Dnes je 25.09. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Bukový dehet, větřidla



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Pavel H. | 16.04.2012 11:04
Zdravím, chci se zeptat jestli někdo nemá zkušenost s bukovým dehtem a různými druhy větřidel při lovu černé.

Autor: Karel poslík | 16.04.2012 12:19
Používám bukový dehet už dva roky. Přibližně jednou za měsíc s ním ošetřuji dvě místa v lese poblíž pravidelných ochozů a jedno vnadiště. V blízkosti vnadiště mám zatlučený asi metr vysoký kůl, který je natřen dehtem. Díky černé barvě je dobře viditelný i v noci. Černá zvěř má ráda vůni bukového dehtu. Ráda se o něj otírá a potom je možné vypozorovat kdy tam něco bylo a podle výšky lze usoudit i na velikost. Kolem kůlu je bahnité místo, tak jsou dobře vidět i stopy. Tam kde jsem natřel dehtem i nějaké tenčí větvičky, tak je prasata dokonce okusují. Pozoroval jsem to. Sekáč chvíli větřil , potom se několikrát otřel o natřený kmen a nakonec začal okusovat tenčí větve a kousky kůry. Není to žádné superkouzelné nebo dokonalé lákadlo, ale minimálně to na chvíli zastaví procházející zvěř. U vnadiště s tím někdy natírám i kousky konstrukce kazatelny, to abych překryl pach člověka. Zdar Karel

Autor: Martin Skřivánek | 16.04.2012 12:28
Já jsem natřel stromy o které se prasata otírají roky a nezdá se mi že by to navštěvovali víc jako dřív.taky myslím že to není super lákadlo.co ti můžu poradit tak to natírej v rukavicích,já jsem si pokapal ruku nešlo to smýt a bolela mně z toho smradu hlava.

Autor: Pavel H. | 16.04.2012 13:59
tak se mně zdá, že to nic extra není, myslíte, že je lepší klasické vnadiště (plevy, kukuřice)

Autor: Martin Skřivánek | 16.04.2012 18:34
kde prasata jsou stačí kukuřice,kde nejsou je nepřitáhne nic.

Autor: martes | 16.04.2012 23:22
Martin má pravdu.Kde prasata jsou,tak stačí najít tah a něco jim tam dát.Ony si to brzo najdou. Tam kde se ukáží jednou za čas,tak kýbl smradlavých ryb je tam naláká.Je to ,,smrad,, ale má to větší cenu než ten dehet.Zdenek.

Autor: Karel poslík | 17.04.2012 06:46
Když máš zavedené vnadiště a prasata o něm ví, tak žádné další lákadlo prakticky nepotřebuješ. Stačí pravidelkně přidávat malé množství dobrot a lovit. Jiné to je na místech kde prasata jenom přechází a nechodíš tam pravidelně vnadit. Tam je ten dehet na chvíli zastaví a to stačí. Výhoda je ta, že tam dehet vydrží poměrně dlouho a nemusíš ho tak často obnovovat jako krmení na vnadišti. Zdar Karel

Autor: Radek Chadim | 17.04.2012 08:30
Když to má přijít, tak to přijde :-). Základem vnadění divočáků je to, že na vnadišti vždy něco dobrého najdou, znají vnadiště a vnadiště je v místech, kde divočáci chodí. Můžete mít sebelepší vnadidla, ale když tam divočáci projdou jednou za rok, tak je tam žádnou pochoutkou trvale nenalákáte. Bohužel platí i to, že když prostě nechtějí, tak nepřijdou, a nepohnete s nimi ani o metr - podívejte se na poslední mé video z fotopasti Jdeme jen kolem.
Já vnadím sice převážně v polích, takže situace je poměrně složitá vždy a v lese to chodí trošku jinak, ale pro letošní zimu to platilo v podstatě plošně. Jelikož byla letos semenná zima a u nás a v okolí je hodně listnatých lesů, tak přes zimu mně to na vnadiště přišlo jen opravdu párkrát a jen tehdy, když bylo více než stoprocentní prasečí počasí - vlhkost, bezvětří a skoro vždy mimo úplněk. Přitom do žní tam byli divočáci denně a to se tam vystřídaly i dvě tlupy za noc. Po žních začali divočáci chodit po strništi, pak po řepce, v lese se nažrali žaludů, na poli žížal a myší a na vnadiště už nedošli. Vymýšlel jsem na ně lecos, kromě tradiční skladby obilí, kukuřice, hrach, řepa jsem to zkoušel zavonět i siláží, co byla cítit na sto metrů. Několikrát jsem viděl, jak divočáci kolem prošli třeba jen ve vzdálenosti 10-20 metrů, ale na vnadiště skoro nezahli nebo jen zcela vyjimečně. Prostě zoufalost. Tato zkušenost jen potvrdila první větu - když to má přijít, tak to přijde, a když to nechce přijít, tak nic s nimi nepohne. Zase na druhou stranu musím uznat, že jsou místa v naší honitbě, kde divočáci chodí za každé situace a trvale po celý rok už pár let po sobě, neovlivní je ani pravidelný lov v oněch místech - je to jejich oblíbené místo a projdou skrz tyto místa, i kdyby proti nim stál tank. Těžko usoudit, proč mají tato místa tak oblíbená, v literatuře se píše, že je to po generace osvědčený ochoz, tak proto, ale je to tak.
Situace s vnaděním se u nás kupodivu zatím nezlepšuje ani teď na jaře, posun k lepšímu tady sice vidět je, ale každodenní chození to zatím není :-). Bukový dehet jsem sice nezkoušel, ale myslím, že by neměl na jejich chování výraznější vliv.
Ještě bych dodal loňský příběh z mého vnadiště. Celé léto tam chodila megatlupa o přibližně 35 kusech (vnadiště 2 ve fotogalerii), v obilí nebyli vidět, tak jsem se těšil, jak na ně po žních vlítnu. Po žních začali trajdat podél lesa po strništi a v srpnu jsem měl jen jednou možnost sele z této tlupy ulovit, ale trošku jsem dlouho vybíral, protože asi 70 metrů od kazatelny na strništi prvně přišly větší kusy, pak se tam přihrnulo 20 selat, pořád se překrývaly, než jsem nějaké vybral, utekly všechny kusy zase k lesu. Pak družstevníci zaorali na řepku a od té doby jsem tuto velkou tlupu neviděl - zalezla do lesa a kromě jednoho dne myslím že v březnu, kdy za prasečího počasí jsem měl vnadiště celé poryté a měl jsem pocit, že přišla právě tato velká tlupa o více než 20 kusech - jsem je neviděl ani nenašel stopy pobytu. Přes léto skoro každý den a pak skoro ze dne na den šmitec a po zbytek roku je člověk ani nevidí. Jedinou možností je, že se tak velká tlupa rozdělila na menší a pak jedna z těch menších co tam chodila je část té velké, ale těžko říci.

Autor: Radek Chadim | 17.04.2012 08:41
Ještě bych dodal asi všem vnadičům známou věc, že v tento jarní čas lze nejlepší vnadící výsledky u divočáků dosáhnout dostatečně "voňavým" masem. Já jim sice pravidelně nevnadím, protože než sedět u smradlavého vnadiště raději budu sedět jinde, ale každý silniční úhyn i poměrně velice hluboko zakopaný teď rychle mizí.