Myslivecké fórum

Haralde, nevidím sebemenší důvod proč se čílíš. Když něco blbě napíšu, tak by to měl klidně vysvětlit jak se věcí mají, ale z toho, že uvedeš že na 60 kusů lovíš 45 kusů, to jsi napsal ty, a také jsi tam přepočitaval dávku krmení na uvedený počet kusu. Tak mi teď vysvětli, z čeho by měl usuzovat, že jste po MS přebrali přezvěřenou honitbu(jako většina honiteb obhospodařována MS) a teď teoreticky žijete z toho co vám tam MS zanechalo. Až ty stavy snižíte, tak určitě nebudete mít stále odlov 45 kusů, jedině, že jak píšeš by jste měli při hranicích atraktivní plodiny a co příjde od sousedu bude Vaše. A vůbec není nutné úkolovat jiné co mají dělat, ale je třeba si zamétst před svojim prahem.

Vrátil jsem se ze služebky ze zahraničí a konečně se můžu věnovat vysvětlení.
Do 31.3.2012 mělo honitbu pronajato MS. HS už dále neobnovilo smlouvu a provozuje myslivost ve vlastní režii.
Normované stavy srnčí jsou nižší než skutečnost na 992ha. Skutečnost-dle sčítání v roce 2012 byla hodně daleko od pravdy. Dohoda je, že do konce mysliveckého roku v roce 2016 snížíme stavy. Jako zdůvodnění je, že nejsme schopni zodpovědným průběrným odstřelem tento stav snížit na normovaný během jednoho roku. Už druhým rokem lovíme víc proto, abychom plnili to, co jsme si dohodli. Navíc poměr srnců a srn byl kolem 1:1,5 (po letošní sezóně je to zase o něco lepší). A jelikož KOP máme stanoven na poměr 1:1, tak proto mi vycházejí vyšší přírůstky (vlastně KOP). Detaily psát nebudu, do nich nikomu nic není.
Ani jeden z vás se nezeptal, jak je to možné, že tyto počty lovíme. Pouze útočíte, že tvrdím nesmysly. A ještě něco. Mícháte hrušky s jabkama. Předpokládaný kmenový stav = předpokládaný stav zvěře po odlovu v předchozím roce. Normovaný stav a předpokládaný stav proto nemusejí být stejné veličiny.
A když si uděláte pořádek ve vašich revírech a začnete se dívat pravdě do očí, tak zjistíte, že máte poměr pohlaví špatně, tím zcela jiný KOP(jsou myšleny skutečné přírůstky) a navíc vyšší stavy než normované. Potom se divíte, že ekoblbové vypouštějí rysy a snaží se ta „stáda“ zredukovat. Netvrdím, že vyšší stavy jsou všude, ale když napíšu, že je to v minimálně 50% honiteb, tak si myslím, že se ještě držím hodně při zdi!
Dále, nikde ve svém příspěvku 3.2. v 01:12 jsem netvrdil, že se jedná o kmenový stav! Je tam napsáno toto:“ To vše na stav cca 60 ks srnčí zvěře“. Jediný kdo umí číst je asi strejda zajíc. Později jsem sice psal o kmenovém stavu, ale trochu v jiné souvislosti. Tvrdil jsem, že při kmenovém stavu 60ks dokážu udělat plán na odlov 45ks. Proč ne? Vždyť dle zákona mám držet stavy mezi minim. a normov. Navíc, pokud je honitba pro zvěř zajímavá (pěstování polních plodin), tak tam v létě budeš mít v době lovu daleko víc zvěře. A tvojí povinností je udržet stavy! Franta Dušák už o tom psal i v Myslivosti. Co se loví (myslím normovanou zvěř) o tom rozhoduje vlastník honitby. OSSM dostává na vědomí. Nesmí se ale jít pod minimální stavy. Když vezmu příklad Rona 23/23/14. Ve většině honiteb bude skutečný stav při dodržení normovaného počtu ks spíše 20 srnců/26 srn/14srnčat. KOP1 (ať se to dobře počítá) a zvolím cílové stavy 10/10/7 tak určitě nebudu pod min. stavem. Takže lovím v tom roce za přírůstek 26ks + za snížení samců 10ks + za snížení srn 16ks (poměr 1:1) + za snížení srnčat 7ks = 59 ks k lovu. Tak o co jde? Snad jedině o to, že příští rok budeš mít nižší stav, ale naplánovat to lze i při dodržení zákona!!!! Další problém je, že to nebudete stíhat ulovit, ale lze to spočítat! Tak mi tady "znalci" nepište, že tvrdím nesmysly!
A vůbec, běžte radši zkontrolovat krmelce a plánování nechte jiným! :-))))

Nevím čím to je,ale srnčí není vidět.Jindy jsem viděl třeba 20-30ks pohromadě a dnes jen 5.Je pravda,že za minulý rok jsme měli 30 sražených,posečených(jen co se ví) a uhynulých kusů.

Co se týče kmenových stavů, normovaných či skutečných - vycházím-li z čísel, kolik kusů chodí ke krmelci a uvědomím-li si, že je dost kusů, které se za celou zimu u krmelce ani neukáží /zejména se jedné o to srnčí v zahradách apod./, pak je nejlíp pro statistiku skutečně použít ty "nasčítané" stavy s případnou menší úpravou. Ale abych si udělal představu, kolik kusů mám v revíru ve skutečnosti, je nejlíp vzpomenout si na trojici Boží, nasčítané kusy znásobit třemi a budu realitě podstatně blíž. Nejlíp to vidím na jaře, když srnčí opustí ostružinovou pastvu v lese a dá se do mladé travičky na pastvinách dřív, než se tam vyžena dobytek. To není problám z jediného posedu napočítat 15 či 2O kusů. Ale pokud sem na svých toulkách náhodou zabrousí rys, jako by se srnčí vypařilo. Vylézá jen sporadicky, bojí se, při každám zašustění odskakuje do krytu a pro mnoho myslivců to vypadá tak, že srnčí není.
Takže u Haralda nejde o žádné zázraky, ale jen a jenom o rozpor mezi papírem a skutečností.

Fesoji, nebudu a nechci tady žádného hospodáře poučovat o tom, jak se vypracovává plán lovu. Prostě při kmenovém stavu 60 ks srnčího a KOP 1,2 lze střílet 45ks za rok,záleží na upravených stavech. Musíš je tam ale mít. Další možnost je snižování km. stavů. Vše lze, stačí se jenom zamyslet. Pokud Tě zajimají detaily, napiš mi soukromě na mail a rád Ti to vysvětlím. To platí i pro Gordona. Není to myslivecká latina je to o tom "přemýšlet" - a to je, bohužel, u některých myslivců problém-huba (klávesnice) je rychlejší než mozek. Všechna čísla,která uvádím, jsou zaokrouhlená a orientační. Tak mě nikdo nechytejte za slovo, když sumy nebudou po přepočítání přesně sedět. Jak už jsem psal, ti kteří nerozumí mi klidně napište mail. Vyhrazuji si právo neodpovědět.

Lukáši můžeš poslat obrázek toho krmelečku pro zajíce, jestli je to něco co neznám? Zajíců máme hodně, takže mně to zajímá. Klidně do SZ... Díky

Tak nevím, někteří tu píšete že krmíte celý rok, aby si vždy zvěř vzala kolik potřebuje. Ale to samé máme u nás. Pokud jsou korýtka prázdná tak je doplníme a ročně to prostě vychází na docela kvantum krmení. Rone máš pravdu, stav srnčí zvěře jenom hádám, je těžké říct kolik jí tam tak bude. Ale jsme převážně lesní honitba. Okolo naopak ze tří stran převážně polní honitby, ve kterých se krmí až s prvním sněhem.. Co se týče muflonů tak dnes ráno jsem u krmelce viděl 30 kusů, které tam teď pravidelně jsou. Někdy tam jsou takovéto rudly 2-3. Problém je, že se to k nám stahuje většinou až okolo nového roku a redukovat se to nedaří. V létě nám je vyženou houbaři, takže se odstřílí minimum. Adjunkt

Nereálné je spíše číslo - 7 x 20 a máme 140 na 600 ha. K tomu mufloní a černá a již tu máme ZOO.

Co se týče toho množství krmení, tak mi to nepřijde úplně nereálný číslo. Při krmení 3x týdně se možná nezkrmí uplně všechno obilí, ale lepší je mít nějakou rezervu. Čistého ječmene se kupovalo k 70 metrákům, zbytek tvoří plevy z vnadišt, co jsme si navezli do krmelce. Jeden známý mi říkal že srnčí nedokáže pobrat naráz víc jak 0,4 kg obilí,(nevím jestli je to úplně pravdivá informace ale budu z ní vycházet) když vezmu, že to bude jednou denně u 7 krmelců, kam si myslím že chodí cca 20 kusů srnčího/ krmelec. Připomínám že se k nám hodně zvěře stahuje. Tak to je 56 kg obilí na den. Krmíme přes 7 měsíců v roce. Takže těch 100 metráku je reálný číslo. Nemluvě o muflonech a divočácích kteří také rádi krmelec navštíví. Adjunkt

Ještě k ovsu, loni jsme koupili taky pár pytlů ovsa a každý dostal. Když jsem na vnadiště dal vedle sebe pšenici, ječmen a oves, tak prvně zmizela pšenice, pak ječmen a oves tam ležel sakra dlouho, a ani divočákům moc nešmakoval, něco požrali, ale vyžráno do posledního zrna ani zdaleka nebylo. Ty chlupatý obiloviny zvěři u nás moc nelezou, i na ten ječmen si hůře zvykají, a taky jim chutná nejvíc to, co se v tom prostředí vyskytuje, a oves se u nás v revíru ani v blízkém okolí nepěstuje.

Tak již začínáme zabředávat do " myslivecké latiny", někde se daří lovit 45 kusů na 60 kusů kmenového stavu, možná i srnci chodí plní, jinde na 600 hektarů zkrmíme 20 tun čistého ječmene, nu co i zázraky se dějí.

Asi mají malé pytlíky Vlastiku, bó mě to počítání taky moc nevychází... :-))

V našem sdružení máme 7 krmelců(600 ha), krmíme hned jak se posečou první pole obilí, takže většinou půlka srpna. Končí se tak na přelomu března-dubna, záleží dost na počasí. Zpočátku se krmí jednou týdně, ale teď už chodíme 3x. Za jedno nakrmení padne cca půl pytle obilí na krmelec. Na zimu se k nám stahuje docela dost srnčí zvěře z okolí, kde se tolik nekrmí, nemluvě o muflonech. Někdy nám to vyberou i divočáci. Na krmelec máme cca 20-40 pytlů obilí. Kupujeme čistý ječmen. Ale krmíme i plevy. Pokud nám dovezou na vnadiště vlečku kvalitních plev, tak se to rozpytluje a doveze se to do krmelců. Nevidím problém krmit i pšeničnými plevy, úhyn jsem zatím nezaznamenal. Seno podáváme až se sněhem, ale zvěř o něj nejeví bůhví jaký zájem. Adjunkt

Honzo, co jsou podle Tebe "přijatelné ceny" za kukuřici, případně i jiné obilí ?

Máme dobrou zkušenost s kukuřičnými plevami. Dančí i srnčí to bere skvěle. Nedaleko funguje kukuřičný mlýn a tento různý material se tam prodává za přijatelné ceny v klasických velkých papírových pytlích. Člověk si může vybrat buď plevy nebo "půlzrna", drť atd. Supr material pro černou. Předkládáme to naprosto jednoduše - ten pytel za ouvazek přivážeme k noze krmelce, ke stromu atd. jeden spodní roh pytle nařízneš nožem a slouží to téměř stejně jako samokrmítko. A pozor, nezmokne to, nevadí tomu vlhkost, ten pytel to udrží. Při další návštěvě se starý zlikviduje a vymění.....Máme to odzkoušené , funguje to.
Jinak přikrmujeme klasicky - oves,granule,cukrovka. Navíc u nás léta fungují tři party, které se točí a každou sobotu (jedna skupina) se zakrmí celá honitba. Krmivo je v centrálním skladu.

Haralde, my jsme nekrmili celoročně, jen září - březen (půlka dubna), ale jinak mám obdobné zkušenosti. Kvalita zvěře šla výrazně nahoru (6 medailí), téměř zmizely úhyny na řepkách (pro Františka: ta úživnost v zimě u nás je obdobná jako u Haralda - oranice, řepka, močály s rákosem, cepákem vysekané meze...). Kdo chce za těchto podmínek chovat kvalitní srnčí zvěř, musí se postarat. Kromě jádra ještě dužnaté krmivo (řepa, padaná jablka), za sněhu a mrazu kvalitní seno "z hrábí"... a s těmi plevami mám také trochu odlišné zkušenosti. Srnčí je z bažantích zásypů dokázalo několikrát za zimu vybrat až "na hlínu". A to i přes to, že do tří set metrů byla 2 samokrmítka s ovsem. Proto jsme měli vždy ve skladu také zásobu suchých plev na doplnění.
Mimo téma vyslovuji plnou podporu bojujícímu Petru Havlínovi. Několik dřívějších pravidelných přispěvatelů mi osobně i mailem sdělilo, že skončili kvůli zaplevelení fóra Prrdem... a mně ty plky také vadí.

Haralde, s tím celoročním přikrmováním máš rozhodně pravdu, aspoň v tom smyslu, že je to znát na zvýšení průměrné hmotnosti srnčí zvěře, o tom již před lety psal v Myslivosti Sedlář - nepůsobíš taky v těch končinách ? Ovšem nemohu si pomoci, ať počítám jak chci, nevychází mi to. Je totiž naprostý nesmysl tvrdit, že mám v revíru kmenový stav 60 ks zvěře, když lovím v průměru 45 ks ročně, to musí snad uznat každý. Čili nějakých 0,18 kg krmiva na kus a den je blbost, skutečný stav srnčí zvěře je rozhodně podstatně vyšší a ty dávky na kus a den podstatně menší - ale z toho tím spíše vyplývá, že to přikrmování má ve většině honiteb nedoceněný význam a dále to potvrzuje slova MVDr. Vodňanského, že srnčí je zvěř absolutně nesčítatelná a čísla, která uvádíme pro statistiku, jsou vyložená "hausnumera". A zaplať Pámbu za to, kdyby ty stavy srnčí zvěře byly skutečně všude takové, jak je uváděno do statistiky, tak spočítám-li lov, pytlačení a úhyn, měli bychom do pěti let v revírech vesměs hovno.
A co se týče těch vynaložených nákladů - věřím tomu, že se to nakonec vrátí, ale neumím si představit, že např. v našem spolku, kde tvoří podstatnou část důchodci, hospodaření je pasivní a už tak doplácíme z vlastní kapsy, by někdo dokázal prosadit, aby každý z nás vytáhl z kapsy cca 2000,- Kč, abychom mohli přikrmovat aspoň zhruba podobným způsobem, jak je zvykem u Haralda. Což o to, líbilo by se mi to, jenže o peníze jde až v první řadě a nač zavádět nějaké drahé novoty, když postaru to jde taky. Nemluvě o tom, že přijde-li ke krmelci tlupa vysoké /a nevíme dne ani hodiny, čí krmelec si zrovna zvolí/, vyčistí všechno do posledního stébla a zrnka velmi rychle. Jediné řešení by bylo počítat s tím předem a samokrmítka s jádrem obehnat plotem z kůlů s mezerami, kterými projde jen srnčí, ale vysoká už ne.

Překopíroval jsem zde několik mých příspěvků ze serveru myslivost-lovectví. Nechce se mi to znovu psát.

Není pravda, že když má srnčí přístup k jádru ad libitum, tak že se "přežere". To platí jenom v případě, že se krmí nárazově. Přikrmujeme celoročně již dva roky a máme s tím dobré zkušenosti. Postupně se u samokrmítek vystřídají všechny kusy a je to na nich znát. Snížil se nám úhyn v zimních měsících a na řepce. Přikrmujeme z důvodu malé úživnosti (polní honitba převážně pastviny).

No a o tom to je. Když srnčí nepotřebuje, tak nebere. Jak jsem psal. V létě bere málo, v zimě víc. To je důsledek, když mají krmení ad libidum. Sami vědí, kdy to potřebují!

Ještě mě napadá-nenapsal jsem čím krmíme. Jedná se o nečištěný oves (nedrcrený) s příměsí minerálních látek v podobě granulí-VVS myslivecká směs-celoročně a přes zimu (od října do konce ledna v poměru 8%) směsí VVS "pro parohatou zvěř". A věřte nebo nevěřte, osmerák srnec u nás není raritou.

A od února předkládáme "mysliveckou směs" v poměru 2 díly směsi a 8 dílů nečištěného ovsa (to proto Begalo, že srnci už základ na parožení mají). Myslivecká směs už je víceméně doplnění chybějících minerálů srnám pro růst plodu a následně v době laktace. Samozřejmě i předkládáme léčivo dle dispozic SVS. Letos to bude 14. a 15. února. Černá se ke krmivu (léčivu) nedostane, neboť máme samokrmítka udělaná tak, že spodní přístupná hrana je ve výšce 60cm nad zemí a to je pro černou problém. Pro ty z Vás, kteří mají zájem se dovědět víc, jsem k dispozici na e-mailu.

Zhruba se jedná o spotřebu v letních měsících (květen až srpen včetně) o 500kg ovsa a 100 kg směsi (granulí) a v dalších měsících v roce cca 3000 kg ovsa a 250 kg směsi (granulí). To vše na stav cca 60 ks srnčí zvěře. V průměru se jedná o cca 0,18 kg na kus/den. Za oves je to cena cca 14 tisíc a za granule cca 15 tis./rok=celkem do 30 tis.Kč ročně. Srnčí lovíme za rok kolem 45ks s průměrnou výkupní cenou 1000,-Kč, takže zisk je 15 tis. Kč. Je ale nutno podotknout, že "nesnažíme se sežrat již dnes to, co máme sežrat až zítra"!

Josefe zrovna toho kok... Begalu jsem měl namysli. "Zlatý" prroud. Peťo H. nevím co je tady dlouho, ale několik kvartálů to už možná bude! :-)

Tak mi to opět nedalo, ale musím podpořit názor Františka. Já nevím kdy , kde a kdo zavedl do myslivosti pojem krmení, mám za to, že vždy se používalo přikrmování. Každy má sic na to jiný názor, ale nechci prudit nějakého Schérera, ale když budu chovat srnčí jako kozu na zahrádce, tak ji jistě budu krmit, když budu chovat srnčí ve volné honitbě, tak se v prvé řadě postarám, aby ji tam bylo přiměřeně množství a v době nouze ji budu přikrmovat. Samokrmítka jsme měli, krmili jsme specialními granulemi, ale to bylo v době, kdy předseda místního ZD - myslivec byl sponzor. Teď přikrmujeme ovsem a zvěř také žije a že by byl nějaký podstatný rozdíl v parožení se nedá říct. Přimichávání plev, to je tak vhodné pro bažanty, aby se při krmení více zabavili, srnčí nemá problém si zrno z plev vybrat také a navíc kde ty plevy brát ? V poslední době se srnčí dostatečně přiživí na "hromadách" pro divočáky, otázka jaké to ma zdravotní důsledky. A předkládání ovsa obden neb dvakrát v týdnu by se vůbec nebál, protože coby přežvykavec si přijatou potravu dost dlouho podrží v trávicím traktu. Na závěr zkušenost z loňska, nakoupili jsem oves, pravda byl levnější ale z poloviny hluchý, takže zvěř vybrala co mělo jádro a zbytek byl pod korýtkem a to tam chodí i vysoká .

Mně vůbec nevadí jiný a odlišný názor - naopak!Ale ten tvůj věčný spam je k po..... Máš prostě dojem, že na fóru o myslivosti(kterou neprovozuješ) jsou tvoje ,,kvalifikované názory" nutný v každém vláknu.Mně vůbec nevadí jakýkoliv názor!!!! když je trochu k věci.

Teď mi to dokonce připadá, jako by náš Péťa Prroud nastoupil do učení k největšímu světovému odborníkovi na vše, co se nejen myslivosti, ale i přírody celkem týče. Mám samozřejmě na mysli Jozefa Begalu. Ti dva dohromady, to by nemělo chybu !

Kdo to má ale vydržet?Je vidět že sem nechodíš dlouho:-)Ale nenech se odradit:-)

Zalez všeználku.To je fakt úchylný, jak máš potřebu se ke všemu vyjádřit.Nedávno jsem zrovna na jiném fóru viděl několik starých a dobrých přispěvatelů, kteří sem díky tvému nezřízenému grafomanství už bohužel nechodí:-(

No a to sem právě Pepo myslel,pokud nasypeš plné korýtko,za večer je pryč a za tři dny nasypeš znovu,tak to není nepřetržité krmení.Jde mi o to,že koncem roku se přece mění bachorová motorika a hlavně srnčí zvěř těžko tráví energeticky bohatý oves,ječmen atd.
Jak někdo napíše ubírat dávky jadrného krmiva,tak to je přece blbost,když to stejně vyžerou silnější kusy a na slabší nezbude.
Pavle máš určitě pravdu,bohužel u nás ve sdružení by samokrmítka neprošly,je mi z toho na nic,ale u nás se hledí spíš než na to,jak zkvalitnit zvěř,jen aby jsme nešáhli do vlastní kapsy.
Srnčí nám ubývá a kvalita je bůh ví kde...
Pavla Scherera sem četl,mám to doma.

Jirko, doporučuji přečíst si články o přikrmování srnčí zvěře od Pavla Scherera v Myslivosti. Moje praktické zkušenosti jsou s jeho závěry zcela totožné. Není lepší způsob přikrmování, než nepřetržité do zásobníkových krmítek ovsem nebo ječmenem (směsí obou) od začátku září cca do konce března (podle počasí). Srnčí si samo v období prosinec - leden (nejsou-li velké mrazy a sníh) ubere dávky, a v době maximálního růstu paroží a růstu plodů u srn zase přidá. Není to nejlevnější postup, ale zato je nejsprávnější. Samozřejmě speciální granule budou asi ještě lepší, ale s těmi zkušenosti nemám. Přikrmování pouze pro vytvoření tukových zásob a poté hladovění v době, kdy roste paroží, pokládám za překonané.

Se divím fesoji,že ještě dáváte srnčímu čistý oves.

No u nás je důchodce osvobozen, ale neznamená to, že je mu to zakázáno. Jestli si přeje může mít své krmelce až do smrti, ale musí řádně krmit. Mladých máme dost aspoň 10 lidí ve věku 20-40 let takže 2/3 sdružení jsou do 60 let.

U nás dáváme zvěři oves, ten sypeme takovým práškem, je to minerální výživa, název ale nevím. Oves se sype 2-3x týdně seno se dává až po napadnutí sněhu, dřív ho zvěř stejně nechce. Oves se nasype koncem října a kontroluje se, jak ho zvěř začne brát už se sype 2-3x. Přístup k soli je samozřejmostí. Po novém roce se jádro začne omezovat a více se zvěři dává seno. S řepou, mrkví nebo suchým chlebem nemám zkušenosti. Krmí si každý člen sám, kromě důchodců, ti jsou od krmení osvobozeni. Na každého člena v produktivním věku vychází 2-3 krmelce. Nějaké větší problémy s tím nejsou. Máme zvěř černou, srnčí a mufloní.
Dále přikrmujeme i zajíce ve specielních malých jesličkách kde dostávájí seno a zaječí granule.

Tak já tedy začínám koncem srpna -začátkem září bažantům (a drobnému zpěvnému ptactvu :-) do zásypu zakláskovat popřípadě pár pytlů plev a srnčímu tak koncem října .Nejčastěji oves,seno až přijde první sníh a mrazy, jinak hodně vlhne ,ovšem letos jsem ho založil už ted.Co se týče sena tak u nás ho srnčí bere minimálně, větší požer jedině pokud je opravdu moc sněhu jinak nemá zájem.U nás každý krmí sám za sebe do svých krmných zařízení ,já do 2 srnčích krmelců a 1 zásypu obvykle 1 týdně při sněhové pokrývce nebo blízkosti řepky 2-3krát max.

Ten pšeničný pozadek mi /aspoň dle literatury/ nepřipadá jako nejvhodnější krmivo. My ji nezkrmujeme vůbec. Právě pšenice totiž může způsobit u srnčí zvěře ty nejzávažnější trávicí poruchy. Může - ale nemusí, pokud se začne předkládat v malých dávkách, aby si na ni zvěř stačila zvyknout, krmí se pravidelně co nejčastěji /ideální by bylo denně, ale kdo si to zejména z časových důvodů a vzdálenosti do honitby může dovolit/ a ne v kvantech s dlouhými intervaly. Také jsem se setkal s názorem, že okopaniny - mrkev, řepa, brambory, topinambury - nesmí zmrznout. Není to pravda, zmrzlá řepa nebo mrkev vůbec zvěři nevadí, ale jakmile přijde třeba jen krátkodobá obleva, chce to rychle uklidit všechny zbytky, ze zmrzlé a znovu rozmrzlé dužnaté stravy jsou i smrtelně nebezpečné průjmy. A taky jsem se kdysi setkal s tím, že jeden myslivec ve snaze zvěři přilepšit vysypal u krmelce hromadu tvrdého chleba. Což o to, já ho dávám srnčímu taky, miluje ho a dává mu přednost i před ovsem a kukuřicí - jenže jemu ta hromada promokla a výsledkem byl úhyn 7 kusů v nejbližším okolí krmelce a kdoví, kolik se toho ještě nenašlo.A už dost kecání, dopiju kafe, vezmu čubinku a oves a hurá ke krmelci. Byl jsem tam sice včera, ale procházka nám neuškodí.

Já krmím od začátku října jednou týdně oves+ječmen+pšeničný pozadek(máme pouze srnčí).Od nového roku snižuju dávky těchto obilnin(změna trávení u srnčí)a přidávám kukuřici.Seno a letninu z topinamburu dávám až se sněhem.K tomu sypu na zem jablka,krmnou řepu a cukrovku.Zvěř mi bere pravidelně.

Pomalu ale jistě nastává čas nouze... Páni kolegové, čím krmíte, v jakých intervalech a jak zvěř bere ? Já zatím přikrmuji pouze ovsem, ale ani o ten ještě srnčí nejeví žádný velký zájem, vydrží mi v korýtku třeba 3 dny, zatímco v opravdové nouzi bych mohl zakládat 3x denně. Se senem a jeřabinami zatím vyčkávám.