Dnes je 17.1. 2021. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Drobná zvěř



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Matěj Fous | 05.01.2012 20:17
Je po lovecké sezoně této zvěře,je vhodný čas na polemiku jak jste byli kde spokojeni,co se kde povedlo a co nikoliv.A také názory na zlepšení,pokud to už náhodou nemáte někde tak dobré,že už to více zlepšit nejde, v každém případě jak jste jakéhokoliv zlepšení dosáhli! Začnu u nás - tedy východ stř.kraje. Zajíc i bažant většinou slabota, lov převážně silně omezen,někde i úplně zrušen,a to i v tradičních honitbách na drobnou. Tam kde zemědělci opakovaně používají totální herbicidy (např.Roundup) a také tráví hraboše granulemi zmizel zajíc téměř na nulu,z tzv.biopásů se podle předpoladů staly velkovýrobny myší kam se stahují predátoři a je to horší než bylo. Dejte někdo z vás, kde se vám alespoň něco daří návod jak na to. Predátoři jsou jasné, ale ten zákon - i kuna je od jara hájená!

Autor: Ondřej Smetana | 05.01.2012 20:26
Umřel mi Pepa jediný zajíc kterého jsem na úseku měl a zbudoval mu krmeleček a krmil ho speciálními granulemi pro zajíce. Čest jeho památce, bude mi chybět.

Autor: rici czech | 05.01.2012 21:17
Matěji jak kde je kuna hájená ,tam kde se vyřídí vyjímka ministerstva není problém:-) Jinak pokud zemědělci nezmění dnešní moderní postupy velkoplošného hospodaření včetně chemie a jednodruhových lánů plodin ,systému sklizně a prevence při sečení travních porostů tak tam obvykle nijak pomoci bohužel nejde.Je to smutné ale je to tak.Ve výhodě jsou členité revíry s remízky ůvozy ,travním porostem i stařinami,tam se pomocí políček,popř.oživení krve zajíců ještě pomoct dá ale jak jsem napsal výše v honitbách kde se na 400ha pěstuje řepka a na 400ha kukuřice tam je to konečná.Pokud to pozoruji u nás tak letošní rok byl mizernější než ten lonský a předlonský,čím to ,je záhadou.Pravdou je že koncem srpna a začátkem září jsem nacházel větší ůhyny zajíců než v předchozích letech.Jinak na jaře to vypadalo slibně ale to asi všechno.Odlov jsme pokrátili o cca 2/3 než v předchozích letech.No a letos se nám na stavech bažantů ,zajíců i vypuštěných koroptví podepsali pánové Výr a pan Orel ůspěšně reintrodukovaní nedaleko v Beskydech,takže asi tak .Je to ůsměvná situace když na dotace vypouštíme koroptve a nedaleko v kopcích se na stejné dotace vypouští orli a výři!Ale na druhou stranu pozorovat takové opeřené letadlo jako je Orel je zážitek.

Autor: Ellhenicky | 06.01.2012 08:02
S drobnou je to asi všude špatný.Co se neodchová to není.Z jara již předloňského roku jsme vypustili část z chovného hejna bažantů a loni opět a ještě nyní jsou vidět "divoké" slepičky i kohouti. Sice občas ale jsou.Přikrmujeme ale největší zásluhu, že jsou ještě vidět je to, že není sníh a dravci mají co lovit.Loni kolem zásypů se často nacházela torza těl bažantů. Lišky a kuny by to vzaly asi všechno. A jak píše Ondra, narazit na zajíce,je zážitek,který potěší.

Autor: Fesoj | 07.01.2012 10:19
Nechci být přehnaně optimistický, na to je zatím příliš brzy - ale letos poprvé po mnoha letech vídám na sněhu víc zaječích stop než liščích. A dokonce mi jeden zajíc chodí ke krmelci.

Autor: Erika Doležalová | 07.01.2012 20:24
Asi jsme jedni z výjimek, ale stavy zajíců jsou u nás prakticky stejné a poměrně dobré (letos na hlavním honě + 2 malé jen pro čelny MS uloveno celkem 114 zajíců). Zemědělství je u nás obdobné jako jinde, taky lány kukuřice, řepky a pšenice, chemie a nic moc kryt (remízy atd. nevíme co je, zemědělci rozorají i cesty mezi lány, aby měli o kousek hlíny k poli navíc.. :-( Lišky nějak výrazně "cíleně" nikdo neloví, roční odlov je okolo 15 kusů, z toho většina vyhnána psy z kanálu a ulovena, pár na čekaných a 1-2 během honů (za 2010 na honě na Štěpána jen jeden lišák). Za 4 roky co jsem v MS nepamatuju že by někdo vynoroval liščata, spíš se jich pár (okolo 5 ks) uloví později u řepek. Jezevci jsou u nás jen ti mladí co je staří vyženou, každý rok nějakého vynorujeme (loni 4, všechno my). Jsme prakticky polní honitba, lesíka jen tři kousky které člověk přejde za deset minut z jednoho konce na druhý - navíc ani tam zajíců moc není, všechny se během dvou "malých" honů procházely a výřady "jen" 18 a 12 zajíců, takže se víc drží "mimo kryt" na polích, kde ale není hluboká oračka, většinou jen nízké obilí nebo řepka. Prasata nemáme.
O zajíce nějaká veliká péče není, přikrmuje se, máme napajedla, ale to je tak všechno. Takže se celkem divím, že jsou stavy tak dobré. Můj skromný odhad, kdyby na výřadu ležel každý zajíc, který během honů vyběhl a/nebo na kterého bylo stříleno, pak by se počet blížil určitě dvěma stům, a to nepřeháním.

Autor: Zdeněk | 08.01.2012 00:23
Tak a paní Erika uvedla jednu a tu nejdůležitější z více příčin, proč klesly a nezvedají se stavy zájíců! Nemají v revíru divoká prasata!!.Samozřejmě jsou další faktory, již uvedené, remízky, přítomnost výra, nemoce a chemie. V našem koutku jihozápadních Čech, je na 1 místě černá zvěř, která tuhle katastrofu populace zajíců zavinila.Naposledy jsme zajíce lovili do tomboly v roce 1993, k dřívějším honům a výřadům se nebudu vracet, obrečel bych to!

Autor: jirka marek | 08.01.2012 03:33
Zdenku,my prasata taky nemáme a zajíců není.
Zase máme pastviny,psíčkaře,výry atd.
Kéž by byla v revíru aspoň ta stovka!

Autor: Ivo Ondráček | 08.01.2012 09:54
U nás není problém narazit na černou (slovy jedno samotné) i jednou do roka a zajíci taky nejsou. Letos jsme po letech dosáhli památného výřadu deset zajíců a to jen proto, že vloni jsme zajíce nestříleli vůbec a letos se zajíc povedl a bylo jich všude "nepočítaně". Co tak mám spočítáno, podaří se vyšlápnout tak každý třetí zajoch a střelí se jich polovina, je nás na ty leče pořád málo.
Největší predátor je každopádně zemedělec při kosení jetelin. To je vždycky masakr.
A dokud bude nadále hájeno 90% škodné, nemáme nárok se drobné dočkat. Když na poli sedí 30 dravců, zato na vedlejším poli je to lepší, tam jich je jen 25, která zaječka tam vychová mladé???
A z té škodné, co dobu lovu má. Střelte kunu do hodiny po západu slunce, o jezevcovi vůbec nemluvím. Můžete jedině norovat. A jezevčíci, jak známo, nepříliš dobře norují v hnízdech v korunách stromů, kde ta kuna většinou spí.

Autor: Fesoj | 08.01.2012 10:48
U toho jezevce si myslím, že odstřel jezevce při měsíčku je mnohem myslivecky správnější, než norování, už z hlediska trápení jezevce i psů a nevím o tom, že by se nad tímto způsobem lovu někdo pozastavoval, i když to zákon nepovoluje. A mnohdy se lov povede i během té hodinky po západu slunce, kdy je to ještě dle zákona možné.

Autor: rici czech | 08.01.2012 11:41
Já nevím ale co jsem pár jezevců střelil tak to bylo bud za světla nebo hodku před a hodku po západu takže asi štěstí:-)Jinak zákon je nedořešen ve všech směrech a myslím ,že by se měl operativněji měnit dle aktuálních podmínek a nespát na vavřínech.Jěště k těm zajícům .Myslím ,že na stavy má vliv i schopnost reprodukce.Ke strátám na zvěři při sečení jenom toto:My jsme se zemědělci domluvili ,zákon ukládá jasná pravidla jak vzhledem ke zvěři provádět sečení travních porostů to je neoddiskutovatelné.Jednou ročně jim uspořádáme "žranici" a spolupráce probíhá stylem,že den až dvadny před započatím prací agronom zavolá jednateli našeho MS a ten pomocí SMS zpráv dá vědět kdy ,jak, kde .Večer před sečením se traviny projdou se psy a zároven se napíchají plašiče.Druhý den ráno obvykle ti co mají čas (-důchodci popř.ti co dělají na směny) projdou terén znovu a plašiče sesbírají přímo před sekačkou.Povinností zemědělců je zamezit ztrátám na zvěři při těchto pracích (zákon).Já si myslím že jenom brečet nad posekanými srnčaty a zajíci není na místě a je třeba s tím něco dělat,věřte že to jde a je to jen a jen o lidech.PS:při tomto postupu nám ztráty na všem klesly na ůplné minimum!

Autor: rici czech | 08.01.2012 11:46
Abych nezapomněl tak plašení zvěře u nás v honitbě při sečení trav je stejně důležité jako péče o zvěř v době nouze přikrmováním a také se k tomu přihlíží při vydávání povolenek k lovu.Plašení, přikrmování a lov škodné jsou priority č 1,2 a3

Autor: Ivo Ondráček | 08.01.2012 11:50
Kam odnosit srnčata z lánu kilometr x kilometr? Krom toho větší srnčata se nedají chytit, ale odbíhají. A jak je chcete hnát 500m ke kraji jeteliny a jak zaručit, že se přes noc zase nevrátí? Těžko...:(

Autor: rici czech | 08.01.2012 12:00
Pokud je tam srnče tak se místo označí a zemědělci to jen obkosí a nechají na srnče se vesměs nesahá.Taková je domluva.Proti navrácení zvěře v noci slouží plašiče nainstalované večer a ráno se to prochází znova viz .můj příspěvek níže.Prochází se to přímo těsně před stroji.Větší srnčata pokud jsou už v pohybu tak se pokosit nenechají.

Autor: rici czech | 08.01.2012 12:02
Pokud by to nefungovalo tak by jsme tento způsob nedělali a jen brečeli a brečeli tak jako tam kde se na 20 ha pokosí 5 srnčat a 10 zajíců.

Autor: Zdeněk | 08.01.2012 13:22
Spolupráce a domluva se zemědělci před senosečí je snad každému určitě jasná a zřejmá. V této době se ale hlavně jedná ozvěř srnčí a bažantí ne až tak o zvěř zaječí.

Autor: Erika Doležalová | 08.01.2012 13:26
Ivo, u nás ti dravci na polích sedí taky a zajíci stejně jsou. Na každém poli jich několik sedí, máme tu káně, motáky pochopy, pár jestřábů. Občas se ukáže i výr. Kuny jsou taky, ale zající nelezou moc lesa, kde jsou kuny a kuny zas moc nechodí na řepky, kde jsou zajíci :-) Nejsou u nás pastviny a TTP, všechno jsou obhospodařované lány, převažuje samozřejmě řepka, pak pšenice a kukuřice. Plus mínus jeden dva lány hrách, kmín, hořčice, mák, ječmen. Nevím, čím to je, ale stavy zajíců jsou pořád tak nějak stejné, dokonce bych řekla, že oproti minulému počtu ulovených jsou ty aktuální vyšší.

Autor: rici czech | 08.01.2012 13:41
Zdenek píše:spolupráce se zemědělci je každému jasná /to je sice asi pravda,ale málo kde se praktikuje:-(No a nějak mi nedochází proč se plašení při sečení netýká zajíců?

Autor: Matěj Fous | 08.01.2012 14:09
Protože se momentálně kurýruji z nepříjemného úrazu a mám čas vše sledovat a posuzovat,zajímá mě tedy také prosím lokalita o které píšete,popř.i asi tak nadmořská výška. Např.u rici czech jsem vysledoval dle jeho adresy že píše o oblasti údolní nivy řeky Odry protkané vod.kanály,U Eriky nevím přesně.Uvedená Blatnice -těch je několik-,ale dle "kraj vysočina" bych tipoval buďto Blatnice u Chotěboře nebo Blatnice mazi Moravskými Budějovicemi a Jaroměřic nad Rokytnou ...

Autor: Zdeněk | 08.01.2012 14:23
Ta spolupráce asi funguje tam, kde se obě strany domluví a podle možností si vyjdou vstříc. A ta senoseč se týká samozřejmě i zajíců, ale nejvíce položených mláďat v tenhle čas má právě srnčí a bažantí zvěř. Tedy alespoň podle skutečných procházek před sečením i při sečení. Ono se také před 10-15 lety dalo ještě normálně jít před těma rotačkama, dneska tak možná na motorce. A ještě jedna zkušenost, po procházce se psi den před "S" a druhý den při sečení se právě nejvíce navrací zvěř srnčí a bažantí, důvod je danný, pokládání srnčat a líhnutí, nebo rozptýlení bažantích kuřat. Ale určitě je to dáno lokalitou, počasím a možnosti setrvání vyhnané zvěře v jiné lokalitě.

Autor: Děda z lesa | 08.01.2012 16:36
Na tu fungující spolupráci nelze spoléhat, máme např.nahlášené sekání na 6 h., do té doby "vyčistíme" předmětnou louku - v 8 h. vám ale zavolají, že sekačka je rozbitá...
Vynesená srnčata si během dopoledne odvedou srny zpět do krytu travin a v poledne vám zavolají, že sekačka nakonec jede, srnčí je zpět ale již nejsou k dispozici lidi na opětovné vyhánění.
Protože farmáři nestíhají senoseče, najímají si "služby".Takže v poledne se přiřítí z Německa John Deer nebo Fend s čelní a postraními lištami (záběr 12-15m), obsluhu nezajímají nějaká srnčata, ale rychlost posekaných hektarů, pojezdová rychlost pak připomíná spíše formuli 1 než traktor...
A dle hejnek krkavců pak lze spočítat, o kolik srnčat jsme zase přišli.
Jediný spolehlivý způsob je termokamera, pro běžné myslivce ale finančně nedostupná.

Autor: Zdeněk | 08.01.2012 16:53
Děda z lesa- nemůžu než souhlasit, tihle požírači všeho jsou jistá smrt! Máme drobet výhodu,většina obsluhy na těchto strojích, jsou místní či s okolí a buď jsou nimrodi, nebo když ne, tak dostávají odměnu, většinou deputátní,ale vyplácí se to.

Autor: Děda z lesa | 08.01.2012 17:13
Vývoj či pokrok nezastavíš.
Před lety za St.statků sekalo traviny několik Zetorů s malou jednostrannou lištou, traktoristé (také většinou myslivci) viděl před lištu a hlavně měli osobní zájem o minimální nebo nulové ztráty na srnčatech.
Dnes je zvěř někde považována majiteli pozemků za přítěž a vznik škod a bude z jejich strany snaha v budoucnu jejich stavy minimalizovat.

Autor: Erika Doležalová | 08.01.2012 18:30
Upřesnění oblasti - Matěji za Bé) bylo správně, Blatnice mezi Jaroměřicemi a Mor.Budějovicemi. Jinak pro porovnání, odlov zajíc / liška v roce 2010 - 85 kusů / 18 ks, 2009 - 67 ks / 24 ks a 2008 - 65 ks / 22 ks. Kuna (skalní i lesní) do 10ks.

Autor: Ivo Ondráček | 08.01.2012 18:45
No jooo jenže Jaroměřice, to už je Morava - když tam svítí slunko, u nás u Jihlavy je zataženo a sněží...:) Ta drobná tam má mnohem mírnější klima, Měně sněhu, více slunečních dní, atd...

Autor: Mirek Dosoudil | 08.01.2012 19:33
Za jednoho z největších likvidátorů drobné zvěře u nás (honitba polní v těsné blízkosti Olomouce) považuji čápa. Několikrát jsem byl svědkem toho, jak při senoseči vyhnaná kuřátka bažanta, spořádala čapí rodinka jedno po druhém. Slepička jen zoufale přihlížela.
K tomu samozřejmě kuna,liška, moták apod.V poslední době ale i psík mývalovitý a mýval severní.
Stav zajíců u nás- prakticky nula.Jsem přesvědčen o tom, že jakmile poklesne kmenový stav pod určitou kritickou hranici, stavy zajíců již nelze obnovit. Ne, že by nebyla snaha (napajedla, přikrmování, plašiče a samozřejmě žádný lov). Jedna věc je stále narůstající počty již zmiňovaných predátorů, druhá věc pěstování stále stejných kultur na polích ( řepka,obilí kukuřice) a třetí nezanedbatelná věc je stále se zvyšující doprava. Dnes již zajíc(ale i srnčí), u nás moc šancí přeběhnout přes silnici nemá. K tomu ještě můžeme připočítat venčení psů.Situace ne moc radostná.

Autor: Jan Slavětínský | 09.01.2012 06:52
Také jsem přesvědčený, že když v honitbě stav zajíce klesne k určitému minimu, že roční úhyn = ročnímu přírůstku, není šance na zlepšení. To je náš populační model na Vysočině. Predátoři tu byli a budou, jezedáci také. To,co přežije až do léta, hyne na otravu pesticídy na strništích a z podzima už nevidíte zajíce. Je to každoroční uzavřený kruh.

Autor: Jindřich Šimara | 09.01.2012 07:53
Tak jak píše Mirek,ta hranice se pohybuje 35-40 zajíců na 100 h.Pokud to poklesne už se těžko dává dohromady.Pak to vypadá tak že zajíci nejsou.

Autor: Ellhenicky | 09.01.2012 09:53
Já už o tom psal. Nám nadělali největší škody na bažantech, převážně slepicích, které jsme vypouštěli po vynesení do přírody- motáci,kterých u nás máme víc než dost a nic se s tím nedá dělat.

Autor: Martin Skřivánek | 09.01.2012 10:15
Rici pokud to projdete před sečením tak nějak nemá smysl to procházet včera :-).největší predátoři jsou jézéďáci :-).

Autor: Ivo Ondráček | 09.01.2012 13:07
Bylo by asi velice zajímavé sepsat doby lovu škodné zvěře, jak by vyhovovali myslivcům...:) Odhaduji, že by to byl seznam na půl stránky. A hlavně, že 90% druhů na seznamu by se přeškatulkovávalo z kolonky "chráněný/ohrožený". Jsem si jist, že stavům jak drobné, tak škodné by to jen prospělo!

Autor: Miroslav Šafr | 09.01.2012 15:08
U nás na Vysočině nad Novým Městem na Moravě (600-800 m.n.m.) už máme z drobné zvěře pouze pár zajíců. Už tři roky neděláme žádné hony, protože nemáme ani kmenové stavy a na posledním honu se ulovil pouze jeden zajíc. Na čekané však skoro pokaždé vidím alespoň jednoho zajíce. Konkrétně u nás považuji za největší problém asi malou plochu polí.Převážnou plochu zde nyní tvoří pastviny a traviny sečené zemědělci jak golfové hřiště. Zajíci žijí tedy převážně v lesích. Ta doba, kdy se i zde pěstovali ve velkém na polích alespoň brambory a oves je asi nenávratně pryč a s ní i drobná zvěř. Je však zajmavé, jak velké škody napáchá těchto pár zajíců na okusu dřevin. Zejména ovocné stromky, ale i ostatní listnaté sazenice ochránit přes zimu před touto zvěří je zcela nemožné.

Autor: Honza Kraus | 10.01.2012 08:28
Zdar kolegové, v naší honitbě MS Semice okr. Nymburk zemědělci považují zajíce a veškerou zvěř za největšího škůdce zemědělce, přesto ještě před pěti lety nebyl problém na hlavním honu ulovit kolem 150 zajíců. Zlom nastal, kdy se začalo ve velkém s oplocováním 150 cm. pletivem zemědělských pozemků s vysázenou zeleninou jako je salát, kedluby, čínské zelí atd.-- obilí se u nás skoro vůbec nepěstuje, vojtěška byla naposledy před 20-ti lety. Veškerá zvěř ztratila volný prostor k životu a je z polí prakticky vytlačena jen na kraje lesů a mezí. Pole, které nejsou oploceny jsou pro změnu přikryty geotextílií, aby se urychlil růst ranné zeleniny - brambor, mrkve, cibule at.,zelenina je neustále zavlažována a několikrát týdně chemicky ošetována. K tomu všemu je revír od slunka do slunka plný pologramotných ukrajinců, rumunů a větnamců kteří zvěř, která prošla do oplocenek bezmilosti likvidují. Větnamci byli přistiženi i při vybírání hnízd vlaštovek a jiřiček, prý to je u nich doma největší pochoutka.Zajíce jsme dva roky nelovili, letos jsme ulovili pouze 16 ks., stavy srnčího jdou také dolů, o bažantu ani nemluvím. Pokoušeli jsme se o jednání s majitelem zem. společnosti BRAMKO, - pro něj nemá aktivita 20 myslivců vůbec žádný význam a můžeme být vůbec rádi, že nám umožnil pronajmout své pozemky pro honitbu. Tvrdím, že máme v současnosti nejhorší honitbu na okrese Nymburk. Raději padesát čápů :-)). Honza Kraus.

Autor: Josef Šůna | 10.01.2012 11:25
Velmi dobře to napsali kolegové, kteří řekli "koncentrace zajíců klesne k určitému minimu", to je dle mého názoru zcela zásadní. Z toho již nemá šanci se v dnešní době zvednout a vlivů je přátelé moc. Jsem ten špatný zemědělec a představte si i myslivec, který by velmi chtěl opět zažít hony, kteté jsem jako mladík zažíval v sedmdesátých letech a byl bych ochoten pro to udělat dost. Beďme však realisté, nikdo z nás nebude jezdit tím čím tehdy a v tom množství jako tehdy. Pracovat se stroji a nářadím z šedesátých let a dříve. Mít nároky tehdejší doby a představte si, že to nechce ani ten zlý zemědělec. I ten musí mít vysokou produktivitu práce, práci s kosou a hráběma nebo se ZETOREN SUPER 50 mu dnes nikdo nezaplatí. A to ten špatný zemědělec, to si troufnu tvrdit, dnes z hlediska použitých pesticidů a hnojiv je daleko šetrnější než v těch šedesátých a sedmdesátých letech. Žiji, hospodařím a provozuji myslivost v Jižních Čechách proti slavným Hošticím. Myslím že ve zdejší krajině je ještě poměrně dost krytu pro drobnou, nemáme zde větší hony než 20 max. 30 ha a poměrně pestrou skladbu plodin, pastvin až tolik ne. Drobnou nelovím více jak 15 let, zajíc se občas vyskytne, bažant též, netroufám si posoudit výkyvy mezi jednotlivými roky, ale k lovu to není. Koroptev jsem letos po několika letech uviděl v našem areálu, před pár lety jeřábka, teď již asi tři roky ne. Liška se u nás loví intenzivně, okolo 30 kusů, černá příležitostně v loňském roce vyjímečně též ke třiceti kusům, ale převážně v době vegetace. Málo lesů, není zde stálá. V poslední době v této oblasti běží názor, že černá je hlavním vyníkem a to i u srnčího. Zvláště u nás tomu nevěřím. Jezdím již řadu let na naháňky za Stříbro, prasata jsou stabilně v každé leči, srnčí též a zajíc jako u nás. Jak jsem již výše napsal těch vlivů je moc. Škodná, dnes oblíbení predátoři. Jako kluk nepamatuji, že by otec střelil lišku,jednu měl vidělanou ve skříni, já dnes jenom na čekání střelím ročně 2 - 3. A tak je to s i s ostatními pradátory, je zbytečné je vyjmenovávat. Hlavním predátorem je však přátelé zcela určitě člověk, nemyslím myslivec, nebo lovec, ale člověk se svojí civilizací ať již zemědělskou, dopravou, emisemi, změnou krajiny, obydlím, hustotou osídlení, návštěvností a nevím čím jěště. Přátelé omezme člověka a drobná se nám vrátí, teď jenom nevím, zda tady budem zrovna mi, které to potěší. Pepík Šůna

Autor: Posluchač III | 10.01.2012 12:43
Před lety jsem se domníval vzhledem k totálnímu rozvrácení vesnických zemědělských a mysliveckých struktur - viz. pozemková reforma I. republiky, Benešovy dekrety, zločinná kolektivizace myslivosti a zemědělství po r. 1948 a faktické zakonzervování neblahého stavu po r. 1989, že se situace bude vyvíjet takto.

Současní lidoví myslivci bez vlastnictví půdy vzhledem ke své finanční situaci, apod. si sami budou zemědělskou půdu pronajímat i s pomocí EU dotací na plochu a o to intenzivněji se budou na zemědělské půdě věnovat chovům drobné zvěře, vyséváním biopásů, šetrným sečením luk nízkozáběrovou technikou, apod.

Bohužel, třeba je situace jinde lepší než u nás. Místní ,,vnucené" MS nájemců je tvořeno členy i z bývalého JZD, včetně mysliveckého hospodáře a honebního starosty. Ač jsem již podal oficiální stížnost aby nerozorávali vytýčené polní cesty, šetrněji používali postřiky, tj. nepoužívat za silného větru, situace je ještě horší.

Ač jsem jim jako vlastník nabídl vyměřený pozemek na vytvoření remízu, či obec poskytla možnost v rámci pozemkových úprav realizaci biokoridoru, absolutní nezájem.
I letos devastace pokračuje, když zemědělsky hospodařící lid. myslivci z býv. JZD nechali odstranit remíz, a mne vytýčený pozemek pro remíz v délce cca 150 m uorali včetně vytrhání zaprotokolovaných hraničníků.

Kam česká myslivost upadla...?

Autor: Ivan Pospíšil | 10.01.2012 13:07
Nazdar Bohouši.

Autor: Josef Šůna | 10.01.2012 13:38
Tak to jsem nechtěl, to je konec

Autor: Posluchač III | 10.01.2012 15:04
Nojo. Pravda bolí.

Autor: Martin Skřivánek | 10.01.2012 17:31
já jen Josefe,Ty si myslíš že se dnes hnojí míň ?

Autor: Erika Doležalová | 10.01.2012 18:50
Bohouši, správně by měla otázka znít Né kam upadla myslivost, ale kam upadlo zemědělství. U nás je minimum zemědělců zároveň myslivci a přitom nic prospěšného nedělají. Taky rozorávají, taky dělají postřiky, taky nedělají remízy.. Namísto několika měnších políček různých plodin jsou obrovské lány řepka - kukuřice - řepka - kukuřice... Kam zmizely brambory, žito, hrách, hořčice, slunečnice... Za to taky můžou myslivci, že o "normální" ploiny není zájem a tak se ve velkém valí řepka ? Navíc myslivec, který by se rád staral, těžko může na cizím poli něco provádět. A nepiš mi jako na myslivost-lovectví, že si ty pole mám koupit! O tom už jsme diskutovali, majitelé neprodají a neprodají! No, ale já až tak nepláču, zajíců máme dost. Jistě, nejsou to tisícové výřady, ale oproti revírům, kde uloví do deseti kusů nebo neloví vůbec, jsme spokojeni.

Autor: Radek Chadim | 10.01.2012 19:07
Těch faktorů úbytku drobné zvěře bude celá řada, žádný faktor nebude ten zásadní, ale všechny dohromady zapříčiňují současný neutěšený stav. Hlavním důvodem bude samozřejmě hospodaření - jak zemědělské, tak lesnické, a také myslivecké. Dokud se bude ke krajině přistupovat jen tak, že je to prostředek pro bezhlavou těžbu plodin a dřeva, neboli prachů, tak se situace nezmění. Než si toto stát uvědomí, a ten jediný má účinné páky - prachy - na to situaci změnit, bude již pozdě. A od uvědomění k činům bývá ještě hodně daleko.
Pan Posluchač si plete myslivost a zemědělství - že někde je zemědělec myslivcem a chová se tak jak se chová, neznamená, že je to norma. Na druhou stranu takového nestranného "blázna" bych chtěl mít u nás v honitbě, protože nestranný jedinec, co má zájem o přírodu a je třeba i ochoten pro to něco udělat či obětovat je jedním z prostředků, jak stav v přírodě zlepšit ku prospěchu všech žijících živočichů i návštěvníků přírody. Myslivec samotný nic nezmůže, protože mnohdy ze strany zemědělců není brán jako partner, ale spíše jako nepřítel.
Honitba Eriky je zázrakem uprostřed pustiny, na který se jistě jezdí dívat z daleka a jestli né, tak já se tam na ty zajíce podívat určitě přijedu :-).

Autor: Erika Doležalová | 11.01.2012 10:25
Radku, přijeď :-) Někdy mě ti zajíci spíš štvou - sedím brzo ráno na posedu, ještě skoro tma, čekám na lišku.. Najednou z pole běží něco tmavého.. Srdce se rozbuší - už jde!! Kouknu do dalekohledu - je to zajíc. Sedne na louku, čumí jak bulík, najednou z lesa vyskočí další tmavý flek - to už bude ona!! Ale zase "jen" zajíc. Oba se chvíli honí a pak utečou zpátky na pole. Uběhne pár minut, u kraje lesa je nějaký tmavý "flek"! To už musí být liška! A běží mi přímo k posedu! Nééé, to je zase zajíc! Pomoooc!!! :-))) A takhle nějak probíhají i večerní čekané :-) Když jsem jezdila na holou srnčí, přišli mi tři k žebříku, další dva byli pod horizontem na louce, jednoho jsem měla za zády u lesa. Když jsem pak jela domů, za cca jeden kilometr cesty mezi lány jsem jich napočítala 17 - a to prosím všechno jen pár metrů od cesty, čili co se dá nasvítit světly auta...

Autor: Josef Šůna | 11.01.2012 11:15
Martine, zcela určitě, při současných cenách jak vstupů, tedy hnojiv, tak výstupů, tedy plodin, se hnojí velmi rozvážně. V loňském roce se sice ceny obilovin a třeba i řepky zvedly, ale okamžitě reagují cena hnojiv, postřiků minimálně stejným tempem. Vždyť to zažíváme momentálně třeba na pohoných hmotách. Postřiky, jsou dnes určitě na jiné úrovni proti době před třiceti lety, myslím co se týče menších dopadů na prostředí a zrovna tak jejich aplikace. Problémem dnes je časté používání randapu. Je to však odezva opět na efektivitu práce. Přátelé, dnes je státní politikou a působením "volného trhu" nejlépe na tom zemědělec, tedy v kraji LFA tedy podhorském kraji, který nic nedělá, pouze "údržbu krsjiny" s minimem produkce. Pak jsou tam jen pastiny a ohradník. Ten kdo chce něco produkovat, ten se musí setsakra ohánět a proto ta řepka, velké lány a nejsou brambory a žito a hrách atd.. Vždyť všichni chceme kupovat brambory v kauflandu v akci a stejně tak vše ostatní. U nás, psal jsem kde, se vždy pěstovaly brambory. Náklady na 1 ha se pohybují cca 50 - 60.000,-Kč. Výnos u nás v kamení cca 20000kg/ha v hrubém, konzumu bude tak 15000kg a pak je prodejte na jaře za 3,-Kč/kg, když se o ně celou zimu stráte. Na strakonicku brambory pěstují tři čtyři větší pěstitelé a to ještě většinou průmyslové. A tak je to i s ostatní pestorstí plodin, dělá se to co jde vypěstovat nejsnáz a s co nejlepší ekonomikou. Tak tedy kam upadlo zemědělství je kam se chtělo aby upadlo, vždyť vše řeší trh a vše dovezem a dotační tituly čili vůle státu nebo chcete-li demokraticky volených vlád to tak tlačí J. Šůna. V našem podniku těch brambor troubové děláme stále ke 40 ha, sám nevím proč.

Autor: Zdeněk | 11.01.2012 11:31
Paní Eriko, to je jako v pohádce, asi by jsem se domu nedostal a čuměl na ty ušáky jako na zjevení. Už na toho lišáka něco vymyslete - ono se to povede, aby Vám ty zajíce nevysbíral, až bude živit tu svou hladovou rodinu.

Autor: Ondřej Smetana | 11.01.2012 11:47
A proč tu házíte vše jeden na druhého?? Kam upadla česká myslivost, kam se poděli brambory, horčice, řepa?? Já nevím jak moc znalí jste zemědělské problematiky, ale současné zemědělství se natolik válí v bahně že se těžko může chovat jinak, než po něm trh vyžaduje. Já nevím, ale vy by jste dělali to co se vám nevyplatí jako zaměstnání (ne jako zálibu)? Mít malý políčka a mezi tím remízky už nejde. Protože už na ,,JZD´´ nedělá 100 lidí, ale třeba jen 20 a to 10 v kanceláři a 10 na technice. Takže kdyby 10 traktoristů mělo zvládnout jarní práce se Zetorem 7245 a 4 metrovými bránami dělali by to do srpna. Pokud mají naráz naplnit velkou senážní jámu opět v deseti lidech, tak to Zetor 7245 a ŽTR 165 fakt neukoušou. Kdyby nevěděli coby, a měli kapacity jak personální tak technické tak budou i stříkat jak bude počasí a ne jak se to dělá, v pondělí začnem děj se co děj.
Na vině je konzuní styl společnosti, který nutí všechny výrobní sektory v přírodě, zemědělce, lesáky hnát výrobu na 110% děj se co děj. Bez ohledu na okolnosti. Uvedu příklad tam kde vydělává les je jelen nežádoucí element. Tam kde vydělává jelen si může s lesem dělat co chce. Až bude drobná vydělávat to co řepka věřte že remízky a meze porostou jak houby po dešti.
Ovšem zatím má přednost to co nese víc, nejen ve vašich honitbách, ale i v celé společnosti a to tady na tomhle fóru nezměníte, bohužel pro nás všechny.

Autor: Erika Doležalová | 11.01.2012 12:19
Ondro, s tímhle vším souhlasím, já jen reagovala na ty Nekolovy provokace. Je to pořád dokola, že dnešní myslivci jsou komunisti a lidolovci a já nevím jaká ještě pakáž a že chudák vlastník půdy nemůže provozovat na svém lánečku myslivost sám ale cpe se mu tam nějaké sdružení, co nic nedělá pro drobnou zvěř... Proto poukazuju na to, že dnešní zemědělec je jen málokdy současně i myslivcem a že dnešní zemědělec dělá vše tak, aby se to vyplatilo - což nějaké kryty a další překážky na poli rozhodně nejsou.. Nehledě na fakt, že málokde, spíš výjimečně, hospodaří vlastník sám na svém pozemku. U nás je většina (troufám si tvrdit, že skoro vše s výjimkou možná pár procent..) v nájmu velké zeměd.společnosti, třeba 3 hektary má 4 majitele, ani jeden není místní a ani jeden není ani zemědělec ani myslivec.. A tak je to s většinou pozemků.

Autor: Tomio | 11.01.2012 12:55
Autor: Posluchač III | 10.1 12:43
---------------------------------
z tvého příspěvku, není si spíše položit otázka kam se propadlo zemědělství, správa obce a ostatní. jak to čtu u vás hospodaří lidé z bývalého jzd, tedy zřejmě lidé, kteří pracovali či stále pracují v zemědělství. Možná i členi akciové společnosti, která tam nyní hospodaří.Mají tito lidé zájem něco budovat. pokud zemědělci žijí defakto z dotací, nehaním je, mají těžké živobytí. Ale opravdu se má nejlíp v zemědělství ten, co má TTP, dvakrát je obseče a nazdár za rok. Pěstování řepky,kukuřice monokultury. Fajn, chápu, že výjezd nového new hollandu něco stojí, ale neustálé omývání nákladů. každý ekonom je schopný spočítat za pomoci lineárního programování, kolik je schopný kombajn za den posíct. Jak ušetří, že na jedno místo jede tři dny po sobě, kdyby tam jel třikrát v jiný době na různou plodinu. To je vše o tom, že akciovky jsou pohodové a agronomové jsou páni světa.
U nás byl taky plán vysázet bývalé stromořadí podél cesty. Nakonec to stroskotalo na tom, že starosta usoudil bylo by to moc práce a lítání a stálo by to peníze. To si raději v obci udělají ohňostroj na nový rok či čarodějnice.
Lidi jsou líní Bohoušku a kromě pár zeleným mozkům a pár snílkům jsou zajíci všem ukradení.
Zemědělec zná myslivce jen tehdy, když vymáhá nějakou škodu. A ti soukromí, ty když jedou traktorem a vidí srnčí, dančí tak remcají, že toho je moc. Jeden už to dopracoval tak daleko, že dančí, které vídává, když jezdí traktorem, tak je na něj alergický, v říji se může zbláznit u říjiště. Ale když mu prasata doryjí pastvinu, to mu nevadí, ty nevidí tak často, tak mu tolik nevadí.
když mu člověk řekne pojd na hostování, dáme ti povolenku na černou a srnčí, já nemám čas, lítat po lese po nocích. už tak stará nadává, že jsem v hospodě a ještě les.
Akciovky už si někde uvědomují, kde je hafo prasat, že je klepší mít alespoń nějaký myslivce než je vypudit škodama, pak už by to bylo neúsné, i světlé výjimky existují

Autor: Radek Chadim | 11.01.2012 13:37
Eriko, už jsem tam byl :) při Memoriálu RK před tuším že dvěma léty. Myslím, že lesík, u kterého probíhaly nějaké polní disciplíny, k němůž se člověk dostal, když hned za MB zabočil doprava a projel kolem nějakého areálu je ve vašem revíru - nějakej ten zajíc tam tehdy opravdu na poli byl, i když okolí Židlochovic je trošku někde jinde :-).
S tím zemědělstvím máte částečně pravdu, je to zaměstnání a zemědělci potřebují vydělat. Ale nemůže to jít na úkor všech ostatních návštěvníků přírody. Navíc když dle zákona má stát zájem o tom, aby v přírodě byly určité druhy zvířat, tak proč nemůže zemědělcům nastavit podmínky typu - na tolika hektarech bude tolik hektarů biopásů, zvěřních políček atd. a za to dostanete dotace + náhradu. Dávat dotace jen za hektar plochy, když se pak zemědělec chová jakkoliv nešetrně, tak to je kontraproduktivní, navíc pak jakékoliv pozitivní změny v krajině jsou naprosto nemožné, protože zemědělcům jde o každý (centi)metr čtvereční, a to nepřeháním.

Autor: Ondřej Smetana | 11.01.2012 14:17
S tímhle bych Radku nesouhlasil, nevím jestli je to tak všude, ale je tomu asi tak rok, jsem u kamaráda pročítal dokumentace k dotacím a dotace se opravdu vztahují na obhospodařovanou plochu, ale meze, remízky, ostrůvky zeleně se nepočítají jako neobhospodařovaná plocha. Takže se na poli můžou klidně udělat a výměr dotací neklesne. Ovšem kdo by je dělal, stojí to prachy a stojí to v brázdě velké technice, která šetří náklady. Dokud to zákon nenařídí, jako nařídil výchovné zásahy v lesích do 40 let tak to nikdo dělat nebude. Protože opravdu jde o každý centimetr a dostaneme se zase k ekonomice, kdy je lepší brát dotace ne řekněme 0,1 ha kde roste řepka, než na 0,1 ha kde je remízek. Dotace dostanete stejně, ale jako bonus ještě 0,1 ha řepky, to taky nějaká koruna bude.

Autor: Erika Doležalová | 11.01.2012 14:55
Jé, Radku, to byl zrovna dost blbej rok (2008 - odlov "jen" 65 kusů) a MRK vyšel na tak blbou dobu, kdy velké pole bylo jen tak-tak, protože tam, kde jsme to měli projité a naplánované, že se půjde, nám slavní zemědělští soudruzi něco pomočkovali, něco zpodmítali a na tom zbytku, kam se teda nakonec šlo, bylo o jeden dva týdny dřív zvěře mnohem víc. Letos, ééé vlastně už loni (to je nezvyk) to bylo mnohem lepší (a vlastně je pořád, zajíci jsou pořád vidět)

Autor: Radek Chadim | 11.01.2012 15:49
Eriko, pár zajíců tam bylo, i když se hledali taky složitě. U nás by to nebyla soutěž dvoudenní, ale čtrnáctidenní, protože najít 20 zajíců by nebylo jen tak, navíc by to byl furt ten jeden a předpokladám, že u 10 psa by pošel vyčerpáním :).
Ondřeji, mám pocit, že jsou v tom zahrnuty ty ostatní plochy jen dva tři roky zpátky, předtím to tam nebylo - slyšel jsem to myslím v nějakým pořadu v tv. Ale je to o tom ekonomickém tlaku, myslivec žádný tlak na zemědělce vytvářet nemůže, ale stát ano - chcete plnou výši dotací, dělejte něco i pro přírodu, nechcete, dostanete mnohem nižší dotace.
Zase zemědělství není jedinou příčinou nízkého počtu drobné zvěře. Dalšími faktory jsou obrovský nárůst dopravy za posledních 20 let, nemoci zvěře, které se dosti podceňují, neklid v honitbách, a drasticky nízký stav zajíců a bažantů, který už není schopen se zvýšit jen z důvodu, že už není z čeho zvyšovat. A v neposlední řadě vysoké stavy divočáků a škodné, kdyby se jejich počty držely dole, tak by bylo zajíců jako dříve. Ale to mnohem dříve budou zemědělci s úsměvem vytvářet ty biopásy, protože kdo si dneska nechá šáhnout na prasátka, že?

Autor: Břéťa Ambrož | 11.01.2012 15:59
Radek Chadim napsal :" Dávat dotace jen za hektar plochy, když se pak zemědělec chová jakkoliv nešetrně, tak to je kontraproduktivní, navíc pak jakékoliv pozitivní změny v krajině jsou naprosto nemožné, protože zemědělcům jde o každý (centi)metr čtvereční, a to nepřeháním."

Dovolím si trochu oponovat, existuje u nás totiž tzv. Cross Compliance (Křížová shoda) to je opatření, kdy musí zemědělec dodržovat spoustu nařízení co se týká ochrany přírody, vod a ekosystémů (např. i zákaz rušení krajiných prvků atd..), pokud nedodržuje nemá na dotace nárok nebo je dokonce zpětně vrací... Je to dost kontrolováno Státním zemědělským a intervenčním fondem (MZe), takže on se ten zemědělec nemůže chovat jakkoli nešetrně, jak jste psal....musí si dávat sakra pozor... Jen pro doplnění...

Autor: Radek Chadim | 11.01.2012 16:20
Břeťa Ambrož: nevím, co stát kontroluje, ale u nás nekontroluje patrně nic. Myslivost dělám jen pár let, ale během toho už toho hodně zmizelo, takže něco je asi teorie a zákon a něco jiného praxe.

Autor: Tomio | 11.01.2012 16:33
Spíše stát kontroluje, zda byla pokoseno do 15.7. Zda jsou pozemky využívany podle zápisu v lispu atd.
Určitě nekontroluje agrární postupy, jináč by se řepka nedala pěstovat pouze 2roky od sebe. Ale ty dotace jsou podmíněny. Kolegové, co v této oblasti pracují určitě ví. docela by mě zajímalo, zda jdou napadnou u osevní postupy případě požadavků na škody. Pokud požaduje někdo náhradu škody, pokud pěstuje 5let po sobě kukuřici na stejných pozemcích a nemá tabulkový výnos, což mu kamenitá půda ve stráni pět let po sobě asi nedá a operuje s ním v posudcích.

Autor: Břéťa Ambrož | 11.01.2012 18:18
Ale jistě kontroluje, jen o tom asi nevíte, pracovníci SZIFu jezdí na pravidelné kontroly jak na farmy, tak si mohou kontolovat (např. to zachování krajinných prvků) z leteckých snímků polí (Velký bratr je dnes všude), nebo výjezdy do terenu... Teď všechny ty podmínky nevyjmenuji z hlavy (na netu jistě budou např. podminky GAEC atd..), ale je tam třeba zákaz pěstování širokořádkových plodin na pozemcích s danou svažitostí, Nitrátová směrnice atd... Samozřejmě že nařizování správných osevních postupů asi nikdo dělat nemůže, máme přeci demokracii :D, ale některé ty podmínky jsou opravdu dost přísné a bez nich není dotací... S pozdravem BA

Autor: Ondřej Smetana | 11.01.2012 19:02
Já jen nechápu jedno, v lese to teda chápu, ale na poli doufám takovej bordel nepanuje. Jak to, že malý zemědělec nesmí pěstovat širokořádkovou plodinu na svažitém pozemku, to opravdu nesmí jinak ho sežerou i s botama, jak přijdou na kontrolu a to chodí několikrát do roka. A akciovka (družstvo) pěstuje širokořádkové plodiny na svažitých polích jedna radost. Pole není samozřejmě svažité celé, ale jelikož je to lán, jsou v něm zahrnuty i úvozy které jsou v krajině pořád patrny a oprostřed lánu je opravdu koryto jak blázen a svqžuje se do toho pole ze všech stran.
Velký majetek se těžko kontroluje, nebo mají větší zase úlevy proti malým. Protože 70 ha zkontrolovat jde podstatně rychlej a levněj, než 4000 ha.

Autor: Martin Skřivánek | 11.01.2012 20:57
Josefe já jsem si právě taky myslel že se teď hnojí míň ale v létě jsem se bavil s učitelem ze zemědělky a ten mi právě řekl že jsou dnes hnojiva horší než byly protože už je půda unavená a jak jsem pak četl že se dokonce snaží aby byla sklizeň řepky 2x ročně tak už si to začínám myslet taky.Eri za komančů aspoň drobná byla to od Bohouška není urážka :-).

Autor: rici czech | 11.01.2012 21:27
No právě už jsem to někde psal.Ten paradox je ,že v těch 70 letech už dávno byly meze zorány,chemie v plném proudu,vodoteče také upraveny a jednodruhové lány také, a přitom drobná byla,a její odlovy na nejvyšší ůrovni.Otec pracoval v agrochemickým podniku, takže o té chemii se dá polemizovat.Sice řepka nebyla v takovém množství ,ale ty 100ha lány byly.Stále více si myslím ,že už tehdy se sáhlo hluboko do stavů při honbě za nejvetším počtem ulovené zvěře, která se právě vlivem všech těchto příčin z toho nevzpamatovala dodnes.pravděpodobně se doufalo ,že se stavy opět zpraví, ale bohužel se tak už nestalo. Dalším negace co se týče dnešního zemědělského hospodaření je trend "dnes sklidit,zítra zorat "pole se nenechá ani týden po sklizni ladem natož třeba 2 měsíce ,tudíž potravní nabídka plevele rostoucího krajem polí kde nedosáhne mocná ruka postřikovače není a věřím i tomu ,že neodůvodněné padliny zajíců koncem srpna začátkem září jsou důsledkem tzv.potravního šoku z důvodu rychlého přechodu na omezenou potravní nabídku během několika málo dnů.Ale to je stále stejná písnička kterou asi všichni znají mne by spíše zajímaly zkušenosti někoho kdo uskutečnil v honitbě vysazení "cizích "zajíců za ůčelem oživení krve.Poznatky zkušenosti adaptabilnost vypuštěných zajíců apod.Tož pište.

Autor: rici czech | 11.01.2012 21:48
Je mi jasné ,že asi cena zajíců od ACHZ je vcelku vysoká za jednoho jedince ,ale přece:-)Otázka je jestli to s nimi nedopadá stejně jak léty prověřený pokus o vypouštění bažantů z umělých chovů.

Autor: Radek Chadim | 11.01.2012 22:28
Nemám pocit, že by se dnes v zemědělství hnojilo nějak extra málo, a když vidím, co to dělá s těma plevelama, tak žít v tom skoro po celý rok musí mít jistě negativní vliv na kvalitu života všech živočichů, nejen zvěře.
Už jsem sem kdysi psal jednu věc, před 15 lety, když jsem začínal chodit jako honec, jsme na honě v lesní části honitby ulovili 30 zajíců. Již tehdy starší členové vzpomínali, že na přelomu 70. a 80. let se nalovilo na stejném honu zajíců 100 a kdeže ty časy jsou. Dnes když tam potkáme 3 zajíce tak je to moc. Les před 15 lety stejný, lány stejné, stroje tehdy o něco málo pomalejší, ale už to byla taky rychlá a velká technika. Nejviditelnější změna během těch 15 let v zemědělství u nás je ta, že se pěstuje mnohem menší počet druhů plodin, sjednocují se ty co se pěstují do ještě větších bloků, takže půl honitby je teď jen pšenice, půl jen řepka atd. O neviditelných změnách jako je ono hnojení lze jen spekulovat.
Já si myslím, že úbytek drobné zvěře před těmi 15 lety způsobilo první dramatické zvýšení počtu divočáků, vakcinace lišek, ochrana další druhu škodících na drobné zvěři a celková "etizace" myslivosti, nemoci drobné zvěře - tularemie a bohužel i lovení zajíců. Jenže tehdy si všichni myslivci mysleli vzhledem k dřívější době, že horší už to být nemůže a že to půjde zase nahoru, což byl jeden ze základních omylů, protože pak už ta populace i tím lovem byla narušená a jeden dva špatné roky a kleslo to do počtu, když už se to samo nezvrávorá. Myslivost provozuji velice krátce, tak do té historie bohužel tak nevidím a když se ptám pamětníků, co si pamatují vývoj za posledních 50 i více let, tak ti jen řeknou, že dříve drobná bez větší snahy byla a jak je to možné, že se to tak změnilo si nedovedou vysvětlit.
A s těmi vypouštěnými bažanty to nemusí být vždy tak zbytečné a marné, alespoň u nás se to poměrně chytlo, ačkoliv všichni zkušenější chovatelé bažantů tvrdili, že to nemá na stav žádný vliv, ale o tom snad jindy :)

Autor: Posluchač III | 12.01.2012 06:18
Bez větší snahy? Vždyt o vodní režim, zdroje vody pro drobnou zvěř se přestalo pečovat po vyházení myslivců z honiteb, tj. nejdéle v pol. padesátých let se skončilo s myslivovstí. To mi vyprávěl děda -sedlák -myslivec, jak prokopávali malé stočky a sváděli vodu z polí, a malé rezevoáry využívala zvěř..
A nezkušení, humpoláčtí komunističtí lovci z JZD bez mysliveckých tradic pak na ukradené půdě ,,nasekali" meliorace(např. u nás okolo r.1973) a zkáza byla dokonána. A dnes jedno korýtko s vodou na 1000 ha je asi dostatečná péče o zvěř ze strany akciovkářských lovců..

Autor: Martin Skřivánek | 12.01.2012 06:43
Riči asi před 15lety jsme koupili po povodních 10 zajíců za 77000kč,během prvního týdne byla velká část přejetá na cestě. na téma zajíců psal kdysi J.Begala zajíc se prý snaží dostat zpátky,nevím.

Autor: Honza Kraus | 12.01.2012 06:50
Dotaz pro Josefa Šůnu -- Ahoj Josefe, tvrdíš, že se dnes tolik chemie nepoužívá.Jsi zemědělec a praktik od fochu, tak mi prosím vysvětli jak je možné udržet úrudnost půdy, která u nás v polabí dává min. dvě úrody "kvalitní" zeleniny za rok? Jak jsem napsal níže - kravský hnůj a vojtěšku zde půda neviděla 20 let od rozpadu JZD,obilí se zde pěstuje jenom okrajově, zelené hnojení se neprovádí a na podzim jsou všude jenom hluboké oračky. Z jednoho zdroje vím, že je za rok vystříkána chemie za několik milionů korun.Děkuji za odpověď. H. Kraus

Autor: Jan Slavětínský | 12.01.2012 07:01
Pro "Posluchače" - Ještě že děda nezažil v 70.letech takové kapacity a zkušené "Čechy" jako nám vládnou teď.To by teprve čubrněl a viděl, jak se beztrestně krade...

Autor: Erika Doležalová | 12.01.2012 09:40
Martine, jasně že byli, za ně bylo přeci všechno, ikdyž něco jen pod pultem pro VIP :-))) Jenže taky nebyly takové stavy černé, úplně jináč se hospodařilo a úplně jináč i lovilo, resp. prioritou byla drobná. Škodná se taky tlumila prostředky, kterými dnes již (díkybohu) nelze (předpokládám-li, že většina myslivců nepovažuje plynování nor, trávení a železa za etické a humánní..) Krajina vypadala úplně jinak, v dobách dávných a pradávných, kdy se pěstovalo všechno možné i nemožné na "normálních" lánech, ne jen řepka na obří ploše. Když vidím, jak to funguje u nás - po posečení to jen tak zvalchují diskama a už to valí dál, žádná hluboká orba, nic. Slámu v řádcích po žních jsem viděla na poli naposledy před 4mi lety, chodily tam lišky, lehávalo tam srnčí.. Dneska? Není dobytek, není potřeba sláma, takže se to rovnou rozmlátí na padrť, pak se to trochu pojezdí, poleje močkou a hurá pěstujeme.. Kukuřice na zrno (na siláž netřeba - není dobytek), po posečení se rozmlátí zbytky stonků, pojezdí diskama a finito. Na jednu stranu chápu zemědělce - je to rychlejší, levnější.. Na druhou stranu je to naprd, jeden den tam byl kryt a potrava, druhý den tam jezdí mašiny a třetí den je tam prakticky holá hlína, kde pár zrníček najdou možná tak ptáci. Ještě tři čtyři roky zpátky se dalo jít sednout na "kukuřičniště", protože se tam večer, v noci či ráno vracely lišky, prasata. A dnes? Co by tam asi tak hledali? Hlínu nežerou. Pak na tohle "krásné" pole pár dní prší a je z toho bažina.

Autor: Josef Šůna | 12.01.2012 13:52
K těm hnojivům, samozřejmě ze vzduchu toho moc neuděláš. V polabí je sice určitě jiná úrodnost než pod Šumavou, ale protože živočišná je dramaticky zlikvidovaná musí tam ty živiny samozřejmě nějak dostat, průmyslová hnojiva tam logicky musí jít. Ale aplikuje se to dnes jinak než před těmi dvaceti, třiceti lety, hnojí se tak aby byly živiny využity, pod patu (tj. při setí k zrnu), aby nedocházelo pokud možno ke splachům deštěm atd. hnojiva jsou opravdu drahá věc. V šedesátých letech se vyučovalo předzásobní hnojení t.j. 600kg čistých živin na ha a taky se to dělalo, to byly troj a čtyřnásobné dávky proti dnešku. Druhá věc je co udělá ta půda bez té biologické složky (hnůj, zelené hnojení atd.), to je otázka jak dlouho ta přirozená úrodnost půdy vydrží. A k dotacím, cros comlains (píši to foneticky) platí prakticky od letoška a to je ta svažitost a širokořádkové plodiny. Hlídá to opravdu Velký bratr, aktuální letecké snímky a nevím o tom, že by to rozlišovalo málého či velkého zemědělce, tj. nesmysl. V Praze na SZIFu vidí v mapě (leteckém snímku), že došlo k rozorání 2 arů louky, mají tam vyznačenou svažitost a širokořádkové plodiny zaregistrují. Tady v podhůří či na vysočině se ty plochy pro kukuřici a brambory budou hledat opravdu těžko. A to pro řepku problém nebude. K těm remízům, dnes opravdu tvoří krajiné prvky, rozhodnutí o tom dostali přímo vlastníci a jejich porušení má pro příjemce dotací značné následky.

Autor: Honza Kraus | 12.01.2012 14:49
Josefe, děkuji za odpověď. H. K.

Autor: rici czech | 12.01.2012 16:58
Martine 77000kč za 10 zajíců to je v přepočtu 7700 za kus? To si někdo pěkně namastil kapsu:-)Pro pana Posluchače111 :zajímalo by mne jak si teda vysvětlujete(když se krajina zdevastovala do 70 let) jak je možné ,že nejvyšší stavy zajíců byly až dávno po této kolektivizaci.

Autor: Ondřej Smetana | 12.01.2012 18:51
No ještě včera jsem si říkal, že oživení krve zajíců by neškodilo, ale 7700 za kus, to ne, to radši Pepovy postavím pomník, že tady byla nalezena padlina posledního zajíce v kat. území obce.
Není to překlep, kdysi jsme na škole chytali zajíce a prodávalo se to za 1800,- kus, ale jak říkám: ,,Kdysi´´

Autor: jirka marek | 13.01.2012 08:06
No s těma zajícema to je podle mého překlep.My jsme kupovali z přerovska pár let nazpátek za 1500,- kus.
A pro Riciho:Blízké sdružení(okr.NJ),již několik let kupuje ročně 3 páry zajíců na oživení krve(taky odchyt přerovsko),mají na 900ha 10 lapacích nor a letos na štěpánský hon ulovili přes 50 zajíců(prý nejvíc od převratu).A skladba honitby nic moc,pole,sem tam remízeček.
Neříkám,že je to mnoho,ale v dnešní době malý zázrak,kéž by ty stavy byly u nás!
Drobné zdar!

Autor: Josef Šůna | 13.01.2012 10:40
Přátelé, vypouštění drobné z krotkého či polodivokého chovu, je jedno jak tomu budeme říkat nevěřím ani za mák. Tedy pokud tím chci honitbu zazvěřit. Jak bylo výše uvedeno stavy jsou tak nízké, že nemají na rozšířenou reprodukci, maximálně většinou na prostou. A ten polokrotký přísun krmiva pro tolik potřebné predátory to zcela určitě nezachrání. Člověka s jeho čiností asi neovlivníme a tak dle mého názoru je třeba plašit a plašit a plašit, mám na mysli ty co žerou to co v přírodě ještě zůstalo a tak plašte Pepík Š.

Autor: Posluchač III | 13.01.2012 15:44
Pro czech..Kde jste přišel na skutečnost, že nejvyšší stavy zajíců byly po kolektivizaci, a říká vám něco tzv. vytěsnovací efekt? Tzn. Jeden druh drobné zvěře vytlačuje podobnou zvěř v honitbě? Tzn. v Anglii mají mnoho králíků ale málo zajíců. Mají desetimilionové stavy bažantů ale ,,jen" milionové stavy koroptví. Myslím si, že stavy zajíců poč. 70. let narostly i díky určitému zvýšení mozaikovosti krajiny, poněvadž komunistický režim umožnil kolem r. 1968 částečně návrat šetrněji hospodařících soukromých zemědělců na jejich majetky. Těch vlivů bude jistě více. A masivní investice pro uklidnění zchudlého venkova v době normalizace do zemědělství(nárůst spotřeby strojených hnojiv), další scelování lánů, investice do odvodnování a meliorace polí udělaly své..
Večer sem hodím pár čísel, odkazy na problematiku drobné zvěře, apod.

Autor: Ondřej Smetana | 13.01.2012 16:43
Kdosi tu nakousl potravní šok. A to je právě věc, kvůli které hlavně zající hynou. Učili nás to na střední škole, na vysoké škole, četl jsek to v mnoha odborných publikacích a vypozoroval přímo v honitbě. A za potravním šokem stojí zemědělství, neukazuju na ně prstem, protože svůj názor na to jsem napsal. Schválně to v 80%případů nedělají, ale nic jinýho než náš zákazník náš pán jim nezbyde. A potravní šok se stále zvětšuje rok od roku. Vždy platilo heslo po kose pluh. Aby se zabránilo výparu z obnažené půdy, tj. do deseti dnů po sklizni by měla být plocha zpodmítána. Jenže jak psala Erika, není dobytek, není potřeba slámy. Sláma se drtí a nemusí se lisovat a sbírat, což je minimálně pět dní. Dále nepodmítá se to pluhem Crystalem 12045 ale širokozáběrovými disky. Ve zkratce v 70 letech se zajícovy měnil jídelníček třeba 3 týdny postupně v dnešní době se mu změní z pondělka na úterý. Následkem čehož zajíc hyne. Situace takřka neřešitelná protože technologie respektují pouze trh a ne přírodu. Samozřejmě přičteme k tomu černou, dravce, lišky, nedostatek krytu a hřebíček po hřebíčku a víko k rakvi je přitlučeno.
Pro pana Posluchače III já mám taky potvrzeno že nejvyšší stavy u nás byli až po kolektivizaci a to kvůli tomu, že meliorace proběhla pozděj, meze se rušili postupně, počátky kolektivizace spíš znamenali sorání polí do sebe, než teréní úpravy, ty přicházeli kvůli velkým mezím v podhorských podmínkách postupně a JZD začalo pěstovat zelí, jenže nejmenšího chalupníka ale největšího komunistu udělali předsedou, tak se sklizeň mnohdy nestihla a zelí zůstalo přes zimu. A nynější padesátníci vzpomínají na svoje honecká léta kdy za každou hlávkou byl zajíc.
Určité východisko vidím v Ekologickém zemědělství, ale jelikož se o ně velice zajímám také vím, že je to spíše utopická myšlenka, kterou nikdo nazaplatí. I když je to myšlenka neskonale krásná a romantická.

Autor: Radek Chadim | 13.01.2012 16:56
Vypouštění uměle odchovaných jedinců nemusí být vždy neúspěšné a bezvýznamné. V našem sdružení jsme poslední dva roky dělali bažanty na lov a na jejich počty ve volnosti to má jednoznačně pozitivní vliv, protože se né vždy vše odlovilo. Navzdory očekávání zkušenějších kolegů z jiných sdružení, kde bažanty dělají už léta, se u nás spousta věcí nepotrvrdila a troufám si říci, že u nás to bylo naprosto opačně. Vypuštěné kusy, co nebyly odloveny, nejen že přežily od podzima celou zimu, ale na jaře a přes léto bylo zpozorováno i několik divokých hejnek, což už v naší honitbě nikdo 25-30 let neviděl. Doposud u nás byl stav bažantu odhodován na 5-10 ks, co přiletěly na jaře z daleka, ale žádné prokazatelné množení nebylo za poslední dobu zjištěno. Dnes počty bažantů jsou určitě na počtu kolem 50 kusů, což není moc, ale více to je. Další mýtus, že vypouštění bažanti jsou jen krmivem pro škodnou se nepotvrdil, né že by predace nebyla, ale řekl bych, že se vyskytovala v rozumném množství - a to že u nás je predační tlak poměrně vysoký, protože na jaře a přes léto se po naší převážně polní honitbě pohybují každý den desítky (stovky) kusů černé zvěře, desítky kusů lišek a jezevců, počty motáků už dnes půjdou taky přes deset kusů, krkavci, černí i bílí čápi, krahujci, to vše u nás je běžné, až na jestřába, kterého tak často vidět není a který by na to mohl mít výraznější vliv. Bohužel něco si vybere i doprava. Dále jsou velké úhyny bohužel způsobeny hospodařením družstva, kde spousta bažantů se utopí případně na jiný úraz uhyne v jimkách a jiných zařízeních v areálu zemědělského družstva, kde výskyt bažantů vzhledem k neudržování travnatých ploch kolem budov je v "naší honitbě" nejvyšší a je to taková komora bažantí zvěře.
Takže má osobní zkušenost mě spíše vede k úvahám, že s tou drobnou to nemusí být vždy tak tragické a beznadějné, jak to mnohdy vypadá. Dále pak si myslím, že často by stačilo jí jen trošku pomoci. Bohužel vůle udělat něco více jak ze strany zemědělců tak samosebou i nás myslivců do takovéhoto nejistého podniku je malá.
Na závěr bych chtěl ještě napsat, že ekonomika celé věci je 0, takže kromě práce to žádné větší finančí prostředky nestálo.

Autor: Ivo Ondráček | 13.01.2012 17:49
S návratem třeba těch bažantů je jeden základní problém. 80% lidí vám bude neoblomně trvdit, že je to k ničemu, že to akorát sežere škodná. Zpravidla proto, že by sami museli vyvíjet i jinou činnost, než je sezení na posedu. Musíte se o to starat ve voliéře, pak pořád lítat k zásypu a ideálně ještě ve "vypouštěcí oblasti" dnem i nocí sedět na škodnou, která vás permanentně školí a výsledky jejího tlumení nemáte skoro žádné. Už vůbec nemluvím o tom, že pokud si ztama liška ponese mladého bažanta, bez váhání střelíte, pokud si vám na roh kazatelny sedne dravec a bude mlsně koukat k zásypu, můžete mu akorát popřát dobrou chuť. Že po samojediné jestřábí samici zůstáva les zasněžený peřím snad ani nemusím říkat. Když tohle všechno budete do podzima dělat, na honu si stoupnete na štont a MOŽNÁ si dáte jednu,dvě,tři rany-toť jediný lovecký výsledek vašeho půlročního úsilí.
Na černou si akorát pravidelně dojedete doplnit hromadu a můžete tam vesele dnem i nocí sedět po celý rok. A zalovíte si pochopitelně nepoměrně víc. Když si to člověk porovná, těžko se divit, že se do obnovy drobné nikomu nechce.
Další věc je množství vypouštěné zvěře. Pokud pustíte 30 bažantů, je to jak když plivne. Pokud by každé sdružení v republice každý rok vypustílo i jen těch 30, už by to určitě bylo znát. Ale to se bohužel nikdy nestane. Ze záznamů mysliveckého sdružení vím, že se tu dřív taky lovilo po desítkách, ale vypouštělo se po stovkách. Bohužel, aby se začalo kolem drobné běhat byť v rámci několika sousedících sdružení, to je zhola nemožné...

Autor: Tomio | 13.01.2012 19:07
Mohu potvrdit, U Radka v areálu JZD je zoologická, bažanti, zající. A ne zrovna málo.
Pro ty, co májí v revíru zajíce pepu, frantu a jolču, bez bažantů. Jsem koukal jak vyoraná myš.
Ivo ani s tou černou to není tak jednoduché

Autor: igman | 13.01.2012 19:12
Pred dvomi dňami som ostal prekvapený z výskytu bažantov v susednom revíry.Viem isto-iste že od 89-tého roku ich nik nevypúšťal, dovtedy to bol len taký experiment hodnostárov okresu. Oficiálne poľovačky na ne tiež nerobia, s prikrmovaním to tiež nebude slávne, iba ak chodia na kopy navozené pre diviakov.Obzeral som si ich asi 10 minút na oziminách s asi 5 cm snehu ich bolo pekne vidieť.Ide o okres SP. Nová Ves cca 25 km od Popradu.

Autor: Posluchač III | 14.01.2012 12:43
Pokud tedy vezmeme nejvyšší odlov zajíců z komunistické éry rok 1973, tj. 1 214 000 ks zajíců, podělíme výměrou honební plochy z r. 1961 (jinou nemám) 11 564 050 ha, vychází odlov zaokrouhleně 10,5 ks zajíce/100 ha.

Respektive vychází odlov zajíce 10,7 ks/100ha, když jsem honební plochu pro r. 1973 zmenšil o poměrný úbytek honební plochy za 13 let od r. 1961 do r. 1973..,tj. na 11 376 070 ha.

V období 1934-35 byl odlov zajíce v průměru 1 592 146 ks zajíce (14 049 947 ha - výměra honební plochy k r. 1934). Zase podělíme: odlov byl 11,3 ks/100ha.

Úbytek honebních ploch za posledních 50 let činil 723.000 ha v celé ČR k r. 2007. Tj. poměrný úbytek ročně činil 14 460 ha.


Tab. č. 1. Spotřeba průmyslových hnojiv v ČR na 1 ha zem. půdy (kg čistých živin)
Hnojiva 1937 1947 1957 1967 1977 1986 1987 1997 2003
dusíkatá 4,4 3,8 12,8 42,9 88,7 104,5 88,7 64,4 65,2
fosforečná 8,4 5,2 16,4 39,1 61,7 85,9 69,2 15,7 14,1
draselná 4,7 12,6 25,8 61,3 83,3 82,2 74,2 11,2 10,4
Celkem 17,5 21,6 55,0 143,3 233,7 272,6 232,1 91,3 89,7


Ke stavu zajíců na území ČSR za 1. Rep.
Dle Motlla (1964) se ulovilo 904 215 ks zajíců v průměru ročně za léta 1924-29, V období 1934-35 to bylo v průměru 1 592 146 ks zajíce (14 049 947 ha - výměra honební plochy k r. 1934).

Statistická ročenka České republiky (2005) - Odlov vybraných druhů zvěře v ČR (v ks) - zajíc
rok 1937 907 953 ks, 1946 .. 49 674 ks, 1957.. 535 081 ks, 1967 .. 895 719 ks

Lov zajíců v ČSSR (Mottl, 1986) plocha honiteb k r. 1961 byla 11 564 050 ha..

1961.. 1 050 111ks, 1970.. 808 299 ks, 1971..1 106 994 ks, 1972.. 1 049 599 ks, 1973..1 214 000 ks, 1974..1 142 514 ks, 1975.. 968 986 ks, 1976.. 905 700 ks,1977.. 780 075 ks,1978.. 596 120 ks, 1979.. 115 167 ks, 1980.. 264 327 ks,...... ČSÚ ..2009..84 111 ks.

Cituji RNDr. Mottla, jak komentuje pokles zajíců v sedmdesátých letech.. Mottl:,,Tato čísla dosvědčují, jak rychle se zhoršovaly životní podmínky zvěře v závislosti na uplatňování intenzifikace a specializace v zemědělské výrobě. Objektivně je třeba přiznat, že nadměrný lov v době zvýšeného tlaku negativně působících činitelů má podíl na urychlení nepříznivého vývoje početnosti v zaječích populacích,, (Mottl 1986, Ochrana zvěře v současných podmínkách zemědělské velkovýroby, s. 10)
Další příště.

Autor: Posluchač III | 14.01.2012 14:06
Kdyby někdo měl cestu do vědecké knihovny:))
Literatura:
Fanta,B.,1985: Reprodukční ukazatele zajíce polního. Vliv civilizačních faktorů na chov zvěře, ryb a včel. Sborník přednášek.
Havránek,F.-Frauknecht,K.,1997: Zmapování historického vývoje struktury krajiny ČR. ÚVLV Praha.
Havránek,F.,2000: Scénář záchrany populací zajíce polního v ČR. Ústav pro výzkum ekosystémů, Praha.
Farský,O.-Mrkos,J.,1949: Ztráty na zvěři za krutých zim na Moravě. Plán.ústav Brno.

Hanzal, V., 1993: Myslivost v obrazech zoologie. Českomoravská myslivecká
jednota, Praha, 102s.
Havránek, F., Hučko, B., Mudřík, Z., Chov zvěře a hospodářských zvířat v kulturní
krajině, FOOD AND AGRICULTURE ORGANIZATION OF THE UNITED NATIONS
Kučera, O., Kučerová, J., 2002: Zajíc v přírodě a chov v zajetí. Matice lesnická, 180 s.

Kučera, O., Kučerová, J., Havránek, F., 2006: Zajíc včera dnes a zítra. Silvestris.
Uhlířské Janovice, 124 s. IBSN 978-80-901775-9-8
Sýkora, I., Biologie zajíce polního. Myslivost 10/2007.
Vach, M., 1999: Myslivost, Silvestris. Uhlířské Janovice, 368 s.
Vala, Z., Zabloudil, F., Zajíc polní a králík divoký - Jejich životní potřeby v
současnosti, Myslivost 7/2008, str. 49

Komárek,J.1940:Zpráva mysliveckého referenta. Stráž myslivosti, 13, XVIII.
Navara,R, 1941: Ještě zkušenosti ze zimy 1939/40. Stráž myslivosti 7, XIX.
Novotný,Z., 1940: Ubohý zajíc. Stráž myslivosti 4. XVIII.
Sekera,J., 1940: Myslivecko fenologická pozorování za rok 1939. Stráž myslivosti 4. XVIII.
Semizorová, I., 1975: Biologie a chov zajíce polního, DÚ C 16-331-015-01/02, VÚLHM.
Pflug,A., 1940: Zajíci Stráž myslivosti 18, XVIII.
Zabloudil,F.-Novák.P.-Vávrová,M.,2000. Sbor. konference.Funkce a problémy polovnictva v súčasnéj spoločnosti. LVÚ Zvolen, s.21-24.
Zásměta,V., 1967: Ekonomika Československé myslivosti. SZN Praha s. 218
Zbořil,F., 1940: Přezimování zvěře. Stráž myslivosti 15. XVIII.

Autor: Posluchač III | 14.01.2012 14:38
Přímo na internetu..

Kdy se umělý chov bažantů vyplácí... http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=11097&IDR=10334&TypR=1

Odkaz na referáty -zvyšování stavů zaječí zvěře, modelové honitby -ZAJÍMAVÉ - program modelující stav prostředí honiteb a populační
dynamiku drobné zvěře dle UHUL...

http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/myslivost/Archiv_dokumentu/sbornik-referatu-z-myslivecke-konference-2007.pdf

Autor: Ondřej Smetana | 14.01.2012 14:40
Zrovna pozítří jedu do vědecké knihovny v Olomouci, ovšem jediné co bych s těmito dokumenty a knihami udělal je, že bych si je půjčil a prolistoval, protože prostudovat je, to by vydalo na diplomovou práci o úbytku zajíců a možnostech jejich návratu do honiteb ČR. Předpokládám pane Posluchač III že jsme si data o odlovech a klesání honební plochy nevycucal z prstu ale opravdu nastudoval, stejně tak množství hnojení v jednotlivých letech.
Pokud ano máte můj obdiv. Pokud bych natrefil na někoho, kdo by chtěl psát diplomku o zajícovy s dovolením ho odkážu na vás. Aspoň na ten seznam literatury, mimochodem opravdu pěkně zpracovaný.

Autor: Posluchač III | 14.01.2012 14:51
Odkazy na literaturu jsem stáhl z internetu, nicméně dost mi poradil doc. INg.Hanzal Csc. (přednáší mj. na JCU, je mezinárodním rozhodčím pro mysl. psy, člen kynologické komise ČMMJ), který mi pomáhal s bakalářskou prací. Téma bylo ohledně ekologického zemědělství. Co se týče myslivosti, je to odborník na slovo vzatý.

Nicméně já jsem v myslivosti laik, nejsem aktivní, organizovaný myslivec, místní nájemce -mysl. sdružení nemám v oblibě :)))
A co se týče vlastnických práv, tak zde budu bojovat jako lev, aby se obnovilo nedílné spojení práva myslivosti s pozemkem:))

Autor: Ondřej Smetana | 14.01.2012 15:06
Mnohde už tohle funguje, samozřejmě že nelze brát do mysl. sdružení kdejakého lufťáka, který vlastní po babičce 5 m2 meze. Ale co se týče třeba našeho sdružení tak 80% členů vlastní polnosti a lesy. I já mám tu čest myslivecky hospodařit na našem.
Ovšem já se zase budu bít jako lev proti vztahům zemědělec co si myslí, že když ráno neprší někdo za to může a proti němu myslivec, co si myslí, že ta povolenka mu dovoluje páchat nepravosti na pozemcích druhých. Nejlepší kombinace je když zemědělec a lesník jsou i myslivci, potom se nevedou sáhodlouhé debaty o škodách zvěří a nesmyslných osevních plánech.
V dnešní době ale každý vlastník honebních pozemků má přímo v zákoně doložitelné právo na výkon myslivosti na svých pozemcích.
Vyvaroval bych se však snižování výměry honiteb, aby se kleslo na 115 ha kdy by každý větší sedlák měl svoji honitbu, to bych se po pěti letech ptal já kam upadla česká myslivost a to si pište že by upadla tak hluboko, že by ji nikdo ani neviděl jak by byla hluboko.

Autor: Děda z lesa | 14.01.2012 16:15
Mám tu výhodu, že do vědecké knihovny nemusím, stačí se natáhnout do mé...
Jen bych ještě doplnil další příslušnou literaturu :
Zajíc - Semizorová,Švarc (1987)
Zajíc, jeho život, chov a lov - Kokeš (1948)
Myslivecká péče o zvěř - Kokeš (1944)
Myslivost jako živočišná výroba - Kostroň (1953)
Rozsáhlé statě o drobné zvěři jsou např.:
Myslivost - Javůrek (1955), Myslivost - Forst a kol. (1975), Myslivost - Bergl a kol. (1966), Myslivost - Vach a kol. (1997), Encyklopedie myslivosti - Červený a kol. (2003), Základy myslivosti - Žalman )1947), Základy myslivosti - Rakušan (1975), Myslivecká příručka - Mottl (1964), Stručný nástin myslivosti - Fric (1948), Myslivost v českých zemích - Komárek (1945), Malá myslivost - Dyk (1941), Myslivecký slabikář - Rakušan (1959), Život naší zvěře - Mikula (1953), Naše lesy a lovy - Budín (1944) atd....
Literatura ale současný stav myslivosti nevyřeší, ani nevrátí stavy drobné zvěře na stavy v nedávné minulosti.

Autor: Posluchač III | 15.01.2012 10:22
Kdo tolik nečte ale chce pracovat, tak zde jen 15 - stránková brožura
,,Chov zajíce polního a králíka divokého"

http://www.ulozto.cz/12557020/chov-zajice-polniho-a-kralika-divokeho-pdf

Zde je odkaz na stáhnutí knížky v elektronické podobě, kterou jsem dostal na old. myslivost od některého z myslivců ze Ždárska. Je z praxe, jak vytvořit koroptvi podmínky. Dobrá knížka.
Jmenuje se ,,Koroptev polní, podpora ohroženého druhu pernaté zvěře"

http://www.ulozto.cz/12556728/koroptev-polni-podpora-ohrozeneho-druhu-pdf