Dnes je 27.09. 2021. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Přikrmování jádrem - ano, či ne



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Fesoj | 11.02.2012 23:01
Přesně tak, na jeho východním okraji, část honitby máme od Krnapu pronajatou. Pastviny sice zadrátované jsou, ale zvěři to nevadí, spíš nadává můj syn, který tam přes léto pase, že zejména vysoká, ale i černá dost často přetrhne oplocení bez ohledu na elektriku.

Autor: Miloslav Hanzal | 11.02.2012 18:31
Fesoji, něco se mi plete že vegetuješ někde v Krnapu? Ty louky a pastviny jsou předpokládám zadrátované. U nás zatím pole jsou, i když už taky z jedné strany drátují kolchozníci a z druhé strany soukromník. I u nás se plevy vozily dlouhé roky na kompost, poslední dobou po změně vlastníka posklizňovky nepřijde nazmar ani plevička, všechno jde na peletky, a je problém sehnat jich aspoň trochu do zásypů. Ten sníh by nevzali v Liberci?, třeba tam bude zas nějaké mistrovství... M.H.

Autor: Fesoj | 11.02.2012 07:04
U nás je situace taková, že kdyby děti nejezdily občas s rodiči někam "do kraje", tak ani nebudou vědět, jak vypadá pole s obilím. Jenom louky a pastviny, pastviny a louky. Možnost nákupu levnějšího jádra přímo od pěstitelů neexistuje a i ty blbé plevy by byly zadarmo drahé, když si spočítám, kolik bych při dnešních cenách nafty zaplatil za dopravu. Jenom na nedostatek sněhu si nemůžeme stěžovat, kdyby to šlo, rád bych ho přenechal těm, kterým v honitbách chybí - třeba i půlmetrovou vrstvu, zbylo by nám ho ještě dost !

Autor: Radek Chadim | 11.02.2012 00:13
Plev já můžu mít skoro neomezené množství (tuny), u nás to družstevníci vyváží do hnojníka, ale já beru jen zadek, kde je trošku zrna, čisté plevy ne, na tu zvěř stejně moc neslyší a nakonec by v tom vrtali stejně jen divočáci kvůli myším.
Granulovanou vojtěšku jsem taky zkoušel, zvěři to chvíli trvá, než "to pochopí", ale pak jdou dobře na odbyt.
Kukuřičnou siláž dávám občas na vnadiště na zavonění pro divočáky. Ale zatímco v lese u sousedů to dávají po metrácích, tak to asi funguje, já jsem s tím nikdy nijak zvlášť dobrou zkušenost neudělal - vnadím na poli, tam ta zvěř po většinu roku přichází z důvodů toho, co je na poli za plodiny, a né toho, co jí dám na vnadiště, a to obvykle ani tehdy, když je pořádná sněhová zima, což už nebyla tak dlouho, že už si ani nepamatuju, cože to ta nouze je :-).

Autor: Fesoj | 10.02.2012 22:55
Ano, dávám. Při každé návštěvě /tak 5x týdně/ dám do korýtka 5 litrů ovsa, nosím ho z domu v lahvi od sirupu, protože ten ze sudu jsem už zkrmil, navrch dám kyblík od Remalu jeřabin. Z toho, že jsou zmrzlé, nemám žádné obavy, vždyť to, co zvěř dnes najde v přírodě, je přece zmrzlé taky a její organizmus si s tím poradí. Druhý den je korýtko vždy vymetené, zmizí vše včetně jeřabinových stopek, lístků a větviček a nikdy jsem nezjistil žádnou stopu po nějakém průjmu. Co se týče jádra, je mi jasné, že ideální řešení by bylo samokrmítko, ale čím ho naplnit - tolik jádra nemám a nemám ani zdroj plev, s kterými by ho bylo možné míchat. Vloni jsem dával i kukuřičnou siláž. Byla sice primárně určená pro černou, ale srnčí ji bralo také velice rádo. Tuhle zimu mi ale "vyschl zdroj".

Autor: Miloslav Hanzal | 10.02.2012 19:47
Jendo máš pravdu, ta granulovaná vojtěška by byla pro srnčí to nejlepší co bys jí mohl nabídnout. Ale cenově to myslím vychází na dvojnásobek oproti ceně jádra. Takže jedině mít doma sušárnu, nebo dobré kontakty v ní ...
U nás v okolí je dubů jak šafránu, žaludy mě zásobuje kamarád. Kupodivu (vzhledem k tomu že s nimi zvěř nemá moc příležitosti přijít do styku) je zvěř bere perfektně, dávám přiměřeně vždy navrch jádra v korýtku. Nyní po dobu těch velkých mrazů jsem je přestal dávat, myslím že by srnčí mohlo mít problém je zmrzlé rozkousávat, přece jen jsou navlhlé jak je skladuji venku pod sněhem zahrnuté v listí. Ale avizují po víkendu slabší mrazy, snad už to bude blíž k jaru. Fesoji, dáváš teď v mrazech sudové jeřabiny? M.H.

Autor: Jan Heger | 10.02.2012 11:34
Tak ono to v podstatě seno je, je to zavadlá nařezaná píce (jetel, vojtěška) nařezaná na 2-3cm, pod proudem horkých plynů sušená, poté našrotovaná a vylisovaná do granulí. Možná je to i lepší řešení, neboť nedochází při manipulaci k odrolu lístků, ale naopak může dojít k rozdrolení celé granule. Já jsem sehnal asi metrák, takže jim trochu přihazuji do korýtka a berou to skvěle. J.H.

Autor: precechtel | 10.02.2012 09:03
to Fesoj je to OT, ale jsem rád, že se poznáme osobně, na setkání autorů budu též. F.

Autor: Fesoj | 10.02.2012 07:59
Jetelové a vojtěškové granule jsou vynikající věc a pokud jich je dost, mohou se pžedkládat kdykoliv, dá se říci, že by se jimi mohlo nahradit i seno - ale ta cena... Kdysi se mi stalo, že jsem v Hořicích musel zajet s autem do servisu, taková malá dílnička. Majitel byl člověk se "zelenou krví", padli jsme si do noty - a požádal mne, abych s ním zajel do honitby a pomohl mu s mrazákem. On totiž použil velký vyřazený mrazák místo bedny právě na to, že v něm skladoval tyhle granule. Dle jeho slov to zvěř považuje za pamlsek a bere to celoročně a podle toho, jak to na krmelišti vypadalo, vůbec nekecal. Hlavním důvodem bylo, že se na ty granule stahovali i viržiňáci a ukázal mi pěkných pár shozů, které na krmelišti sebral. Ovšem ten pán měl výborné kontakty v sušárně, kde se ty granule vyráběly a cenu asi řešit nemusel.

Autor: Jan Heger | 09.02.2012 17:16
Když už se tu defakto rozebralo přikrmování, tak se chci zeptat, má-li někdo zkušenosti s vojtěškovými (jetelovými) úsušky ve formě granulí? Sehnal jsem je a předkládám je spolu s ovsem a srnčí je bere velmi dobře. Podávat po celou zimu nebo až v tomto období? Děkuji, J.H.

Autor: Martin Síla | 09.02.2012 10:28
U nás začalo srnčí brát kaštany s příchodem mrazů a sněhu koncem ledna.
Měl jsem na dvou místech po vozíku a bude to pryč.
Srnčí dokonce preferuje kaštany před krásným, čistým ječmenem.

Autor: Radek Chadim | 09.02.2012 10:19
Nevidím problém obojí předkládat po celý rok, protože se po celý rok v přírodě vyskytují a ta zvěř si to případně stejně najde.
Žaludy nepředkládám, protože máme dubového polovinu lesa a sbírat je a nosit to na vnadiště nemá žádný význam, jedině ten, že se člověk ani chviličku nenudí. Jeden rok jsem je zkoušel, ale výsledek byl ten, že ačkoliv ostatní pochutiny mizely, tak žaludy na vnadišti ležely poctivě až do jara, dokonce bych řekl, že je zvěř na tom vnadišti z daleka obcházela :-).
Kaštany dávám po celý rok, dokud nějaké mám po malých dávkách - dvě tři hrsti. S těmi mám rozpačitou zkušenost, mám je každý rok, protože vždy se najde nějaký aktivista v rodině, co mi z nudy nasbírá nějakou tu igelitku. Ale každý rok je na ně jiná a pro mě celkem překvapivá reakce. Předloni v zimě, když byl semený rok, tak jsem koš kaštanů zkrmil. Z tohoto důvodu jsem si myslel, že minulý rok, když semený rok v lese nebyl, že půjdou nadračku. K mému překvapení jsem nespotřeboval ani jednu hrst, zvěř to prostě nebrala. Letošní zimu jsem si říkál, že s takovou úrodou žaludů a i bukvic se toho nic ani nedotkne, ale už mám 3/4 koša sežranýho. Takže jediný závěr je, že vůbec netuším, jak to chodí :-), ani úprava - drcení, solení - na to nemá žádný nebo jen minimální vliv.
Nejvíc kaštany konzumuje dančí, ale to sežere všechno a všeho hodně, tak mně to nepřekvapuje. Dále bych řekl, že na to chodí zající, na fotopasti jsem viděl, jak to zajoch rozkousává.

Autor: Jan Heger | 09.02.2012 09:45
Já je na podzim zakopal a teď jim je trochu odhrnul, zatím bez povšimnutí.

Autor: kesl | 08.02.2012 23:18
Jak jsem kaštany na podzim předložil, tak tam do dneška jsou....mají se prostě zakopat a řádně prosolit. Holt jsem byl líný a dobře mi tak. L a L!

Autor: jirka marek | 08.02.2012 21:42
A co žaludy a kaštany?Dávat před nebo po novém roce,nebo je to jedno.
Je jasné,že v lese má zvěř žaludů spousty,ale myslím,které látky obsahují atd.?

Autor: Miloslav Hanzal | 08.02.2012 18:48
Máš pravdu Matěji, dobře se ty jeho články a dokumenty čtou, všechny závěry má podložené. Jen musíme "zůstat na zemi" a mít na paměti, že takových výsledků jako on u srnčího ve volnosti nikdy nedocílíme. Tomu pánovi rovněž fandím a obdivuju ho pro jeho pracovní nasazení, přesto, že prý má zdravotní problémy. Přejme mu proto hodně zdraví v jeho další záslužné práci. M.H.

Autor: cucu | 07.02.2012 21:09
Ahoj Miloslave, díky za odpověď. S čoklíkem lítáme 3x do týdne krmit a ani se neptej, co utratím za něj a ostatní věci :-), ale zvěři ráda koupím, pořádně to pročtu a na příští zimu to asi pořídím, aby se měli ještě lépe. Ještě krmím bažantíky a samozřejmě ptáky. Taky dávám na pole např. kostry z krůty, všechno zmizne.

Autor: Matěj Fous | 07.02.2012 19:47
Srnčí zvěř je naší původní zvěří a je rozšířena prakticky po celé evropě (a nejen po ní).Po mnoho staletí přežívala a lidé i predátoři ji lovili,a to především pro její kvalitní zvěřinu.Až v posledním období (mimo obory,tam dříve) člověk správně pochopil,že je dobré o tuto zvěř vhodným způsobem pečovat,a to s ohledem na roční období,klimatické podmínky,nadmořskou výšku,převládající druh vegetace a pod.a tato zvěř se značně rozšířila.Možná můžeme očekávat ještě lepší časy s touto zvěří když se našel někde na Blanensku absolvent stavebního učiliště který na vojně získal vztah k přírodě a již déle než 10 let se věnuje myslivosti a podařilo se mu doma v ohradě (nevěřím že i v boxech pro koně) vyšlechtit srnečka Julínka,který-ač od drobných rodičů,tak stejně jako jeho 2 sourozenci narostl do nadprůměrných rozměrů a jeho paroží dosahuje ve 3 letech 200 bodů a kupci mu za něj nabízejí 13.000,- eur (a neprodá).Je dobře,že si tento vědec nenechává tyto úspěchy jen pro sebe a formou přednášek -nyní i psaním literatury-toto šíří dále.Je celkem jasné, že těch starých a otupělých myslivců kteří mají zažité ty staré praktiky mnoho nezíská,ale ti mladí a nezkažení,co ještě věří že lze přírodu přeprat penězi,počítačem a mobilním telefonem,tam ta šance je.Tak vy mladí-do toho ! Já již patřím k těm starým a tak mě spíše napadá tato myšlenka: Kde končí ta správná péče o zvěř a kde již začíná GENOCIDA přírody ?

Autor: Miloslav Hanzal | 07.02.2012 19:28
Cucu (nebo Kuku?), tzv. "hotové krmné směsi" pro srnčí je dozajista dobrá volba, pokud Ti to peněženka dovolí tak není co řešit. Ale vyjde to podstatně dráž než zobání pro ptáčky do krmítka. Mělo by to být krmivo granulované, obohacené o minerální přísady, případně i vitamíny. Podobnou směs nabízel jistý pan Sedlář z OMS Žďár. n.S. v cenové relaci 600 Kč/q. Pokud pročteš tohle vlákno pozorně, dočteš se potřebné. Aby Tvá snaha splnila účel, je zapotřebí začít s předkládáním jádra (směsi)již začátkem září a vytrvat až do doby kdy srnčí samo přestane jádro brát. Určitě tím uděláš záslužnější čin, než utrácet stejné peníze za psí granule a 2x denně chodit čokla (mazlíčka) venčit. Hodně úspěchů. M.H.

Autor: cucu | 06.02.2012 19:28
Ahoj, krmím na soukromém pozemku zvěř, především srnčí. Dávám jim kvalitní seno - jetel, byliny, kopřivy, suché pečivo, oves, ječmen, jablka, mrkev. Ráda bych se Vás zeptala jaký máte názor na hotové krmné směsi pro srnčí pro zlepšení kondice na přilepšenou? Zvěř nestřílíme, pouze krmíme :-) Jedná se mi např. o tohle http://www.eshop-zemedelske-potreby.cz/energys-srnec-klasik-krmna-smes-pro-srnci-zver-25-kg/d-78905/ Koupila bych to třeba na příští zimu a kdy je nejvhodnější s tím začít krmit, aby si zvykli a neměli zažívací potíže? Díky :-)

Autor: Fesoj | 06.02.2012 19:23
Dnes jsem měl u krmelce při mém příchodu 5 kusů, z toho jeden dobrý šesterák nad slechy. Nechali mě i s čubou přijít na 10 kroků, pak teprve odskočili. Zvykají si, zvykají... Ale co mi teď srnčí provedlo - před barákem mám až k zemi zavětvenou borovici a o pár metrů dál keř kleče. Že okusují jehličí té borovici, to mi celkem nevadí, ale ta kleč už je dohola.
Jestli mi to vyjde, tak se konečně s p. Schererem seznámím osobně - 25. února bychom se měli sejít na faře u Otce Korneka /střílející farář/ na schůzi Klubu autorů.
Co se týče Jozky z EU, kdoví, v jakém stresu museli být v inkriminované době jeho rodiče... Ještě štěstí, že to nebyl nadpočetný vrh - jeden takový exot úplně stačí.

Autor: Ondřej Smetana | 06.02.2012 12:58
Názorů pana Scherera se nesmírně vážím, protože jsem jezdil vlakem na internát kolem jeho domu. A je tomu už hodně let. Ale měl jsem možnost vidět, jak mi tam před očima roste výzkumná stanice srnčí zvěře, u které nevím že by měla v ČR obdoby. Zastrčená samota u Boskovic a rostla tam ohrada za ohradou. Klobouk dolů a ještě jsem neviděl aby se Srnčí zvěři někdo tak intenzivně věnoval. Už teď bourá zajeté tradice, a za zlé mu to nemám, protože pokud je někde podepsán Scherer, nevycucal si to z prstu, ale je to podloženo intenzivním výzkumem a sledováním. A na to že začal jako amatér a přešel k srnčímu od koní, je to neuvěřitelný výkon, dotáhnout to skoro na přednášení na vysokých školách.

Autor: Miloslav Hanzal | 06.02.2012 08:59
Fesojíku, jsem rád že p. Scherer potvrdil to, o čem mimo jiného pojednává mnou zmiňovaná publikace (k sehnání v prodejně Myslivosti v Praze na Seifertce). Dá se říct že jste spolu probrali to hlavní kolem současného přikrmování (krmení) spárkaté (srnčí) a není k tomu téměř co dodat. Jen snad k té medikaci - Jozka z EU by s váma hrubě nesouhlasil, v tom máš pravdu. Stejně jako nesouhlasí s lovem lišek v době kaňkování - jsou pak prý v důsledku stresu nadpočetné vrhy s debilními liščaty. Štěstí že Radek stačí mazat jeho příspěvky ještě v éteru než dorazí na web.. M.H.

Autor: Radek Chadim | 05.02.2012 09:54
To mám s panem Schererem v podstatě stejnou zkušenost, akorát já o tom nepíšu knihu :-) a nemám s tím jistě letité zkušenosti jako on. Moje směska pšenice a ječmenu, co dávám po celý rok, je z odpadu, co zbyde po čištění obilí (drobnější, ale kvalita). Bohužel oves se poměrně daleko široko nepěstuje. Já tu směsku ještě míchám s takovým horším odpadem = méně obilného zrna, více plev, je v tom namíchán i hrách, občas i troška řepky, prostě taková všehochuť. Mám možnost toho mít tuny za dobrou cenu :-), takže přikrmuju po 3/4 kyblíku po celý rok hned od žní pravidelně každý den nebo obden, nebo dle spotřeby. Zvěř směsku bere průběžně po celý rok, srnčí na jaře jak se zazelená méně, většinu v tento čas spotřebují divočáci a dančí. Při uzrávání obilovin a když je strniště, tak přestane všechno chodit. Od začátku září začne pomalu vnadiště navštěvovat veškerá zvěř a to trvá až do jara. Kromě obilí dávám kaštany, ořechy, když jsou, kukuřici, krmnou řepu + jetel, málokdy siláž. Pozor se musí dát na řepu, tak ji dávám rozeknutou na kolečka po malých dávkách, protože dančí a divočáci jsou schopni sežrat vlečku za noc, obzvláště na jaře, a co to pak udělá s jejich trávením raději ani nedomýšlet.
Dávám to na otevřené vnadiště/krmeliště, na které chodí s větší oblibou nejen spárkatá, ale i drobná zvěř, obzvlášť když je v blízkosti dobrý kryt. Krmelec ani krmítka se mi nijak zvlášť neosvědčila, zvěř k tomu tak nějak nemá důvěru a asi na to není zvyklá, ale když doplňuju dle situace pravidelně skoro každý den, tak už vím, jaká je spotřeba a předložené pochutiny tam nikdy neleží nikterak dlouho.
Člověk nikdy neví, jaká ta zima bude, takže letos mám poměrně velké přebytky, zvěř kvůli žaludům nechodí tak, jako v minulých letech. Ale je to velice individuální věc, některé kusy srnčího raději chodí po lese po žaludech, některé mají raději řepku a některé zase vytloukají vnadiště. Například na fotopasti mám každý večer srnče a srnce, kteří chodí na hromadu pravidelně, ostatní kusy spíše náhodou. Když přijdou divočáci a dančí, zmizí vše až na hlínu. Co nezkrmím teď, určitě zkrmím na jaře a v létě u řepky, kdy to zblajznou divočáci a zejména pak letošní selata, jejichž mladistvé nenažranosti se jen tak něco nevyrovná.
K léčení Cermixem, předloni se u nás neléčilo a na jaře pak frkalo přes polovinu srnčího, loni se léčilo a letos frkající srnčí bylo a je spíše výjimkou. Ale hodně srnčího ubylo. Na sto procent to účinnost sice nemá, ale zlepšení bylo jasně patrné, ale myslím si, že když je kus slabý, tak mu nepomůže nic a těm relativně silným to neuškodí.

Autor: Martin Síla | 05.02.2012 08:35
Fesoj, díky za relevantní info.

Autor: Fesoj | 05.02.2012 01:45
Tak s p.Schererem jsme si prima pokecali po telefonu, bohužel do diskuse tady na fóru se nehodlá zapojit, má tolik práce s přípravou nové knížky, že nestíhá ani přečíst časopisy /odebírá Myslivost, Svět myslivosti a Hubertlov/, o internetu nemluvě. Co se týče přikrmování, jednoznačně preferuje přikrmování jádrem po celou zimu s využitím samokrmítek, za největší chybu považuje předkládání jádra ve větších dávkách s delšími časovými rozestupy. Pokud se začne přikrmovat včas a zvěř má jádro po celou zimu ad libitum k dispozici, ani tak moc nezáleží na tom, čím se krmí - on sám krmí zlomkovou pšenicí (!!!) ve směsi s plevami bez jakýchkoliv škodlivých následků, ovšem zvěř si musí zvyknout, jednorázová větší dávka pšenice může i zabíjet... Samozřejmě takové přikrmování, respektive krmení jádrem ad libitum po celou zimu dost leze do peněz a v případě omezeného množství jádra je pro jeho zkrmení hned na podzim a počátku zimy. Z objemných krmiv dle jeho poznatků jednoznačně vede letnina a lesní siláž, pak kvalitní vojtěška a jetel, seno má pro výživu srnčího jen malý význam, většinu ho srnčí jen vytahá a znehodnotí. Dle jeho /i mých/ zkušeností raději srnčí bere seno i jiná objemová krmiva z otýpek než z jeslí krmelce. U těch jesliček klade důraz na to, aby byly šprušle nejméně 15 cm od sebe, jinak se může stát, že jak první seno založíme, tak ho na jaře vyhodíme. Za vynikající krmivo považuje jablečné výlisky. Také jsme se bavili o plošném odčervování medikovanými krmivy. Je jednoznačně pro, na rozdíl od některých názorů lidí, kteří po vzoru "odborníků" z jiných zemí EU to považují za zbytečnost. Důležité je předkládat medikované krmivo ve dvou dávkách po dva dny po sobě, žádné delší intervaly, aby se nestalo, že si parazité po nedostatečných dávkách vytvoří rezistenci. Ale stejně není zaručeno, že se dostane i na ty nejslabší kusy,které by to nejvíc potřebovaly. Za nejúčinnější přípravek považuje Cermix, který se mu osvědčil zejména proti podkožním střečkům, kteří jsou tam u nich dost rozšířeni - je z okresu Blansko. Snad jsem na nic podstatného nezapomněl.Vlastně ano. Ptal jsem se ho na to, co říká přimíchávání jemně drcených vaječných skořápek do jádra - a překvapil mne, když mi řekl, že jeho doma chované srnčí dokonce beze zbytku sežere každé vajíčko, které ve výběhu náhodou slepice snesou a srnčí ho rozšlápne.

Autor: kesl | 04.02.2012 00:37
Ptal jsem se na krmení jádrem odborníka na krmení a ten mi odpověděl, že ano, ale za celou zimu se nemá měnit složení...Trvá dlouho, než se na odlišné krmení zvěř adaptuje a tím v zimních měsících výrazně strádá, zrovna tak jako nepravidelností krmení. Prostě musí být stále zasypáno stejným jádrem...Asi tak.L a L!

Autor: Lukáš Turecký | 03.02.2012 22:44
Jsem z OMS Žďár nad Sázavou a na semináři v Čáslavi jsem taky byl :-). Byl jsem tam s hospodářem kolegou a naším předsedou, který měl na tomto semináři přednášku o významu předkládání spodních čelistí u srnčí holé zvěře. Velice poučné doporučuji všem. Jinak OMS si ještě nechává dělat speciální granuje pro srnčí zvěř. Zvěř tyto granule bere přednostně. Sám mám samokrmítko a přikrmujeme od září až dokud zvěř bere. Důležité je opravdu, aby zvěř měla pořád něco v samokrmítku. Narozdíl od lidí ví, kdy má dost a nepřejídá se. Když bude vědět, že pokaždé něco v samokrmu najde nepotřebuje toho do sebe narvat tolik, aby týden vydrželo než někdo samokrm doplní. Bude vědět, že kdykoliv přijde něco tam bude. Důležitý je potom i klid kolem krmelce. V těchto mrazech leží v blízkosti krmelce a jde se pouze nažrat a opět zalehnout. Pokud tam projde pejskař nebo lyžař zvěř vydá spoustu energie na to, aby se schovalo do bezpečí. A tu potom potřebuje zase doplnit. Tím se spotřeba krmení zvyšuje. Takže klid a stále plný krmelec.
Nezapomínám ani na letninu. Kopřivy, habr a jeřabiny.

Autor: Fesoj | 03.02.2012 20:54
Myslím, že předchozí příspěvek trefil hřebík přesně na hlavičku. O tom, jak to dělají na Žďársku, jsem četl již před několika lety. Správným přikrmováním dosáhli podstatného zvětšení průměrné kusové hmotnosti srnčí zvěře. To ostatně není nic nového, to prokázal už před třičtvrtěstoletím Vogt u zvěře jelení. Jenže o peníze jde až v první řadě - dnes u nás stojí např. oves 440 Kč/q - a mám-li ho jen omezené množství, je opravdu nejlépe ho zkrmit co nejdříve, aby si zvěř stačila vytvořit tukové zásoby. I když chodím ke krmelci téměř denně, je mi jasné, že na ty nejslabší kusy se stejně nedostane. A u medikovaného krmiva je to stejné, jinak by se nemohlo stát, že přes každoroční léčení lovíme zastřečkované paličkáře o hmotnosti do 10 kg. Dokonce si myslím, že přikrmování jim jen pomůže přežít zimu. U srnečků se to z větší části daří eliminovat odstřelem, ale dost slabých čiplenek sítem průběrného odstřelu projde, ač by nemělo a jsme v začarovaném kruhu.

Autor: Miloslav Hanzal | 03.02.2012 20:25
Pro Mirka Bergmana - Tebou zmiňovaným odmítačům přikrmování jádrem po Novém roce (zoologům, veterinářům ), i dalším, vřele doporučuji četbu publikace Metodika aplikace minerálních krmných doplňků od autorů Babička, Hanák, Knápek. Třeba po jejím přečtení změní názor. Myslím že i Fesojem zmiňovaný odborník na srnčí zvěř p. Scherer dospěl ke stejným závěrům a byl bych velmi rád, kdyby se zde mohl prezentovat se svými zkušenostmi. V publikaci je obsáhle popsána problematika přikrmování jádrem u srnčí zvěře od září do jarních měsíců, spolu s aplikací MKD.Podle autorů je nutné začít s podáváním jádra a minerálií už od září, kdy srny si tak vytvoří dostatek zásob pro prenatální vývoj plodu a v podávání jádra (pokud možno ad libitum ) pokračovat až do doby, kdy je srnčí samo přestane brát. Rovněž pro srnce v době parožení a loni kladená srnčata pro jejich další vývoj má příjem jádra s mineráliemi v této době velký význam. Zajímavý byl na toto téma i zářijový seminář v Čáslavi, kde zástupce OMS ze Žďáru n.S. informoval že zdejší MS hodně využívají velkoobjemových samokrmítek na jádro. Je zřejmě minulostí doba kdy se "normovala" spotřeba jádra pro zimní přikrmování na 20dkg na kus a den a praktikovalo se to návštěvou krmelce 1x za týden, kdy se zvěř první dva tři dny jádrem přecpala a další 4 dny koukala do prázdného korýtka. Při podávání jádra ze samokrmítek, kdy zvěř (srnčí) má jádro neomezeně k dispozici po celou zimu, by se to prý nemělo negativně projevit ani při zkrmování omezeného množství pšenice ve směsi s ostatním jádrem, vzhledem k tomu že se nezmenší počet klků v trávicím ústrojí... Je ale otázkou, kolik sdružení si může vzhledem k finanční náročnosti dovolit přikrmovat, či spíše krmit jádrem od září do dubna formou "ad libitum". Ale tam, kde to situace dovolí by to ve spojitosti s aplikací minerálií mělo mít velmi pozitivní dopad. M.H.

Autor: Fesoj | 03.02.2012 18:29
Dnes se má milá choť vypravila se synem a jeho autem na nákup, mimo jiné pro pšenku slepicím - já hlídal vnoučky... Když jsem jí před několika dny říkal, že mi v krmelci dochází oves, ječela jak Viktorka u splavu - že nebude sponzorovat myslivecké sdružení a kdesi cosi. A světe zboř se, nějak se jí toho srnčího zželelo a půl metráku ovsa je tady ! Hned jsem s tím mladším partyzánem vyrazil založit. Mám sice prošlapanou cestičku, ale párkrát mi po ní prošel kluk s koněm, je to samá jáma, vnouček upadl snad dvěstěkrát, ale ani nezaskojíkal, měl radost, že srnčí na nás u krmelce už čekalo a nedal jinak, oves i jeřabiny musel do korýtka umístit vlastnoručně - "dědo, všechno snědli, nic tam nemaj´..." Už pozná liščí a zaječí stopu a to mu ještě nejsou ani 3 roky. Z pěti dětí /4 synové a dcera/ není ani jeden myslivec, tak snad aspoň někdo z téhle nové generace.

Autor: Pavel Černý | 03.02.2012 10:23
Oldo, ještě trochu tvoje myšlenky doplním :-). Krmení jádrem do samokrmítek a dvakrát týdně do korýtek samozřejmě leze poněkud do peněz. My, když už je po Novém roce a zásoby se začínají tenčit, tak do samokrmítek začneme přimíchávat pšeničné plevy. Je to také vláknina, určitou výživnou hodnotu mají a jsou tam i zlomky pšenice v neškodném množství. Neprší do toho, a pořád to plní efekt ředění řepkové monodiety. Já navíc uplatňuju "individuelní přístup". Když v předjaří 2008 hospodář vyhlásil pro teplé počasí konec krmné sezóny srnčí zvěře, tak jsem mu řekl, ať se nezlobí, ale že krmím medaili, a dokud nevytluče, tak ať si bere co chce. Dokrmil jsem se ke stříbru - a to perlení!... :-)

Autor: Oldřich Vopršal | 03.02.2012 07:54
Na dotaz M. Bergmana odpovídám ano, ale s rozumem. Pavel Černý to napsal za mě. Až mám podezření, že mi dokáže číst tak přesně moje myšlenky :-) . Pokud přikrmuji od září kvalitním jádrem a korýtka jsou neustále doplňována, mohu krmit klidně až do jara. Zvěři tím neublížím. Víkendové krmení byť tím nejlepším jádrem je to nejhorší, co srnčí zvěři mohu udělat. Já krmím ovsem a letninou z kopřiv. Podmínkou pro každého je pouze překonat lenost a v červnu si mladou letninu v dostatečném množství nasušit. Na předjaří jsem si nasušil i mladou letninu z dubu. Vyšší obsah tříslovin a taninu v nich působí spolehlivě proti případným průjmům. Srnčí to s chutí bere a vzhledem k tomu, že poměr polí osetých řepkou se u nás každoročně zvyšuje, je to jediný způsob, jak tomu zabránit.

Autor: Tomio | 03.02.2012 07:06
Radku: On je rozdíl, co jsem viděl, tak typicky polního srnčího moc nemáte. Zato těch divočáků. A srnčí pokud ty honitby krmí tak jak popisuješ v tom lese najde vše a nemá potřebu chodit 300m přes pole ke krmelci na seno. Ale jak přijde bída v lese berou. I když mě bere hlavně dančí a teď teda fest. 20cm sněhu -20C za týden vymeteno celý jesle. V zásobníku ještě mám, ale pokud by se to opakovalo ještě 14dní tak nemám v březnu co dát

Autor: jirka marek | 03.02.2012 05:42
Noční fórum...

Autor: Fesoj | 03.02.2012 03:51
U nás je to trochu jiné. Každý krmelec musí být naplněn senem až po střechu - a je to nutné, protože kromě srnčího zde máme i vysokou. Nikdo nemůže říci předem, ke kterému z krmelců se nastěhuje a stalo se již několikrát, že jsme v zimě museli zásoby pracně doplňovat. Pokud krmíme pouze srnčí, vždy seno zbude, někdy víc, někdy míň, ať je zima jakkoliv tuhá. Ve vyšších polohách honitby, kde je zimní výskyt vysoké pravidelný, máme krmelce o větším objemu a když to vyjde, necháváme tam před zimou přivézt i nějaký ten velký balík. Srnčí je holt bylinožrout a jelen trávožrout, s tím nikdo nic nenadělá.

Autor: Radek Chadim | 03.02.2012 01:30
Já mám zkušenost takovouto. Seno nemá cenu dělat, jak je do krmelce dám, tak je na jaře vyhazuju. Jatel když je zelená, má dost lístečků a je dost sněhu, mizí rychle, jakmile zežloutne a není sníh, zůstává skoro netknutá. Když jsem před dvěma roky cvičně nasušil kopřivy netušíc, jak to dopadne, tak jsem měl 3 pytle za 4 dny sežrané. Po tom srnčí šlo, ale pravda byla, že ten rok bylo hafo sněhu a řepka daleko, přesto jsem na čekané viděl, jak to srnčí přitahuje. Problém je ten, že když je řepka a není pořádná zima, tak srnčí nezlomí k návštěvě krmelce skoro nic. Sice nemám přesně přehled, jak je srnčí na tom se zrakem, ale jak je přes zimu na poli něco zelené tak to má přednost před čímkoliv, tedy i například před tím obilím nebo kukuřicí.

Autor: Fesoj | 03.02.2012 01:03
Vzpomínám si, jak jsme kdysi s bývalým tchánem šli zkontrolovat krmná zařízení v honitbě na Pardubicku, kde byl členem výboru. Byl sice sníh, ale tak 5 až 10 cm, ne víc. Ve všech krmelcích bylo založeno kvalitní seno - a téměř nikde srnčí nebralo. Jen u dědy, protože ten místo normálním senem krmil čistým jetelem. A když jsme docházeli k poslednímu krmelci, děda mi říkal, že tomu chlapovi je sena pro zvěř líto a tak sušil pro zvěř jen kopřivy a veškerý brajgl, co mu rostl za barákem. A ejhle, zvěř ten "brajgl" brala velmi dobře ! I Nečas psal, že podřadnému jeteli či vojtěšce dá srnčí přednost před kvalitním senem a že kopřivy se jetelu či vojtěšce vyrovnají. Při té kontrole jsme také přišli k bažantímu zásypu, u kterého delší dobu nikdo nebyl. Děda hned sáhl pro lesnickou křídu, vyhotovil na prkénko zápis o kontrole a přibil na nejbližší strom. Ten zápis zněl :"Akáty bílé, žaluji vám, hovno mám v zásypu, chodím tu sám. Bažant kohout."
Romane, s tou letninou máš pravdu, letnina nebo kvalitní lesní siláž je pro srnčí daleko atraktivnější objemové krmivo než seno. A kdo má políčko s topinambury, jistě mi dá za pravdu v tom, že topinamburovou nať dokáže srnčí i jiné spárkatá přes zimu také vyholit až na ty nejsilnější stonky.

Autor: Roman Skřejpek | 02.02.2012 22:19
Ještě když jsem byl v mysliveckém sdružení,tak hlavním krmivem po lednu bylo kvalitní kosou sečené seno ručně a v potu tváře obrácené.A kdyby někdo z členů neměl aspoň 2metráky letniny,s povolenkou na trofejovou zvěř nemohl vůbec počítat.Zapomíná se na letninu a to je škoda.

Autor: Ondřej Smetana | 02.02.2012 17:19
Taky se připojuji k názoru do ledna tomu rvat horem spodem co to jde a od ledne už s jádrem opatrně. Samozřejmě krmíme výhradně ovsem, ten je takový nic proti ničemu. Energie nemá nijak extra, ale taky nijak extra neublíží. Do ledna sypu 2-3x týdně 4 kýble jádra a od ledna 1x týdně 1,5 kýble. Takže dávku jádra omezím zhruba na desetinu. A je i vidět, že po novém roce si seno s jádrem mění místo na žebříčku hodnot u srnčího. Ale platí známá sedlácká zásada, že každá změna v krmení musí probíhat pozvolně. Také se musí pokrýt energetický potenciál zvěře, a pokud energii nikdy nesežene, asi neuškodí ji trošku nakopnout Ovsem. Ale s mírou a sezónu dělit na JÁDRO a seno /SENO a jádro.

Autor: Radek Chadim | 02.02.2012 16:15
Myslím, že když se to podává v omezeném množství, tak to nijak zvlášť neškodí, ale patrně ani moc nepomůže. Bohužel v kombinaci s tím, že u lesa je v délce 3 km řepka a v lese mají sousedi navezeno několik náklaďáků cukrovky, je pak zbytečné přemýšlet, co se srnčím a dančím udělá směska pšenice, ječmene, kaštanů, kuřice a krmné řepy, jakou podávám po kyblících já. Navíc když je jako letos stále ještě všude spousta žaludů, tak na nejlepší jatel, kterou máme po krmelcích, do jara patrně ani nedojde, protože jsou všude dostupnější a pro srnčí atraktivnější plodiny, i když nemají pozitivní vliv na jejich zažívání, ale těžko to tomu srnčímu budete vysvětlovat. Na mou směsku ani srnčí moc nechodí, to okousává hlavně kukuřicu a řepu, na obilí více chodí ptáčci zpěváčci, bažanti a zající, a pak černá a dančí, ale ti sežerou všechno.

Autor: Děda z lesa | 02.02.2012 15:38
Příroda je mocná čarodějka...
Srnčí zvěři dala do vínku třeba mimo utajené březivosti i redukci kapacity bachoru dle ročního období.Po potravně neomezeném létě a na potravu vydatném podzimu (zbytky obilnin, kukuřice, semena, plody stromů aj.), je srnčí zažívací ústrojí připraveno na maximální příjem potravy a vytváření nutných tukových zásob.
Pak nastane období, kdy dojde k omezení objemu bachoru (zmenšení velikosti a počtu bachorových papil), vzhledem k schopnosti omezeného příjmu potravy je nutná energie čerpána z nahromaděných tukových zásob.A právě v této době (předjaří) dochází k největším ztrátám - většinou dominantní či silní jedinci s plných bachorem obilí... - nepustí ke korýtku jinou zvěř, pokud se sami pořádně "nenabouchají".
Na druhou stranu má srnčí navykací schopnost na různé druhy krmiva, tam kde přikrmují ovsem či ječmenem od října, lze pak opatrně přikrmovat i jádro.
Na první přirozenou potravu je už opět adaptováno zažívací ústrojí přizpůsobenou bachorovou mikroflórou, takže od ledna jádro (mimo pšenice) raději v omezeném množství (?), tento problém nelze paušalizovat, bude odlišný dle typu honitby a dalších okolností.

Autor: Fesoj | 02.02.2012 15:21
Souhlasím s Pavlem - a navíc jsem se na tuto problematiku zeptal snad největšího žijícího odborníka na srnčí zvěř p. Scherera a jakmile mi odpoví, seznámím vás s jeho názorem.

Autor: Pavel Černý | 02.02.2012 12:38
Podle mého názoru a řady článků k této problematice je hlavní problém v "nárazovém" přikrmování. Je jasné, že nejvíc bere spárkatá v době vytváření podzimních tukových zásob, ale jestliže si zachová mikrofloru zažívacího traktu přizpůsobenou jadrnému krmivu, nevidím důvod k zažívacím potížím. Jestli se kus dostane k plnému korýtku jednou za týden a napere se, co se do něj vejde, pak mohou samozřejmě potíže nastat. A ještě větší, když se dostane místo k ovsu ke pšenici - to je pr.ser spolehlivě. Záleží také na prostředí. Jiné to bude ve smrkové monokultuře s půlmetrem sněhu a jiné v dubovém lese s úrodou žaludů a max. popraškem. Z mých zkušeností, přikrmuje-li se kontinuelně, zvěř si sama ubere podle potřeby a problémy nenastávají. Navíc, tam kde jsou řepky, eliminuje přísun jádra až do jara známé problémy s řepkovou monodietou.

Autor: M.Bergman | 02.02.2012 12:16
Jaký máte názor na přikrmování spárkaté jádrem (oves,ječmen,kukuřice apod.) po Novém roce při výrazném poklesu teplot. Zologové a veterináři to vesměs odmítají z důvodu, že do 3 měsíců po období kdy zmizí běžná podzimní vegetace, ztrácí spárkatá v trávícím traktu většinu mikroflóry a jakékoliv jádro ji bude vysloveně škodit. I naši dědové pokud si vzpomínám razili zásadu, že do konce roku jádro a dužinu ano, ale od ledna už jen objemová krmiva (sena), nebo max. trochu siláže. M.B.