Škody způsobené zvěří na polních plodinách



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Radek Chadim | 27.10.2012 17:24
Když takhle z podzima rozříznu části trávicího ústrojí uloveného divočáka, tak je zpravidla plné šedé hmoty s částmi žížal, zeleniska minimum, obilí a kukuřice z vnadišť také minimum, i když je navštěvují. A v tento podzimní a pak dále jarní čas u nás divočáci dávají před loukami přednost polím, louky ryjí více při oblevách až v zimě, když předtím mrzlo. Nicméně výsledek je každý rok stejný - louky i pole poryté fest :-D.

Autor: ValíkVlastimil | 26.10.2012 23:47
Radku není to jenom kvůli žížalám, podle mě je to rostlinná potrava a to kořínky některých rostlin. V konečné fázi je to jedno, zkrátka trvalý travní porost je znehodnocen.

Autor: Stanislav Haas | 26.10.2012 12:16
Dnes jsem jel na technickou s vlekem a na jedné louce podle potůčku obrácená louka jak pluhem. Pruh tak 4m šitoký, délka možná 50m, ani jsem tomu nevěřil a tak se došel podívat. Škoda, že jsem to neměl čín vyfotit, takto dokonale a souvisle jsem to ještě neviděl. Řekl bych, že černá buchtovala jen ve stínu olší podle vody. Ještě nedávno byla z druhé strany potůčku kukuřice.

Autor: Radek Chadim | 26.10.2012 01:43
Po většinu roku černá většinou na poli ryje kvůli živočišné potravě - louky přerývá hlavně kvůli žížalám, a pak i kvůli myším a hmyzu. U nás luk moc není a když, tak na neúrodných místech, kde výnos je +-0, takže 1000,- za hektar je opravdu sranda :-). Na rytí luk je zákeřné to, tedy alespoň u nás, že nejsou navštěvované soustavně, ale zejména v zimě při oblevě, kdy během jen několika málo dní divočáci převráti louku vzhůru nohama.

Autor: prroud | 26.10.2012 01:11
Proste si nemyslim,ze lidi co se staraj o prirodu a zver by na to jeste meli doplacet,nemlich tem co ji poradne nicej chemickejma svinstvama a sami sebou nechavaj orat a vlacet dotacema a svazovanim rukou,nez by si dupli a snazili jsme se vsichni ziskat zpatky sobestacnost statu ve kterym nam uz nic nepatri, zdravou urodu k jidlu a ne na bionaftu......proud

Autor: prroud | 26.10.2012 00:55
figi,nemyslim si,ze by u nas jed prosel,ale dal jsem to jen jako zamysleni,je mi jasny,ze se jen tak lidi dohromady proti "sr.i jim na hlavy" nedaji,to bysme si museli videt dal jak na spicku nosu:-)....proud

Autor: figi | 25.10.2012 14:18
Myslím, že stačí shlédnout toto video
http://www.youtube.com/watch?v=gR29jYrY0ls
přemnožená zvěř a řešení jedem. Nový Zéland. Měli bychom se zamyslet, a flinty rozhodně nevěšet na hřebík, jed by to totiž udělal za nás.
Jinak toto video je páté z řady videí o omezení populace divokých koz odstřelem na Novém zélandu.

Autor: Honza Král | 25.10.2012 14:02
Děkuji Františku. Paragraf zákona jsem věděl, ale cenu za škodu ne. Najaře máme taky některé louky pěkně "obrácené" Navrhoval jsem místním družstevníkům, že vezeme hrábě a drny upravíme. Prý je to zbytěčné, prý drny stejně obracečka rozháže. Podle mého stačí do první seče, od dejme tomu března, drn tak zakořenit, že nikdo nic nepozná.Ani ta rotačka. Kolikrát jsme debatovali o tom, co asi může černou lákat zrovna na tu danou louku a do těch míst na louce. Máte nějaký typ? Jsou to kořínky nějaké rostliny, broučci, larvy?? Louka je standartně "podvrtaná" myšákama, takže ti lákaldem nebudou.

Autor: František Dušák | 25.10.2012 13:19
RE. Honza Král
Podle § 55 odst. 1 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Orientační cena za zničení louky je ve všech oblastech tj., kukuřičná, řepařská, bramborářská a horská uváděna 1000 Kč/ha. Ovšem konečnou cenu v případě neshody určuje soudní znalec.
Zdraví F.D.

Autor: prroud | 25.10.2012 13:13
Jo chlapi,divocak je mrcha inteligentni,na toho funguje vsechno jen chvilku.Ale je skoda,ze se vazne neumej myslivci domluvit a nevydrzej par let s flintou na hrebiku.Hodne by se zmenilo a pochybuju,ze by si jeste nekdo potom delal z myslivcu sporici prasatka,spis by zruinoval svy nejen kasicky a rychle by zadonil o navrat lovcu,jeste by je i rad zasponzoroval........proud

Autor: Honza Král | 25.10.2012 09:35
Díry v zemi, tedy buchtování se dá uplatňovat jako škoda vzniklá na honebním pozemku. Jak a podle čeho je otázka.

Autor: Fesoj | 24.10.2012 18:59
Radku, samozřejmě s Tebou souhlasím - jenže když kolikrát čtu, jak naše soudy dokáží rozhodovat nejen v rozporu s logikou, ale i s platnými zákony, tak už bych se asi nedivil vůbec ničemu.

Autor: Radek Chadim | 24.10.2012 18:21
Jestli někdo nevidí 3/4 m hlubokou jámu na mamuty, tak by neměl asi ani sedat za volant :-)... No držeme se při zemi, myslivec nezodpovídá za všechny škody, co se v přírodě dějí, jen za škody způsobené zvěří na něčem, což upadené kolo patrně nebude, pač to nezpůsobili divočáci, ale řidič, který nezpůsobil styl jízdy stavu terénu, kdyby mu ti divočáci to kolo ukousli, bylo by to něco jiného :-).
Zemědělci ze škod budou chtít vždycky něco vydindat, pač jde o jejich zaměstnání, nejvyšší posty bývají někdy i voleny a neschopní vůdci podniků, co neumějí zatočit s myslivci, dlouho voleni nebudou a přijdou o zaměstnání. Navíc bohužel krajně nedokonalý zákon jim nahrává.

Autor: Fesoj | 24.10.2012 17:16
Samozřejmě, že o peníze jde až v první řadě... U TTP by mě zajímalo, na základě jakých ukazatelů je možno vyčíslit vzniklou škodu. Ale horor by asi byl, kdyby někdo chtěl uplatnit škodu vzniklou na zemědělském stroji, který ve značné pojezdové rychlosti vletí do 3/4 m hluboké jámy, vyryté divočáky. Zákon tohle neřeší - ale kdyby to někdo dal k soudu a ten jeho nárok uznal, mohlo by se myslivecké sdružení pořádně prohnout.

Autor: Miroslav Šafr | 24.10.2012 12:18
Letos poprvé co pamatuji nám již podruhé za poslední tři měsíce přišel dopis od jenoho velkého zemědělského podniku o oznámení vzniku škod a to především na TTP. Jako návrh na řešení škody jsem za MS navrhnul, že louku vlastním strojem porovnám a jako náhradu za trávu jsem jim nabídl možnost posečení topinamburové natě z mého mysl. políčka které sousedí s loukou co mají ode mne v nájmu. Této nabídky nevyužili, přesto jsem postiženou louku porovnal a nyní se opět ozívají o uplatnění nových škod. Přijde mi, že je to spíše módní záležitost a v podstatě jim o naturální vyrovnání nejde. Největší zisk z pronajaté louky v naší nadmořské výšce 700 - 800m.n.m. mají stejně z dotací.

Autor: Radek Chadim | 23.10.2012 21:08
Problematika je složitá a každá rada drahá. Po další několikaměsíční zkušenosti můžu řicit, že pocity, že se snažíte jsou naprd, stejně jako zradidila, větřidla a já nevím co ještě. Divočák není hloupej a při těch rozlohách zemědělské půdy nelze nikdy uchránit vše. Jediná možnost je lovit, lovit, lovit, lovit, ... a lovit, lovit i bachyně, kde je problém, tam sečíst černou a nařídit povinný odlov dostatečného množství černé zvěře včetně dospělé samičí, honit zemědělce kvůli velkým lánům řepky a kukuřice, kontrolovat způsob obdělávání půdy atd. Jen nadávat a nic nedělat nikam nevede. Jenže ačkoliv za většinu může stát, protože správu země má v pěkným borderu, tak tomu stačí prohlásit "když vznikají škody, tak je myslivci budou muset zaplatit" a je to pro něj vyřešený :-).

Autor: Ivo Ondráček | 22.10.2012 00:20
My už si to říkáme kolikátý rok, že letos už se sem nějaký ten rudlík (slovy jeden) bohužel určitě natáhne a...nenatáhl. Prasata jsou, to jo, ale nejblíže 500m za hranicema naší honitby. Tam už nikdo nedojde, to je za potokem a za rákosem, zato na našem, tam je provoz!

Autor: prroud | 21.10.2012 23:58
Leda byste meli ty zvirata na voditkach,a oni vam utikaly na pole delat skody,to je pak jina:-))))))......proud

Autor: prroud | 21.10.2012 23:57
To placeni skod zpusobenejch zveri ma logiku rici asi stejnou jako kdyby zemedelec prohlasil,ze mu kukurici rusej pri rustu auta co jezdej nedaleko po silnici,tak nema vynosy,tak at mu to ridici zaplatej...........stejna volovina!.......proud

Autor: prroud | 21.10.2012 23:46
Je to jako se vsim:-).Vite proc lidi malo vydelavaj? Protoze nemaji hrdost a nez by se uskromnili radeji,nez vzit mizerne placenou praci,jdou delat za malo a navzajem si podrazej kecky,porad dokola,zacarovanej kruh:-)....proud

Autor: prroud | 21.10.2012 23:42
Takze to chapu dobre..........lovit za kazdou cenu........po me chtit sedlak abych mu platil skody za to ,ze se staram o zvirata,prestal bych lovit uplne a starat se taky,ne ja,to on by plakal,"do roka a do dne,Lomikare Lomikare,a moc by me zajimalo,kdo by mu to pak zaplatil!!!Mam svou hrdost a nedelam kdekomu kasicku,a tolik movitejch co se hrnou do loveni a co by se staralo o honitby se vsim vsudy,tu rozhodne neni!.......proud

Autor: Leon Zumr | 21.10.2012 22:08
to jsme si Ivo taky u nás říkali a dnes je tady černý moc a je problém lovit díky zástavbě

Autor: Ivo Ondráček | 21.10.2012 21:38
Rici: Jo, mě to přijde jako jediné řešení. Černé se v mnoha revírech neloví zdaleka tolik, kolik by se mohlo. Sám to vidím u známých. Ano, každý z nich uloví mnoho prasat ročně, ale každý mi řekl to samé. "Jasně, že bych mohl ulovit mnohem víc...ALE..." Chodí do práce, chodí do školy, mají rodiny a přítelkyně. A je sice hezké že jste schopni ulovit tři kusy týdně, ale to jedině v noci. Pak to taky musíte vyvrhnout, dopravit do chlaďáku, etc. etc. = půlku noci lítáte kolem prasete, ráno práce a dělat to takhle 3x týdně, zkolabujete na nevyspání. Takže dělají vše pro snížení stavů? Ne. Můžou dělat víc? Ne.
Druhá věc, odstřel selat a lončáků evidentně nefunguje na 100%. Z každé další neodlovené lončačky je logicky další "chráněná" baška a těch těžkých hájených kusů zkrátka stále přibývá a přibývá. A plodí další mračna selat. Mám pocit, že už brzy bude povolenka na černou celoročně "na fšechno" a k tomu s baterkou...Ještě že mého revíru se to ni v nejmenším netýká a můžu si tu teoretizovat...

Autor: rici czech | 21.10.2012 19:56
Takže IVO z toho pro nás "obyčejné-nemovité" plyne pouze jedno.Pokud si chci honitbu udržet za přiměřený nájem a škody tak holt ty stavy budu muset snížit jakýmkoli způsobem za cenu i toho že v budoucnu přijdu o část loveckých možností, ALE nepřijdu o honitbu kde jaksi mohu vykonávat právo myslivosti.Pokud se toto nestane tak potom budou moct taková združení dělat myslivost jen v hospodě neb jejich honitbu bude mít řada movitějších lidí v nájmu.Tož asi tak.

Autor: Ivo Ondráček | 21.10.2012 19:36
Honitby se stovkami prasat se na příští nájemní smlouvy budou vyžadovat stovkami tisíc korun za škody ročně. Takže honitbu převezme parta movitých, kteří ty škody snadno utáhnou a...co? Zredukují místní populaci černé na 10%? Ale no taaaak - ty peníze se přece platí právě za to, že tam jsou těch prasat stovky! A že pokaždé, když vyrazíte do revíru, dostanete se k raně. Na snížení stavu tedy logicky nikdo nemá nejmenší zájem. Pravda až na toho zemědělce...

Autor: rici czech | 21.10.2012 17:57
A už se vůbec nedivím tomu ,že v lokalitách kde je černé opravdu mraky a působí zemědělcům škody,které se" jaksi" odbudou vznikají názory a požadavky na snížení výměry honiteb odůvodněním zefektivnění lovu.Jinak ruku na srdce mne a ani nikomu jinému by se asi nelíbilo pokud by mi nějaká zájmová skupina rozorala zahradu a já z toho nic neměl.Tím se jaksi zemědělců nezastávám ale na druhou stranu je objektivně chápu.

Autor: rici czech | 21.10.2012 17:44
Po přečtení všech příspěvků plačících nad "rozlitým mlíkem"musím souhlasit s příspěvkem ferdy.Za expanzi černé a navýšené škody si opravdu můžeme sami!!!Takže myslím ,že na výmluvy typu -za to může zákon,ůředník či počasí nejsou jaksi na místě.A prroude nemůžu souhlasit s Vaším tvrzením,že myslivec by neměl zotpovídat za škodu zvěří na porostech.Pokud by toto platilo tak garantuji ,že by nás ty prasata do 5 let sežraly.Myslivec má právo se zvěří hospodařit a měl by mít i povinnost za ni zotpovídat(tak at nevymizí nebo naopak at se nepřemnoží).

Autor: prroud | 21.10.2012 16:29
Ko-cour-kov!!!....proud

Autor: prroud | 21.10.2012 16:29
Zajimavy cteni..........po kazdym hov.e skoci pojistovna a tomuhle se vyhejba? Kdo to kdy videl,aby myslivec zodpovidal za skodu zpusobenou zveri!!! Fakt to nikomu nikde neni blby jak to trapne bije do oci? Meli byste panove zacit bombardovat prislusny urady,neustupne a vsichni,tohle neni vase parketa,taky by se mi libilo podnikat,kdyby se nasel trouba co by mi hradil skody ktery ani nezpusobil.......proud

Autor: figi | 20.10.2012 12:18
Ale tvrdit, že děláte co můžete nelze, protože to tak není.
Použili jste pachové ohradníky ? Optická a akustická zradidla ? A co dalšího ?
Přece jen "hlídat a střílet" je málo, to nemůže stačit, krom případů, kdy by byla pokryta lovci celá ohrožená plocha a každou noc.

Autor: Fido z Řáholce | 20.10.2012 12:15
Zkuste větřidla, není-li to příliš rozlehlé.

Autor: martes | 20.10.2012 12:00
Figi,to jsem psal už při zadání dotazu.Děláme tak nějak co můžem. Ale spát tam nemůžem. Zdenek

Autor: figi | 20.10.2012 11:34
No to by mohla být velká smůla.
Spíše napiš, co účinného proti tomu děláte vy, jestli jste s majitelem pozemků nějak v kontaktu a jste schopni mu dát alespoň pocit, že se snažíte pro to něco udělat, a zároveň aby pro to něco dělal i on.

Autor: martes | 20.10.2012 11:21
Znovu se vracím ke škodám. Přišla nám SMS od správce (?) pozemků: Dobrý večer, ta kukuřice o okálu dvakrát přesetá byla to poslední co jsem akceptoval, pokud bude zaseta pšenice poničena, zaplatíte ........., pod který spadám veškerou průměrnou výnosovou škodu a věřte,že majitel pan in ....... je sakra tvrdej a nebude váhat jít po nemovitém majetku, jako to bylo v případě nezaplacení za ....
Tečky jsem udělal záměrně, protože nechci tady veřejně jmenovat.

Co na to říkáte? Zdeněk

Autor: Miroslav Šafr | 16.07.2012 18:01
Honzo, já vím že s jídlem roste chuť. Myslím však, že horší situace by vznikla kdyby jsme někomu dali za nějaké škody peníze. To pak by byla vlna žadatelů. Samotného mě překvapuje co lidí nejí nebo nemusí zvěřinu. Peníze chtějí všichni a kde jaký nálet otrkaných stromků si cení nad zlato. Možná to máme u nás jednodušší že se každý na svém úseku snaží škody řešit individuálně. Pokud odmítne nějaký stěžovatel zvěřinu, jsem ochoten ještě nabídnout nějakou malou protislužbu ale tím to končí. Jednou jsem dal chronickému stěžovateli kus masa ze šestiletého srnce po říji za okus a otrkané stromky a vícekrát si už nestěžoval a to určitě nebyl jediný srnec co mu tam kdy chodil.

Autor: Radek Chadim | 16.07.2012 13:17
Přesně jak píše Honza, odškodňovat, ale s citem, protože pak začne plakat každý a ten kdo nedostane nadává, že nedostal. To stejně nadávají - "vy střelíte 40 divočáků za rok, mražák máte plný masa a já léta zvěřinu neviděl" :-) - nejčastější poznámky dotčených. Oni si myslí, že je to 40 dvěstěkilových prasat jako z prasečáku, jenže realita je malinko jiná :-).
My máme HS, každý vlastník pozemků je bez problému přijat do HS, bez problémů dostane povolenku na černou, škodnou, holou srnčí, a když těm největším stěžovatelům řekneme, ať si udělají lovecký lístek, zbroják, koupí flinty a jdou nám to ukázat a jdou si tam toho divočáka na to svoje pole s těma škodama střelit a že jim celý zůstane, tak se kroutí více než paragrafy v zákonně o myslivosti týkajících se škod :-).
Důležité se škodama je, aby byla vidět snaha to nějak řešit, což zákon taky trochu zazdil nesmyslným nelovem při sklizni, kde by myslivec byl vidět nejlépe. Pak nezbývá nic jiného, než zapachovávat a občas být na lovu viděn. Ale nemá cenu dělat více, než pro snížení škod dělají zemědělci a stát.

Autor: Jan Slavětínský | 16.07.2012 12:30
Míro, to "všimné" a žehlení škod zvěřinou, to je "horký brambor". U malých soukromníků způsobí lavinu a potom bude chtít zvěřinu i ten, který záhumenku ani nemá a najednou se ti objeví víc soukromníků než ti běhá zvěře po revíru.....My s tím máme svojí zkušenost a nějaký čas chladla "zlá krev" ,tomu dali,tomu ne...Ahoj

Autor: Miroslav Šafr | 16.07.2012 12:14
Nemám velké zkušenosti s placením škod způsobené zvěří. Přesto si myslím, že nejlepší varianta je odškodňovat "poškozené" právě zvěří která škodu způsobyla a né finačníma náhradama. Záhumenkář (zemědělec) vidí že máte snahu, a vás to nic moc nestojí. On až zjistí co je s tím práce než to dostane na talíř tak mnohdy další kus zvěře z díky odmítne. U zemědělských společností je to podobné, tam je potřeba mít na své straně zem. technika který škody hlásí vedení. Dostane li občas nějaké všimné, zahmouří oko a lecos přehlídne. Škody na polních kultůrách dělá zvěř, tak ať za ně také zaplatí, my myslivci jsme od toho abychom toto zprostředkovali (bohužel) a když něco zbyde tak se také odměmili dobrým obědem. Jiné je to v lesních honitbách, tam co vím se platí škody víceméně paušálně a je to jakoby součást nájemného.

Autor: Jan Slavětínský | 16.07.2012 10:53
Zdenku vlastníci mají holt navrch a pokud by se opravdu tvrdě řešili škody a peníze, tak je to pro myslivce likvidační věc. Co můžeš dělat? Zažádat o maximum co lze na St.správě - světla, baterky, noční vidění, povolení odstřelu atd. , asi vybudovat i odchytové zařízení,střídat se na žebříkách a brát poškozeného vlastníka na čekanou,ať vidí, že ten lov není sranda a nevyspalý ráno vstává do práce...Někteří z nich i změní názor. Jinak neuděláš nic, nemáš šanci. Zvednout laťku u váhy lovených kusů,šahnout i do bachyní a zvýšit naháňky. Začít už od kukuřic.
Vlastníci musí vidět snahu a nějaké výsledky. Potom se jinak o věcech jedná.
Jo, škody jsou a budou problém, které nám zákon hodil na krk... Jo, a nejvíc mě může dožrat, když řešíš škody na polích, které sečou do bioplynek..,Tam krom koruny za kilowatu potřebují ještě vyrazit něco z myslivce. Protože můžou a proč toho nevyužít... Ahoj

Autor: martes | 16.07.2012 00:06
Kamarádi,vy jste mně nepochopili.Tady nejde o ůředníka.Tady jde o škody ,,peníze,, a možná taky o soud. SSM nám povolí v rámci škod to co naplánujem. Děláme co můžem,ale přorané bambory u soukromníka znamená,,zaplat´,,.Tohle jsem mněl na mysli.Zdenek.

Autor: Radek Chadim | 15.07.2012 17:54
My na daňky máme právě §36 odstavec 5, ale smíme lovit jen 1 daňka do dvou let věku, 1 danělu a 1 danče, víc nám SSM nepovolil, i když dančího chodí mraky. Nepovolil proto, že k tomu má své důvodu lépe řečeno na nátlak určité zájmové skupiny, tak funguje naše krásná myslivost :-).

Autor: Michal Kulhánek | 15.07.2012 14:45
Ahoj Oldo,
nevím jestli neproběhla novela zákona (nejsem si toho vědom), ale v zákoně mimo jiné stojí:"§36 odstavec 5 - V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu SSM u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu." Já osobně tam nevidím důvod jakéhokoliv schvalování a nebo určování počtu ze strany SSM. I když Ti napíšou, že jsi se zbláznil, tak máš vyjádření a můžeš jít lovit bez vypracování a projednání plánu. Proč si stále všichni myslí, že SSM je všemocná. Pokud podáte žádost písemně, tak se musí do 3O dnů vyjádřit a vy můžete lovit. Nic víc, nic míň.

Autor: martes | 12.07.2012 18:01
Oldo,díky.

Autor: Michael Brož | 12.07.2012 16:22
To:Olda V.
Já žádal o výjimku podle § 39 zákona o myslivosti a úplně bez problémů, jen proběhla kontrola a dokumentace škod. Cituji.. Vzhledem k tomu, že se uživateli honitby podařilo ve sledovaném období uskutečnit vysoký odlov mladé zvěře prasete divokého, rozhodl správní orgán, povolit lov samičí zvěře všech věkových kategorií bez omezení, kromě bachyní vůdčích, které vedou tlupu a bachyní vodících. Je pravda, že ani u nenormované spárkaté zvěře po nás nikdo počty nechce a žádáme i o lončáka. No asi co úředník, úřad, to jiný názor.

To: Honza K. 2011 Sele/Lončák: 11x/4x bachyňka, 10x/5x kňourek.

Autor: Honza Král | 12.07.2012 10:38
U nás lovíme ročně +/- 35 kusů černé na 1750 ha, z toho 402 ha víceméně okrajových lesů. Jsme tedy taky letní výkrmnou černé zvěře. V honitbě máme jednoho poměrně velkého zemědělského hospodáře, který dnes už pěstuje jen kukuřici, pšenici, řepku, dle vyhlášení ceny, dotací i mák. Jeden čas se oháněl částkou 80 000 Kč za škody zvěří, ale spravili to dva lončáci.V mých očích poměrně drahé maso, takže se škodama to asi nebylo tak horké, jak nám to pan zemědělec uvařil. Ale budiž, zatím je klid, každoroční přísun zvěřiny řeší problém škod. Agrodružstvu posbíráme kamen, dáme srnce na dožínky, případně přihodíme kus černé. Zmiňovaný zemědělec pěstuje kukuřici vlastně už jen asi do bioplynky. Vloni se také ohábněl škodami, ale byl jsem na poli ihned po sklizni a ejhle, člověk by na hektaru nenasbíral káru palic. Dnešní technika sebere i to co čuníci polámali polehali a bioplince to myslím nevadí.
Ještě k zákonu. Lov zvěře do 2 let a samičí je možný po vyjádření orgánu. To znemaná že vyjádření může být jaké chce a uživatel může lovit co chce a kolik chce, tedy neomezený počet a do 2 let a samice.V případě že by orgán chtěl upravit lov zvěře muselo by jít o vyjádření formou rozhodnutí, tedy správního řízení(podobně jako §39). Případná sankce se nemůže orgán opřít o vyjádření. Osobně to vidím jako házení klacků pdo nohy. Jsem pro lov bachen, ale to musí dělat zodpovědní myslivci, proto vydáme povolenku na lov bachyň extra a jen těm, v které máme důvěru. Máte přehled o tom, jaký je ve vaší honitbě, v celkovém počtu ulovených kusů, poměr samci samice (i u selat) ?

Autor: Oldřich Vopršal | 12.07.2012 08:59
To: Michael Brož
Jedná se o Havlíčkův Brod. Když jsem podával letos žádost o dotace a ty se podávají přes kraj, tak jsem se krajské úřednice na tento postup mezi řečí ptal, proč se musí psát na našem okrese ty počty, když metodika se zákonem říká jasně o opaku. Tak mi to tak sdělila. Jak jsem koupil, tak prodávám. Jinak nám to státní správa před třemi roky nezamítla, ale pouze ponížila, jak jsem psal výše já. To je velký rozdíl a mnohé by to mohlo třeba uvést v této diskusi do jiné roviny :-) . Ale ty počty, o které žádáme opravdu u nenormované zvěře uvádíme. Vyžadují to po nás. Vy to máte jednodušší, buďte jenom rádi. Co já bych dal za to, aby šly všechny věci tak, jak mají...
Zdeňku, rád Tě u nás uvidím. Vždy si na Tebe vzpomenu nad talířem dršťkové. Ta Tvoje zkrátka nemá chybu :-). Jinak u odchycené černé zvěře budeme muset samozřejmě žádat o výjimku, zákon všichni známe. Jak vše bude hotové, dám Ti vědět. To víš, také s tím teprve začínáme. Měj se pěkně. Olda

Autor: strejda zajíc | 11.07.2012 23:37
Radku,já s tebou souhlasím.Stát nám zákonem zakázallovit na čekané a budovat mysl.zařízení 200m od hranic,ale ten samý stát dovolil hranice pole -les.A pole je naše,my na něm hradíme škody,ale lovit nelze...A přitom stačilo např.v zákoně nechat možnost dohody o tomto problému mezi sousedy.Dále:nás je čtyřicet,ale naprostá většina úlovené černé připadá na 4-6 lidí!LČR většinu honiteb pronajala,na1správu zůstala pouze jedna režijní honitba,takže s černou hospodaří né lesáci,ale myslivci,kteří nemají problém dát za 1000 ha např.350 000,-Kč.A když chceš udělat reprenaháňku s např.100ks výřadem,to se musí čuníci množit!Ale taky musí žrát a v polích je teď přeci tak fajn...A škody budou vznikat stále,dokud bude poslední divočák,ale budou únosné.Takže přestanu plkat na fóru a šupky dupky spát a ráno lovit divjaky po tuctech:-)

Autor: Radek Chadim | 11.07.2012 18:00
Samozřejmě, že za to můžeme my myslivci, ale v případě naší honitby jsou to oni myslivci :-).
Za škody může ale zejména stát: stát vytvořil zákon a vyhlášky, podle kterých se neloví dospělá černá zvěř i v honitbách, kde se vyskystuje v desítkách až stovkách kusů (ukažte mi jinou zvěř, u které se to taky tak dělá), stát zakázal lov při sklizních plodin, stát podporuje pěstování řepky a kukuřice svými dotacemi, naopak dotacemi nenařizuje zemědělcům, aby pěstovali kritické plodiny na rozumných plochách, stát domrvil honitby, stát prostřednictvím LČR zavedl množírny divočáků - za to můžu já myslivec z pole? Já v tom revíru jsem několik hodin denně a na lovu 200x do roka, ale podmínky jsou vesměs těžké a proto efekt je v podstatě nevýznamný, a i když to tak nevypadá, tak když přijde lovný kus černé, tak lovím v rámci zákona a povolenky. Když stejně aktivní v opatřeních proti škodám budou jako já i sousedi v lese a zemědělci, tak žádné škody vznikat nebudou :-).
A on to zase takový velký problém není a má až trapně jednoduchá řešení, ale není vůle to řešit, tak proč bych se tím měl trápit, navíc zkušenost říká, že se škodami se má bojovat intenzivně, ale né za každou cenu, protože vděčnosti se člověk nedožije a blbé řeči budou vždy.
O vnadění v polích si můžeme taky povykládat jako já s Mírkem Šafrem na srazu - protože ono je to ve skutečnosti jinak, než se zdá :-).

Autor: martes | 11.07.2012 17:42
Oldo, až budete mít hotové to odchytové zařízení, rád bych se na to podíval - udělal u vás exkurzi. A ještě mě zajímá, co s odchycenou zvěří.Zdeněk

Autor: Michael Brož | 11.07.2012 15:57
Oldo nevím odkud jsi, ale na Vysočině určitě z kraje nic takového nařízeno není. Pelhřimov, Humpolec úplně bez problému tyto žádosti vyřizuje. Ale zamítavé vyjádření státní správy v případě škod, no to by pak asi byly náhrady škody na státu. Nejsem právník, ale touto výjimkou si, podle mne, totiž nad celým problémem stát myje ruce. On udělal co mohl.

Autor: ferda | 11.07.2012 15:42
Nechápem čo stále vyplakávate nad škodami spôsobenými diviačou zverou na poľnohospodárskych plodinách. Prestaňte už konečne obviňovať za vysoké stavy diviakov poľnohospodárov, štátnu správu, LČR a ešte neviem koho... Poľnohospodár pestuje len to, čo na trhu dobre predá a čo ide na odbyt. Takisto ako fabriky nevyrábajú tovary o ktoré nikto nemá záujem, tak ani poľnohospodár nebude pestovať plodiny, ktoré len ťažko predá a ak áno, tak zo stratou. Práve preto sa vo veľkej miere pestuje kukurica (pre bioplynky) a repka (na bionafku).
A za premnožené diviaky si môžete LEN a LEN vy poľovníci (myslivci). Veď sami posúdďte, na tomto fóre sú príspevky, ako niekomu prišli na vnadisko v zime diviačatá o váhe okolo 35 kg a daný poľovník sa bál vystreliť na diviača, lebo to môže byť bachynka a môže byť plná... A to už nehovorím o slabej lanštiačke, čo váží okolo 40 45 kg. Na tú nikto nestrelí, lebo je už 100%-ne plná. Na takéto kusy treba prednostne streliť, aj za cenu, že budú očakávať prírastok. Nikto neredukuje samičiu zver ako nositeľa prírastku, ale snaží sa odstrielať prírastok, pričom všetci vieme, že odstrielať všetky diviačatá je nemožné. A tie vaše hromady (vy ich nazývate vnadiská) to je kapitola sama o sebe... Počas celého roka sypete tony a tony krmiva do revírov v očakávaní, že sa vám tam podarí uloviť nejakého diviaka... Ale koľko diviakov ulovíte na vnadiskách počas roka??? Keď si dáte dokopy, aké sú počty vnadísk, kde sa nie vnadí, ale zver sa tu doslova vykrmuje, a ešte je úrodný rok na bukvice a žalude, nemôžte sa diviť že stavy diviakov sa zvyšujú rapídnym tempom.... Ak chcete rapídne znížiť stavy diviakov, treba podstatne zasiahnuť do stavov samičej zveri, hlavne do dospelých diviačič. V mojom okolí sa niekoľko rokov dozadu (5-7roko) za rok ulovilo viac ako 10 dospelých diviačic. Poviem vám, že nasledujúci rok sme boli radi, ak sme vôbec nejakého diviaka videli... Ale zase na druhej strane neboli žiadne škody spôsobené diviačou zverou. Keďže u nás sa loví aj jelenia, muflónia a danielia zver, tak mi absencia diviakov nijako neprekážala... Ale u vás v ČR je to iné. Vo väčšine revírov je poľovníctvo hlavne o diviačej zveri. Drobná zver vymizla, srnčej je málo a ostatná racitová zver je iba v lesoch. Tak ľudovému českému poľovníkovi nezostáva nič iné, iba sa venovať diviakom. Povedzme si pravdu, kto z vás úmyselne vystrelí na dospelú diviačicu? Veď si nebude zabíjať nositeľku budúcoročného prírastku a tým sa ochudobňovať o lovecké príležitosti. Jednoduchšie je nadávať na poľnohospodárov!!!

Autor: strejda zajíc | 11.07.2012 13:43
Nesvádějme problémy s černou na úředníky,OMS a já nevím koho!Řešení máme ve svých rukou především my,myslivci,levá ruka na předpažbí,pravá na spouští(u leváků příp.naopak).V roce 2004 jsme v honitbě ulovili 102 divočáků,tj.2x tolik oproti jiným letům.Z toho bylo 7 dospělých bachyní.Následující rok jsme lovili 30 ks,8 lončáků a zbytek selata.Do dneška ulovíme cca 40 ks ročně,počty a škody pžijatelné.Máme normováno 9 ks divočáků a i kdyby nebyl NS,nic se neděje,jen bychom nestříleli kňoury starší 2let.MěÚ Písek:.....u nichž pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy,že souhlasí s odlovem této samičí a samčí zvěře do stáří 2 let,ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu,a to až do odvolání.Konec citace.S černou,mou nejmilovanější zvěří, n e l z e hospodařit,pokud se nejprve nedostaneme na přijatelné stavy.Vše,co uvádíte,je pravda,navrch loňský žaludový a bukvicový žír,minimaální zima a ideální prasečí jaro opět zvedne stavy.Netěší mne to,ale leckde nakonec příjdou ke slovu staré dobré " fršláky"a likvidace celých chycených rodin.Čtu-li,co napsal Radek,200 čuníkú na 1200ha,normálně na mne sedá děs!Tohle jsem kdysi zažil a taková 50% škoda na 5 ha políčku kukuřice je úžasná podívaná,to mi věřte!

Autor: Děda z lesa | 11.07.2012 11:03
Je velikou výhodou, když ti větší farmáři jsou myslivci o pochopitelně i členy našeho MS, chápou problematiku škod a neuplatňují je a když, tak je řešíme recipročně formou brigád.
Záhumenkářům, pokud jsou myslivci (jsou dva), vystavujeme povolenku na černou po dobu zrání plodin tak, aby si svůj majetek ohlídali sami - ti škody také nikdy raději nehlásí.
Ale jak to bude od 1.4.2013 těžko předpovídat.

Autor: Leon Zumr | 11.07.2012 10:03
fesoji kdyby u nás nebyla tak jsem spokojený kde jsou ty doby kdy mi pointr vystavoval každejch pár metru v zimě jsem napočítal klidně stovku koroptví na sněhu a to není tak dlouho 4-5 let zpátky co nás černá začala navštěvovat pravidelně tak to jde tak rychle z kopce že že za pár let o drobnou nezakopnu. Tak teď už zjišťuji jak to je složité zařídit oblast chovu koroptve.

Autor: Fesoj | 11.07.2012 09:49
Je to holt začarovaný kruh. Na jedné straně si stěžujeme na výši škod, na druhé straně nesmáčkneme na dospělou bachyni - jednak si nechceme vybít nositelky přírůstku, druhak aby nebyl průser... A přitom /pokud by skutečně byl zájem stavy černé zvěře celoplošně snižovat/ se nabízí zcela jednoduché řešení. Praxe totiž ukazuje, že odstřel selat a lončáků v lepším případě udrží stavy na dosavadní výši, v horším a běžnějším se stavy budou neustále zvyšovat, protože i při největší snaze celý přírůstek nikdy neodlovíme. Stát by musel nařídit jedno : Povinné předkládání spodních čelistí ulovených kusů a na každých dejme tomu 10 selat a lončáků ulovit nejméně 1 dospělou bachyni, nesplnění této povinnosti sankcionovat - a to bez ohledu na to, zda je v dané honitbě černá plánovanou zvěří či nikoliv. To by rozhodně ke snížení stavů pomohlo. Jenže - ruku na srdce, páni myslivci - chtěli bychom to vůbec ?

Autor: Leon Zumr | 11.07.2012 09:28
no já bych to napsal trochu jinak nemáme pole tak na to sere. a v zimě bude aspoň kšeft pak černej mor na jaře přitáhne do polí sežere drobnou a srnčata nadělá škody na plodinách a na podzim zmizí do lesů kde si mnou ruce jakej bude vejvar

Autor: Stanislav Haas | 11.07.2012 08:51
Slova: "Nemáme ani hektar polí, tak to řešit nemusíme" přesně vystihují současný stav. Tato "lesní" zvěř jde na léto za lepším do porostů, kde se skoro lovit nedá, nadělá místy obrovské škody a po sklizni zase zatahne do lesů, kde se od podzimka nepřikrmuje, ale fest krmí na hromadách vzdálených od sebe v lepším případě pár set metrů. Kolik se věnuje ze sdružení členů lovu černé zvěře? 4-5? A ostatní sedí v hospodě a nebo u televize a čekají, až jim někdo přinese jejich podíl. Kolik je členů, kteří přijdou jednou za rok na naháňku, popovídat si a celý rok je v lese nikdo nevidí, myslivost prakticky neprovozují. A dalších námětů k zamyšlení by se našlo mnoho. Proč lovit selata, když se do velkého prasete lépe trefuje a je to více masa....

Autor: Oldřich Vopršal | 11.07.2012 07:15
Zdeňku, přituhuje čím dál víc i u nás. V honitbě nám rostou u 2 kolchozníků 2 bioplynky a na třetině honitby máme už dnes kukuřici. Na jaře jsme se již "domlouvali" a na podzim nás to "asi" bude čekat znovu.
Eriko, díky škodám jsme letos šli do odchytového zařízení. Ne ale do těch kupovaných železných klecí. Nyní právě proběhne jeho výstavba a stále ještě špekulujeme nad spouštěcím systémem a dveřmi. Do těch klecí, co vystavovali v Lysé nejdem. Když tam vlezou děti, tak je to pro toho, co je zrovna pod dveřmi gilotina, dveře jsem si tam v Lysé zkusil spustit a stačilo mi to.
Fesoji, sdílím plně Tvoje myšlenky ohledně lovu zvěře samičí a samčí do 2 let věku, leč u nás na Vysočině platí pouze v té metodice a na tomto netu. Na žádosti musíš vždy uvést počet, jinak se s Tebou nebaví. Před třemi roky nám dokonce ve vyjádření počet ponížili, což jsem hodně dlouho rozdejchával. Do té doby jsem naivně myslel, že přes podpis a razítko honebního starosty nejede vlak a ejhle, jede a rovnou rychlík. Řešil jsem to s nadřízenou a mají to prý striktně nařízeno přímo krajem. Nemáš nikde dovolání. A nemyslím si, že jsme jediným krajem, kde se to tak praktikuje.

Autor: Fesoj | 11.07.2012 02:08
Radku, jak to, že "úředníček nepovolí" ? Vyskytuje-li se v honitbě spárkatá zvěř, která zde není normována, je možno na základě žádosti uživatele honitby lovit zvěř SAMIČÍ a mladou do 2 let věku, samozřejmě v zákonné době lovu, tedy bachyně od srpna. Žádost by měl orgán st. správy myslivosti buď povolit nebo zamítnout, nemá právo určovat počet a věk lovené zvěře. Snad stále platí metodický pokyn ministerstva zemědělství, aby tyto žádosti byly vzhledem k vysokým stavům spárkaté zvěře a působeným škodám vyřizovány vesměs kladně a bez zbytečných průtahů - a prase je spárkatá jako každá jiná. U nás sice bachyni také nelovíme, ani ji nemáme napsanou v povolence - ale těch prasat u nás zas tolik není, navíc v honitbě nemáme ani hektar pole, takže škody nemusíme řešit a k lovu bachyní není důvod.

Autor: Erika Doležalová | 10.07.2012 20:29
Radek asi napsal vše podstatné :-) U nás je situace taková, že zatímco před 3-4mi lety (déle tu nejsem :-) bylo prase - úmyslně píšu jednotné číslo, protože víc kusů byla spíš výjimka, nebyla-li to bachna se selaty - v jednom, max. dvou z mnoha a mnoha lánů řepky a kukuřice, letos jsou v každém a není jich málo ani to nejsou žádní drobci. Škody samozřejmě nějaké udělají, nepočítám-li poválenou a "vytunelovanou" řepku, pak to odnese nejvíc pšenice - protože nic jiného se u nás prakticky nepěstuje. Kukuřice je letos jen jeden lán (tedy v těch částích revíru, kde se nejčastěji pohybuji), takže je jasné, že jakmile zemědělci srazí řepky, černá potáhne odkud přišla :-) Loni bylo kukuřice podstatně víc a tudíž po řepkách měla prasata další kryt a prostřený stůl, letos bude větší klid.
Bohužel, divočáci jsou čím dál chytřejší, za vodou chodí v hluboké tmavé noci a když je konečně jakž-takž vidět (pozdě večer, brzy ráno nebo je měsíc), drží se pěkně uprostřed polí (nebo hned vedle řepky ale ne u cest, ale pěkně v obilíčku) a jsou z nich vidět akorát kousky hřbetů. To se pak špatně loví. Předloni jsme měli celkem úspěch s vnadištěm v kraji řepky, kde byla tato nízká, ale to samozřejmě funguje jen než začne být "jedlá" pšenice. Do té doby prasata prakticky denně chodila na večeři (mám podezření, že i na s nídani a s naprostým klidem na oběd - jednou jsem je takhle v poledne "nachytala při činu" - žel, beze zbraně..) ale jakmile byla pšenice "tak akorát", byly návštěvy spíš náhodné a málo časté.
Zajímalo by mne, zda se už někde zkoušela odchytová zařízení a s jakými úspěchy. To je totiž asi jediné "rozumné" řešení (pominu-li naháňku z vrtulníku s kulometem)

Autor: Radek Chadim | 10.07.2012 19:38
Stav s černou zvěří u nás už je několik let poměrně z mého pohledu katastrofální, bohužel jsem v podstatě vyjimka, která celou věc vidí poměrně reálně a rozumně :-). Momentálně se na 1200 ha převážně naší polní honitby trvale zdržuje kolem 200 kusů žravé :-) černé zvěře a dalších 100 pravidelně dochází. S družstevníkama se hádáme pořád, se soukromníka se to snažíme nějak uhrát. On k tomu má i každý zemědělec jiný přístup, někteří se prostě hádají a nadávájí nám, jak to my dělame špatně :-), jiní prostě prohlásí, že ta zvěř tam je a bude a se škodama se musí počítat a s těma se obvykle dá i rozumně domluvit.
Kde je stav opravdu vážný, cesta z něj je velice obtížná až nemožná, protože legislativa, fungování zemědělství a myslivosti a zájmy v nich těžko půjdou ruku v ruce s rozumným chovem černé zvěře. Každý rok na výroční schůzi družstevníkům náš hospodář předloží seznam opatření, které by měli provést, aby se se stavajícím stavem dalo vůbec něco dělat - jejich reakce je ovšem nulová. Sejou pořád celistvé lány kukuřice, řepky a pšenice, pruhy nízkých nebo ranně sečených plodin v těchto obrovských celcích jsou jen z říše fantazie. Úřadníček vám odstřel bachyní pro zatím nepovolí natož aby nařídil likvidaci nenormované zvěře, na druhou stranu zase nedělá drahoty, když někdo bachyni neúmyslně uloví. Jediné, co úředník řekne je, když vznikají škody, tak je myslivci budou muset hradit, stejně tak jako na vedení našeho nejlepšího OMSu - radost jejich názory na problematiku, o které neví ani ň, vyslechnout :-). Někteří tvrdí, že stavy jsou vysoké proto, že je špatná strukutura černé zvěře, že se celoročně vnadí atd., ale v naší oblasti je to zejména o nevůli odlovit veškerý přírustek v lesních honitbách, o nevůli lovit dospělé kusy černé zvěře a zemědělským hospodařením. V kombinaci s hranicemi pole-les, nelovením bachyní, zájmy sousedních lesních honiteb je to vážně vražda.
Nejlepší taktitka při vyjednávání o škodách je zbytečně se s nikým nehádat, řešit to společně až na schůzích a v žádném případě nikdy individuálně někde na ulici. Na druhou stranu si od nikoho nenechat sr.. na hlavu, protože zemědělci pro snížení škod taky nic nedělají, k soudu to jen těžko poženou. Navíc svým způsobem hospodaření způsobí mnohem větší škody, než ta zvěř samotná, nehledě na počasí, na civilisty a další faktory, které způsobjí minimálně stejné né-li mnohem větší škody, než divočáci. Takže zachovat klid a hrát polomrtvého brouka a věnovat se maximálně lovu, to je nejlepší taktika :-).

Autor: martes | 10.07.2012 17:20
Zajímalo by mě, jak řešíte stížnosti majitelů pozemků ohledně škod způsobených zvěří.
U nás jsou domluvy s majiteli čím dál "ostřejší". Není týden, aby některý majitel nevolal hospodáři.Odlov černé zvyšujeme každý rok, na jaře jsme měli služby a hlídali v noci oseté pole. To jsme většinu polí uhlídali, ale teď, když se porosty zvedly, tak jsme v ......(háji).
Rád bych věděl, jak na to.Zdeněk