Dnes je 17.11. 2017. Slunce výchází v 7:13 a západá v 16:10 | Měsíc výchází v 5:43 a západá v 16:14

Srnčata vs. "rotačky"



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Petr Paul | 04.04.2012 17:18
Vím, že je ještě poměrně brzy, ale vzhledem k výši škod na šrnčatech v době sečení trav v minulém roce, bych se Vás chtěl kolegové optat na Vaše osvědčené způsoby, jak zachránit bezmocná srnčata..- procházení se psem, radia, rušičky atd..díky

Autor: rici czech | 04.04.2012 18:03
Nejdůležitější je info od zemědělců ,kdy-jak-kde.Večer před sečením projít se psy(ohaři s pevným vystavováním) v opačném případě hrozí chycení, zadávení, apod.Současně napíchat plašiče na vzdálenost "na dohled" od sebe.Postačí lískový prut s kusem polystyrenu na provázku ,zapíchlý ze šikma do země(aby nehrozilo zamotání polystyrenu kolem prutu ve větru).Proč večer_? proto ,že srnčata schopná pohybu srna odvede a díky plašičům se až do rána spravidla nevrací.Čerstvá srnčata označit poblíž něčím viditelným.Důležité je, aby při sečení byl někdo přítomen.Zároven terén prochází a sbírá plašiče před stroji,ukazuje řidiči žacího stroje místa nálezu srnčat.Nejlepší je místo se srnčetem nechat obsekat a nemanipulovat(pokud je ovšem vůle ze strany zemědělců).Pokud je domluva s družstevníky a hlavně i ohled s jejich strany je ůspěch zaručen.Funkčnost těchto jednoduchých plašičů je tak dva dny potom si na ně zvěř zvyká.U nás se sekalo vesměs ve dne, s nočními pracemi nemám zkušenosti.Vhodné je osadit mašiny ještě optickým plašičem.Jinak je, jak jsem napsal výše ,absolutní soustředění obsluhy mašin a přispůsobení i rychlosti sečení.Pokud se používají starší typy strojů s menším záběrem je šance to uhlídat,u výkonných moderních mašin s velkým záběrem a rychlostí je problém něco uhlídat ze strany obsluhy.Ve fotogalerii je jedna fotka jednoduchého plašiče v porostu.

Autor: Ondřej Smetana | 04.04.2012 22:21
Nejosvědčenější je, když je agromechanizátor myslivec a traktorista taky. Jedno družstvo to tak má a když seká, tak to co zůstane po nás, vynesou, jak to dělají nevím, ale po nich nezbyde na louce nic, žádnej krvavej flek. Druhý družstvo, to je jiná písnička, když seču, tak seču. Takže co přejdem, nebo se vrátí, je automaticky mrtvý.

Autor: Jan Slavětínský | 05.04.2012 07:14
Současná dotační politika a rozmach pastevních ploch je pohroma pro zvěř. Ty obrovské zatravněné plochy se nedají prochodit a nedají se zvládnout ani plašením. Tak, aby to mělo efekt. Současné zemědělské rychlé mašiny se širokým záběrem tyhle plochy zmáknou položit během jednoho, dvou dnů.
Vemte si, že kolchozníci koncem května najedou do lánů jetela, kde zmaří ty první ranná srnčata a potom následují louky a pastviny. Jeteli sečou 3x během léta a louky také. Dříve byla v honitbě možná 1/5 luk proti dnešní době a ty ztráty na zvěři se nechaly nějak ovlivňovat, ale dnes je to problém.
I v tomto vidím současný pokles stavu srnčí zvěře, který už začíná být celorepublikově viditelným.

Autor: Erika Doležalová | 05.04.2012 10:11
U nás se toho naštěstí moc neseče, všechno jsou to "výnosné" lány, takže tráva se seče sem tam někde spíš jen úzké pruhy.. Bohužel jsou to většinou místa u lesa, takže tam srnčata někdy bývají - loni jsme takhle jedno málem přejeli autem, jeli jsme pomalu už vyjetou kolejí a najednou strašné "zařvání" - vyskočila jsem skoro za jízdy a vidím srnče, takový krtek s puntíkama, jak maže pryč směrem k potoku, vypadalo, že je v pohodě, i podle zálehu jsme ho těsně minuli a ten "výkřik" byl nejspíš z leknutí. S odnášením srnčat zkušenosti spíš špatné, často se stalo, že se srnče z jednoho konce odneslo a srna ho tam druhou stranou dovedla zpátky. Ale jak jsem napsala v úvodu, moc se toho nseče takže ztráty bývají minimální. Naši louku procházím každý rok, za poslední 4 jsem nenašla srnče (ani bysme ho nepřejeli, protože máme malinkou rotačku a jezdíme pomalu :-) Zato když někam vjedou ty obří mašiny, co mají jednu lištu vlevo, druhou vpravo a třetí "na čumáku", to nemá zvěř šanci :-(

Autor: Josef Šůna | 05.04.2012 10:44
Tak já jsem ten špatnej s těma obříma rotačkama, teď po techagru zřejmě koupíme tu na čumák, dozadu máme jen jednu. Samozřejmě ne malou. Je to problém vážení. Ten výkon musí být, lidská práce je drahá a rychlost dělá i kvalitu té píce. Tomuto stroji samozřejmě nemá skoro žádnou šanci nic uniknout. Plašičům moc nevěřím, ne že by až tak nefungovaly (myslím ty stacionární přes noc), ale kdo je tam dá a stačí je přendavat. Většina z nás nejspíš někde pracuje, kolik bude těch aby měli čas, nemluví o ochotě a stihli výkon rotačky, vlastně mírně předstihli. Tím neberu chuť tomu kdo ten čas má a stihne to. U nás máme ještě dojné krávy a tak potřebujeme kvalitní senáž z mladého porostu. V tom vidím jedinou šanci, posíct louky ještě než jsou srnčata nakladena a podruhé když již odrostou. Nám to tak nějak vychází. Kdy budeme sekat se snažím včas hospodáři říct, ale to je jenom teorie. V praxi se může zmněnit den i místo a lidé kteří by to zodpovědně a ne formálně prošli a vyhnali to je alespoň u nás utopie. Samozřejmě je variabilita kladení a není to tutovka, ale dost se tím zachrání. Tam kde je poze masný skot či koně a dělá se senáž či seno z vyzrálých trav to bude horší.

Autor: Tomio | 05.04.2012 11:42
U nás je situace asi takováto, na pastvinách jsou kravky, tam se neseče vše spasou, přesunou na druhej plácek a tak to jede celý půl rok, v říjnu to něčím pojezdím(spíše uválí), navazuje to na sebe. Je to cca 175ha stráné nad dědinou. A zbytek luk tak do 50ha se seče jednou do roku, těsně před dotačním snímkování mezi 1-10.7. To je možná důvod toho, že stavy srnčího stagnují, či spíše rostou podle množství řepky.

Autor: Miroslav Šafr | 05.04.2012 13:49
Chodím vyhánět zvěř se svým psem LR každý rok před první sečí, což je u nás poměrně pozdě (v polovině června) a to už jsou srnčata dosti velká a odchází se srnou sami včas do krytu lesa. U nás zase pomalu nemáme žádné pole a tak je travin opravdu hodně, většinu seče velký podnik (Agro Měřín)těma obříma sekačkama a hlásí hospodářovi plán sečení. Procházím travinu ráno před sečením a mám za ty léta již vytypované oblasti a místa, kde se to vyplatí. Někdy je to pěkný adrenalinový sport, již několikrát jsme narazili na černou zvěř která ve vysoké trávě odpočívá. Vždy je to však velmi poučné, nejlépe zjistíte letní spády zvěře, které ne vždy jsou totožné se zimními.
Malý zemědělci sečou menšíma strojema a jezdí opatrněji snad proto, že je to jejich technika a nechtějí zničit stroj na dírách a kamenech vyrytých od černé zvěře. Někteří to opravdu sečou až pomalu na podzim pro získání dotací a to je pro zvěř ideální.
Ztráty na zvěři při sečení máme minimální, horší je situace na silnici.

Autor: Jaroslav Tatalák | 05.04.2012 19:32
Víte,to jsou krásné řeči,ale když v tomto nezakročí stát,není šance něco obhajovat. Zatím je zákon furt na straně zemědělců(lépe řečeno zemědělskotechnické lobby) a zisk je na prvním místě. Ještě jsem nezažil,aby ZD s.r.o ap. byly pokutovány za nedodržení zákona.(Nahlášení sečení trav,vybavení techniky účinnými plašiči ap.) A nikdo proti nim nejde,protože co kdyby zvedli požadavek na náhradu škod.

Autor: rici czech | 05.04.2012 20:31
Zákon na prevenci a oznámení o zemědělských pracech,nájemci či vlastníkovi honitby platí.Divili by jste se jak někdy zabírá:-).Jinak já osobně jsem zastáncem lidského řešení v jednání se zemědělci.Ulovme kusa ,udělejme pro zemědělce "žranici" (u nás se dělalo při dožínkách) kupme bečku a ejhle vztahy jsou hnedle někde jinde.Jenomže spousta združení si nerado odtrhává od huby že?Tak potom se nelze divit tomu,jak zemědělci jednají.Je to jen o lidech.A ještě jedna ůvaha-dovolím si tvrdit ,že ztráty na zvěři at srnčí či drobné při zemědělských pracech (hlavně v honitbách s trvalými travními porosty) jsou na stejné ůrovni jako by se v zimním období nepřikrmovalo,mnohdy a mnohde ještě větší.Takže tuto ochranu bych pokládal za stejně důležitou jako zimní přikrmování.Nehledě na to ,že nevíme co je ůbytek srnčího ,spíše naopak,než je tomu ůdajně v celé zemi.No, ale jak tak pozoruji tak nejlepší je se vymlouvat na stát, ten může za vše:-)Jenom jsem stále nepřišel na to kdo ten stát vlastně tvoří:-)

Autor: Petr Paul | 05.04.2012 23:42
samozřejmě je vše o lidech..řada z nás myslivců o tomto problému je schopna jen mluvit a tvrdit, že nic nefunguje a že to nemá cenu.. a pak ve finále lamentovat, že už neni co střílet, že už ani to srnčí neni..ono se neni čemu divit, když např. v našem sdružení se tyto škody pohybují v řádu "desítek"..ztráty na komunikacích jsme z 90% eliminovali pomoci pachových ohradníků, ale s tímto si rady nevíme..- vyzkoušeli jsme už i termokameru (poř. cena cca 150tis), ale také to nefungovalo - a při tom již byla dohodnuta koupě,jak se ZD, tak i s okolními sdruženími..
nemáte někdo konkrétní zkušenosti např. s rádiama zapnutýma přes noc, rušičkami - viz reportáž z pořadu 1000let myslivosti atd..??

Autor: Radek Chadim | 06.04.2012 09:37
U nás jsou z kritických protostů hlavně pole s vojtěškou, luk je málo. Není vyjimkou, že vojtěška vyroste i metr vysoká a v tak hustém porostu na takové obrovské rozloze i přes 20 ha v kuse jsou vám ohaři i lidi k ničemu. Na jaře, když ještě vojtěška bývala u lesa, tak jsme v ní honili divočáky se selaty a byli jsme rádi, že nás nesežerali :-), o nějakém účinném vyhánění malých srnčat tedy nemůže být ani řeč. Z hlediska ochrany srnčat je nejdůležitější, aby první seč probíhala co nejdříve v květnu, kdy ty srnčata ještě nejsou. Když bylo předloni mokro a družstevníci na to vlítli až v půli června, byl to masakr a troufám si říci, že na těch 20 ha zůstalo 10 srnčat, jen já jsem na 100 metrech našel dvě a jedno sele. O jakékoliv účinné ochraně proto pochybuji. Alespoň nějaký efekt má vyhánění při sečení, když projede řezačka, tak vyhánět zvěř z okrajů ještě stojícího porostu a honit ten kraj, aby se tam zvěř, zejména zající hned nevraceli, jak to mají ve zvyku. Ale ležícím srnčatům to moc nepomáhá.

Autor: Fesoj | 06.04.2012 10:18
S plašiči nemám moc zkušeností, ale... Možná, že jste si všimli, že jedete-li v noci se zapnutými normálními světly, vidíte u silnice zvěře dost, ovšem je-li zapnutý maják /třeba jen ten oranžový/, zvěř se bojí. Nedávno jsem viděl u Vietnamců takové různobarevně blikající přívěsky ke klíčům, je to na malinkou baterii a stojí to asi 15 Kč. Kdoví, zda by to bylo účinné. Zavěsit do porostů večer před sekáním...

Autor: Josef Šůna | 06.04.2012 10:53
Radku pochopil jsi to úplně přesně, vše ostatní je lhaní si do vlastní kapsy, nebo jemněji řečeno požadování alibistických postupů. Plašicí zařízení na stroje? Jak mohou vyhnat nakladené srnče i několika denní, které na sebe nechá šlápnout atd. A vyhnat něco z vysokého jetele či vojtěšky? To ani nedokážete projít, louka do pasu dá taky zabrat. Dobu sčení se snažím nahlásit všem, kteří to chtějí vědět a držím jim palce. Jinak přátelé po státu to též nechtějte, vždyť stát jsme my všici a myslím, že se leckdy chováme hůř než ta velká rotačka.

Autor: Radek Chadim | 06.04.2012 13:41
No zemědělci taky nejsou žádní svatí :-). U těhle porostu (a u kukuřice) nejen kvůli zvěři, ale i kvůli škodám, by určitě pomohlo zmenšení lánů, lépe řečeno jejich šířky, protože z prostředka toho 20 ha pole opravdu člověk nemá nárok cokoliv vyhnat. Vždycky mám rád ty nářky zemědělců na škody od divočáků a zároveň pak výmluvy, že by se jim menší lány ekonomicky nevyplatily. Jediný problém je totiž v tom, že by se kompetentní lidé museli zamyslet a naplánovat to, jak to udělat, to je celý problém :-). Protože poježděná plocha je pořád stejná a vzdálenosti v poměru k celkově najetým km zanedbatelné. Navíc stav krajiny je taky v rukách zemědělců a STÁTU, takže zemědělci za to mohou - zcelují lány, takže atraktivní místa zabírají najednou desítky až stovky hektarů, tam se pochopitelně hromadí zvěř z dalekého širokého okolí a když tam pak ze stovek hektarů stažené srny mají svá srnčata a termín sečení je špatný, tak pak máte po většině přírůstků za celý rok během dvou dnů a pak vám nepomůže ani norování liščat nebo lovení divočáků po celý rok za každé situace.

Autor: Radek Chadim | 06.04.2012 13:47
A stát, když už jsem se o něj opřel a někdo zde napsal, že se někdo vymlouvá na stát, za to všechno samozřejmě může. Když má zajem na chovu zvěře a biodiverzitě, tak ať stát dává dotaci jen na obhospodařované pozemky menší než 10 ha, nebo ať na každém větší musí být 2 ha biopásů a bude mít zvěře a biodiverzity habaděj. Nikdo přeci nemůže po myslívcích chtít, kteří myslivost provozují jen jako koníčka, aby finančně konkuroval velkým zemědělských podnikům nebo států v dotační politice pro zemědělce - to je nesmysl, jako myslivost podle pana Nekoli :-).

Autor: Martin | 13.04.2012 18:26
Toto téma řešíme každý rok. Když přijde čas kosení luk, je to velmi náročné. Louky procházíme večer a ráno ve 4 ještě než jdem do práce zase. Je to namáhavé a nejhorší je, když pak místní kolchozníci změní plán a nakonec sečou jinde. Letos jsme uvažovali o akustickém děle na probanbutanovou bombu . že bychom ho instalovali večer před sečí. Máte s tím někdo nějaké zkušenosti?