Dnes je 27.09. 2021. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Maskování posedu



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Ivo Ondráček | 03.12.2011 11:24
Vítr je zákeřná věc. Občas jsem si říkal, že nemá cenu sedět na škodnou, když mi vítr fouká rovnou přes ujeď. A ono ne - na žebříku sedím výš než 2m nad zemí a když mám újeď na 20m, kousek trvá, než vítr "spadne" až k zemi, kde vás může něco navětřit. Takže vítr nevítr, mezi žebříkem a újedí je jakési oko, které nezapachujete až k zemi. A tam máte šanci. Musel bych se podívat do zápisků, ale takhle z hlavy registruju minimálně tři kuny, co došly rovnou skrz můj vítr a nejevili žádné známky zneklidnění. Tedy před ranou, pak už vůbec...:)

V zimě na sníh chodím často i v noci na stoličku. Sednu někde proti tmavému pozadí za smrček nebo mezi dva kmeny, abych nebyl zcela na raně. Škodná mi často prošla (a šmějdila) na 20 ale klidně i 6-8 metrů, důležité je se furt nevrtět a nijak nereragovat s prvním spatřením zvěře! (plus samozřejmě dobrý vítr, bez něj na zemi nic nepomůže). Problém už jen je, že najít pohybující se lišku v optice na 8 metrů není jen tak, kór když se vám schovává mezi vývratě a hroudy zasněžených smrčků...:)

Jinak ač to osobně nepoužívám, nemám nic proti bílému oblečení na zimu. Sice na sněhu v zeleným jak h...o na lopatě, bez úlovku, ale zato podle tradic? :) Já myslel, že všechny vábničky, posedy, optiky na flintu atd. nám mají co nejvíce zefektivnit a usnadnit lov. Ale barvou oblečení to naopak zase zboříme??? :) Jedna věc je společný lov, druhá třeba čekaná/šoulačka na škodnou/černou, kdy chci mít co největší šanci na úspěch. Zde vám může někdo něco vyčítat tak akorát zpětně na památeční fotografii s ulovenou zvěří...

Autor: Michal | 03.12.2011 09:19
Mám jednu kazatelnu postavenou tak, že mi vždy fouká do obličeje, ale o nějakých 150 m dál fouká naopak, protože se vítr točí po stěně lesa a jde kolem něj i do kopce. Průměr pole které les obklopuje je asi 300m, tak sem si myslel že to bude v pohodě, ale není. Jiný posed, který sem postavil o 80 m dál už je celkem v pohodě. Ale to celkem taky kolikrát nestačí. Možná právě proto mám ty problémi, které jsem už psal. Skusím sednout na hranu lesa a počkám až půjdou na hromadu. Snad to víjde.

Autor: Fesoj | 03.12.2011 06:31
Když před pár lety u nás bylo tolik lišek, že mi celkem běžně chodily až na dvůr, postavili jsme s kamarádem vysoký posed na hraně bukového lesa hned u cesty, která sloužila jako liščí spád, kousek za naší chalupou. Krásný výhled na pastvinu před sebou a počítal jsem s tím, že když v zimě na dostřel od posedu založím újeď, že jim tam vychytám blechy... Jenže houbeles. Pár lišek jsem tam sice dostal, i jedno prasátko - ale vše v létě, nejpozději v září. V zimě tam padl jediný lišák, hnusně prašivý, jinak ta újeď sloužila spíš jako krmeliště. Po opadu listí se totiž stane, že vítr, který už nemá žádný odpor, mi pravidelně fouká do týla a ač zvěř vidívám - na dálku - na dostřel nepřijde nic a to mi v létě srnčí i jezevec chodívají až pod posedem. Přitom podle stop a trusu zjišťuji, že v mé nepřítomnosti tam zvěř chodí pravidelně. V tomto konkrétním případě tedy žádný zákon schválnosti, jen ten větříček odmítá spolupracovat. A to i tehdy, když se mi subjektivně zdá, že je úplné bezvětří.

Autor: Milan Soukup | 03.12.2011 02:46
Příčinu bych taky hledal někde jinde, spíš vítr nebo zavětřený veksl, kterým to prasátka obchází apod. Já žádný vysoký žebříky nedělám a nevadí to, pokud vítr nezlobí. I vnadiště mám celkem blízko. Černá vidí podle mě fakt mizerně, za to čich je něco jiného. A nějaké maskovací sítě v revíru mi připadají tak nějak neadekvátní :-), vypadá to jak na vojenským cvičáku. MS

Autor: Radek Chadim | 02.12.2011 18:39
Já posedy nijak vzlášť nemaskuju, když jsou v koruně stromu, tak tam skrz korunu člověk většinou viděn být nemůže - musí se však vrtět pomale, potichu a když už chce lovit, tak být dopředu připraven.
Nejdůležitější je dobrý vítr a pomalé pohyby. Když to vezmu podle zvěře, která se u nás vyskytuje, tak učenlivá zvěř je srnčí - ta nemá tak dobrý čich, má poměrně slušný zrak, ale když je často z jednoho místa rušena, tak se naučí tam zpozornět a pak je těžké nebýt zpozorován i na vysokém posedu nebo na kazatelně. Černá zase stoprocentně spoléhá na čich, u starších kusů s jakýmkoliv větrem vím, že blíž než na 50 metrů ji dostanu jen těžko, blíže přijdou spíše jen selata. Naopak 100 procentně se zradí jen čerstvým pachem těla, ostatní zavětření byť jen 10-15 minut staré jí nevadí, alespoň u nás u většiny kusů tomu tak je. Dančí je kapitola sama pro sebe, ta má zase výborný zrak, v noci mě mnohdy uvidí i na kazatelně s tmavým lesním pozadím a to i na poměrně velkou vzdálenost, na jakýkoliv pohyb velice citlivá zvěř. Na druhou stranu je to zvěř hodně zvědavá. Čich má taky dobrý, ale řekl bych, že více spoléhá na zrak.

Autor: Michal | 02.12.2011 16:06
Šoulám moc rád. Je to zase úplně o něčem jiném než sedět, ale moje koleno mi to moc neumožňuje, protože i pomalé šoulání po silnici - a hlavně tiché - si vybere svojí daň v podobě bolesti koleního kloubu. Jinak na kazatelnu chodím s druhé strany než chodí zvěř, takže o nějakém zavětření ochozů nemůže být řeč. Prostě musím hlídat vítr a vzít s sebou trochu toho mysliveckého štěstí. V loni jsem třeba našoulal celé stádo muflonů a nakonec odlovil průběrného dvouletého asi na 20m v lese na sněhu. Ohromný lovecký zážitek. Hlavně to nebylo na rychlo, ale asi hodinu jsem je všechny pozoroval a pak střílel na 100% obeznaný průběrný kus. Tímto zážitkem určitě předčí toho pětiletého berana, kterého jsem ulovil před 6 lety s posedu, ale i to nebylo tak jednoduché a oba zážitky mám navždy (doufám :-)) zaryté v paměti. Zrovna v pondělí jsem zase viděl berany,ale nejsilnější měl 3 roky - jo pronájem sousedních lesů dělá svoje - bohužel.

Autor: Ondřej Smetana | 02.12.2011 13:20
Nesedět a zkus chodit, jednou jsem přišel na to, že potvora bachyně se dohmátla kudy chodím na kazatelnu a 2 týdny mě vodily za nos. Pak jsem se na kazatelnu vykašlal. obešel to z druhé strany a sedl si kousek od hromady na mez. Panečku to byl výraz té bachyně když mě uviděla. Přímo se hodilo říct šach mat a hned jeden její synáček ležel.

A letos, nevím kolik je u vás dubů a buků, ale u nás letos sedí jen blázen, který si myslí, že z těch x tisíc dubů si veberou zrovna ten vedle jeho kazatelny. Já seděl naposled u řepky. Teďka-oni za mnou nepřijdou musím já za nimy. A navíc poryto máme i tam, kde bych je nečekal ani náhodou.
Nemaskuju se a neberu si maskáče ani bílej maskovací převlek co nám doma nechal Wehrmacht (a jak se paneču hodil na lišky). Ale podle mě to není myslivost (sítě, maskáče a snažit se posed nebo kazatelnu skrýt křoví).
Ne ne pěkně kravatu když jdu na srnce a u prasat přemýšlet, je to o tom, kdo s kým vydrbe. Jestli jejich strategie je lepší než vaše.

Autor: Jaroslav Miňha | 02.12.2011 12:08
:-)
Šlo o to, že se jedna holčička vydala do lesa na houby a přitom si zpívala ja idu za gribámi (jdu na houby) no a všechny houby se poschovávaly. Pak si začala zpívat ja idu za malínoj ( jdu na maliny) a houby beze strachu vylezly a ona měla plný košík.
Z toho plyne poučení, že když budeš chtít čuníka, zpívej si: čuníka nechci, už mám plný mrazák a uvidíš ten výřad :-)))

Na rybách mám takovou teorii, která fakt vychází. Nesmím jít k vodě hladový, pak kolem sebe šířím hladové vlny, ryby to poznají, bojí se, aby nebyly sežrány a neberou. Najedený jsem podstatně úspěšnější. To bylo jen tak pro odlehčení :-)) Ale stejně jsou věci mezi nebem a zemí...

Být Tebou, zaměřím se na ten vítr a na přístupové cesty k posedu, jestli nejdou přes veksly. To také někdy vadí. Ale nezoufej. Svého prvního čuníka jsem ulovil na hromadě, také jsem měl pokaždé sežráno, chodil jsem na něj dva měsíčky, podařilo se až když jsem si řekl, že nepovolím celou noc. Ležel v půl desáté a já slezl až skoro o půlnoci, jak jsem se ho bál a ještě jsem do něj z co největší vzdálenosti šťouchal laufem, jestli náhodou neožije
:-))

Autor: Fesoj | 02.12.2011 11:24
My Češi si přejeme "Lovu zdar" a pak to blbě dopadne. Ruský lovecký pozdrav zní "Ni puchu, ni pera" což v překladu znamená "Ani chlup, ani brk". Pozdrav herců také zní "Zlom vaz". Za nějaké přání úspěchu by každého pěkně hnali ! A u nás staří pověrčiví myslivci když šli do lesa a potkali starou bábu, která jim popřála hodně štěstí nebo nedejbóže dokonce Lovu zdar, tak by se nejraději otočili a šli domů. Někdy prý pomohlo 3x si odplivnout přes levé rameno. Naproti tomu dobrý recept je před lovem si sáhnout na "bubáka", jak už tady doporučoval Mirek Kráčmar - ale pozor, mělo by jít o pytlačení, "bubák domácí" zdakeka nemá takovou účinnost.

Autor: František Dušák | 02.12.2011 10:46
Ja idu za gribámi vo vrémňa kanikul. Segodňa němogů katátsja na kaňkách potomú što zděs těplo. Ja málčik pojdů za ochótou.
Jardo Zdar F.D.

P.S.
Ten článek jsem opravdu četl. A to, že nelovím, když to nejvíc potřebuji je také pravda. :-))))))))

Autor: Michal | 02.12.2011 10:40
Tak ruštinu jsem opravdu neměl - prosím o překlad.

Autor: Jaroslav Miňha | 02.12.2011 10:34
Zkus fintu " ja idu za gribámi" :-)) Nevím, kolik je Ti, my to kdysi měli v hodinách ruštiny...

Autor: František Dušák | 02.12.2011 10:11
Michale, jednou jsem četl nějaké odborné pojednání o lovu (pokusím se dohledat a vložit). Tam psali, že člověk, který jde vyloženě lovit, tak zvěři "smrdí" úplně jinak a více, než člověk, který jde jen s flintou a případně něco uloví. Asi na tom něco bude, protože když musím nutně něco ulovit (poslední leč, bál,a pod.), tak nevidím ani "chlup" a když jdu ven pro radost, tak i lovím. Zdraví F.D.

Autor: Michal | 02.12.2011 10:03
Děkuji všem za rady. Myslím, že v tom bude asi ten vítr, nebo opravdu smůla. Hold když se dlouho nic nedaří, tak člověk přemýšlí nad vším možným proč to tak je. A ještě jedna zajímavost. Když jdu do lesa třeba 10x s tím že budu dlouho sedět a opravdu chci ulovit tak nic. Když jdu do lesa s tím, že si jdu opravdu jen odpočinout od stresu a nemusím nic ulovit a stačí mi když aspoň něco příjde abych se měl na co koukat, tak se většinou zadaří. Řekl bych, že to funguje tak na 80%.

Autor: Jaroslav Miňha | 02.12.2011 08:43
Michale, maskování kvůli černé je opravdu zbytečné. Ujistil jsem se, že skutečně nevidí nic moc a to ani za světla. Podstatné je nehýbat se a ke změně polohy a k zamíření využít okamžik, kdy se zrovna otočí nebo kouká jinam,(to ostatně platí i u ostatní zvěře). Při dobrém větru a když není ve střehu, přijde na bodák i na volném prostranství, pokud tedy člověk vyloženě nekontrastuje s okolím, nebo nějak nepřirozeně nevyčnívá. Příčina Tvého problému bude někde jinde. Sázel bych na vítr, anebo jak psal Josef, na zákon schválnosti. Jestli je tam máš pravidelně, vyspi se na ně a zkus třeba o víkendu sednout na celou noc.

Autor: Jan Slavětínský | 02.12.2011 08:10
Záleží kde ten žebřík je. Mám vyzkoušeno, že na jednom a tom samým žebříku ,kde jsem několikrát seděl v létě na srnce , mi zvěř chodila pod nohama a v pohodě. Teď z podzima, když opadá listí a zvěř se úplně jinak hlídá, mě na tom žebříku několikrát zjistila. Je až sranda, jak ta zvěř zvědavě reaguje a jak se někdy chová..Dančí vidí zvlášť dobře a dokonce i v noci reaguje na tvůj pohyb v kazatelně, i když si myslíš, že nemůže vidět nic.Tak že zeleň a pozadí hraje svou roli.
Nefandím žádným sítím ani nátěrům, prostě žádné opičárně, pouze smrkovému chvojí.Na otevřený žebřík to stačí a pomůže to.

Autor: Fesoj | 01.12.2011 23:16
Michale, to se mi nějak nezdá... Černá má proti ostatní spárkaté včetně srnčího o dost slabší zrak, zato o to lepší čich. Zrakem ani za jasné měsíční noci na strništi člověka nerozezná ani na 30 kroků - vidí ho, to ano, ale není schopna poznat o co jde, zejména když se nehýbe, v extrémních případech se ho výhružným funěním snaží k pohybu přinutit a když se přesto nepohne, obchází ho a jde si pro vítr. Spíš se přikláním k názoru, že Tě či Tvou stopu navětřila i za zdánlivého bezvětří nebo jde o nevysvětlitelný, ale všem dobře známý zákon schválnosti... Několik nocí prosedíš u vnadiště zbytečně, pak jednou vynecháš a je vyžráno do mrtě. Mně se to stalo už mockrát. Vítr za to nemohl a slabý prasečí zrak už teprv ne.

Autor: Michal | 01.12.2011 18:06
Samozřejmě s váma souhlasím. A co když máte kazatelnu /okýnka/ ve stejný výšce jako je hromada? Není obličej i ve stínu vidět? Srnčímu to určitě nevadí, ale je mi divné, že každou noc mám černou na hromadě, ale nikdy se jich nedočkám a je jedno jestli jdu sedět večer, v noci, nebo ráno. Podotýkám, že zvěř chodí s protilehlého lesa na hromadu na pole. Vítr také hlídám - když je špatný, tak nepříjde ani srnčí.

Autor: Ondřej Smetana | 01.12.2011 17:48
Na posedy chodím opravdu co jsem se naučil chodit a nikdy jsem neřešil nějaké maskování. Pokud na tom posedu děláte randál a chováte se jak doma u televize, tak ani maskování nepomůže.
Maskování považuji za zbytečnou práci v honitbě!!
No a v noci samozřejmě platí fyzikální zákony, že ze tmy do světla je vidět, opačně ne. Takže žebřík celý ve tmě, kazatelna může být osvětlená, ale ve vnitř musí být tma.

Autor: Fesoj | 01.12.2011 17:24
Přesně tak. Silueta člověka se nesmí rýsovat proti obloze a ta síť je asi nejlepší řešení. I u kazatelen dbám na to, aby mě zvěř nezahlédla protilehlými okénky. Někteří lovci v přehnané snaze o maskování ani neodstraní dostatečný počet větví a pak jsou sice perfektně skryti, ale vystřelit se nedá. Já překážející haluze, nejde-li to jinak, zkracuji brokovnicí.

Autor: Karel Hrádel | 01.12.2011 17:19
pokud je posed umístěn ve volném prostoru a musí se sedět proti sluníčku tak se nám osvědčilo po obvodě pod střechou natáhnout rybářskou saturnu do které jsme předtím navlékli čistě zelenou maskovací síť-ta funguje na principu záclony, je přes ní vidět,snadno se při střelbě odhrne a s večerem se stáhne do rohů

Autor: Milan Soukup | 01.12.2011 16:32
Ne. Ale žebříky zásadně opírám do hrany lesa nebo porostu tak, aby podle měsíce jsem seděl ve stínu a naopak měl dobrý výhled (samozřejmě taky podle převládajícího větru). Maskování jinak považuji za zbytečné. Nejde o maskování, ale o celkový dojem, proti obloze je vidět každý pohyb, proti tmavé stěně není vidět nic. MS

Autor: Michal | 01.12.2011 15:37
Dobrý den,
rád bych se zeptal zda řešíte maskování posedů třeba větvema, natíráte tmavou barvou atd. a hlavně jestli jste poznali nějaký rozdíl mezi klasicky viditelným posedem, nebo pěkně schovaným ve větvích stromu. Děkuji za příspěvky.