: Oldřich Vopršal | 07.09.2011 07:38
Kvalita chovu populace srnčí zvěře je vždy přímo úměrná kvalitě členské základny daného sdružení. Krásně to popisuje Ing. L. Řehák. V 20 členném průměrném MS je zhruba 25 % skutečných opravdových myslivců, co kromě trofejové zvěře se stejným zápalem loví holou, ale i škodnou. V revíru jsou denně, zvěř znají a dokáží odlovit vše, co v populaci nemá být. Nemluvím zde o dalších cenných aktivitách, kterými táhnou celý kolektiv, abych neurazil třeba kynology. I to je třeba podotknout. Když poslouchám chlapy, jedno jaké a jedno odkud, stačí mi 10-15 minut, abych si ho zaškatulkoval, kam patří. On to vždy sám na sebe poví, ač si to neuvědomuje. Funguje to. Ránychtiví a trofejí posedlí lovci nikdy neuloví přednostně lišku nebo jinou škodnou a třeba i teď v zaří holou, když čekají na srnce. Přece si ho nezradí. Na holou a I. VT nemají čas ač na II. a III. VT si ho najdou vždy. Je jediné východisko. Když zvýšíme procento skutečných myslivců, automaticky se to musí promítnout do kvality populace srnčí zvěře. Je to jen můj názor, ale tuto cestu vidím ve svých očí já jako nejúčinnější...

Autor: Erika Doležalová | 07.09.2011 08:29
Nelze než souhlasit. Kvalita srnčí zvěře (a nejen srnčí) jde ruku v ruce s kvalitou myslivce. Tam, kde jsou zodpovědní a pečliví lidé, tam bude dobrá zvěř. Jenže - kolik takových sdružení je.. Většinou jsou to jen jednotliví lidé a ti sami těžko něco zmůžou. Nekázeň ostatních pak veškerou snahu a přesvědčení šoupne do háje. Jestliže chodím ven a potkám pětkrát pětiletého srnce, který nemá ani hmotu, ani výšku, ani výsady.. Nutně se musím ptát, co tam tak dlouho dělá? Je málo pravděpodobné, že jako čtyřletý byl "suprchovný". Chlapi prostě nemají čas ani chuť být denně (nebo prostě často) v revíru a poctivně obeznat a vychodit ty srnce, kteří mají být přednostně uloveni. Částečně je to dáno i rozdělením odlovu, každý má povolenku na jedničku, dvojky a trojky jsou pro poplatkové lovce a jubilanty nad 50 let. Pak je logické, že se jim kvůli knoflíkovi nechce nikam chodit a čekají, až na ně zbyde "lepší kost". Já si třeba "lepšího" srnce ulovím nejdřív za 20 let - to bude to jubiléjum :-))) Do té doby mám smůlu (jedině že bych si srnce zaplatila). No a poplatkový lovec vám samozřejmě nebude střílet špičáka nebo slabého vidláka, jubilant si k šedesátinám taky nestřelí žádného "šmudlu".. A kde potom jsme.. V pr... :-/
S holou totéž, jak už jsem psala. Teď venku nikdo není, protože srnci jsou odstřílení a na holou je BRZO.. Takže se to bude zase honit v listopadu a prosinci, kdy je zvěř přebarvená, sražená do tlup uprostřed lánů.
Když ulovíte divočáka, nejmíň týden si v dané lokalitě nesednete, protože všechny žebříky a posedy jsou obsazeny. Když řeknu, že jsem viděla tři lišky, můžu s klidem chodit dál, protože tam nikdy nikdo nikde nebude.. Zrovna včera večer jsem viděla zase lišku, bohužel daleko a šla ode mě, jinak srnčí-nesrnčí, prse-neprase, liška má u mě přednost, a to ikdyž jedeme jednou dvakrát do roka na vysokou :-) (ptala jsem se hostitele, jestli můžu střílet lišku - prý "Na lišku se vys... střel prase nebo jelena" :-) a stejně jsem si tu lišku střelila :-))
Jinak ještě k těm srncům - knoflík, tam není co řešit. Špičáci - tam bych já osobně byla opatrná a neřešila jen centimetry, ale hlavně "kvalitu špiček" a samozřejmě konstituci a kondici kusu. Radši pustím srnečka s 5ti cm špičkami, je-li silný ve zvěřině.

Podívejte se na tohoto srnce - lovili byste ho nebo nechali odejít?
http://www.msblatnice.euweb.cz/fotogalerie/odlov/srnci/06/srnec06.html

Autor: Fesoj | 07.09.2011 13:08
Včera ráno jsem v pasece našoulal spícího srnce na pár kroků. Vysoký šesterák nejmíň 10 cm nad slechy,dlouhé přední i zadní výsady. Plavé zbarvení, prošedivělá hlava - na první pohled "starý pán", lovný srnec. Ale když se zvedl, musel jsem první dojem poopravit. Dle poměrně tenkého krku, nevystouplého kohoutku a zejména podle chování maximálně 5 let, ale možná i méně. Je sice po říji, máme ještě pár srnců lovit, ale přece jen - takového srnce raději vidím v revíru než na zdi. A na medaili to rozhodně nebylo, hmota, hmota chyběla... Takže jsem si na něj jen zamířil a pak dostal amnestii. Podprůměrných a průměrných srnců máme v revíru dost. Jo, kdybych byl přesvědčen, že mu je 6 nebo víc, už bych teď asi vyvářel trofej. A když jsem u toho vyváření - sedě u počítače jsem zapoměl na to, že vařím právě žrádlo pro psy. voda se vyvařila- a fuj, to je smrad ! Ještě že žena není doma, to bych to schytal.

Autor: Martin Novák | 07.09.2011 16:36
Eriko podle toho datumu to asi roček nebude.U nás by touhle dobou stopro nebyl vytlučený.Takže asi ulovil.

Autor: Erika Doležalová | 07.09.2011 17:43
Martine, je to roček, měla jsem v ruce i dolní čelist. Když se podívám na sílu pučnic, navíc špičky poměrně "hmotnaté".. Třeba by z něj býval byl dobrý srnec.. Ale protože podle tabulek nemá centimetry, tak už visí na zdi (né mojí :-)
Pro porovnání klasický knoflík - pčničky slaboučké -
http://www.msblatnice.euweb.cz/fotogalerie/odlov/srnci/05/srnec05.html
Navíc dvouletí srnci mají (alespoň u nás) vždycky růže (někdy je mají i nadějní ročci - jako třeba tento -
http://www.msblatnice.euweb.cz/fotogalerie/odlov/srnci/i/i.html

Autor: Ivo Ondráček | 07.09.2011 17:52
Eriko v první věkové bych ho nechal jít, ačkoli chytrá kniha říká, že jako dvouletý už by byl lovný. Kdo pozná na 100% ročka od dvouletého srnce, tomu gratuluji, ja na 100% určitě ne. Jako srnce ve druhé věkové bych na něj chodil "ve dne v noci" Dvouletý od tříletého se ale zase poznává těžko že. Ve věku 4 a více už není nad čím plesat. S trochou nadsázky se jen stačí podívat na krk. Aspoň pro mě je síla krku jeden z hlavních orientačních znaků. 90% mladých srnců má krk jako já předloktí. 90% starších srnů má krk jako já stehno:) Problém nastává u silných dvou-tříletých srnců, kteří klamou mohutností postavy a vypadají starší. Na letošní výstavě trofejí jsem viděl minimálně čtyři jedno až dvouleté srnce se silnější trofejí, než většina srnců vůbec kdy nasadí! Ti právě doplatili na to, že lovec jen mlsně koukal na paroží, ale už ne na to, že si ten klučina rozverně hopsá po louce a pak se zvědavě přijde podívat, co se to támhle mele na mezi za zeleného mužíka.

Autor: Fesoj | 07.09.2011 18:08
Ivo-máš 100% pravdu ! To chování ti prozradí nízký věk nejlíp. A te´d budu citovat Figiho - snad mi to promine... Plán je brzda, která v případě naplnění chrání slabé kusy a v případě dohánění plánu je hrozbou pro ty silné... Jenže o tom se v žádné učebnici nedočtete a "starý kacíř" a bořitel mýtů Figi je první, od koho to zaznělo jak se říká "na plnou hubu".

Autor: Harald Altmann | 08.09.2011 00:41
Fesoji, tak pod tohle se Ti klidně i podepíšu!

Autor: Fesoj | 08.09.2011 01:48
Mně ne - Figimu !

Autor: Jan Slavětínský | 08.09.2011 06:15
Já si myslím ,že ani ne tak plán, jako myslivecký hospodář, který rád velí a drží se bezcitně tabulek. Když je to hospodář s citem a s rozumem, tak si vždy bez problémů poradí a "papíry bude mít v pořádku"...Není to jen o jeho názoru, ale hlavně o názoru a o usnesení spolku a požehnání HS...Je jiná doba.

Autor: Pavel Černý | 08.09.2011 06:58
Jendo, souhlasím. Já asi žiju někde jinde. My na plán celookresně v podstatě kašleme. Na věkovky si v MS nehrajeme. Plán se projeví jen ve dvou ohledech - kolik srnců v plánu, tolik povolenek (I. - III. v.t. + na jedničku do 5 cm kdo chce - ale to zatím využil historicky jeden, když jsem mu o ní řekl) a když je alespoň jeden ulovený srnec chovný, tak se přes plán jde jenom paličkáči a sanitárkou. Snažíme se lovit odstřelové srnce bez ohledu na věk. Když jsou paličkáči, mají přednost. Když je splněn plán a všichni srnci odstřeloví, zažádáme o navýšení. S HS nejsou problémy a OSSM to vezme na vědomí. Musí se také odpovídajícím způsobem navýšit holá. Když byly sankce jen pro provinilce, dělali si z toho prču. Tak si rok odpočinu nó... Teď mu kamarádi děkují, že objevili raritu a nemůžou na ni. A to funguje lépe. I když s některými neschopnými závistivci budou problémy vždycky. A nejen v myslivosti, ale v každém spolku.

Autor: František Dušák | 08.09.2011 07:01
Ano, přesně to napsal Honza Slavětínský. Plán dnes neschvaluje státní správa, té se jen dává na vědomí. Plán schvaluje držitel honitby a plán může být měněn uživatelem honitby třeba každý týden, ale musí být vždy odsouhlasen držitelem honitby a dán na vědomí státní správě. Tam kde funguje kvalitní vztah mezi držitelem a uživatelem honitby nikdy nemůže vzniknout problém s odlovem co do počtu. Ovšem i kvalitativně si to může držitel ohlídat a klidně může dát do smlouvy o nájmu i kontrolu čelistí holé apod. Tam, kde to nefunguje nepomůže sebelepší zákon. Takže ten Figiho výrok je sice hezký bonmot, ale tak trochu mimo mísu. Zdraví F.D.

Autor: Erika Doležalová | 08.09.2011 08:24
Jenže často není problémem samotný plán, tj. počet srnců a rozložení do věkovek, jako "vybírání" těch pravých srnců.. Čili zase nekázeň lidská. Jestliže máme lovit pět jedniček a je začátek září a ještě jedna chybí, tak něktří máznou prvního ročka, co přijde, pokud je alespoň trochu odstřelový (tj. u nás pod 7 cm) a neřeší, že měl vyvržený 15 kilo a špičky opravdu hraniční, třeba 6 a 6,5.. Přece nebudou lítat po revíru a hledat knoflíka.. První věková je z 90% naplněna ročky, né proto, že by jich bylo tak moc, ale právě proto, že dvouletého málokdo pozná - i já si občas nejsem jistá. Jedno ráno mi přišli až k žebříku dva špičáci, jeden těsně pod slecha a tutově roček, jeden kousek nad slecha a věkem jsem si nebyla jistá. Postavou si byli hodně podobní, chováním taky, síla krku skoro stejná. Jen ten vyšší měl malou větrníkovou skvrnu, což se obecně uvádí, že ročci ji nemívají.. Dnes si říkám, že byl nejspíš dvouletý, jenže na "nejspíš" nebo "asi" prostě nestřelím..
Obdobně v "dvojkách", tříletých srnců máme uloveno minimum, skoro vždycky jsou to srnci čtyřletí. Proč? Protože zatímco průběrný tříletý bývá často nerovný šesterák a postavou blízko dvouletému, kolegové se bojí. Čtyřletý srnec je už ale silnější no a kdyby byl náhodou pětiletý? Tak se napíše do trojky a je to.. Ta se totiž stejně neodloví, protože jubilanti nad 50 let nejsou v revíru denně a pravděpodobnost, že potkají starého srnce, který navíc bude mít "pořádnou trofej" je tak malá. Letos byli jubilanti 3, jeden ulovil šestiletého esteráka, druzí dva nic - a to první týden v září pryč.. Ale protože mají na tyto srnce povolenku, bere se to, jakože srnci jsou odloveni, nikdo jiný "za ně" střílet nemůže. Vím nejmíň o třech srncích, kteří měli být uloveni když né předloni, tak loni určitě, letos jsou všichni tři v "trojce", jenže nejsem jubilant, no :-/

Autor: Miroslav Šafr | 08.09.2011 10:02
Eriko jednou budeš také jubilant a možná už se také nedostaneš denně do revíru. Přijdou i jiné starosti, rozhodně bych starší kolegy neodsuzoval a tu šanci na lov 3. věkovky jim upřímně přál.

Autor: Ivo Ondráček | 08.09.2011 10:07
Do galerie jsem vložil čtyři fotky s letošními červenými mlaďochy. Místo a lovce jsem vymazal. Nechci pranýřovat za nevhodný odlov, ale ukázat, jak snadno se člověk splete, když se obeznává jen paroží, ale už ne celý srnec. Ruku na srdce, vidět kteréhokoli z nich, první myšlenka bude: "Tak jsem se toho krasavce konečně dočkal, to budou chlapi čumět!!!" Teprve pak se možná člověk zarazí a všimne si, že ten "starej pardál" prohání po louce motýly a čtyřletého šesteráčka z druhého rohu louky bázlivě obchází uctivým obloukem:)

Autor: Jan Slavětínský | 08.09.2011 10:17
Ivo, tohle jsou srnci kteří chodí v revíru na každou louku a takový šesterák se dá ulovit při každé čekané, kdekoliv. To nejsou vychození srnci... Mě v podstatě šesteráci nijak neoslovují a vždy si říkám,proč je kdo loví. Špičáci, šejdrováci,rarity...ale tohle...? U mě i sedmiletý (sice lovný) ale silný a pravidelný šesterák má v revíru své místo.Ať tam je. Určitě se dá najít a ulovit trofejově zajímavější srnec ,třeba i tříletý...

Autor: Ivo Ondráček | 08.09.2011 10:35
Honzo Cože??? Fotky 1VT a 1VT 3 že jsou srnci, co chodí na každou louku? Osmerák v první věkové o výšce nějakých 25cm ??? I fotky 1VT a 2VT jsou šesteráci, kteří by měli běhat v revíru minimálně do šesti let a nasadili by paroží hrubo nad sto bodů. U vás má šesterák z "každé louky" paroží těsně pod bronz? Asi jsem tě špatně pochopil nebo nevím...

Autor: Ivo Ondráček | 08.09.2011 10:45
Ps.: Ještě když se vrátím ke druhé a čtvrté fotce... Z fotografie nikdy pořádně nevynikne výška, rozloha atd., ale myslím, že mi tu většina chlapů (a Erika:) potvrdí, že už takhle mladí jsou to srnci trofejí převyšující většinu srnců ve 3VT, co po honitbách chodí.

Autor: Jan Slavětínský | 08.09.2011 10:45
Ivo, chci říci to, že šesterák dvouletý,čtyřletý nebo sedmiletý je srnec kterému pomyslně zvednu klobouk. Kamkoliv sedneš na posed, tak ti přijde nějaký šesterák. Kdo uloví šesteráka, tak si myslím, že ho nemůže mít "vychozeného" a nemůže ho nějak extra těšit. Nedokážu si představit pochlubit se s uloveným šesterákem. Samozřejmě šesteráci v III.VT se už berou za lovné, ale ještě jsem neviděl silného šesteráka v trofeji, kterého by někdo ulovil, že je ničemný ve zvěřině...

Autor: M.Bergman | 08.09.2011 10:51
Myslím že se tu pořád a bez výsledku (včetně i v dřívějších stejných tématech) opakujeme. Kdo z nás může předložit relevantní důkazy, že v konkrétní honitbě po 20 letech důsledného a třeba i odborně prováděného průběrného odstřelu a přísného dodržování předepsaných stavů a rozdělení ve VT šla trofejová srnčí zvěř trvale nahoru ? N i k d o ! Těch stále proměnných vlivů a podmínek je tolik (viz i závěry odborníka na srnčí zvěř P.Scherera), že je běžný přístup k chovu vůbec nemůže postihnout. Proto nejúčinnější asi zůstává staletími ověřený přístup k jakémukoliv zvířecímu chovu, a to je vyřazování fyzicky nejslabších a negativně abnormálních jedinců. A pro srnčí to bude taky platné a bez ohledu na věk zvěře. A máme-li zájem o občasnou mimořádnou trofej, pak musíme vybírat zvěř v příznivých biotopních podmínkách, přikrmovat ji celoročně vyzkoušenými doplňky a trvale chránit před stressem. Ale k tomu žel většina honiteb podmínky, přístup a odbornost nemá. A o smyslu, účelu a podmínkách k cílenému plánování chovu zvěře si myslím má každý hospodář konkrétní honitby daleko reálnější názor, než úředník SSM se svou teoretickou statistikou.
Jen jeden příklad z praxe v našem kraji. Před několika lety zde byl zprovozněn cca 15 km úsek dálnice, který rozdělil řadu honiteb na dvě i více částí. V jedné z honiteb, kde dlouhodobě důsledně počítali a lovem dodržovali normované stavy srnčí zvěře a byli přesvědčeni, že skutečný stav nepřesahuje 50-60 ks, bylo v prvním roce provozu dálnice na jejich úseku evidovaných a odstraněných 68 sražených kusů (pak se teprve začaly stavět kolem vozovky ploty). Ve skutečnosti uhynulých kusů v důsledku zranění nebo odcizení řidiči muselo být odhadem nejméně o třetinu více. Chlapi z honitby lomili ruce, že se na pár let budou muset s lovem srnčího rozloučit. Ale pak skončila zima, přišlo jaro a ejhle-napočítal se plný kmenový stav jako dříve a všichni z toho byli na větvi. Ale lovilo se jen minimálně protože nahlášená sražená zvěř SSM pochopitelně statistikou zamíchala. Výsledek? Rok poté se už počítalo co nejdůsledněji a napočítalo přes stovku kusů srnčího. Nepochopitelné. Jedinou doměnkou zůstává, že dlouhodobě příznivá a pestrá potravní skladba včetně ideálního biotopu v dané honitbě tvořila vždy podmínky, které srnčí zvěř akceptovala. Bohužel, příroda má svá pravidla a ty člověk jakýmkoliv plánem nepostihne. M.B.

Autor: Ivo Ondráček | 08.09.2011 11:09
Aha tak to potom jo. Nepochopení z mojí strany. Na tom se shodnem - šesterák je i pro mě srnec s "trvalou dobou hájení". Začíná mě zajímat, až když jde věkem jeho paroží zpáky. Nebo, pokud je silný, mám kandidáta pro loveckého hosta.
Jinak malý důkaz o dlouhodobém smyslu chovu srnčí zvěře je. Tedy ve stoletém měřítku. Při návštěvě Konopiště jsem byl dost překvapen, že následník trůnu, ač zřejmě lovil "vše co vylezlo", nemá po zdech zámku žádné výjimečné trofeje. Naopak bych řekl že srnci co jsou k vidění na přehlídkách trofejí dnes, jsou o třetinu trofejově silnější, než tehdy. Mám ale tušení, že ten zlom v síle trofejí a kondici zvěře nejvíce naroste ihned po zavedení důsledného a kvalitního přikrmování.

Autor: František Dušák | 08.09.2011 11:58
Já zde napíši něco za co budu kamenován a nenáviděn. Kvalita srnčí zvěře se zvedne až budou stavy v souladu se schopností stanoviště zvěř uživit a ukrýt. Až budeme kvalitně PŘIKRMOVAT a ne nekvalitně KRMIT. Ovšem v tom případě musí jít stavy srnčí zvěře o 2/3 dolů a každý z nás si vystřelí na srnčí jednou za 5 let. Já chápu, že je to kacířská myšlenka, ale zvedání stavů kvůli lovu se nám vymstilo u černé a siky tak, že nyní nevíme co s tím. Dlouhodobé zvedání stavů u srnčí zvěře nám zapříčinilo absolutní pokles hmotnosti a trofejí, v některých lokalitách i úbytek srnčí zvěře (příroda není blbá, narozdíl od nás). Ovšem zastřílíme si všichni, tak radši bídné, ale více. Myslivost je na tvrdém rozcestí. Myslivců je stále stejně, či více, ale ploch pro zdárný život zvěře rapidně ubývá, ale střílet chceme všichni. Proto jsou přemnožené stavy KRMENÉ, ať třeba bídné, ale alespoň nějaké zvěře. Koho jsem se tímto dotkl, tomu se omlouvám. Zdraví F.D.

Autor: Pavel Toman | 08.09.2011 13:03
František to vystihl naprosto přesně.

Autor: Jaromír K | 08.09.2011 15:17
František má pravdu,ale jen pro náš pohled. Já souhlasím,ale jak se na nás bude dívat široká veřejnost,když nespatří na zasněžených pláních padesáti hlavou tlupu. Když uvidí jednou za dva roky dva kusy srnčího?? Opět budem jenom ti bouchalové,kteří se snaží vše vystřílet....Doufám,že ikdyž to nemá s problematikou srnčí zvěře nic společného,tak mě chápete..JK

Autor: Fesoj | 08.09.2011 19:46
Mně to někdy připadá, že pro hodně lovců je šesterák prostě "tabu" a naproti tomu vidláka ve II. či III. VT nikdy není škoda, ať je silný jak chce. A to je také jedna z chovatelských chyb, která dělá většina z nás... Jak správně napsal Honza Slavětínský, šesterák /ale vlastně každý srnec/ se silnou trofejí asi nebude mizerný ve zvěřině a pokud přece jen, pak následkem nemoci či úrazu. Naproti tomu srnců ve zvěřině průměrných i nadprůměrných s parožím "nic moc" nám běhá po revírech spousty a kdybychom je všechny ulovili a nechali tam jen to z našeho subjektivního hlediska nejlepší, byli bychom prakticky bez srnců. S p. Schererem i Dr. Ernstem jsme se shodli na tom, že pro chov je vždy větším přínosem vidlák silný ve zvěřině i v paroží, než vychrtlý šesteráček s parožím po slecha, bez perel a o síle tužky, pokud ovšem nejde o ročka. A nikde není psáno a těžko to někdo zjistí, že ten vidlák nebyl vloni šesterákem nebo že jím nebude příští rok - to záleží vždy víc na tom, jaké v tom kterém roce byly podmínky k parožení, než na genetice. Já osobně, mohu-li si vybrat, dávám při odstřelu přednost ročkům kriplíkům, marodům všech věkových skupin no a samozřejmě bych asi nepustil vyloženou raritu. Srnčího u nás máme víc než dost a já mám taky dost času, takže si vždy kladu otázku : Je ten srnec opravdu takový, že si zaslouží kuli, nebo tu máme horší ? Proto jich většinu pouštím bez rány, i když vím, že "červený bod" by nehrozil. Samozřejmě, někdy se člověk splete... Taky jsem ulovil náznakového šesteráčka s výraznou nosní skvrnou, hádal jsem mu 2 až 3 roky - a on to roček... Dnes už dám nejvíc ze všeho na chování srnce, ta mladická nerozvážnost a zvědavost je snad opravdu všem ročkům společná.

Autor: Ivo Ondráček | 09.09.2011 09:43
Na sousedním fóru jsem náhodně narazil na zajímavý příspěvek:

Josef Novák

Otázkou je, zda ty úhyny byly nutné? Na vysoké škole jsem měl možnost jako nepovinný předmět myslivost, sice jsem už v té době myslivcem byl, ale chtěl jsem si dodělat hospodářské zkoušky a vyšší odbornou zkoušku z myslivost. Proč o tom píši? Měli jsme v semestru na myslivost profesora Hanzala, asi ho mnozí myslivci znají, po profesorovi Hromasovi, asi neznámější odborník na myslivost u nás. Vím, že pracuje a poskytuje velice zajímavé a vědecké informace pro myslivce. Bohužel zkostnatělá praxe je tvrdý oříšek. Ale do dnes si pamatuji, jak dělal na území asi o rozloze 10 000 ha rozsáhlou studii srnčí zvěře. Problém klasický, velký úhyn při srážce s vozidly, nízká hmotnost ulovených kusů, v praxi se lovilo jen několik srnců 1 a 3 věkové a zbytek se napsal na úhyn (srny, srnčata, 2. věková srci, atd.). No klasika, jako na hodně místech. O špatné trofejovosti srnců ani nemluvě. Srny vodily převážně jedno silné srnče a všichni si mysleli, jak je to správně. Přesně znak přezvěřené honitby. Byl vytvořen plán odstřelu bez ohledu na srážkovost a ten byl po tři roky myslím zvyšován o 10%, ale střílelo se opravdového plánu. Výsledek byl ten, že myslivci ulovili více zvěře, místo řidičů. Zvýšila se průměrná váha ulovené zvěře, zlepšila se trofejovost a hlavně o 90% klesla nehodovost. A srny začaly vodit i 3 srnčata - známka toho, že srnčí má prostor a reaguje na to. Snrčí je teritoriální, když je ho moc, celá populace v prostoru na to doplácí a pak ti slabší jedinci jsou vytlačeni na okraje vozovek a končí pod koly řidičů. Co z toho dohledají myslivci je jen zlomek. Chyba, ale je, že hospodář většinou na ten úhyn reaguje snížením odstřelů, defakto to předá k sestřelení řidičům. Nechtěl jsem poučovat a vůbec se takto rozepisovat, ale myslím, že na tom je dost pravdy, nikomu to necpu, ale myslím si, že myslivost a věda kolem ní je dnes jinde než před 50 lety a ostatně auta taky ne? Zakončím to slovy, která nám po oasolvování řekl profesor Hanzal: Zvěř není chována proto, aby byla lovena, ale loví se proto, aby byla chována!!!Než vystřelím, vždy si na jeho slova vzpomenu....

Autor: Jan Slavětínský | 09.09.2011 10:25
Já se na tyhle vědecké studie dívám trochu pod jiným úhlem. Pokud jako myslivec vidím, že v revíru opravdu znatelně ubylo srnčí a provedu plánovaný odstřel, který bude cca srnci/srny/srnčata 40-50 kusů , tak nevěřím,že mi příští rok ta zvěř spadne z nebe a budu říkat, co je letos srnčího, ještě že jsme do toho šahli. Ta holá,která mi po odstřelu zůstane v revíru, tak ta a jen některá bude příští rok vodit a podílet se na zvednutí stavu. Šlo by i spoléhat, že se mi něco do revíru natáhne od sousedů. Ale sousedé také mají úbytek zvěře, takže mi nemá co přijít.A srnčí je teritorialní zvěř,která zase tolik nemigruje. Co se týče té průměrné hmotnosti, tak si myslím, že pokud provedu správný odlov,tj těch slabých kusů, tak sice budu od nich mít mizerný váhový statistický průměr, ale v revíru mi zůstaly ty pěkné kusy. Do nich když šáhnu příští rok, tak mi statistika hmotnosti ulovených kusů logicky půjde nahoru.
U té váhy bych byl opatrný,protože fakt záleží co budeš vybírat za kusy při odlovu. Jinak nevím jak kdo, ale u nás na silnicích většinou sbíráme ty nejlepší kusy, červené pěkné šesteráky a pěkné silné srny.Kusy,na které bys nikdy nezmáčkl. Prostě zákon schválnosti. Můj závěr je, že na to aby byl příští rok nějaký předpokládaný přírůstek, tak v revíru musíš mít i holou zvěř. Nelze přeci každý rok střílet plán když vidíš, že je zvěře polovina proti létům zpět a čekat ,že se její stavy budou zvedat. Mě to hlava nebere. Lovu

Autor: Ivo Ondráček | 09.09.2011 11:01
Honzo, jde to, má to ale jedno ALE! Totiž musíš mít takové podmínky, že okolní sdružení loví klasicky 5-7 možná deset kusů holé nebo to jen "uvedou do papírů". Poté sdružení uprostřed může lovit klidně těch 40 kusů. Jak ty říkáš, to je to něco málo, co přejde hranici. Ovšem dělat to takhle všechna sdružení, za dva roky se budeme chodit koukat na posledních pět kusů, co v honitbě zbylo...:(

Autor: Fesoj | 09.09.2011 11:06
Zeptám se takhle : Plánovaný odstřel srnců je dejme tomu 20 ks, z toho 8 ks III. VT. Pokud mám v revíru větší počet paličkářů, dám jim při odstřelu logicky přednost. O to méně pak budu střílet srnců vyšších věkových tříd. A teď mi řekněte, co se s těmi starými srnci stane ? Žádný kus není nesmrtelný. Takže úhyn bez užitku... Samozřejmě, že se tomu nevyhneme nikde a rozhodně nechci říci, že starší srnce bychom měli střílet na potkání. Ale o odstřel toho, co do revíru z hlediska celkové kondice a zdraví nepatří, by se měl navýšit plán. U srn je to ještě markantnější, i když hůře viditelné - leckde ty paličkáře nad plán vykazují do holé a o to se sníží odstřel srn... Výsledkem jsou honitby přezvěřenou slabou zvěří, srnčí se tlačí do vesnických zahrad, kde je čím dál tím víc kusů strženo psy, zvyšuje se i počet kusů sražených auty - a když přijde opravdu tuhá zima, brečíme nad tím, že máme úhyn v desítkách kusů... A přitom je to jen naše chyba, ty slabé kusy měly být včas uvedeny do umělého spánku a přemístěny do speciálního chovatelského zařízení - "přezimovací obůrky" se stabilní teplotou -18 stupňů Celsia. Toto je jediná cesta, jak 1)snížit úhyn, 2)snížit případné škody na lesních porostech a 3)dopřát dostatek krmiva v krmelcích kvalitním kusům a nefutrovat ty, které koncem zimy poskytnou drahé krmivo pro lišky a černou. Také pamatuji opravdu tvrdé zimy s vysokým úhynem. A i bez nějakého drastického omezení odstřelu šly v následujících letech stavy rychle nahoru. A koloběh se opakuje... Ať si říká kdo chce co chce, nejlepší prostředek pro zkvalitnění chovu je flinta a šetřením slabých kusů a nedostatečným zásahem do průměrných vykonáváme pro místní populaci srnčí zvěře medvědí službu. Tohle ovšem platí u nás v podhorských honitbách o rozloze kolem 2000 ha /my i sousedi/, dole v kraji, zejména tam, kde se výměra honiteb pohybuje těsně nad minimálními 500 ha, to může vypadat trochu jinak.

Autor: Jan Slavětínský | 09.09.2011 13:03
Ivo většina 2000 ha honiteb plánuje cca 15 srnců, 15 srn, 10-15 srnčat. Měl by se odstřel ponižovat o úhyn. Odstřel 40 - 50 ks je v honitbě znát.

Autor: Ivo Ondráček | 22.09.2011 11:55
Tak schválně zase nahodím něco k diskuzi. Pravidelně mi při čekané vychází srna se srnčetem. Srnče silné, prakticky velké jako máma. Ovšem srna už je zřejmě postarší paní, na hlavě už má viditelné výrůstky. Zatím bych jen pásl, počkal zda pozdě nepřebarví a jinak nechal být. To srnče je opravdu silné, kdyby vodila čtyřkilového drobka, měl bych celkem jasno...Lovit/nelovit? Podle mě nelovit.

Autor: Erika Doležalová | 22.09.2011 12:23
Taky bych ji nechala.

Autor: Martin Síla | 22.09.2011 12:31
Nechal bych jí. Je to zkušená máma a pokud vodí silné srnče, určitě nebude poslední.

Autor: Ivo Ondráček | 22.09.2011 13:26
Právě. Důvod bych viděl v případě slabého srnčete. Takhle, ať si žije...

Autor: Fesoj | 22.09.2011 13:52
Taky bych nestřílel. Ale někdy je to opravdu těžká volba. Lokalita na pokraji obce a ještě v blízkosti hranic revíru. Vídal jsem zde 2 srny. Jedna s jedním srnčetem, druhá vodila 2. Srnčata silná a taky vzhledem k lokalitě se tam člověku lovit moc nechce. Jenže minulý týden ta matka dvojčat spáchala sebevraždu pod autem. V tom případě se nedá nic dělat, ta srnčata by se odstřelit měla. A jako na potvoru, ač tam chodím prakticky denně, ne a ne se dostat k ráně. Zrovna dnes jsem tam seděl a vylezlo mi silné srnče - ale samotné. Kdyby tam bylo se sourozencem, asi bych neváhal, takhle jsem ho asi půl hodiny pásl - a najednou vidím v olších další kus. Já byl na světle, zvěř ve stínu a ve vysoké trávě, navíc jsem koukal proti sluníčku a přiznám se, že jsem nedokázal přečíst, co je ten druhý kus zač, vím jen, že to byla holá. Tak jsem zase, již po několikáté, nevystřelil. Jak bylo řečeno, kdyby bylo to srnče slabé, není co řešit. Takže tam budu chodit dál, dokud ty sirotky bezpečně neobeznám a neulovím - i když musím říci, že s nechutí a jen z povinnosti.

Autor: Ivo Ondráček | 22.09.2011 16:00
Jj jak se jednou propase příležitost, lovecká štěstena nerada dává druhé šance. A když už, tak ne nijak brzy...Já už na to netrefené srnče taky "parkrát" seděl. Od té doby se pochopitelně neukázalo.

Autor: Jurek | 26.01.2012 18:10
Zdaravím pánové vím že se s vámi rozumem a zkušenostmi nemohu rovnat jelikož teprve tedkom jsem začal dělat roční praxi v myslivosti takže jsem úplný zelenáč ale mám pár otázek pokud nevadí? snažím se informace shánět všude taky touto cestou.
-Když se odlovují slabší kusy srnců lze to poznat i podle kvality paroží že?
- jenže jsem se někde dočetl že srnci a i jeleni jeden rok nahazují kvalitnější a druhý rok horší paroží.

Je to opravdu tak nebo to je jenom blud, nebo je tomu tak opravdu jen třeba vímečně? Děkuji doufám že mne tu nikdo kvůli takovéto otázce nezačne linčovat.

Autor: Ivo Ondráček | 26.01.2012 18:58
Jurku:
Máš pravdu. Srnec se slabým parožím je vždy lovný-alespoň ti to u komise na přehlídce trofejí vždy projde. Konkrétně u mladých srnců v 1. věkové třídě se za to považují paličkáči/knoflíkáči/kužílkáči/špičáčci do výšky paroží cca 5cm, v kvalitních revírech dokonce 10ti cm. A je zcela jedno jestli ten srnec vážil 6 nebo 22kg. Zkrátka slabé paroží - je odstřelový.
To co jsi četl je dost rozšířený názor některých myslivců. Tedy že mladý srnec v prvním roce života nasadí veškerou energii do tvorby tělesné hmotnosti a na parůžky už prostě nemá z čeho brát. Teoreticky by to pak měl další rok dohonit. Takže takový modelový srnec by měl být roček, řekněme o váze 18-22kg, ale třebas jen s 5cm špičkami. Jak by takový srnec další rok vypadal, pokud by vážně "dal do paroží", o tom se tady můžeme dohadovat...celé hodiny:) Jediný způsob ověření by totiž pochopitelně byl někde v ohradě, kde si svého ročka i další rok s jistotou poznáš a zhodnotíš vývoj paroží atd...

Autor: kesl | 26.01.2012 19:00
Myslím, že už jsem to několikrát psal, ale prostě jsou obecné důvody lovu holé srnčí a individuální posouzení odlovu. Obecně nikdo neudělá chybu, odloví-li nepřebarvený kus ke konci října, kus, který je vyhublý, s průjmem, frkající...To je hned vidět a neváhal bych i v případě, že kus vodí ale srnče je dobře vyvinuté (v pozdější době). No a pakliže nevím o žádném takovémto kusu, tak slabší z dvojčat, staré srny a tak...Nelze hodnotit podle toho, jestli vodí, nebo ne. V přírodě nebyla zjištěna sterilní srna, takže i když nevodí ale je silná, nelovit. Příští rok odvodí klidně kvalitní dvojčata.
Srnce podle paroží nemá cenu lovit, pokud není kvalitně lovena holá. Snad kromě ročků. L a L!

Autor: Jurek | 26.01.2012 19:10
kesl, Ivo Ondráček:
Moc krát děkuji za vysvětlení hned si to zapíšu. Omlouvám se jestli to tu nepatřilo, ale jak říkám snažím se informace schánět všude.

Autor: Jurek | 26.01.2012 19:35
Takže jestli to chápu dobře? Takový kus v první věkové třídě co bude vážit třeba 19 kilo a bude mít 5cm špičýky a takový to kus neodlovím tak to vubec nevadí jelikož další rok může mit dobrou váhu pěkné parůžky a bude z něj dobrý kus který nebude odlovitelný, a když se toto nestane a ja ho odlovil tak jsem podle mne v obou případech nekonal špatně jelikož jsem v prvím případě tomuto kusu dal šanci a je znej pekný kus, nebo v druhém případě jsem odlovil nežádoucí.

Autor: Ivo Ondráček | 26.01.2012 19:44
V praxi se pak trofej vždy předkládá komisi a tu zajímá vlastně jen výška paroží a věk určený podle zubů. Jestli měl srnec střečky, byl slepý na jedno světlo, kulhal a ještě k tomu měl průjem, to už nezkoumají. Má pod 5cm? Má - dostaněš zelený puntík:) Má nad 5cm? Dostaneš červený puntík. Taková je realita.
Každopádně v praxi ulov každého takového nízkého ročka na kterého narazíš. Obecně je splnění odlovu paličkáčů (repsektive první věkové třídy = 1VT) dost obtížný, až nemožný úkol. Takže přijít mezi kolegy ze sdružení s tím, žes tam měl odstřelového ročka, ale nezmáčkl jsi, protože si myslíž že příští rok...Nedělal bych to, nedělal...:) Dobrých a chovných srnců je všude dost, jeden rozporuplný roček nic nevytrhne a nezmění...

Autor: Jaroslav Miňha | 26.01.2012 20:09
Myslím, že Jurek zatím nic neuloví, teprve začíná. Jasně, že je to potom hodně o lovu, měl bys ale, Jurku, začít z opačné strany a s lovem ještě chvilinku počkat.

Autor: Pavel Toman | 26.01.2012 20:13
Jurku,pamatuj si že kvalita chovu srnčího je v především v srnách a holé obecně.Kvalitní potomstvo může.dát pouze kvalitní srna a kvalitní srnec.Goeblsovsko Mengeleovské hledání árijského srnce za posledních 70 let nikam nevede.Je nutné svá pozorování aplikovat ve vlastním chovu a navíc, co lze aplikovat u nás asi nepůjde v jiném revíru.O přehlídkách s puntíkama radši nemluvim......P.T.

Autor: Jurek | 26.01.2012 20:35
Jaroslav Miňha:
Samozdrejmne že mám na to čas jen mne to zajímalo jelikož jsem to četl a podal jsem to jako příklad, příklad jestli jsem to dobře pochopil. Mám toho ještě daleko předsebou a mnoho ceo se ještě učit. Vím to.

Autor: Jaroslav Miňha | 26.01.2012 20:55
Jurku v pohodě, není to žádný útok na Tebe. Jen je třeba brát to komplexně, pak z toho bude časem víc. Ikdyž vím z vlastní zkušenosti, že na začátku je lov velkou motivací... Prostě to tak je, není za co se stydět.

Autor: Jaroslav Tatalák | 26.01.2012 21:02
Myslím,že kolega Miňha má pravdu v tom,že je potřeba obeznámit se s teorii všeobecně a postupně si ověřovat teorii v praxi. Takové vytrhávání jednotlivých témat bez teoretické přípravy i když ve fundovaných odpovědích Ti moc neřeknou. Čili bych nikam nespěchal, až po zvládnutí teoretické přípravy v kursu,kde budeš mít zajisté kupu dnešních otázek zodpovězenou.S pozdravem J.T.

Autor: Jurek | 26.01.2012 21:12
Chlapi díky. Jen jsem se chtěl zeptat ted vecer jsem o tom cet a nemnel jsem nikoho po ruce kdo by mi odpovedel.Tak jsem to tu plácl, a odpovedi jse mi dostalo a to se cení díky a těší mne že mne nikdo hned tady nezbombardoval. Přece jenom každý něak začínal že.

Autor: Fesoj | 27.01.2012 00:57
O paličkářích není třeba diskutovat, odstřelem paličkéže nikdy nic nezkazíš. Ale je fakt, že protože srnci na rozdíl od jelenů nasazují /nikdy ne nahazují, na to pozor, Jurku/ paroží v době nouze, může se stát a stává se, že vzhledem ke klimatickým podmínkám v určité lokalitě nasazují všeobecně srnci někdy o poznání silnější, jindy poněkud slabší paroží v porovnání s minulým rokem. Ale to může zodpovědně posoudit jen ten, kdo tu lokalitu a "svou" zvěř opravdu dobře zná. Co se týče posuzování "lovnosti" či "chovnosti" srnců podle paroží, to lze POUZE A VÝHRADNĚ v závislosti na věku - 12 kg roček slabý, ale vysoký vidláček může být to nejnadějnější, co v revíru lze vidět a srnec o stejné hmotnosti se stejným parožím, ale pětiletý, měl být pokud možno uloven už dřív a v každém případě je průběrný.

Autor: Harald Altmann | 27.01.2012 02:11
Pánové On Jurek položil jasnou otázku.Myslím, že očekává jasnou odpověď. Kecy, které si tady může přečíst jsou o ničem. Odkud jsi Jurku? Pokud chceš vědět víc, ozvi se mi na Maila.

Autor: Pavel Černý | 27.01.2012 07:39
Haralde, používáš zbytečně silné výrazy, místo abys tedy Jurkovi vzorově odpověděl. Já se mu pokusím odpovědět na původní otázku (i když se k tomu přiblížil např. Fesoj). Nejprve upřesním, že I. věkovka u srnců nejsou jen ročci, ale srnci jedno a dvouletí. Obecně může být s ohledem na zimní dobu růstu paroží pro srnce dobrý nebo horší rok. Dobrý, když je mírná zima s dostatkem slunečního svitu (přísun vitaminu D), špatný, když je tomu naopak. V polních honitbách má vliv i střídání pěstovaných plodin - třeba kukuřice na zrno, nechaná až do mrazů, v lesních úsecích zase třeba úroda žaludů, mají kladný vliv na výživu v nejdůležitějším období ukládání tukových zásob - před zimou. Tyhle vlivy je třeba v následujícím roce brát v potaz. Chybu obecně neudělá ten, kdo bude vyřazovat z chovu v daném roce vždy ty nejslabší kusy. Jestliže mám v honitbě dostatek ročních vidláků (u nás v polích běžně), tak nemusím řešit, jestli je škoda ročka s 8 cm vysokými slabými špičkami. Jestliže byla tuhá zima, dost zvěře popadalo a srnci obecně nasadili slabší parůžky, tak budu lovit paličkáče a tomu osmicentimetrovému špičákovi dám ještě šanci ukázat, co v něm je. Ze dvou srnečků s obdobnými parůžky je samozřejmě vhodnější do chovu ten silnější ve zvěřině. Ale k tomu je potřebuješ vidět nejlépe pohromadě. Jako začátečníkovi Ti dám tři rady:
1) nelituj času, pozoruj a srovnávej
2) porovnávej svá pozorování a odhady se skutečností, když Tebou pozorované srnce uloví kolegové
3) až začneš lovit, lov na jistotu, a jestliže Ti některé kriterium (třeba zbarvení hlavy) bude napovídat, že je srnec mladší a s ohledem na paroží pak chovný, radši hledej jiného.

Autor: Jurek | 27.01.2012 10:07
Pánové já tady mezi vás nechci vrážetz klín a nechci aby jste se kvuli me otázce hádali. Odpovedi jse mi dostalo a to mi stačí.Pane Černý děkuji a taky pěkné vysvětlení. Moc dík chlapi a nehádejte se, hádaj se jen baby na tržisku. A vám pane Altmanne děkuji za nabídku pomoci na mé otázky , na váš osobní email, určitě této nabídky využiju.

Autor: Tomio | 27.01.2012 10:28
Moje zkušenost:Já ti to řeknu asi takto, nech si to pro sebe nevykládej to hlavně u zkoušek.
U srnčí zvěře je tolik otazníků jako u žádné jiné zvěře. V podstatě zjistíš, že co myslivecký hospodář, to jiný názor. Dříve se lovilo, jak se lovilo, šesteráci a pořád byli. Pak se zase lovili jen paličkáři a pořád jsou. Nakonec se lovilo podle hmotnosti, takže 12-14kg srnec šesterák nebyl problém, jako 18kg ve IIIvekovce s parožím nepravidelného šesteráka se sotva znatelnými výsadami to bylo kritizování.
Přečti pár knih, udělej si vlastní obhajitelný názor. A pokud nebudeš lovit slušného šesteráka ve 3-6letech nemůžeš nic na populaci v honitbě zkazit a vždy si takového srnce obhájíš. V v první věkovce paličkář,slabonký srnečci. Ve II a III nepravidelnost a síla paroží. Jediný otazník jsou 2.letí srnci.
Teď určitě od ostatních schytám.

Autor: Pavel Černý | 27.01.2012 10:47
Tomio neschytáš, máš právo na vlastní názor. Jen bych ze svých zkušeností byl opatrný na tu nepravidelnost. Moc hezky a nevyvratitelně to dokázal a popsal v článcích P. Scherer. Stačí týdenní odstup mezi shozenými předchozími parůžky, a nepravidelnost je tu. Mám stejnou zkušenost z volné přírody. Takže před nepravidelností radši: nízké, slabé, krátké výsady, velmi úzká rozloha...

Autor: Jurek | 27.01.2012 10:58
Pavel Černý:
Pane Černý. Mám takový dojem že vás znám nepocházite z Raškovic u F-M.

Autor: Ivo Ondráček | 27.01.2012 11:02
Teď už se asi definitivně odkláníme od Jurokva dotazu. Tomio neschytáš, naopak nemám k tomu co dodat:)
Myslím, že jsme sice udělali kruh, protože dvouletí srnci už se tady (nebo v některém vedlějším vlákně) řešili někdy z kraje podzimu. Ale taky jsem letos dva-tři takové v puškohledu vodil, promýšlel, posuzoval, odjišťoval... a nestřelil...:)
Rozeznat silného ročka od slabšího dvouletého...Silnější krk a dospělejší hlava, to platí jaksi dost obecně. Vůbec ani nezmiňuju zákeřně rozpoznatelné mladé "šedohlavy". Zkrátka zmáčknout na srnce s parožím 10cm vysokým a s malinkatou vidličkou na vrchu s tím, že je "zaručeně" dvouletý, to je sázka do loterie s šancí na úspěch asitak 50%...Co asitak - přesně 50%...:)

Autor: Pavel Černý | 27.01.2012 11:47
Jurku nepocházím, jsem kousek vedle - severně od Prahy :-).