Dnes je 20.1. 2021. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Chov a lov srnčí zvěře



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Radek Chadim | 19.05.2012 22:57
Po kritice figiho na mou adresu u fotografie ročka jsem šel do sebe :-). Proto zakládám úplně nové vlákno, kde se budu snažit předkládat fotografie a videa mých sporných srnců. Už mám jednoho (dnešního) připraveného, jak ho nahraju, tak ho tady zvěřejním.

Autor: Radek Chadim | 20.05.2012 00:21
Na zahřátí vkládám již dříve natočeného srnce - http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=video&id=78 . Před dvěma lety chodil na vojtěšku tento srnec - tehdy jsem si na první pohled myslel, že je to roček, byl to slabý šesterák, ale jako roček by byl u nás superchovný. Před těmi dvěma léty ale paličkářů bylo vidět minimum, spíše to byli špičáci stejně jako letos (u nás), tak mi to i přišlo možné.
Pak otázkou je, jak bezpečně poznat ročka od dvouletého, máte na to někdo nějaký fígl? On problém 1VT je ten, že u paličkářů není co řešit a dvouleté nikdo neloví, protože si je málokdo jistý, jestli je srnec roček nebo právě dvouletý. A když je už srnec tříletý, už je to zase 2VT, kde se tolik srnců obvykle neloví, pak do toho ještě se zamýchá přístup: vždyť je to šesterák (i když bídný), tak proč ho lovit, ten ještě doroste... a když to není rariťák, tak už na něj nikdy nedojde, nebo možná až bude starý - to je vidět u nás, protože tolik šesteráků je vidět, ale blízkomedailových z nich je pár (2-3).
A s holou je to podobné - srna vodí slabé srnče, ale když v okolí není jiná srna se srnčetem, tak se raději pošetří, co kdyby to byla poslední srna daleko široko. Ale podle mého je lepší je odlovit oba, než neulovit i s tím rizikem, že najednou v jednom místě ubydou hned dva kusy srnčí zvěře.

Autor: Ivo Ondráček | 20.05.2012 10:56
Tenhle srnec mi přijde jako dobrý dvouleťák. Jestli je to roček, tak je to teda árijec hard, ale neřekl bych. Při pastvě si neustále hlídá okolí. Ročci většinou jenom "pucujou" trávu jako vysavač a kdepak se rozhlédnout, jestli odněkud nejde nebezpečí. Tenhle má zrovna kliku, roční nebo dvouletý, chovný je stejně. Ale jinak jsi, Radime, ten věčný problém "co když je mladší/starší" vystihl přesně.
Nejhorší jsou podle mě silnější špičáci po slecha, třebas s náznakem vidličky. A babo raď - je to mizerný dvouletý, nebo velmi dobrý roční? A to se zjistí až podle zubů. Takže buď plácání po ramenou za výborný odlov nebo červený puntík z výstavy:)

Autor: figi | 20.05.2012 11:22
Je dobře vidět znaky dvouletého srnce, zejména krk a hlava.

Sám mám metodu takovou, že se vůbec nedívám na paroží, ale osvědčil se mi "první dojem " a posouzení krku, postavy a hlavy. Chování je velmi důležitý znak, ale zejména u mladých. Na paroží se dívám nakonec.

Autor: Michal Brabec | 20.05.2012 12:35
Posuzuju stejně jako Figi, paroží je velmi neprůkazný ukazatel, snad jen mocnost růží, ale ani to není směrodatné. Spíš mě zajímá, "jak kouká" a leká. Všimněte si, že za šera, když není tak dobře vidět, odhadnete věk lépe, protože nejste rozptylováni tvarem a velikostí paroží a spíše se soustředíte na chování, tvar postavy, nesení hlavy a celkový "umělecký dojem". A to jsou znaky stálé a neměnné. Samozřejmě, že k omylu také může dojít, ale rozhodně méně často, než se spoléhat na znak parožení. Je to oříšek i pro zkušené myslivce, proto si myslím, že žádný hospodář neutluče mladého a méně zkušeného lovce za menší chybu. Je ale jasné, 1VT nemá "víc nad slecha než pod ně"

Autor: Ivo Ondráček | 20.05.2012 14:29
"Na srncovi se koukej, jak má široký záda. Parůžky si pak můžeš doma prohlížet ještě dvacet, třicet let..." Sice hodně zjednodušená, ale v mnohém pravdivá citace jednoho mého kamaráda. Celková mohutnost postavy, síla krku a tvar hlavy(výraz, chcete-li) jsou tři věci, které mladí srnci v první věkové prostě nemají. Většina červených puntíků na výstavách je za to, že se střelec nechal "vybejkovat" podivnou raritou nebo zpátečníkem. Přeloženo do češtiny mladíkem, který měl tu smůlu, že co do paroží vypadá jako srnec 6+...Že má postavu maďarské vižly, to už střelec v tu chvíli ve stínu paroží snadno přehlédne. Plus když je to ještě oblíbená varianta, tzv. "šedohlav".
Ruku na srdce, já když viděl některé trofeje na loňské výstavě, taky bych asi mačkal bez velkého rozmyšlení a pak bych se nestačil divit!
Tvar paroží, větrníková skvrna, do jisté míry síla kusu, to jsou všechno rozporuplné znaky. Naproti tomu od 2VT je síla krku a míra opatrnosti kusu dost spolehlivým znakem.
PS.: Že se i mistr tesař utne je životní jistota. Taky znám člena hodnotitelské komise, který obeznal a ulovil 3VT srnce a ejhle, tři roky.

Autor: Fesoj | 20.05.2012 17:47
Myslím, že Radek Chadim nejlépe vystihl, jak se to s těmi 1 a 2letými srnci nejčastěji praktikuje. Takových myslivců, kteří si jako Figi bezpečně troufnou poznat jejich věk, je minimum a proto platí : Nechceš-li mít průser, střílej v 1. VT na jistotu. A z toho samozřejmě vyplývá spousta podprůměrných srnců vyššího věku, kteří měli být uloveni už dávno. Řešením by - snad - bylo provést v 1. VT ne negativní, ale pozitivní výběr, tj. lovit vše podprůměrné a průměrné a nechat jen vyloženě nadprůměrné jedince i za cenu dočasného omezení lovu ve vyšších věk. třídách. Ale i to samo o sobě řeší situaci jen na 50 %, protože pokud se nedaří kvalitně provést odstřel holé - a to je těžší, než u srnců - jsme tam, kde jsme byli...
Ale ten dvouletý paličkář v kroužku ve fotogalerii - to je snad nějaký úlet hodnotitelské komise, vždyť i ta síla pučnic a velikost lebky v porovnání s ostatními trofejemi na prkně je stejná... Podle mě je ten dvouletý srnec stejně starý, jako všichni dvouletí jeleni - ale to je téma na samosatatnou diskuzi.

Autor: figi | 20.05.2012 18:12
Fesoji, právěže bezpečně to nejde vždy poznat na 100%. Slabý roček je jasný. Jakmile je ale tento slabý srneček dvouletý, má velmi mladistvé rysy a jeví se stále spíše jako roček. A to ho provází celý život, stále bude vnímán jako mladší.
Je mnoho naprosto typických kusů, méně už je těch netypických.
Střílel jsem třeba pětiletého tenkého špičáčka 14 cm, hmotnost 9 kg. Vypadal jako roček, choval se ale jako dospělý srnec. Na přečtení a ulovení pár vteřin, lovil jsem na šoulačce v lese. Jsou to přesně ty chvíle, kdy mám pocit, že vidím něco, co je ve skutečnosti něco jiného. Tenkrát jsem pocitem určil 4 roky, a od té doby se mi to potvrdilo už mnohokrát. Proto hodně dám na první dojem.

Silní, výborně založení ročci naopak mají chování starších srnců, a vzhled také.

Nejhorší je, když takového srnce začneš "studovat" - najdeš u něj všechny znaky dvouletka, ani se nenaděješ. Naštěstí díky nízko nastaveným kriteriím chovnosti jsou tito ročci v pohodě chovní, i když se na ně podíváme jako na dvouleté.

Nejhorší je si myslet, že už to umím. Každoročně lovím desítky kusů srnčí zvěře, pravda je, že roky už těch "překvapení " je velmi málo, ale zejména ti největší chcípáčci když dospějí, tam by se člověk seknul i o několik let. Naštěstí to u nich je jedno. Ale na nové věci přicházím pořád. Víme toho a nejen o srnčí zvěři žalostně málo.

Mám pravidlo - ve sporných případech beru jako správný vždy ten nižší věk. Kupodivu to také snad vždycky sedí.

A u těch mimořádně silných je jediná rada - nepodlehnout trofeji.
Ta snad čím je větší, tím silnější " mlhu staroby " kolem srnce vytvoří, a pak i zkušení prohádají tři roky jako nic. "Přání otcem myšlenky" se říká. A platí, že každý z nás nejsnadněji přesvědčí sám sebe.

Autor: Radek Chadim | 20.05.2012 19:15
Do fotogalerie a videí jsem dal fotografii a 5 videí včerejšího šesteráka. Na první pohled bych mu tipoval 3 nebo 4 roky, když ale přišel blíže, tak si nejsem jistý, trošku si dle šedé hlavy a paroží říkám, že by mohl být i starší, protože nejlepší kondici zrovna nemá, paroží minimálně perlené a šedou hlavu (možná ještě není úplně přebarvený). Můj loňský jednoparožec byl taky podobný, a měl 8 let, předloni u řepky jsem s otcem dohledal přiotráveného 6 let starého srnce šesteráka, ten taky nevykazoval známky zralého starého srnce, protože oba byli štíhlí, ani né moc opatrní, věrní svému místu, takže to klidně mohli být i 3-4 letí srnci, protože na první pohled jsem je tipoval na mladší srnce. Proto když vidím srnce, co není zdravotně v pořádku, si nejsem jistý, jestli je opravdu tak mladý, jak si myslím, což mně ještě více znejistí :-).

Autor: Ing.Ivan Hrdina | 20.05.2012 21:29
figi - áno,áno,áno.....!To je i moje zkušenost za těch pár let,co mě tady páni nechali dělat to,co mám rád.

Autor: Fesoj | 21.05.2012 07:51
Figi, to je právě ono - vypadá mladší... Tady u nás se dost kusů srnčího potlouká přímo ve vesnici, lidi z toho mají radost - a já, kvůli dobrým sousedským vztahům, na takové polokrotké srnčí vystřelím jen tehdy, když se jedná o zjevně nemocný či parazity napadený kus. Před několika lety mi tu chodil šesteráček. Slabší ve zvěřině, tenké parůžky po slechy, krátké výsady. Odhadoval jsem ho na 2, maximálně 3 roky. Vídal jsem ho poměrně často. Chodíval i k penziónu, kde lidé seděli venku u stolů, popíjeli pivko, vesele se bavili - a srneček se producíroval kolem plotu. Pak mi jednou zavolali, že v betonové nádrži za penziónem je utopený kus srnčího. Byl to on. A věk podle zubů minimálně 6 let. Přitom měl slabý krk a tmavě zbarvenou obličejovou masku. Když k tomu přičteme ještě netypické chování, odhaduj v takovém případě věk. Jediné, co mi bylo divné, že jsem ho jednou v říji viděl hnát jiného srnce, který byl ve zvěřině silnější než on. No, člověk se v myslivosti musí učit až do smrti.

Autor: kesl | 22.05.2012 13:34
Tak to prostě napíši poiksté... Pokud plošně neupravíme poměr pohlaví na stav blížící se ideálu (1:1), tedy alespoň 1:1,5, nesnažme se vůbec bavit o průběrném odlovu a kvalitě trofeje. Každá učebnice obsahuje pyramidy výskytu a lovu různých VT při různém poměru pohlaví a tam se každý chtivý srncoznalec dočte, že při současném poměru pohlaví (odhaduji 1:2-3)nelze vůbec docílit kvalitní, popř. jakoukoliv trofej. Jsou výjimky, též u nás, ale ty jen potvrzují pravidlo. L a L!
PS: všem Lovu zdar do nové sezóny

Autor: figi | 23.05.2012 22:21
kesl - sakra, zase ten odlov. Jsi odlovec ?
Poměr pohlaví 1:2 nebo 1:3 je trochu optimistický. Ve skutečnosti je to 1:4 až 1:6.
A nejlepší jsou ti, co naříkají nad úbytkem srnčího, tvrdí mi, že už roky neloví srny, pouze veškerou holou dopisují do plánu lovu, ale srnců loví pořád stejně.

Autor: Radek Chadim | 23.05.2012 22:43
U nás poměr nebude ani 1:3, řekl bych nejhůř 1:2 a možná ani to ne. Když někde vidím srnu, zpravidla je blízko i srnec.
Úbytek srnčího taky není žádný vymyšlený dojem, ale fakt, alespoň u nás. Sousedi, co platí 250 tisíc ročně za nájem lesní honitby, snížili lov z 12 srnců za rok na 4 - myslíte, že kdyby bylo srnčího dost, že by k tomu přistoupili (v honibě LČR)? A i my jsme šli s plánem lovu dolů. Při chystání přehlídky trofejí tvrdilo nezávisle na sobě několik kolegů z okolí, že příští rok nebude co chystat, protože srnčího i tam ubylo. To, že se pořád loví skoro stejně je bohužel jen neschopnost pružně reagovat na nižší stavy - než se z toho většina probere a zareaguje, už může být pozdě. 30ti a vícehlavé tlupy na podzim už ani na té řepce vidět nejsou, což už taky nebude náhoda.

Autor: Pavel Černý | 24.05.2012 07:15
Tak u nás vidím poměr pohlaví pod 1 : 2. Na výstavách dvou pověřených obcí bylo letos 314 srnčích trofejí, vloni 334 (obojí včetně úhynů, ale těch zase tolik nebylo). Úbytek stavů není nijak dramatický, spíš srnčí reaguje na tlak lidí v přírodě změnou některých stávanišť a změnou denního režimu, kdy se aktivity přesouvají stále více do noci. A tím se také obtížněji loví. Větší úbytek je tam, kde roste populace černé zvěře a také v lesních honitbách, kde krátkozrací nájemci (zejména fyzické osoby), když už se konečně dostanou do honitby na nějakého srnce nebo prasátko, neloví lišky. Silné liščí populace pak zásobují okolní honitby a také predačně tlačí na srnčata. Někdo s tím možná nebude souhlasit, ale stačí se podívat k norám...

Autor: Martin Skřivánek | 24.05.2012 07:22
v honitbách kde se ještě před pár lety ulovila jedna max dvě lišky za rok se dnes loví tak 15.přibylo jich strašně.

Autor: figi | 24.05.2012 08:09
Radku, jestli máte poměr pohlaví lepší, než 1:2, tak jste vlastně "vzorová" honitba.
Nájem od LČR má svá úskalí, s námi chodí revírník sčítat zvěř, je prakticky stále venku, takže stejně přehled relativně má, i když není myslivec. Plán nám musí podepsat, pak jeho šéf. A každý ulovený kus mají právo zkontrolovat, a také to dělají, takže nějaký ten švindl v plnění plánu lovu moc nejde. A ve smlouvě je jasně napsáno, že nesplnění plánu lovu je důvodem k okamžitému ukončení smlouvy ze strany LČR. Máme poměrně malou honitbu, těsně pod 600 ha, jen les, ani metr louky či pole. Neúživný borový les na písku, krom borovic jen borůvčí a vřes. Honitba je turisticky velmi oblíbená, jednak je těsně u města, a je plná pískovcových skal a roklí. Plán lovu srnčího je vždy přes 30 ks, v letech největšího tlaku ze strany LČR na snížení stavů to bylo 54 ks ročně. Při tomto odstřelu není patrné jakékoli snížení stavů srnčí jak v naší, tak v okolních honitbách. V lesní honitbě se ale velmi těžko loví, většina členů mi často tvrdila, že je honitba prázdná. Také nejsou schopni témšř nic ulovit, plnění plánu lovu je z více než 80% na jediném člověku. Když nastane diskuse o stavech srnčího v honitbě, názory na počet kusů se rozcházejí šestinásobně.
Nicméně kvůli podmínkám smlouvy je snaha držet plán lovu co nejníž, aby byla větší jistota plnění. Přesvědčit ale LČR není jednoduché, několikrát se nám stalo, že plán nepodepsali, po doplnění stanovených kusů pak ano. Jestli se to sousedům podařilo, klobouk dolů.
Působím v dalších třech honitbách, pozoruji změnu chování srnčí zvěře, ale úbytek ani náznakem, spíše naopak. V jedné z těchto honiteb mám už tři roky velkou obavu, co se stane, protože stav srnčí je naprosto neskutečný.

Vykazovaným číslům plnění plánů lovu nevěřím, odchylka od skutečnosti je výrazně větší, něž snesitelných 10%.

Autor: Martin Síla | 24.05.2012 08:27
Figi, specifikuj prosím tebou pozorovanou a zmiňovanou změnu chování srnčí zvěře.

Dík.

Autor: Tomáš Pilík | 24.05.2012 09:06
Martin Síla: co se týká změny chování srnčí zvěře, mám stejný poznatek jako figi. V místech, kde brzy ráno nebo večer při západu slunce vídám třeba jen 3 kusy a kolegové říkají, že tam žádné srnčí není, jich v noci při úplňku lehce napočítám 13. Jsem jeden z těch, co si dovolí vyřknout kacířskou myšlenku v tom smyslu, že srnčího nijak dramaticky neubylo, jen přesunulo většinu své aktivity do tmavé části dne a přizpůsobilo se tak tlaku, který je na něj vyvíjen.

Autor: Radek Chadim | 24.05.2012 09:14
Tak já netvrdím, že je to tak všude, ale jsou oblasti, kde ten úbytek je, a jednou z nich je ta naše. Nedivím se, že naši sousedi obrazně řečeno nemůžou v době lovu žádného srnce v lese najít, protože všichni jsou u nás na poli schovaní v řepce a teď už i pšenici - nic jiného zemědělci u jejich lesa v délce 5 km letos nenaseli. Já na tom svém úseku asi 2 km rozhraní lesa a pole, kde je letos všude řepka, mám jistě 10 a více srnců + 20 kusů holé, takže by si člověk mohl říci, jakýpak úbytek. Jenže o kilometr dál na srnčí člověk nenarazí a pozoruji druhým rokem, že ten lokální nárůst počtu je vyloženě jen sezónní záležitost a v tom je úskalí sčítání a přehledu o zvěři - člověk se nemůže být jistý, že na jaře při dramatickém zvýšení uživnosti a zlepšení krytových podmínek tohle srnčí co tam vidím není srnčí z "celého" sousedního lesa. Samozřejmě, v tom lese vždy něco zůstane, ale ty změny zejména v zemědělské krajině jsou z tohoto hlediska tak dramatické, rychlé a významné, že jen těžko, ačkoliv jsem venku každý den několik hodin, můžu odhadnout, kolik té zvěře tam opravdu je. Nicméně v zimních obdobích, kdy už to srnčí obvykle mívá svá stálá místa, je úbytek za ty dvě poslední zimy znát, přitom řepky už se 5 let seje stejné množství, pšenice taky, takže závislost na plodinách není v tomto období až tak rozhodující (což by asi měla). Se srnčím už to je skoro jako se zající, na jaře jich je vidět spousta, na čekané klidně i přes deset kusů a pak přijde podzim a na honě nemůžeme žádného najít - to samé je to se srnčím, což mě také utvrzuje v tom, že to s ním nebude úplně nejlepší. Teď je ho poměrně dost, ale na podzim při lovu holé tam chodí 4 kusy, pak si samozřejmě říkám, jestli si neodstřelím poslední kusy srnčího, co se tam vyskystují. Po posečení když na tom samém úseku, kde teď jsou ti srnci, chodí každý večer kolem 50 divočáků a přes 10 ks dančího, tak tam už pro srnčí bez dobrého krytu jaký je tam na jaře není ani prostorově místo, pak si člověk říká, jestli neubylo srnčího, protože to je logicky vytlačováno do méně příhodných míst, kde se mu méně daří nebo jsou tam další životní úskalí. Takže o tom v podstatě prd vím :-), ale nemám důvod se domnívat, že srnčího je tolik co dříve.
U nás ten pokles je samozřejmě způsoben zvýšením počtu divočáků, daňků, jezevců a dravců zejména motáků, ale i čápu, volavek. Lišek možná lehce ubylo, protože jsme se tomu začali více věnovat a prašivina taky udělala a dělá své. A úbytek způsobuje taky velice výrazně doprava. Před 5 lety, kdy jsem začínal, jsem po silnici přes naši honitbu mohl klidně i šoulat a taky jsem šoulával. Když jsem potkal na tom 1,5 kiláku 5 aut za hodinu bylo to moc, v současné době bych tam šel šoulat jen v případě, že bych chtěl spáchat sebevraždu, a to se nám i statisticky potvrzuje, protože stále více nalezáme sražené srnčí, kolik jich musí být sraženo bez našeho vědomí - 3x tolik - a to přes nás nevede žádný významný silniční tah.
V současné době považuji srnčí za nejohroženější zvěř, protože zajíců už méně nebude (i když to se říkalo i před 20 lety, kdy jich bylo 10x více, než dnes), bažantům se při doplňování stavů z "domácího" chovu nad očekávání dobře daří, divočáků a jezevců je a bude víc a víc. Je smutné, že tradiční česká zvěř jako zajíc a srnčí nejsou v dnešní době tak atraktivní, jako třeba divočáci, čemuž odpovídá i "chovatelský přístup".

Autor: figi | 24.05.2012 09:55
To, co píše Tomáš P. je jedna věc, a to přesun aktivity na noc. Je to ale zdánlivé, protože jde o aktivitu na nekrytých plochách. Aktivita srnčí probíhá stejně, počet pastevních cyklů je zachován, ale zvěř se přes den pohybuje na velmi malém prostoru a co nejvíce v krytu. Je to podobné chování, které můžeme pozorovat u paličkáčů - vlivem tlaku všech okolních srnců se drží na velmi malém prostoru ( už jsem to tu někde psal ) a myslivci je nemohou najednou najít, a říkají - ten starý srnec ho vyhnal jinam. Nesmysl, ani jednou se mi to v praxi nepotvrdilo. Takže pozoruji srny se srnčaty i srnce, kteří v rámci svého okrsku či teritoria přes den "obývají" velmi malý , nejlépe krytý prostor, a teprve se soumrakem své aktivity posouvají i na další prostory. Nejvíce se to ale projevuje na podzim, kdy zřejmě vlivem ztráty krytu polních plodin a zmulčovaných luk, turisty, motorkáři, cyklisty a myslivci vystresovaná zvěř "najede" na přesně toto chování.
Neznalost způsobu života srnčí zvěře, tedy jeho základních charakteristik je Radku jediným důvodem si myslet, že teď v době plné vegetace se zvěř z lesa stáhne do řepek. To platí u černé, dančí a některé ostatní zvěře, ne však u srnčí. Teritoriální srnci svá teritoria neopustí, a srny se také drží svých okrsků. Do polí se natáhnou kusy z rozhraní pole-les a neteritoriální kusy. Na okrajích lesa je vždy vyšší hustota zvěře, a polní plodiny jen tuto hustotu zředí. Srnčí je schopná se stáhnout k řepkám až v době nouze, a to i z poměrně velké vzdálenosti. Vždy se pak ale vrací na svá místa. Stačí po jaru pozorovat rozpad zimních tlup.
Právě ti, co mi tvrdí spoustu důkazů o plošném úbytku srnčí ( a velmi častý argument je : "Vždyť o tom píšou i v myslivosti!")se v zimně nepodiví nad tím, že mají u krmelců plno a najednou je na jaře všude spousta zvěře. Jen jim opakuji, že ta zvěř je tady pořád, jen se musí naučit ji vidět. Ale ono dojet autem skoro až na kazatelnu, pak tam mnohdy nesmyslně hodiny čučet ( když jim tvrdím, že na tu kazatelnu má cenu chodit až v září a říjnu ), nic nevidět a pak dělat závěry - a je tu plošný úbytek zvěře.
Nechci se vůbec pasovat do role znalce, i když si uvědomuji, že proti ostatním myslivcům, a znám jich opravdu hodně, vidím chování zvěře jinak. Také se na lovu vždy snažím "myslet" jako zvěř, kterou lovím. Můj způsob lovu je od počátku založen na nalezení zvěře, nikoli na čekání na náhodu. A veškerá naše zvěř se vyznačuje třemi základními potřebami - pastva, kryt a klid. Ať jde o lišku nebo srnčí, je to stejné. A je nutné vidět i přizpůsobování zvěře podmínkám, nemyslím jen civilizaci, ale třeba u obou zmíněných druhů značný nárůst stavůběhem posledních asi dvaceti let. I tomu se musí přizpůsobit. A také nárůstu stavů ostatní spárkaté.

Autor: M.Bergman | 24.05.2012 12:43
Asi žijeme každý někde jinde, ale pokud se týká srnčích teritotií pod Beskydskými kopci, tak k postupnému poklesu stavů srnčí zvěře v posledních pěti letech beze sporu dochází. Nejedná se o ojedinělou honitbu a nejsme tu žádní "turisté", kteří vyráží do honitby jednou měsíčně. Je to poznatek řady dlouholetých mysliveckých praktiků i profesních lesáků. Samozřejmě, že někde kde loví figi to může být naopak. To ale není důvod zobecňovat závěry o srnčích stavech na jiné oblasti. Osobně také hostuji ve více honitbách a dlouholetými přáteli, kteří k nám jezdí lovit vysokou, jsem každoročně zván na srnčí do různých oblastí ČR. Většinou toho nevyužívám, ale pokud ano, tak za poslední roky slýchám o stavech srnčího i jinde v ČR podobné poznatky jako u nás. Znovu však opakuji, že pokud místní podmínky neznám, pak nebudu ani nechci nikomu vyvracet či potvrzovat, že jeho stavy srnčí zvěře rostou. S čím mohu obecně souhlasit je to, že oproti minulosti dochází k výraznějším přesunům aktivit srnčí z denní na noční dobu. M.B.

Autor: Erika Doležalová | 24.05.2012 16:06
Souhlas (figi). U nás je lesa velmi málo, já ráda chodím do blízkého spíš lesíčka než lesa (dá se z jednoho konce na druhý přejít za deset minut) a na první pohled to vypadá, že tam žádná zvěř není. Když tam ale zajdete okolo 11té hodiny, na každé cestě, která odbočuje z té hlavní, stojí nějaký kus (ať srnec, nebo holá). Lesík je šíleně zarostlý ostružiním, srnčí zvěři se v něm líbí a nemá důvod se hrnout na nekrytou plochu. Na vedlejší pruh louky (šířka tak 20m podél celého lesa) a následně pole (letos pšenice pod lesem a za ní řepka, kmín vlevo a pšenice a za ní řepka vpravo a na "čtvrté" straně jen řepka) jdou až na tmu. Včera jsem seděla od půl osmé skoro do půl desáté, cestou lesem jsem potkala 4 kusy v lese, na polích a louce pak nebylo nic, až po půl deváté prošla obilím srna, před devátou z řepky vylezl srneček I. věková, šel pomalu doleva a dolů, ale cestou "šlápl" na jiného srnce a už mazal :-) Druhý srnec dobrá průběrná II. věková (slabý šesterák s "šavlemi"). Jak tak frčeli obilím, zvedli třetího srnce (daleko, nepřečteno přesně, paroží nízké ale silné, nejspíš vidlák I.věk.) Nebýt toho courajícího ročka, tak ti dva leželi dál a člověk by řekl "Tady není kus!" Takže srnčí jednak reaguje samozřejmě na počasí (když je hic jak v pekle, tak se nikam nehrnou), druhak na klid v revíru atd.

Autor: kesl | 24.05.2012 16:47
figi-sakra, odlov je možný. Tahá možná za ucho, ale je možný. To spíš nejde vyrušit zvěř. L a L!

Autor: Martin Skřivánek | 24.05.2012 17:13
Tak ono je docela samozřejmé že přez den je srnčí (všechno) schované v krytu a vychází to za tmy,kde je kryt ,dřív.jsou ale situace např hony,naháňky kde se projde i to "husté" a opravdu je tam míň kusů než tam bývalo dřív.včera jézédáci sekli a na jedné louce posekli 4 srnčata.jsou dnes honitby kde se prostě jézédákům vyplatí jen TTP a ty ztráty jsou tam dost vysoké.

Autor: figi | 25.05.2012 07:14
Tady je to ale Martine myšleno jinak.
To, že srnčí mezi pastevními cykly zalehne (odpočinek, ruminace) v krytu je normální, je to její způsob denních cyklů. Jenomže je veliký rozdíl, pozorovat tyto cykly v nikým nerušených místech, kde se prakticky celý den je na co koukat, a v místech běžně rušených, kde vše probíhá také, ale velmi skrytě a na podstatně menším prostoru.
Kolik zvěře se "zvedne" při naháňkách nebo honech není vůbec průkazné. Mnohokrát jsem přemýšlel, jak je možné, že např. v poměrně malém prostoru luk s remízky a mezemi při honu zvedneme a vidíme max. 10 kusů, a přitom jich tam běžně napočítám přes 40.

Autor: Erika Doležalová | 25.05.2012 07:15
Včera jsme byli venku. Onen lesík je uprostřed polí, která jsou dost velká. Vraceli jsme se dost pozdě, kdy většinou zvěř už bývá v pohybu a na těch "pláních" nebyl ani kus. Ona je totiž vlevo řepka, vpravo řepka i v povzdálí řepka. Proč by se srnčí mělo producírovat v dosud poměrně nízkém obilí, když z řepky jim nekouká ani špička slecha - tudíž kryt fajnový, žrát je tam taky co.. Na poli, co máme hned za barákem, bylo na podzim a v zimě okolo 35 kusů. Na řepce. Takže logickou úvahou - kde asi jsou teď?
Jinak, srnečka, kterého jsem předevčírem viděla (vytáhl z řepky, šel obilím, pak ho starší silnější srnec hnal směrem ke kmínu, kde mi zmizel z očí), včera partner ulovil. V tom kmínu. Od rohu řepky k místu, kde stál v době ulovení, je to vzdušnou čarou nejmíň kilometr. Takže ne zrovna "malý prostor", na kterém by se "mladí" měli zdržovat. Ten srnec, co ho předtím hnal (šavlovitý šesterák, krátké výsady, částečně přebarven, hrubý odhad věku 4-5) tam byl taky, asi 100-150 metrů od něj. Jenže je to údaj neobjektivní, protože v řepce jezdil traktor s postřikem - takže je možné, že srnčí bylo "na svém místě" a traktor je vyhnal...
Nemyslím si, že by srnčí zvěře nějak výrazně ubylo (u nás), ale to, že není vidět, tak působí. Projdete tři kilometry polí s obilím a nepotkáte kus, ale pak je velký lán řepky a nikdo neví, jestli jich tam je 5..12..nebo taky 40. A jsou tam, jak už jsem psala výše - 35 kusů ze zimy se těžko "rozleze" do většího prostoru, když je jim v té řepce dobře.. V tom lesíku o podzimním honu jsme zvedli nejmíň 20 kusů. Teď je jich tam sotva 5-7 (protože hned vedle lesa je zase ta řepka!) V jiném lese (taky nic moc velký) jsem za dopolední procházku s bordičkou potkala taky okolo 20 kusů a ty tam jsou i teď - protože okolo jsou louky a obilí, žádná řepka.
Ztráty na srnčatech jsou u nás minimální, protože TTP prakticky nejsou. Spíš se občas "sejme" nějaký větší kus při žních a když se seče řepka a kukuřice (protože ty mašiny mají fakt šílený záběr, rychlost, no a srnčí mi připadá trochu blboučké, že občas do té mašiny až naskočí :-(

Autor: Martin Skřivánek | 25.05.2012 11:10
jo jasně ,já ale konkrétně tam jak chodím léta tak vím kde co bylo a kde co je ,souhlasím že srnčí už je fakt noční zvíře ale ten úbytek opravdu je.nevím proč ale je.v některých honitbách v mém okolí kde výš položené pole nebo kde nebyly dobré výnosy jsou teď asi třetím rokem mnohohektarové ttp a dá se říct veškeré přírustky skončí pod sekačkama.

Autor: Ivo Ondráček | 25.05.2012 12:57
Nám tu v některých úsecích honitby změnili rozložení plodin. Předloni tam bylo na podzim 25-35 kusů a v květnu jsem měl obeznaných za jednu čekanou 8 srnců, z toho tři lovné. Teď jsou tam druhým rokem brambory. Na podzim tam bylo 4-6 kusů a teď v květnu mám obeznané dva srnce, oba chovné. Přeloženo do Čestiny, výsek honitby o cca 200 hektarech je co do plnění odlovu srnců měsíční krajina. To srnčí určitě někde je, jenom jaksi kdesi u sousedů.
Na druhou stranu se letos prvně objevila sympatická novinka-je to něco kolem míry svážlivosti terénu...? Takže kde byl dřív jeden velký lán, letos jsou vprostřed brambory, potom ke kraji 15m pruh kukuřice a úplně na kraji 15m pruh obilí. A okamžitě jsou vidět pasoucí se zajíci na místech, kde byl dřív zázrak je potkat. Jaký to bude mít vliv na úživnost, míru ulovitelnosti zvěře atd. netřeba zmiňovat že. Konečně jedna pozitivní novinka!:)

Autor: Erika Doležalová | 25.05.2012 13:05
Ivo, tak to tiše závidím. U nás je to už čtyři roky stejné (dřív nevím, to jsem tu ještě nebyla :-) a sice lán pšenice - lán řepky - lán pšenice - lán pšenice - lán řepky - lán kmínu... Do toho sem tam hrách a kukuřice (které je letos dost málo, prakticky na části revíru, kde loni byly asi čtyři veliké lány je letos jen jeden) Srnčí je zalezlé v řepce nebo leží v obilí, z řepky než vyleze, tak je tma a v obilí když se zvedne, tak buď na horizontu nebo někde uprostřed pole a než dojde třeba na kraj k louce či lesu, je zase tma (a někdy tam ani nejde a jen chodí tím prostředkem sem a tam). Na jednu stranu tu řepku nenávidím (jednak kvůli tomu, že je všechno v ní a člověk pak čumí víceméně na "prázdná" pole a druhak proto, že jako alergik z toho "smradu" trpím) na straně druhé je to prakticky jediná šance, jak si v polním revíru ulovit divočáka :-) (kterého ale za ty 4 roky u nás uloveného stejně zatím nemám :-)

Autor: Martin Skřivánek | 26.05.2012 06:54
my to máme jak píše Ivo,kolem kukuřice je obseté obilí a taky je tam vidět dost zajíců kteří tam dřív nebyli.

Autor: Ivo Ondráček | 26.05.2012 10:48
Nojo Eriko, ale tak taky to není všude valný. Lány sice !místy! rozdělili, ale že by byl nějaký velký pohyb srnčího...Jak říkáš, srnčí vytahuje na samou tmu. Ráno je sice aktivita logicky největší, ale prvního courala se psem bez problému potkám ještě před tím, než se slunce vyhoupne nad horizont. Je to pak vážně skvělá vyhlídka, když víte, že vstanete ve čtyři a v některých úsecích honitby vám 3 z 5ti čekaných zradí nějaký... člověk na procházce.
Jinak tam, kde jsou jeteliny a tráva všeho druhu není jediný kus. Shrnuto podtrženo teď máme dobrých 300ha honitby, kam nemá cenu ani chodit, protože je srnčí staženo u sousedů a není tam vůbec, ale vůbec nic. Srnčí by se tam začlo natahovat právě v těchto dnech, jenže to by to nesměli do týdne posíct. A pak tam bude zase co? No ano, měsíční krajina...Pravda, až na dravce, ti ty strnišťata mají jediní rádi...:)

Autor: Erika Doležalová | 27.05.2012 16:05
U nás naštěstí příliš velký pohyb lidí není, ikdyž polňačka ze vsi mezi lány, přes les a do další vsi nese od loňska štempl "cyklostezka" takže tam rušno bývá dost :-( Jinak na polích se zvěř zvedne nejdřív v půl deváté (nejmladší srnci a holá), v řepce asi dřív, ale to není vidět :-) Ikdyž je letos mizerná, stejně srnčí zvěři nekouká ani špička slecha, takže kolik tam je kusů nikdo neví. Jak jsem tak od doby, co jsem začala obeznávat srnce (konec března, duben..) zjistila, mnohem větší šance ulovit průběrnou jedničku je před polednem (10,30 - 12,00) ale samozřejmě buď v lese, nebo při kraji řepky. Ráno se srnčí moc neukazuje, z řepky nechodí vůbec a navečer až pozdě, že ikdyž srnečka přečtete, tak než "sleze" 300-400 metrů od hrany řepky k louce, je tma..
Včera jsem byla na chvíli na takovém lesním průseku (2x jsem tam viděla slabého srnečka), do devíti nic, pak jsem šla pomalu k autu a 20 kroků od něj (a 25 přede mnou) čiplenka :-) Odskočila a já se šla pomaloučku a potichoučku ještě podívat k žebříku v kraji lesa a za těch 40-45 metrů lesního chodníčku jsem potkala další tři kusy.. Výhled ze žebříku na louku podél lesa a obilné lány - ani jeden kus!! Až skoro na tmu se na horizontu objevil silný srnec a plná srna.. Takže zvěř se prostě schovává..

Autor: Radek Chadim | 28.05.2012 11:31
Co říkáte na nového srnce ve videí, kolik má let:
http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=video&id=370
http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=video&id=371

Řekl bych, že je to pravděpodobně stejný srnce, který tam chodil v loni, už tehdy jsem ho hádal na hodně starého:
http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=fotografie&id=10677

Autor: Pavel Černý | 28.05.2012 12:27
Radku, já bych neřekl, že je to ten loňský (postrádám tam zalomení lodyh), ale v každém případě bych toho letošního odhadl na 6+ a je jednoznačně odstřelový.

Autor: Erika Doležalová | 28.05.2012 13:37
Neřekla bych, že je moc starý, tipovala bych 5 let.

Autor: Radek Chadim | 28.05.2012 13:53
Myslím, že bude opravdu starý, já bych ho tipl na 7 a více let, takže dle figiho zásady, že je srnec vždy mladší, bude mít 6 let :-). Navíc je-li to ten loňský, tak na té jedné straně ta přední výsada už skoro není vyvinutá, zatímco loni ještě to byl jakštakž pravidelný šesterák, a u nás bývají srnci na vrcholu v 6-7 letech, tak možná bude i starší, obvzláště když byl loni semený rok a většina srnců je spíše na tom po fyzické stránce i po stránce parožení lépe než jiné roky :-). A myslím, že je to ten loňský, protože zepředu vypadá stejně a tento srnec je typicky lesní vnadištní - chodí od vnadiště ke vnadišti, střídá se na něm s tou tlustou srnou z videí z lesní fotopasti a na pole moc nechodí.

Autor: figi | 28.05.2012 22:10
6 let, více myslím ne.

Autor: Ron Gordon | 29.05.2012 00:23
Podle místních podmínek 6+, pokud máš povolenku na 3 vt. tak ho ulov a pak zde můžeš dát čelist. Ulovit je myšleno samozřejmě "mimo vnadiště".

Autor: Radek Chadim | 01.06.2012 11:20
Na myslivost-lovectvi u jedné z fotografií jsem se dočetl v jednom příspěvku, že srnci u nich jsou na trofejovém vrcholu ve 4-5 letech. Co si o tom myslíte? U nás bývají nejlepší srnci spíše až v 6-7 letech - z doslechu déle lovících kolegů.

Autor: Ivo Ondráček | 01.06.2012 12:34
Většinou se říká a píše, že srnec je co do paroží na vrcholu v pátém roce. Ale čím dál častěji se lze setkat s tvrzením, že je to už spíše kolem šestého, či dokonce sedmého roku života. Když jsem se koukal na tabulky medailových srnců, ještě velmi silné procento z nich sahalo na medaile i v 6 nebo 7 roce.
Na druhou stranu z toho vychází jiná věc. Ani šesteráci ve 3VT se neloví - protože jsou stále silní a "je jich škoda". Takže jediné host za poplatek nebo oslavenec má nárok na odlov. A když už, tak ho tedy ulovit po říji, ať ještě předá geny. Jenže po říji tihle srnci unavení zalehnou a do půlky záři nejsou vidět. A za posledních 14dní doby lovu už se zpravidla neuloví téměř nic. Co z toho plyne? Že se snažíme dosáhnout co nejsilnějších šesteráků, ale převážné procento z těchto srnců necháváme bez povšimnutí přejít do zpátečníků a pak teprve lovíme. Naopak, stává se takovým zvykem komentovat uloveného šesteráka slovy lítosti" "Ten měl ještě běhat. Takovýho střílet před říjí? No teda..." (Mně osobně tedy taky dělá největší radost "starý šavlák") Často se lze setkat i s názorem, že trofejová síla srnců se za poslední léta nikam neposunula. Ono to taky na výstavách nemůže být poznat. Jsou tam jen za A)paličkáči, za B)rarity a za C)staří zpátečníci. Většina šesteráků (a tedy nejsilnějších trofejí) stále běhá v revíru. Tím nechci nijak apelovat na plošné vybíjení šesteráků, ale přijde mi zvláštní záměrně chovat parožím silné srnce a ty pak lovit, když už to paroží zase věkem nemají.
Ps.: Ta myšlenka o přehlížení šesteráků není moje, četl jsem to kdesi na netu. A aby si to zase někdo špatně nevyložil, večer jdu sednout na nějakého toho "křiváka rariťáka"...:)

Autor: Pavel Černý | 01.06.2012 13:35
Radku, na myslivost-lovectví přispívám hodně málo, ale jednou jsem tam na takový názor napsal: "ANO, srnci někde trofejově kulminují ve čtyřech letech, protože pěti se nedožijí". Myslím, že nemá cenu tady obsáhle argumentovat, protože vyčerpávajícím způsobem to v Myslivosti popsal Pavel Scherer. Obecně platí, že srnci při hodnocení současnou metodou CIC, kde jedním z důležitých kriterií je hmotnost trofeje s lebkou (a ta s věkem u zdravého srnce jednoznačně roste), kulminují v závislosti na výživných a klimatických podmínkách daného roku v šesti až osmi letech. Jinak zcela souhlasím s Ivem a jeho názorem na lov trofejových srnců včas. Někde mají zavedeno nikoliv po říji, ale "až o říji". Jaký je pak v přenášení genů rozdíl mezi 20. květnem a 20. červencem? Jedna pokládaná srna nebo ani ta ne. Ale zato si srnec stihne urazit dvě výsady... Nejsilnější srnec našeho okresu (156,35 b. CIC) byl osmiletý a lovec má jeho shoz z předchozího roku, který je slabší.

Autor: Tomio | 01.06.2012 14:56
Za moji krátkou mysliveckou anabázi si nedovolím říct svůj názor, ale jelikož už několik generací v rodině jsou myslivci, tak mě bylo učeno, srnec má dva vrcholy ve čtyřech letech a poté v šesti letech, u pátého je obvykle pozorovat stagnace. Z šesti ulovených srnců za 6let myslivosti nemám šesteráka žádného a ani se je lovit nechystám :-) zatím.

Autor: Erika Doležalová | 01.06.2012 15:56
U nás jsou srnci trofejově spíš průměrní (nejradši bych napsala podprůměrní, ale to bych zas křivdila těm několika málo malinko výjimkám :D takže určit u nich nějaký "vrchol" jde dost těžko. Třeba v roce 2009 ulovil kolega k životnímu jubileu srnce, nerovného osmeráka, věk 6 let, hmotnost 18kg a trofej 130,10 CIC. Lze se jen dohadovat, jestli měl v pěti letech víc nebo míň a co by asi tak měl za rok..
http://www.msblatnice.euweb.cz/fotogalerie/odlov/srnci/a/a.html
Co se týče vzhledu paroží, tak se objevují slušní srnci (pravidelní šesteráci, tmaví, perlení, silné lodyhy, dlouhé výsady...) ale stejně to na medaili většinou není, chybí jim hmotnost. Letos chodí na naši louku taky jeden takový, odhaduju ho na 4-5let a doufám, že ještě rok vydrží, protože si myslím, že by mohl ještě udělat víc. Ale těžko soudit, přijde "blbá doba", hlad, nemoc, paraziti..a bude mít na hlavě ještě míň a někdo ho mázne jako průběrného...

Autor: Fesoj | 01.06.2012 23:27
Tomio, zcela stejnou teorii jako Ty o dvou vrcholech srnčího parožení zastává i Pavel Scherer a rovněž Julius Komárek v Lovech v Karpatech se zmiňuje o tom, že dospělý srnec může nasadit slabší paroží než v předchozím roce, a v letech příštích jít zase nahoru - takže Tví myslivečtí předci asi měli pravdu. Jenže Komárek to přisuzoval zejména klimatickým jevům a zastával názor, že v takovém případě je vždy lépe počkat, třeba i snížit odstřel, a naopak v "dobrém" roce se zaměřit na lov srnců vyloženě sklizňových, na vrcholu.

Autor: Ron Gordon | 02.06.2012 23:20
Panové, seskočme se stromu a nesrovnavejme "Mičurinské šlechtění" srnců p. Scherera s vývojem srnců ve volné přírodě. Podpořil by názor Ivo Ondráčka, pokud se snažíme průběrným odstřelem vyselektovat silné srnce, pak je je třeba také v době , kdy mají kvalitní - medailovou trofej ulovit. Samozřejmě , že ne v třetím roku. Vždyď v běžném MS zase není tolik příležitosti dostat se k povolence na 3 VT a spousta členů není schopna posoudit věk a radějí neloví, aby se náhodou nedostali do průseru. A tak nám kvalitní trofeje zůstavají v podobě shozů v honitbě a my pořád lovíne paličkáře, pak nějakou tu raritu a přestárlé srnce, kteří již toho na hlavě moc nemají. Vrátil by se ještě k tomu šlechtění srnců, jeden můj kolega, který již bohužel není mezi námi se také jednou ujal nalezeného srnečka, kterého odchovával pod domácí kozou. Přesto, že by se dalo říct, že měl dostatečnou péči tak jeho paroží v prvém roce by ho ve volné přírodě předurčilo k odstřelu. Bylo překvapením, co pak nasadil ve druhém a třetím roce. Pokud se mi podaři u jeho manželky najít nějaké fotografie dal by je do fotogalerie.

Autor: Fesoj | 03.06.2012 09:28
Již v r. 1956 napsal u nás žijící Rus Brimer-Orlovský /mj.konstruktér srnčí vábničky s gumovou hadičkou, ti starší ji znají/ nádhernou knížku Lovy a příroda. Divím se, že v té době vůbec mohla vyjít, protože chválí systém ochrany přírody praktikovaný v USA v národních parcích a tvrdí, že právě USA a SSSR mají systém rezervací nejpropracovanější na světě. Ale k věci. Již tehdy tvrdil, že příčinou hmotnostního i trofejového úpadku naší zvěře není nějaká degenerace, ale kvalitativní podvýživa daná způsobem zemědělského a lesnického hospodaření. Scherer a před ním Mikula, Vogt a další jen ukázali, že měl pravdu. A pozor - Scherera bych nesrovnával s Mičurinem, který se snažil o vyšlechtění nových druhů, vhodných pro drsnější podmínky. P. Scherer jen dokumentuje, jaký je skutečný potenciál naší srnčí zvěře a snaží se dopátrat určitých zákonitostí, které by platily nejen pro jeho voliérový chov, ale obecně. A zadokumentoval - mimo jiné - také to, jak a které odčervovací přípravky na srnčí zvěř působí a kdy a jak by se měly podávat, aby se s nimi nenadělalo víc škody než užitku. I kdyby jeho výzkumy nepřinesly nic jiného, už za toto si zaslouží uznání...

Autor: M.Bergman | 03.06.2012 17:30
Myslím, že jsem to již několikrát jak dříve na webu myslivosti, tak i na tomto fóru psal. Moje (a nejenom moje) poznatky za několik desetiletí u srnčí zvěře. Pro kvalitní parožení jsou podstatné tři předpoklady, a to: 1/ tělesná kondice srnečka v prvním roce věku, 2/ zdroj kvalitní a pestré úživnosti dostupný zejména v podzimním období září-listopad (kdy je nejpodstatnější přikrmování jádrem a dužinou) a 3/ bezstresové prostředí v honitbě. V tomto duchu pak pro púrůběrný odstřel v prvním roce platí dvě kritéria. Jako hlavní kondice (hmotnost) a jako návazné paroží. Hmotnost v prvním roce (kondice) ovlivňüje mimo úživnost podstatně i genetika matky. A zde by právě měl mít významnější roli průběrný lov holé zvěře. M.B.

Autor: Fesoj | 03.06.2012 19:05
To samozřejmě bezezbytku platí. Ovšem přiznejme si, že bezstresové prostředí v honitbě je dnes utopie, že na takovou výživu, která by se opravdu znatelně projevila na zvýšení tělesné hmotnosti zvěře a na zlepšení její kondice většina MS prostě nemá peníze a že ani přírodní potravní nabídka vzhledem k monokulturám /ať lesním či polním/ není taková, jaká by měla být. Když k tomu ještě připočteme chyby způsobené špatným průběrným odstřelem, nemůžeme se divit, že srnci s parožím třeba jen na spodní hranici bronzové medaile jsou a budou vesměs spíš výjimkou, než pravidlem.

Autor: figi | 04.06.2012 07:55
S oběma předchozími příspěvky lze sice souhlasit, ale jen částečně, protože to je trochu jinak.
Hlavním předpokladem pro silné paroží jsou silné pučnice. Jestli má srneček silné pučnice, je jedno, zda má hmotnost 10 kg nebo 15 kg, vždy bude mít na těchto pučnicích silné parůžky. a ta hmotnost už ovlivní jen to, zda budou více či méně silné, ale silné budou. U ročních srnců se na základě zkušeností hmotností neřídím vůbec, jen a jen parůžky, ty mi ukazují jaké jsou pučnice.
Pokud bych bral jako hlavní parametr hmotnost, nefungovalo by to. Ulovil jsem i paličkáče s hmotností 16,25 kg vyvržený s hlavou a běhy, a přesto paličky, již vytlučené, měří na výšku méně než jeden centimetr, a průměr pučnic je 8 mm. Naopak silní ročci byli často hmotnostně průměrní, nebo i podprůměrní.
Bezstresové prostředí - oba pánové sice neuvedli, jak to přesně myslí, ale předpokládám, že měli na mysli rušení zvěře člověkem a jeho činností v honitbě.
Přitom jde zejména o stres, který je dán počtem (hustotou) zvěře, a "napětím", které z toho plyne. Vždyť je prokázáno, že jeden z prvních znaků "přemnožení" je zvýšený výskyt paličkáčů.
S tím podzimním přikrmováním je to osvědčené, a stačí i samotný oves. Ale zase to není jen tato jediná věc, kterou je nutné v praxi udělat. Především je nutné ulovit všechny špatné kusy, a sáhnout i do těch průměrných V praxi to znamená zvýšený odstřel a mírné snížení stavů. Pak krmit od počátku září. Pokud to takto uděláme, a pokračujeme v odstranění všech nežádoucích kusů, krmíme už jen to dobré, co v honitbě bylo, a velmi rychle vzroste průměrná hmotnost lovených kusů, je to po třech letech o několik kg. A v paroží pak narazíme na hranici, kterou dává genofond naší zvěře. Lze předpokládat, že ve velké části honiteb to bude pod zmíněným bronzem, ale i tak to stojí za to.

Autor: M.Bergman | 04.06.2012 09:46
Možná, že to tam, kde loví figi funguje jinak, ale u nás z pardonovaných silných paličkářů většinou v dalších letech vyrostli nadprůměrní srnci a naopak ze slabých srnečků s dobrou pučnicí a tenkým parožím hodně nad slechy často přežívali trvale slabší jedinci s vyšší vidlí, kteří šli po čtvrtém roku zpátky do špičáků-škůdníků.
Ovšem nejlépe je se o tom přesvědčit v kterékoliv honitbě ponecháním jednoho či dvou kusů v kondici s malými špičkami a sledovat je. V druhém roce se ještě nic moc neděje, ale do třetího roku (pokud zůstanou v dobré kondici) většinou nasazují silného vysokého šesteráka, ve čtvrtém jsou na vrcholu. A podobně to funguje i u vysoké zvěře, samozřejmě v jiných časových dimenzích. M.B.

Autor: Radek Chadim | 04.06.2012 09:53
Kdyby se to dlouhodobě celoplošně dělalo jak píše figi, tedy odlovit vše, co není stoprocentně chovné, tak by to bezesporu k výsledkům vedlo, jenže jsou tu plány, jejich plnění a další chovatelské i nechovatelské aspekty. Navíc jakékoliv snížení stavů u srnčí zvěře je dnes velice ošidná věc, protože dnes už je mnoho dalších věcí, co ovlivňují počty srnčí zvěře (a ještě neprůběrně) - doprava, zemědělci, černá zvěř - a to už je často významnější, než ten průběrný lov.
Když se člověk podívá na nějakou přehlídku trofejí, tak z mnoha set kusů je jen pár medailových. Jenže když se to dělá průběrně, tak medailové kusy se málokdy loví, což je samozřejmě zase chyba, takže ani člověk neví, jak v nějakém větším měřítku na tom ta srnčí zvěř vlastně je. Ale v naší honitbě se pár srnců blížících se k medaili jistě vyskytuje, jenže se uloví jeden za 10 let a to většinou jen proto, že je to nějaká rarita a na medaili to v čase lovu ani nevypadalo. Ostatní se nechají zestárnout "kvůli genům" a uloví se až jako staří zpátečnici. Kupodivu se tento jev vyskytuje jen u srnčí zvěře - něco jiného je to u jelenů, kterých je řádově méně, loví se jich méně, tak je o nich větší přehled - tam je zase škoda, že se velice často nenechají dorůst do zralého věku a loví se všichni "pěkní" jeleni.

Autor: M.Bergman | 04.06.2012 10:00
A ještě k hustotě zvěře. Dle mých poznatků souvisí (za normálních obecně vhodných podmínek) hustota zvěře zejména s úživností honitby. Ještě se mi osobně nepoštěstilo vidět neúživná teritoria plná zvěře. V úživném teritoriu nemá zvěř důvod se navzájem vyhánět a tak zde stres v tomto smyslu zřejmě nefunguje. Stres ve zvěři dle mých poznatků vyvolávají podněty, které něco prudce mění, jako např. noční psí potulky, vniknutí černé zvěře tam, kde dříve se vyskytovala jen ojediněle, vniknutí většího predátora (rysi, u nás i vlci) lesní práce,nárazový provoz na místních komunikacích,motorky, čtyřkolky, rogala a závěsné padáky atpod. M.B.

Autor: Radek Chadim | 04.06.2012 10:01
V pátek mi říkal jeden místní občan, že v potoce za vsí leží srnec, až ho upravím do podoby k focení - hlava je skoro požraná - tak ho vložím do fotogalerie. Patrně se jedná o ročka, ale nechám vás to posoudit. Na jedné straně vidlák, na druhé špičák, jestli roček, tak velká škoda. Změřím i průměr pučnic :-).
Včera jsem viděl mého krále revíru - no medaile z něho asi nebude, je to nepravidelný šesterák, na levé straně má jen vidličku, výška dobrá, tloušťka slušná, ale k medaili to nebude - video ze včerejška http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=video&id=382 .

Autor: Radek Chadim | 04.06.2012 10:21
U nás hustota zvěře není ani tak o úživnosti, která je po celé honitbě (honitbách) po celý rok poměrně dobrá, ale o vhodnosti krytu. Kvalita krytu je nejradikálnější změna, co v naší polní honitbě probíhá a má na hustotu zvěře největší vliv. Teďka je řepka plná srnčího, protože i když srnci jsou od sebe třeba jen 100 metrů, tak si až tak nevadí. Ale přijde léto a podzim, kryt zmizí a srnčí je zpátky v lese. Vzhledem k tomu, že lesákům při krajích lesa žádné významnější škody na porostech od srnčího nevznikají a že tam k tomu vhodné porosty jsou, tak srnčí při těch krajích lesa v hustotě, v jaké je teď v té řepce, asi nebude - tedy odejde hlouběji do lesa do ještě lepšího krytu. A kryt je to hlavní, co se během roku u nás radikálně mění, protože uživnost je teď sice lepší, ale na našich polích se vždycky něco "dobrého" pro srnčí najde i v té zimě, všeobecný ruch pořád stejný, divočáků a daňků teď více a trvaleji než na podzim, jediná radikální a jasně patrná změna je ten kryt. Stejné je to totiž se zající, teď jich tam ve dne v noci jsou desítky, přijde podzim a jsou pryč, na honu nemůžeme žádného najít - a u nich je ta krytová závislost nádherně vidět.

Autor: Pavel Černý | 04.06.2012 10:42
Re: M. Bergman: teorie o možném "obráceném" vývoji ročků je u nás absolutně neověřitelná. Nevím, jak je to v Moravskoslezském kraji, ale u nás se srnčí na zimu stáhne do tlup na holých polích a na jaře s postupující agresivitou starších srnců (ale i srn) se zase postupně roztáhne do letních teritorií. Pouze část srnců II. a III. v.t. obsadí opět loňská teritoria. Někteří zesílivší obsadí atraktivnější, někteří zmizí (silnice...) a někteří podlehnou tlaku silnějších a obsadí jiná, méně atraktivní teritoria. Vzhledem k tomu, že ročci nejsou teritoriální, nedovedu si představit (s výjimkou označení vysílačkami), jak bych prokázal, že tento tříletý šesterák je předloňský paličkář. Jsem schopen jen s vysokou pravděpodobností dedukovat, že tento dvouletý šesterák s mimořádnou délkou a rozlohou je zřejmě ten loňský vysoký roční špičák rovněž s dobrou rozlohou a ve stejné oblasti... Loňské a předloňské paličkáře bych mohl identifikovat snad jen při osobním pohovoru :-). A tak se snažím chovat (lovit) srnce spíš podle toho, co napsal figi. Snad jen s dovětkem, že už Nečas psal, že na podprůměrném těle naroste maximálně průměrná trofej, nikdy nadprůměrná (protože paroží při růstu čerpá stavební látky mj. z kostry). Ale protože my lovíme jen malou část ze stavu srnců, tak na ty průměrné moc nedojde (což může být chyba). Hlavní chovatelské zásahy je však stejně třeba dělat v srnčatech a zejména v srnách.

Autor: strejda zajíc | 04.06.2012 12:46
Na slabé pučnici nikdy silný paroh nenaroste,ale u slabého kusu nám taky jiná než slabá pučnice nenaroste.A stále se vlastně motáme jen kolem jednoho zevního znaku-paroží.Srnce vyřešíme snadno,vždy se nakonec průběrný najde ve všech VT.Proč?Protože,ač plačeme nad úbytkem srnčího,stále je ho víc,než dokážeme obhospodařovat.(hrozné slovo)Největší zvěrstva se ale dějí v holé."Dyť je to jen holá".Za srncem bychom si nohy uběhali,zvlášťě když je "dobrej"nebo raritní,ale holá?Ta se přece nějak nastřílí a nebo ne,aspoň bude víc matek a víc zvěře!Troufám si tvrdit,že tenhle názor přetrvává u víc jak poloviny našich myslivců.A právě v holé je možnost ,jak ovlivňovat kvalitu populace,daleko větší než u srnců.Léta pravidelně odčervujeme,dobře přikrmujeme,ale průběrný odstřel pokulhává.Protože to vše představuje hodiny,dny,týdny v honitbě a ten čas si udělá právě na holou minimum lidí.A přitom vše od průměru dolů musí na výřad a podle počtu zvěře i sáhnout do průměru.Ale už je tu zase to staré:"....nejsou lidi."Tak jsem si trochu poplakal a zatím ahoj a Lovu zdar.

Autor: M.Bergman | 04.06.2012 13:23
Kolega Černý-ano, je logické, že v oblastwch kde na 1000 ha máte 150 ks srnčího je problém s identifikací. U nás v horách, kde srnčí není hlavní zvěří to je trochu jiné ale z mých poznatků se ročci vždy drží v jednom teritoriu i když tam je ještě další starší srnec. Od začátku říjného období jsou odehnáni do mlazin, nebo v níže položených místech do obilí, ale po říji se vraci zpět. Pokud zůstanou silní, pak v třetím roce se už o teritorium perou. Z ryze polních honiteb zkušenosti nemám, ale teritoriálně lze většinu srnců na které se určitou dobu zaměřím poměrně dobře identifikovat. Jsou to ale jenom moje vlastní zkušenosti a nechci podsouvat, že by to tak mělo být i v jiných podmínkách. M.B.

Autor: Ivo Ondráček | 04.06.2012 13:45
Další věc je ta, že už třetím rokem v řadě příliš nepotkávám ty opravdové "vrcholové" srnce. Ti dvacetikiloví pěti-šestiletí srnci skoro nejsou k vidění. Ani na podzim v tlupách, ani přes léto. Pány většiny luk a polí jsou tří-čtyřletí mlaďoši, kteří se tam naparují jako pávi. On by jim spadnul hřebínek, potkat nějakého z těch zkušených pánů srnců. Jenže když už, tak žene tříletý srnec ročního, nikdy pětiletý tříletého.
Tak nějak mi z toho vychází, že rozložení srnců je 30% 1VT, 60% 2VT a slabých 10% jsou srnci od pěti let nahoru. Nemluvě o tom že z deseti kusů je 8 kusů holá! Pokud je těch 3VT v revíru víc, prostě tedy nejsou vidět. Ani ráno, ani přes den, ani večer a jsou někde zalezlí.
Trochu mě trápí další věc - jen tak z hlavy si vzpomenu na tři srnce ve 2VT, kteří nemají úplného šesteráka. Každému z nich chybí jedna přední výsada. Už na hotovém parůžku, nikoli ulomením výsady. Jen se tak ptám sám sebe, i Vás ostatních ptám, nakolik je to chyba proti chovatelským zásadám - takové srnci držet v revíru. Odlovit ty tři, zlikviduju tři nejsilnější srnce v tom kterém úseku. A to kvůli jedné výsadě...?

Autor: Pavel Černý | 04.06.2012 13:46
Tak stav zvěře je u nás méně než poloviční, ale přesto, že jsem letos v tlupách ve dvou oblastech honitby koncem zimy o žádném paličkáři nevěděl, tak jsem ho minulý týden ulovil. Běžně se u nás stává, že takové srnečky teritoriální srnci postupně posunou řádově o kilometry. Proto je nutné lovit je "na potkání", protože čekat na přebarvení, vytlučení,... znamená většinou nelovení. A sledovat vývoj po dobu více let opravdu nelze.

Autor: Pavel Černý | 04.06.2012 13:53
Ivo, určitě nelovit. P. Scherer popsal u srnce v zajetí, že příčinou může být jen dřívější shození jednoho parůžku, na jehož místě vyroste silnější paroh (šesterák) a naopak. Sám mám uloveného stříbrného pravidelného šesteráka, který byl předchozí rok nepravidelný a před tím zase pravidelný. Rozhodující pro chovnost je výška a síla. Jen když se výrazná nepravidelnost každoročně opakuje, může být příčinou různá tloušťka pučnic.

Autor: Ivo Ondráček | 04.06.2012 14:54
Pavle, já si právě taky říkám. Jeden odstavec (byť obecně platného) textu o tom, jak má vypadat vzorový srnec daného věku, prostě nepokryje těch x tisíc srnců, na které se to každý rok vztahuje...
Každopádně je fakt, že srnčího je třetina. Máme lány a lány jetelin, obilovin atd., kde není jediný kus srnčího!!! Pokud se ty zbylé dvě třetiny přesunuli do lesa, tak potěš koště - už vidím, jak tam střílím srnce - vpravo od stromu, vlevo od houbaře a tak aby se nakonec kulka zaryla pod auto s milencema a ne přímo do auta...:(

Autor: Jan Slavětínský | 04.06.2012 17:52
O poklesu stavu srnčího u nás jsem psal už před dvěma lety a bylo to téma na diskusi...Postupně to zjišťujete všichni. A důvod? Jsem přesvědčený, že za všechno můžou současné výkonné zemědělské mašiny s obrovským záběrem, velikou rychlostí a s nejhorší dobou sečení travních porostů , v duchu tlaku dotací atd.. V podstatě není šance udělat něco pro minimalizaci škod na zvěři...Bohužel ,to je skutečnost.

Autor: rici czech | 04.06.2012 18:28
Jane ovšem problém je v tom ,že se ůdajně zjištuje pokles i v honitbách kde trvalé travní porosty nejsou.Já pokles u nás nepozoruji,ovšem netvrdím ,že jinde je.Dle mne se začíná projevovat potravní nedostatek v důsledku posledních let pěstování řepky a kukuřice na většině ůzemí honiteb,a srnčí je na potravní nabídku vcelku dost vybíravá,možná i to způsobuje "někde" ůbytek stavů,někde je prostě srnčí "schovaná" v řepce či kukuřici.Ale samotný důsledek jednodruhové plodiny v honitbách je ten ,že se sníží přirozená reprodukce,srnčí prostě nemá "co žrát".Kdyby se provedla nová bonitace honiteb na ůživnost ,zjistilo by se ,že prakticky srnčího je stále dost.Nehledě na to že širokozáběrové mašiny brázdí naše pole již několik let ,to by se ůbytek projevil daleko dříve,stejně tak i civilizační tlak.Nezanedbatelné hledisko ůbytku je i v končících nájmech honiteb a to mi nikdo nevymluví,stejné to bylo i v roce 2002 pokud si dobře pamatuji.

Autor: Radek Chadim | 15.05.2013 10:37
Jak to vypadá se srnčím u vás letos - početně a kvalitativně?

Autor: jirka marek | 15.05.2013 12:40
Kvalitativně to vypadá spíš poslabší,no a co se týká početně,tak těch březnových 40 čísel sněhu vykonalo své.Už teď překročil počet padlé srnčí zvěře/nalezené/třicítku.A to máme 750ha.Není to dobré.

Autor: figi | 15.05.2013 21:28
Můžete si za to sami.

Autor: prroud | 15.05.2013 21:51
Tvrde a stroze recena pravda.

Autor: Břéťa Ambrož | 15.05.2013 21:52
Já letos pozoruji znatelné zvýšení stavů srnčího, zimu přečkalo povětšinou bez úhon, srnci nasadili kvalitně, roční srnci většinou slušní špičáci, šesteráků na každé louce dva i více... Srny co jsem pozoroval byly z 90 % plné, většinu jsem podle velikosti břicha typoval že nosí dvojčata. Uvidíme co přežije senáže, některé bloky luk jsou již posečeny (potřeba hmoty do bioplynek)... Jinak jsme i navýšili plán lovu... Lokalita středních čech...

Autor: Krejčí Karel | 16.05.2013 09:06
Tak jsem zvědav,kdo se dnes pochlubí s prvním úlovkem 1.srnce.