Dnes je 19.09. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Způsob vyvrhování a odběr vzorku



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Pupek | 08.01.2012 09:12
.

Autor: Pupek | 08.01.2012 09:14
Už jako chlapce mne otec naučil vyvrhovat kus následujícím způsobem. Krátký řez nad zámkem,rozříznutí zámku, obřezání konečníku.Pak nůž mezi prsty a otevření celého břicha až k žebrům.Kouknout dovnitř, proříznout bránici a na žebrech ponechat cca 5cm závoj.Dlouhý řez na krku až k "ohryzku" za ním uříznout(lizák si vyřežeš pak)přidržet za ohryzek a uvolnit trubici.Prostrčit ruku hrudníkem uchopit za uvolněnou trubici a prakticky jedním tahem vyjmout vše ven.(u černé to jde někdy hůř tam musíš použit od bránice ruce obě)Zvěřina je krásně čistá,pak si vybereš právo a výhoz dáš liškám.Z toho "závoje"na žebrech odřízneš kus svaloviny co jí drží k žebrům a zavezeš na veterinu.....Všechno špatně,pravil jeden pán co sledoval "moje" vyvrhování na jedné nahánce."Z čeho ted vezmeš vzorek?"Povídám že ze svalu co drží bránici k žebrům. Tak tam určitě ne.Vzorek na svalovce se musí brát sice od bránice,ale jen ze dvou(a ted nevím přesně jak to řekl)"úponů"? které bránici drží k páteři.Tam je svalovec jako doma.Tím že to celé efektně vytrhnu na jeden vrz mám sice pěknou zvěřinu,ale onen důležitý vzorek je někde ve změti střev.Ono totiž v tom praseti nejsou tisíce svalovců,ale v průměru tak 5-10(to jsem netušil)Pokud už takto provádíš vývrh nedávej vzorek bránice,ale uřízni špičku svíčkové(tam je druhý největší,výskyt svalovce).Máte někdo podobnou zkušenost či radu ohledně vzorků?

Autor: Erika Doležalová | 08.01.2012 09:56
Já bych to neviděla tak dramaticky. Vzhledem k tomu, že pro vyšetření lze použít různé vzorky (kromě bránice také svaly žvýkací, mezižeberní, svaly předloktí a jazyka), pak není až tak "životně důležité", kde přesně z té bránice říznete.. Navíc brániční pilíře jsou "celé z masa", pouze střed bránice je vazivový a nemyslím si, že by svalovci nějak upřednostňovali, kde v té masité části bydlet.. :-)
Jinak my dáváme jako vzorek vždy bránici, kousek jazyka a někdy ještě i z mezižebří (protože žebra vždy vykosťujeme na roládu a vždycky na žebru kousek zbyde..)

Autor: Fesoj | 08.01.2012 10:39
Vždycky se dával vzorek z bránice, pokud možno z té "nejmasitější" části od žeber. Před několika lety si někdo vzpomněl, že se musí dávat vzorků několik, a to krom toho původního ještě z mezižebří, ze svaloviny předního běhu a ze špičky lízáku. Dnes už zase jedeme postaru. Kdyby ty vzorky, co odevzdáváme, byly neodpovídající, asi by si toho veterinář při přejímce všiml a upozornil by na to. A na rozdíl od toho, co onen pán na nadháňce tvrdil Pupkovi, je v knize Choroby lovné zvěře i v knize Černá zvěř shodně uváděno, že samička svalovce naklade za krátkou dobu svého života /6 až 7 týdnů/ asi 1500 larev. Dále je zde uvedeno, že pozření "pouhých" 1200 larev člověkem vyvolá do týdne prudké onemocnění, zatímco zvěři napadení trichinelózou příliš nevadí. Takže s těmi 5 až 10 kusy svalovce v jednom praseti se ten pán asi pořádně seknul - ono taky logicky z toho vyplývá, že by se mnohdy nemuselo při tak řídké hustotě larev na napadení vůbec přijít.

Autor: Ron Gordon | 08.01.2012 22:47
Místa odběru vzorku :
Trávicí metoda:
cca10 g z přední končetiny, jazyka nebo bránice
Pro vyšetření se použije 5 g (max. váha směsného vzorku 100 g nebo 35g)
Kompresní metoda:
Z obou bráničních pilířů, z čelisti, dolní části kýty, mezižeberní svaloviny a svaloviny jazyka tj. celkem 6ks od 1 zvířete.
čistá svalovina bez tuku
rozdílný odběr vzorku dle použité metody vyšetřování . Vyšetření na svalovce je povinné u všech kusů černé zvěře určených pro lidskou spotřebu.
Fundovanější odpověď by bylo možno získat od p. Chalupníka na starém foru,zde nepíše.

Autor: Pupek | 08.01.2012 23:59
Díky,trochu mi to leželo v žaludku.Byla to nahánka v honitbě jedné nejmenované lesnické univerzity.Pán ještě při odchodu procedil že za takto provedený(popsaný) vývrh vyhazuje studenty od zkoušky.Chtěl jsem tedy zjistit zda není v tomto směru nějaká novinka.Na veterině též nebyl nikdy problém.

Autor: Jan Slavětínský | 09.01.2012 06:41
Pupku, to neřeš. Možná,že sám docent sele vyvrhuje a zápasí s ním čtvrt hodiny...K nám jednou na naháňku také přijel docent (známá osobnost, píše mysl.penza..) a na rameni měl Horneta !? U té bránice z černé zvěře je důležité, aby ten kousek byl dostatečně velký a bylo to maso, né tuk. Já vyvrhuji trošku jinak než ty. Jinak začínám u srnčího a jinak u černé, ale v podstatě to je jedno. Lovu

Autor: Pavel Černý | 09.01.2012 06:55
Pupku, jak píše Fesoj, kdyby bylo v praseti 5 - 10 svalovců, tak pravděpodobnost odhalení je jako vyhrát jackpot ve Sportce. Škoda, že za tím chytrolínem nestál někdo, kdo si je jistější v kramflecích. Byl by to hezký námět pro myslivecký soud a pan docent by pak možná nějakou dobu byl při zkoušení studentů nervózní, jestli mu to někdo na závěr zkoušky nepřipomene. Jinak podle mých vědomostí by se měly brát opravdu kousky bránice blízko páteře. Myslivecky se tomuto místu zesílené bránice říká "veverky". Obecně je to totž jeden z nejpoužívanějších a tudíž také nejprokrvenějších svalů v těle. Proto je zde vysoká pravděpodobnost záchytu a zapouzdření trichinel.

Autor: Tomio | 09.01.2012 08:58
Teda, když čtu Pupkův popis vývrhu, vyvrhuju skoro stejně, až na to, že čuníka nejdřív otevřu a nakonec udělám zámek, tak mě naučeno(děda) a nikdy to nikoho nezajímalo ani nebylo připomínek.
Jen by mě zajímalo, jak vyvrhuje sám pan vyučující. Snad to nebylo na MZLU. Bych už neporošel.

Autor: Ellhenicky | 09.01.2012 09:16
Kdo ví, pan profesor to zná možná pouze teoreticky jak na to.Já to dělám léta obdobně jako Pupek. Akorát jsme brali ještě barvu do speciálních ampulí, vypadá to jako vymačkaná a stočená pasta na zuby s jehlou, která po rozvinutí nabere potřebné množství, ale u to také neděláme. To vždy někdo něco vymyslí a nikdy to nemá dlouhého trvání.

Autor: Jan Slavětínský | 09.01.2012 10:25
Já černou vyvrhuji následovně. Povolím zámek,potom odřezávám střapec,žílu,ráže (u kňourků),potom mezi prsty s nožem od spodu otvírám břišní dutinu přes hrudní koš,"kobylu" přes krk až k hrtanu. Oddělím hrtan,uvolním v předku hrudí, tahem obříznu bránici. Potom chytím hrtan s tou trubicí a celé tj.vč. plic, bachoru a střev vytáhnu ven. Kus nadzvednu za přední běhy,tím z něho vyliju zbytek barvy a je to hotové. Troufnu si říci, že sele i lončák je tak na tři minuty...Černou otvírám celou, lépe chladne a rozepírá se.Vždy zůstavá podle stěny závoj z bránice, ze které potom bereš vzorek.
Srnčí,dančí začínám od krku - od kraje hrudníku otevřu krk,povolím hrtan a uvolním trubici k hrudí. Potom dělám zámek, střapec, břišní dutinu,bránici. Šahnu do hrudníku (ten samozřejmě neotvírám jako u černé) pro hrtan a celé to vytáhnu ven. Jde to dobře a rychle.

Autor: Fesoj | 09.01.2012 10:48
To Ellhenicky-těm ampulím na barvu říkají veterináři "hemovky", podle latinského názvu krve. Jejich odevzdávání není povinné, ale když jim ji přinesu, jsem od nich vždy chválen a dají mi jinou. Nosím ji v pouzdru u plomb. Její naplnění a odevzdání moc času nezabere a když jim tím udělám radost, proč ne ? Můj kamarád si pomocí barvy černé zvěře udělal doktorát - dělá asistenta prof. Hromasovi a jeho vědecká práce se týkala genetiky černé zvěře.

Autor: Vladimír Soukup | 09.01.2012 11:27
Ty plastový zkumavky nejsou hemovky, ale hemosky, uživatel honitby je POVINNEN odevzdat vzorek barvy z 10% ulovené černé zvěře (1,11,21...ks)ročně. Jedná se o monitorig nákaz, v tomto případě klasický mor prasat. Tímto de facto prokazujeme, že ČR je prostá tohoto onemocnění, což má následně vliv na obchodování s vepřovým masem. V přípdě nesplnění této povinnosti můžete čelit správnímu řízení a následné pokutě ze strany příslušné KVS.
Vzorek barvy je možné nabrat i do normální inj. stříkačky 5 nebo 10ml.
Co se týče trichinelózy, v případě prodeje zvěřiny by měl být vzorek vyšetřen pouze metodou trávicí, pokud se jedná o vlasní spotřebu může být trávicí i kompresní metoda. V obou případech může vyšetření provést pouze laboratoř nebo zařízení schválené pro tuto činnost s patřičným atestem. Vzorkem pro trávicí metodu je buď pouze svalovina bráničního pilíře (tzv. veverka), alternativně 5 vzorků sval. jazyka, žvýkacích svalů, obou předloktí a mezižebří.
Od 1.1. za vyšetření vzorků neodpovídá lovec, ale uživatel honitby, který je povinnen archivovat písemné potvrzení o výsledku vyšetření 2 roky.

Autor: Erika Doležalová | 09.01.2012 12:11
Souhlasím s Vladimírem, odevzdat vzorek barvy je povinné, u nás to vždycky hospodář připomene na schůzi (první kus a pak z každého desátého uloveného prasete - takže u nás většinou odevzdáme jen jeden vzorek :-))) Na svalovce posíláme vždy, odkud vzorky jsem už napsala. Jelikož si u nás chlapi rádi pochutnají i na "zajíci z podzemí", necháváme samozřejmě vyšetřit i jeho, když se nám (píšu nám, protože nikdo jiný je neloví) podaří úlovek.
Vyvrhuju asi obdobně jako většina tady, akorát prvně odřežu kratiny (ráže a žílu - šmiknout jen střapec je trochu málo :-) vždyť střapec je jen prodloužená srst :-))) (příp.vemínko u srn), pak malý otvor na hraně zámku - následuje jeho otevření (ikdyž to jde u slabších kusů i nožem, dělám to pilkou). Pak páráčkem otevřu břišní dutinu, obřežu bránici, na krku hrtan... atd.atd.. U slabších kusů (srnčí, sele, lončák, kolouch) "trhnu" nožem u hrudní kosti přes chrupavky i žebra, aby byl otevřený hrudník. U černé řízneme i pod plecka, a rozpíráme.

Autor: Milan Soukup | 09.01.2012 12:27
xxx

Autor: Erika Doležalová | 09.01.2012 12:40
Milane, ty rady jsou vždycky excelentní! To mě dokáže pobavit, jeden chudák vyvrhuje a pět jich nad ním stojí, radí, nabízí "lepší nože" apod.. :-)))

Autor: Václav Sládek | 09.01.2012 12:45
Dávali jsme vzorky asi z pěti míst.Dnes stačí vzorek z bráničního pilíře.Barvu dáváme taktéž z každého desátého kusu černé.Vyvrhuji podobně jako Honza a Milan jen jsem nikdy neměřil čas.Dělám to v pohodě nic mě nežene narovnám záda a dokončím.Beru to tak že práce je maraton na celý život zkrátka žádný sprint na sto metrů.

Autor: Milan Soukup | 09.01.2012 12:50
xxx

Autor: Jaroslav Miňha | 09.01.2012 13:06
Díky tomu, že jsem si zřídil „bourárnu“ a z revíru to mám autem do pěti - deseti minut, černou i srnčí vyvrhuju téměř vždy doma na rozporce (tu mám na vrátku) jako domácí prase. U černé to má tu výhodu, že jí v případě potřeby můžu ostříkat hadicí a zbavit bahna, to se pak moc hodí při stahování. Navíc pak vývrh pochopitelně netahám směrem ke kýtám, takže zvěřina je od barvy jen v oblasti komory, zadní část zůstává úplně čistá. Když šla rána na trávník nebo bachor, nezasviním si celý kus a vypláchnout můžu zase jenom předek, ten pak zpracovávám dřív než kýty, svíčkovou a hřbet, které můžu nechat bez rizika déle zrát. Taky mě u toho v létě nežerou muchničky, v noci na to pořádně vidím, vodu mám k dispozici i teplou, prostě pohoda. Můžete namítnout, že to není zrovna to „pravé myslivecké“, jenže výhody převažují natolik, že si s tím hlavu nedělám a zvěřinu mám navíc perfektně ošetřenou.
Pokud jde o vzorek na trichinelu, vždy jsem dával jen bránici, za dobu co dělím zvěřinu přes sto vzorků, protože se u mě točí i černá z naháněk a nikdy jsem s veterinou problém neměl.

Autor: Milan Jirmann | 09.01.2012 15:04
Já si myslím, že není důležité, kdo jakým způsobem vyvrhuje ulovenou zvěř. Jde o to, aby to bylo provedeno co nejrychleji po ulovení. Dále aby byl kus uvnitř čistý a aby bylo 100% kusů černé vyšetřeno na svalovce. U nás se odebírá 5 vzorků za různých částí zvěřiny a barvu jsem za 27 let co dělám myslivost, neodebíral. Nikdo to po mně nechtěl. V sousedním sdružení to zase dělají dvakrát do roka.
LOVU ZDAR!!!

Autor: Erika Doležalová | 09.01.2012 15:54
Já vyvrhuju taky až doma (výjimkou jsou samozřejmě lovy jinde, u kamarádů apod.) Jednak proto, že nevozím vodu a držet pak volant "zaprasenejma" rukama není moc fajnový (jeden kamarád vyvrhuje v gum.rukavicích - taky to není moc myslivecké, ale myslím, že velmi praktické ano..) a druhak proto, že vývrh si ráda dám na újeď no a ne vždy se kus uloví tam, kde tu újeď chci, a to bych teda stejně musela vývrh strkat do pytle či kýble a vézt domů (takhle to šoupnu do kýble doma a odvezu až vím kam a kdy :-) Když vezmu v úvahu, že někdy může trvat dosled třeba půl hodiny (v lepším případě), tak za +- 10-20 minut (což je asi tak doba z revíru domů) se kus až tak strašně nezapaří. Občasně u nás uloveného divočáka vyvrhujeme v revíru, on se takový vykrmený lončák ulovený k podzimu přeci jen pak líp táhne z kukuřice a strká do kufru :-)
Jinak jak píše Jarda Miňha, vyvrhování zavěšeného kusu je moc dobrá věc, takhle to má zařízeno další náš kamarád, vyzkoušela jsem si to u něj a je to fajn, kromě výhod popsaných Jardou pak ještě ta, že vlastní váha vývrhu pomáhá dostat ho ven a nedá to tudíž tolik tahání :-) Doma to ale asi nepořídím, protože kvůli splachování barvy a dalšího neřádstva vyvrhuju u kanálku a ten je akorát v maštali hned u vrat a tam bych kus nepověsila (pokud bych nechtěla na zeď :-)

Autor: Václav Sládek | 09.01.2012 16:21
Na jatkách berou vzorek z bráničního pilíře.Ještě před rokem dělali vyšetření na svalovce i u černé a vzorky z pěti míst nechtěli.Dnes se vozí do Prahy.

Autor: Milan Soukup | 09.01.2012 16:28
xxx

Autor: Milan Jirmann | 09.01.2012 17:08
Já vývrh taky nechávám na místě a dopoledne je to pryč. Postarají se o to "černí barváři" a na místě zůstane pouze skvrna od barvy. Jsou schopní to najít i v lese a uklidit, ale tam to trvá o den déle. LOVU ZDAR!!!

Autor: Erika Doležalová | 10.01.2012 07:55
Kýbl v autě nevozím a když ulovím srnce na šoulačce v lese, tak tam vývrh jako újeď nechci. Většinou si to vozím tam, kde jsem se s liškou už setkala, nechat to fláknuté kdekoli mi přijde jako škoda materiálu :-))) Krkavce nemáme, prasata nemáme, takže pokud není vývrh někde dost blízko liščích spádů, bude tam hnít hodně dlouho. Toť moje zkušenost.

Autor: Jan Slavětínský | 10.01.2012 09:06
Celoročně vozím v autě v kufru plastový kanistřík od vody do stěračů, ve kterém mám obyčejnou vodu na opláchnutí rukou a kus hadru. Praktická věc. Jak do revíru, tak pro defekt na autě. Igelitový pytel, taška a nějaký ten provaz je taky dobré mít a občas se hodí nebo pomůže druhému...

Autor: Milan Soukup | 10.01.2012 12:06
xxx

Autor: Fesoj | 10.01.2012 13:49
Taky dám přednost vyvržení kusu doma, pokud je to vzhledem k jeho velikosti, hmotnosti a dnes již i vzdálenosti /nemám auto/ možné. Jako velice praktickou pomůcku do "mysliveckého auta" k transportu zvěře doporučuji klasický pytel na mrtvoly, to nemá chybu !

Autor: Martin Síla | 10.01.2012 14:08
Fesoj, kde se dá takový klasický pytel na mrtvoly sehnat?
Jsou i různé velikosti?

Autor: Fesoj | 10.01.2012 15:22
Já ho měl kdysi od policajtů, přivezli mi v něm sraženou srnu. Zkusil bych pohřební službu. Že by byly různá velikosti, o tom silně pochybuji.

Autor: Ellhenicky | 11.01.2012 01:34
Milane, ty jsi jak Robinson, v případě ztroskotání tě nemůže nic překvapit. Na srnčí i lončáka je dobrý vojenský pogumovaný pytel, i s popruhy se dá sehnat ve vojenským výprodeji za pár korun.

Autor: Jan Slavětínský | 11.01.2012 07:36
Mám do kufru udělanou přímo na míru, takovou plastovou vaničku ze 4mm PP s rantlem asi 12 cm vysokým. Dnes už se podobné věci za nehorázný peníz prodávají. Viděl jsem to v lověnách i v Lysé. Nemá to ale chybu. Odveze se v tom všechno, jak srnčí, černá, tak např.tašky s krmením a "tapicíruňk" kufru je pořád čistý. Bedničku snadno vyndám a jen vypláchnu hadicí a je čistá....Moc dobrá věc.
Pytle a igelity jsem vozil také, ale u nich se často stane, že barva proteče do auta a vite ,jak to potom v autě "voní". Taky mě po každém použití nebavilo oplachovat a sušit igelity ...

Autor: Milan Soukup | 11.01.2012 07:42
xxx

Autor: M.Bergman | 11.01.2012 11:45
Jaké máte názory na vypláchnutí hrudní a břišní dutiny zvěře po vyvrhnutí proudem čisté vody? Když k nám přijedou hosté z Německa, tak se podivují, že hned po vyvrhování zvěř nevyplachujeme. U nich je to prý vyhláškami přísně předepsaná povinnost. Nechal jsem loni pár kusů takto také ošetřit a uskladnit a skutečně to zůstalo i po 10-ti dnech v chlaďáku naprosto bez jakéhokoliv kazu. M.B.

Autor: Erika Doležalová | 11.01.2012 12:23
Já osobně vyplachuju, když se to nechtěně podaří rozstřelit víc než je košér, tak radši hned po vyvržení vypláchnout. Ano, literatura uvádí nevyplachovat, ale zatím se mi nestalo, že by byl nějaký problém - a to většinou kus rušíme až druhý, i třetí den po ulovení.

Autor: Jaroslav Miňha | 11.01.2012 12:47
Mám zkušenost naprosto opačnou. Rukama mi prošlo víc než sto kusů černé, k tomu daňčí a srnčí
a můj poznatek je takový, že jakmile na zvěřinu přijde voda, nemá čas dostatečně odležet a uzrát, protože začne ještě před tou správnou zralostí zavánět. Je to třeba hlídat, nebo je malér na světě.
Vím, že vyplachování je požadované i u nás, takže pokud jde zvěř do výkupu, vypláchnu jí a odveze se, tam jí ale zrát nenechávají. Těžko říct, jaký požitek ze zvěřiny má pak konečný konzument, ale možná netuší, že zvěřina má vlastně chutnat úplně jinak a nemá být i po dvou hodinách v papiňáku tuhá jak podešev. Vypláchnutá zvěřina vydrží v chlaďáku při teplotě pod nulou, ale to není ta správná teplota pro zrání, ideální je podle mě v rozmezí 2-4 stupně, pak stačí většinou týden- deset dnů a je připravená k zamražení nebo ke konzumaci. Tak dlouho ale vodou „ošetřená“ zvěřina voňavá nezůstane. Pokud je vypláchnutí nutné, vypláchnu jen tu část, která je znečištěná, jak jsem popisoval níže a kontroluji.
První zkušenost, co dokáže voda, jsem udělal právě se srnčím. Byly to dva shodně na komoru střelení srnci, žádný prasklý trávník apod. Jednoho kolega vypláchnul, druhý vypláchnutý nebyl. Bylo to v létě, chlaďák nebyl, tak jsem je přes noc pověsil do sklepa. Druhý den dopoledne byl ten vypláchnutý už cítit, druhý naprosto v pohodě. Požadavky hygieniků celkem chápu, ale pokud budu zpracovávat zvěřinu pro sebe a známé a zvěř bude střelená „předpisově“, žádná voda tam nesmí.

Autor: Jan Slavětínský | 11.01.2012 13:04
Jardo přesně tak. Pokud to nemá ránu na měkko, tak kus vytřít a nebo nechat jak je. Zaschlá barva svým způsobem chrání a konzervuje, tak nás to dříve učili.Podle mě je takový kus zbytečný vymývat vodou. Pokud je rána vzadu a chycený trávník, je třeba ten kus co nejdříve rozbourat a vyřezat to , žádná voda ani vytření ho nezachrání.

Autor: Jaroslav Miňha | 11.01.2012 13:56
Pro ty, kteří nebyli na srazu přidám ještě návod, jak nechat zvěřinu ze spárkaté nejlépe uzrát. Po vychladnutí a oschnutí vnitřku nenechávám viset v kůži, ale rovnou nabourám (kýty, plece krkovice, hřbet, žebra). Každý kus zabalím extra do potravinářské fólie a v zimě pověsím na háky přímo v bourárně, v létě do chlaďáku. Fólii nechám dole pootevřenou, aby z ní mohlo odkapávat. Pokud ta možnost není, naporcuju na ještě menší kusy, osuším, nakladu na tácy pokud možno v jedné vrstvě, také překryju fólií a naskládám do lednice. Na jedné kýtě odříznu povrchovou blánu až „na maso“, to je můj „kontrolní bod zralosti“. No a když si myslím, že už by to mohlo být akorát, zatlačím do toho bodu prst. Jestli se důlek zase srovná, je to ještě málo. Ideální stav je, když důlek zůstane, nebo když se vrací hóóódně pomalu. Taková zvěřina má pak správné aroma a není třeba s ní zápasit celé dopoledne v troubě.

Autor: ValíkVlastimil | 11.01.2012 14:13
Všechno se tak trochu mění. Starší literatura i to co nás učili(jak píše Erika) vodou nevyplachovat, pouze vytřít. Nově v brožurách a litaratuře k testům a přezkoušení prohlížitele zvěřiny už vodu možno použít ba nutno použít. Sám vodu používám pouze k umytí kusu(pokud je třeba) z venku, a v dutíně břišní pouze pokud je prostřelen trávník.Do kufru auta jsem uřízl zhruba třetinu dvouset litrového sudu a to podélně. Trochu zkrátil, silikonem utěsnil a trhacimi nýty spojil. Je to více otevřené než Milanem vzpomínaný maltovník.Z boku jsem připevnil madla a je to. Ale většinou vozím střelený kus na nosiči na tažném zařízení (ukázka v Roudné).

Autor: ValíkVlastimil | 11.01.2012 14:27
Trochu o mase- http://www.maso.cz/hygiena-a-technologie-masa-podrobne.asp?id=9

Autor: Michal Brabec | 11.01.2012 14:34
Tak to já viset v kůži nechávám, v létě 3 - 4 dny, v zimě klidně týden. A po rozbourání ještě den dva maso leží v chladu. Vodu nikdy nepoužívám, obsah trávníku (už se mi to dlouho nestalo) vytřu papírovými utěrkami a pečlivě nožem očistím. Je fakt, že pořád nosem hlídám...

Autor: Jaroslav Miňha | 11.01.2012 14:46
V kůži nenechávám viset pouze z toho důvodu, že obnažená zvěřina (kýty, svíčková a žebra zevnitř) zasychá a pro kuchyňskou úpravu to není ideální. Jinak je úplně jedno jestli v kůži nebo ve fólii, do fólie musí být ale vychladlá, aby se nepařila.

Autor: Ellhenicky | 11.01.2012 19:14
U nás v MS máme výkupní místo zvěře a chladící box z dob Interlovu, který jsme odkoupili. Jak bylo řečeno, dřívější rady zakazovaly vyplachovat tělní dutinu zvěře vodou, ale při ukládání do boxu m u s í být zvěřina vypláchnuta a jednou za týden se odváží, proto vedle boxu je umístěn "sprchovej kout".

Autor: Karel poslík | 12.01.2012 14:42
Kéž by nebylo větších starostí, nežli je způsob ošetření ulovené zvěře a odběr vzorku. Já vyvrhuji zvěř ihned na místě, po nezbytném rituálu úlomku a posledního hryzu. Tak jsem se to naučil a tak to káží tradice. K dovednostem myslivce má patřit i obratné vyvržení ulovené zvěře a to bez odložení kabátu nebo vyhrnutí rukávů a ještě by se u toho neměl zaneřádit jako prase. Vnitřek dutiny hrudní a břišní vytírám na místě suchým hadrem, kterých pro ten účel vozím v kufru plnou igelitku. M.j. tam mám i kanystřík s vodou, igelitky, sáčky a plastovou vaničku 80 x 80 x 15 cm.Vozím tam thotolik, že když jede žena na nákup, musí si to dát na zadní sedačka a to je potom keců. Pro mě to má výhodu, protože si domů z lasa vezu "čistou práciů čisté ruce a čistý nůž. V kurzu na hospodáře nás učil jeden MVDr, že dostačující je vzorek bránice od páteře, kterému říkal "veverka", tak to tak odebírám. Vyvrhování až doma v zásadě neodsuzuji, avšak ten vývrh se přece musí do něčeho dát a odvézt. To už je potom vožení rříví do lesa. mimochodem si nedovedu představit, jak tahám po lese a nakládám nevyvržený kus vysoké. To je dobrých dvacet kg navíc. Zdar Karel