Dnes je 26.08. 2019. Slunce výchází v 6:05 a západá v 19:58 | Měsíc výchází v 0:54 a západá v 17:25

Jestřábi



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Ellhenicky | 07.11.2012 07:22
Leta jsem u nás na PT neviděl jestřába. Letos se k nám asi od někud natáhli, protože během měsíce byl jeden- samice odchycena, když zalítla za holubama až do holubníku a nemohla ven, předána do ZOO Ohrada na Hluboké a druhá samice likviduje v okolí stavy domácích slípek, zatím je jich pět co vím. Motáků zde máme několik párů, ale jestřáb se zde ukázal po letech. Jak jste na tom konkrétně s jestřáby u Vás?

Autor: Oldřich Vopršal | 07.11.2012 07:59
Jestřáb není zase tak vzácný, jak se zdá, pouze žije poměrně skrytým životem a o jeho přítomnosti svědčí vlastně jenom ty napáchané viditelné stopy na dvorkách a v kurnících na drůbeži. U nás ( Havlíčkobrodsko) je poměrně běžným dravcem a o jeho přítomnosti jsem informován snad všemi osadníky, co bydlí na samotách nebo kraji vesnic a chovají drůbež. Je zajímavé, že jsem ještě nikdy neslyšel, že by někomu chytl starou vynešenou slepici, vždy si libuje na ročních slepičkách. U nás z pernaté škodné nejvíce na drobné zvěři škodí během roku motáci a ze sov výři...a jak můj krajan Honza Slavětínský správně píše v Dnes, v zimě škodí u nás často i káně rousné. Takové třeba zvláště chráněné koroptve kdyby mohly mluvit, tak by o tom mohly sáhodlouze vyprávět, co dokáží tito zvláště chránění dravci...

Autor: Martin Síla | 07.11.2012 08:08
Chrudimsko - jestřáb není vzácností. Jeho akrobatické prvky mezi stromy a větvemi jsou nepřehlédnutelné a poměrně často k vidění.

Autor: figi | 07.11.2012 08:13
Je to jak s liškami. Většina lidí je přehlédne, další nepoznají od káňat v letu. Běžný dravec.

Autor: Honza Král | 07.11.2012 08:16
Odpověď nejlíp znají chovatelé drobného domácího zvířectva a holubáři. Mám doma po jednom myslivci holubářovi Saureku dvojku 16/16. Tou brokovnicí chránil své hejno holubů. Spousta myslivců tvrdila že v té čáasti jestřábi nejsou, on měl důkazy o opaku. Jak psal Oldřich V., oni žijí skrytým způsobem života, nikde s emoc nevystavují. Nejvíc jsem je víděl při ranních čekaných, kdy letěli nízkým letem k lesu.

Autor: Pavel Černý | 07.11.2012 08:26
U nás, blízko Prahy, jestřáb vzácný není. Jsou tu ještě slušné (i když kolísavé) stavy drobné zvěře, takže jestřábi do dvorů nemusí. Běžně loví bažanty a zajíce (spíše mladší resp. menší) jedince. Večer ho často přistihnu zavěsit se na kraji lesa poblíž rákosu a ráno si pak létá pro snídani mezi bažanty, přiletující z hřadu. Útoků jsem viděl desítky, ale úspěšných jen několik. Také mi před lety prolétl kolem hlavy jeden exemplář s poutky. Hodně chytrolínů ho však nepozná od káně nebo od samice krahujce. Pak slýchám perly jako "ten malej jestřáb" a pod. Několikrát jsem viděl i úspěšný útok káně na bažantí slepici. Ty často "znalci" také připisují jestřábům.

Autor: Karel poslík | 07.11.2012 08:52
V okese Most, není jestřáb ničím vzácným. Dokud jsme mývali bažanty ve voliérách, útočila na ně jestřábí samice i přes horní krycí síť. Sice si je nemohla odnést, ale pokud seděli na stříškách těsně pod sítí, dokázala bažantíky zabít. Museli jsme proto předělávat voliery, aby nebyli bažanti blízko horní sítě. Loni jsem viděl na hranicích se sousední honitbou vyvedená tři mláďata, byla hlavně hodně daleko slyšet. Letos se nám tu objevili také sokoli. Vyvedli mláďata pod dohledem ornitologů v průmyslovém aglomerátu. Podepsalo se to na výskytu hřivnáčů. Tam kde bývala v srpnu stovková hejna holubů, bylo letos jen několik desítek a ještě k tomu velmi ostražitých. Zdar Karel

Autor: Radek Chadim | 07.11.2012 08:57
Jestřába u nás vidím párkrát do roka, ale myslím, že spíše vyhledává les než otevřenou krajinu, tak se ani nedivím, že ho moc často nevidím :-). Jelikož se tu a tam najde nějaký roztrhaný bažant, tak tady asi nějaký kus bude. Mnohem častěji je vidět krahujec a to i v dědině, taky každou chvíli je někde nějaké peří od roztrhaného holubu, na krahujce je bažant už asi moc velký, protože jsem letos viděl několikrát, jak lítá nad bažanty - i středně velkými letošními bažanty - a o útok se ani nepokusil.
O přítomnosti těchto druhů lehce napoví zpěv zpěvných ptáků (když je období zpěvu :-)), protože jak se nějaký z těchto dravců přiblíží, tak vše zaleze do krytu a ztichne, kos a sojky začnou nadávat, což značí jejich přítomnost - nebo přítomnost kuny.

Autor: Fesoj | 07.11.2012 08:59
U nás naprosto běžný dravec, ač ne tak hojný, jako káně, poštolka či krahujec - je to logické, bažanti a koroptve tu nejsou, zajíc je vzácností, takže nejběžnější potravou jestřába u nás jsou sojky a přes léto též hřivnáč a doupňák. Jednou za čas se vyskytne jedinec, který se specializuje na domácí drůbež a ten zpravidla brzy uhyne na neznámou chorobu. Výskyt jestřába na lovu v lese mi zpravidla prozradí varovný sojčí pokřik - a takový jestřábí lov sojek v korunách stromů je nádhera pozorovat. Jen kdyby tak lovil straky - ale ty se drží spíš ve vesnici a tam je proň lákavější kořistí kur domácí. Nebožka tchyně vždy lamentovala, že jí káňata berou slepice. Já jí říkal : "Babičko, nekřivděte těm užitečným ptákům, vždyť to není pravda !" Malinko jsem ji poučil - a pak mi řekla: "Josko, máš pravdu ! Slepice běhají po louce, káně krouží nad nimi a ani si jich nevšimne - ale jak se objeví ta kurva s tím dlouhým vocasem, tak je zle !"

Autor: Pavel Černý | 07.11.2012 08:59
Karel mi připomněl, že jsem asi před třemi týdny viděl také dvojici sokolů. Poletovali docela blízko mne a hráli si. Nevím, jestli to byla mláďata, nebo pár. Byl mezi nimi rozdíl ve velikosti. Bylo to potřetí, co jsem tu viděl sokola. Poprvé před asi 15ti lety ulovil přede mnou typickým střemhlavým letem holuba "krováka", podruhé vloni mi dvakrát přetáhl nad hlavou, když jsem čekal na tah kachen.

Autor: Jan Slavětínský | 07.11.2012 09:09
Radku to je fakt.Skřehot a takový ten neklid sojek v korunách stromů, je jasným signálem, že je tam i dravec. Vždy se potom odlepí...
Jestřáb nejen žije skrytým životem a v lesích, ale také má poměrně veliký lovecký revír a je docela možné, že klidně může být v honitbě pouze jeden hnízdící pár. Mladí jestřábi po opuštění hnízda a v době,kdy posedávají po větvích mají své specifické pískání, úplně jiné než káňata.
Ve starých časech a staří myslivci - dědkové, s nataženou lankasterkou v ruce, je uměli přesně vábit.
Dnes je ale jiná doba a jestřáb je ohrožený druh jako všechny ostatní dravci. Samozřejmě.

Autor: Fesoj | 07.11.2012 09:09
A co se týče krahujce - když jsem sloužil v bažantnici, byl tam jejich celoroční lov povolen, ale nikoho z nás ani nenapadlo na ně vystřelit, ač zejména v okolí komorovacích a snáškových voliér lovili denně. Bažantů se nedotkli, ale podstatně redukovali hejna vrabců, strnadů a ostatních zrnožroutů, čímž nám nejen šetřili krmivo, ale omezovali i šíření syngamózy.

Autor: Radek Chadim | 07.11.2012 09:21
Jak píše Honza, jestřáb nebude úplně tak místní borec :-) - jako že má větší oblast výskytu - jak třeba motáci, kteří se drží víceměné svého teritoria a když ho vidím, většinou je to na večer jak táhne napříč honitbou.
Pro krahujce je středně velký bažant a větší moc velký, i ty sojky se mu umí ubránit, i když na ně útočit občas zkouší, takže na něj zbyde kos a menší druhy. Když jsem ještě bydlíval ve městě, za barákem jsme měli pár stromů a hustého křoviska, kde to po většinu roku pěkně zpívalo, až do doby, než občas přiletěl krahujec, pak vše ztichlo, a pak začal lov kosa v křoviskách, viděl jsem to několikrát na 10 metrů a né vždy se krahujcovi podařilo něco ulovit, naopak se u toho párkrát málem zabil, protože zatímco kos plot k blízkým zahradám lehkou vlnkou lehce přeletěl, krahujec to při svém loveckém zápalu párkrát práskl přímo do plotu. Ale podívaná to byla dobrá.

Autor: prroud | 07.11.2012 09:47
"Jednou za čas se vyskytne jedinec, který se specializuje na domácí drůbež a ten zpravidla brzy uhyne na neznámou chorobu."......ten je dobrej Fesoji:-)).....proud

Autor: Honza Král | 07.11.2012 10:29
Předloni jsem přijel z práce, u sousedů dost "řvali" slepice, tak vyběhnu na zahradu, nikde ani slípka, jen pod starou dřevěnou bednou slyším bubnování. V tu chvíli mne napadlo, že nemám u sebe ohnivou hůl. V tom z pod bedny vylétla veliká samice jestřába.Tak velikou jsem snad ještě ani neviděl. Slepice šla na polívku a onu samici jsem viděl toho roku ještě několikrát jak vyráží na své lovy do našich nejatraktivnějších lokalit na výskyt drobné.

Autor: Ron Gordon | 07.11.2012 10:43
Tak u nás, pod Beskydami o jestřába není nouze. Máme jich více než bažantu. Chovatele poštovních holubu již rezignují, jestřábi jim za holuby lezou až do holubníku. Já, když se po ránu vrátím z lesa a sednu si ke kávě na zápraží,tak se jen " kochám" . Nad hlavou mí krouží čtyři káně, občas se mezi ně zamíchá orel a blízkou olšinou kolem potoka občas propluje jestřáb . O krkavcích ani nemluvím. Jo , je jich málo, je jich třeba přísně dle zákona chránit.

Autor: prroud | 07.11.2012 11:28
Tohle ruzny "chraneni" druhu bych nechal na myslivcich a konkretnich revirech s tim,ze bych tomu venoval dost casu ,aby se dodrzovali stavy a nevybijelo se,ale na druhy strane,aby se nedoplacelo na premnozeni.Tak to holt je,kdyz se delaji pravidla od psaciho stolu v lakyrkach nekym,kdo v lese ani v zivote nebyl,kdyz to prezenu,muj nazor je,ze kdyz se dravec nauci na domaci,je to jak s lidozravym tygrem,musi pryc.......proud

Autor: Ivo Ondráček | 07.11.2012 11:29
Člověk musí mít buď štěstí nebo být hodně dobře schovaný, aby ho jestřáb přehlédl. Pak jsou vidět poměrně často. Nejvíce je to patrné na jaře, kdy lze najít "místo činu" každých pár desítek metrů. Holubům i různému zpěvnému ptactvu vždy pár týdnů trvá, než se naučí místní pravidla hry a to jsou pak lesy doslova zasněžené peřím. A ani ne tak lesy, jako spíše mladé smrčkoviny 5-10 metrů vysoké. Jestřáb je akrobat a snadno prokličkuje.
Předloni jsem zdědil od známých pár "chcíplin po dědovi". Ta jestřábica je větší, než dobře vzrostlé káně.
Jinak jsem si celkem jistý, že ta "naša" samica hnízdí kdesi u sousedů. Mladá káňata hulákají na celý les, pokud se podobně ozývají ai mladí jestřábi, musel bych je během léta po sluchu poznat. A i když mám voči z kašparový krávy, sluch mi zase slouží o to líp, to by mi neuteklo (neuslechlo:)
A s tou identifikací...bez dalekohledu bych si kolikrát taky nebyl jistý, přecijen když vám to přeletí ve větší výšce. Káně a moták se rozeznají ihned, káně a jestřáb-tam už je ta silueta hodně podobná. Stejnětak samice krahujce a samec jestřáb si budou co do velikosti hodně blízko, není divu, že se lidi popletou.

Autor: prroud | 07.11.2012 11:54
No mel jsem to stesti pozorovat jestraba ve strome,sel po veverce,a sedel jsem blizko,a musim rict,opravdu silnej zazitek,co ten mezi vetvema dokaze ,je k nevire.....proud

Autor: Fesoj | 07.11.2012 13:12
Proude, aby sis nevytvořil falešnou představu - já jako účastník I. ustavujícího setkání Klubu sokolníků v Opočně jsem v životě střelil jednoho jediného jestřába, který byl tak oprsklý, že ho od pravidelných loupeží mé drůbeže neodradil ani varovný výstřel. Ale je fakt, že kdekterý vesničan - nemyslivec má železa, když vyplaší jestřába od zabité slepice, políčí je - a šmytec. Je to drastický a zákonem zakázaný způsob, ale celkem běžný a zejména účinný. Ač se mi to nelíbí, nehodlám udávat sousedy, s kterými musím vycházet, zvlášť když jim neumím poradit nic lepšího. A za dobu skoro čtvrt století, co v této vesnici žiji, těch zlikvidovaných jestřábů nebylo snad ani 5.

Autor: prroud | 07.11.2012 13:31
Asi se tedy Fesoji shodneme,ze by byla humannejsi spoluprace v praxi myslivec-vesnican,nez nejaky ochranarsky narizeni od stolu a zeleza ....proud

Autor: Fesoj | 07.11.2012 13:47
Ivo, s tou identifikací dravců je to kolikrát těžké. Moták pilich, moták lužní, moták stepní - to je tvrdý oříšek. A třeba takový včelojed - je rozhodně hojnější, než se běžně myslí, ale 90 % myslivců ho od káněte nepozná.

Autor: Ivo Ondráček | 07.11.2012 14:08
Co jsem se o to zajímal, u nás je jen pochop a pilich. Možná výjimečně proletí i lužní, ale ten by měl být nejblíž na Moravě. Jinak stavy káňat a pochopů budou cca 3:2. Takže na poli je běžně 20 dravců, z toho 8 pochopů a možná jeden bělouš pilich. Medojed asi ničemu nevadí, ten ať klidně je.

Autor: Fesoj | 07.11.2012 14:11
Proude, myslím, že vůbec nejhumánnější a nejlepší řešení by bylo odchytit takového loupežníka do jestřábího koše /které jsou u nás zakázané/, předat registrovaným sokolníkům - a možná, že by takový odchyt měli provést právě oni - vůbec ho nevypouštět do přírody a pokusit se o jeho výcvik k sokolnickým účelům, případně ho použít k domácímu odchovu mláďat. Ač jsme co se sokolnictví týče na jednom z předních míst ve světě, toto u nás není možné a naši sokolníci musí naše domácí jestřáby nahrazovat kánětem Harrisovým, což má tu výhodu, že pošahaní inspektoři ochrany přírody na ně nemůžou - ovšem staletá tradice lovů s jestřáby jde do prdele... Oč líp jsou na tom např. američtí registrovaní sokolníci, kteří si mohou pro účely výcviku odchytit v přírodě jakéhokoliv dravce s výjimkou orla bělohlavého, heraldického ptáka USA.

Autor: Martin Síla | 07.11.2012 14:12
Já jsem zase nedávno pozoroval lelka lesního. To mě dalo, nž jsem ho identifikoval :-)

Autor: Fesoj | 07.11.2012 14:17
Ivo, /pták/medojed je africká kunovitá šelma, blízký příbuzný /ptáka/ rosomáka !

Autor: Ivo Ondráček | 07.11.2012 14:36
Fesoji: Není to ani rok, co jsem se málem udusil čajem, když si na některém fóru toho medojeda/včelojeda kdosi popletl. Tak jsem ho zdvořile opravil...a podívej na mě dneska:) Vím vím, je to prakticky obyčejný jezevec, jen jinak pruhovaný. A nezapomenutelný z filmu Bohové musí být šílení 2!
Posledně mě v práci žákyně oslovila "pane kompresore"...co už - profesor sem, kompresor tam:) (pominu-li ten základní fakt, že osob s oficiálním titulem profesor je v republice asi pět a půl že...)

Autor: prroud | 07.11.2012 14:40
Nebo tak Fesoji,na tom neco je,zabijet ho pak netreba.Ovsem sokolnictvi je pro me krajina absolutne neznama,tak mi nezbejva nez jen mlcet a ucit se:-). Ja spis ten sedlackej rozum,lasku k prirode a k tomu ten loveckej pud.Takze spekuluju spis zpusobem aby se vlk nazral a koza zustala cela,a vsichni byli nejak spokojeny,Vychazi mi,ze aby to tak mohlo bejt,musej to vzit do ruky poctivi lidi z praxe,protoze vedi o cem to je.Zduraznuju ty poctivi lidi,ne nenazrany lovce za kazdou cenu,navic jeste pocitajici co z toho maji,zakukleny do mysliveckyho:).....proud

Autor: prroud | 07.11.2012 14:44
Co to tu tocis Ivo o jezevcich s jinejma prouzkama..........kdyz jsou prece karovany v sedejch tenkejch prouzcich?Me prisel jeden naschval pozovat s cerveno modrym karovanim divokyho zapadu.......proud

Autor: Fesoj | 07.11.2012 15:07
Kamarád si medojeda v Africe střelil. Říká se o něm /medojedovi/, že je to nejstatečnější zvíře světa, které se nelekne ničeho a nikoho... Šmarjápanno, kam jsme se to až od jestřábů dostali i když - vše souvisí se vším.

Autor: Ivo Ondráček | 07.11.2012 15:13
Jezevec i medojed: oba mají černé běhy a šedivý hřbet a hlavu. Pominu-li vše ostatní, nenápadnější rozdíl jsou jezevcovi černé pruhy přes světla, jinak jsou si velice podobní. To tím chtěl básník říci:)
A raděj zpátky k jestřábům.
Z toho mála, co mám načteno o dravcích a sokolnictví, dospělí odchycení jedinci jsou prý velmi těžko ochočitelní. Stejně jako u všeho jiného, čím mladší mládě se adoptuje, tím snazší a efektivnější výchova. Pochopitelně s ohledem na ten který druh dravce a jeho temperament. Jak moc je ochočitelný konkrétně dospělý jestřáb, to bych musel zalistovat v chytré knize, kterou teď nemám po ruce. Asi ale nic moc...

Autor: prroud | 07.11.2012 15:28
To by me taky zajimalo,jak je to s tou cvicitelnosti,nebo byt i jen se zkrocenim odchycenyho dospelyho jestraba,ja myslim,ze se svobody nikdy nevzda......proud

Autor: figi | 07.11.2012 16:11
Ochočit dospělého jestřába nelze. On si pouze zvykne. Jako mladý zapálený sokolník jsem dokázal dospělou divokou odchycenou samici krahujce ( a to je daleko větší divoch, než jestřáb ) vycvičit velmi rychle - do tří dnů přílety na ruku. Věnoval jsem se jí ale prakticky od rána do večera. Že by ale byla ochočená, to nikdy. Jen zvyklá.

Autor: Fesoj | 07.11.2012 17:01
Mně dospělý krahujec také druhý den naskočil na ruku pro krmení - přílety jsem necvičil, měl zlomené křídlo. A je fakt, že zejména poštolka /a analogicky předpokládám, že i ostatní sokoli a četl jsem to i o luňákovi/ vychovaná od mládí s Tebou bude kamarád, u jestřába /hnizdoše/ jsem takovou příchylnost nikdy nezaznamenal. Oni i staří sokolníci si víc cenili dravce, odchyceného jako dospělého ve volné přírodě, než toho, který byl od mládí vychován doma - ovšem to se zase vztahovalo k sokolům, u jestřába a krahujce nevím, nevím. Ale že by si mohl i ten dospělý jestřáb zvyknout natolik, že by se mohl použít k chovu, to by snad možné bylo. Leč naše legislativa tomu brání.

Autor: Jan Šlosar | 07.11.2012 17:44
O tom, že jsem sokolník asi ví jen málokdo. :o) Nicméně je úplně jedno jestli se mi dostane do rukou starý pták nebo mládě čerstvě vylíhnuté. S každým se dá pracovat, s každým se dá sokolnicky lovit. Pár jestřábů už mi rukama prošlo a vždy je to o povaze dravce a sokolníka. Souhlasím s Fesojem, že by odchyt a sokolnické využití dravců pytlačících na dvorech chovatelů drobného zvířectva byl dobrou cestou. Jenže má pravdu i v tom, že úřední šiml v tomto směru spíše hází klacky pod nohy, než aby vyšel vstříct. A má taktéž pravdu v tom, že je jednodušší si pořídit Káně Harisova nebo Rudochvostou, která se u nás nevyskytuje a máte od každoročních deptacích kontrol z úřadu pokoj. Nejlepší totiž je, když přijdou na kontrolu v období hnízdění nebo v období přepeřování(klidu). Na to už má většina sokolníků alergii a nikdo nechce riskovat snůžku kvůli stupiditě úředníka. Co se týče ochočenosti tak ani mládě od vylíhnutí nelze ochočit. Každý dravec v jakémkoliv stádiu života je osobnost a tu mu nikdo nevezme. Vždy si ten dravec pouze zvykne na přítomnost svého loveckého kolegy (sokolníka). Ale i za 10 let spolupráce s ním se může najednou rozhodnout, že mu to stačilo a odletí kam chce bez návratu. Divoký dravec odchycený v přírodě se v chovu využít dá, ale jsou k tomu potřeba podmínky. Tudíž naprostý klid. A s tím je dost problém, ale dá se. A cenost odchyceného divocha nebo hagarda byla v tom, že tento dravec umí lovit. zná dobře svou kořist a je s ním lov jednodušší. Kdežto hnízdoše nebo haluzníka musí sokolník vše naučit a trvá to déle.

Autor: Jan Šlosar | 07.11.2012 17:59
Jakožto sokolní a myslivec vím, že jestřábů není zas tak málo jako třeba krahujců. Ornitologové a ochranáři si zase stojí za svým, že jich je málo. Nicméně v terénu si toto tvrzení nikdo neověří. A tomuto bude do doby kdy se konečně chovatelé drobného zvířectva nesjednotí a nezačnou své škody vyčíslovat a vymáhat je na úřadech potažmo státu. Pak se možná nějaká změna konečně uskuteční. Jakožto holubář amatér, který má své pošťáky pro radost, beru čištění mého malochovu holubů krahujci jako nutnost.A že každoročně o několik holoubat, která čerstvě vyletí a nemají zkušenosti přijdu. Prostě to tak je. Nejsem tu sám a v přírodě to tak prostě panuje. Chci lovit zajíce a bažanty, ale nemůžu se divit tomu, že jestřáb jakožto muj konkurent, který je tu odjakživa se raději soustředí na dvůr se slepicema. Jsou pro něj jednodušší kořistí. Dokud budou mít jestřábi a jiní dravci co žrát budou tady a vždy to bude na úkor někoho. Takový už je koloběh přírody. Spíše co s černou, která v drobné zvěři dle mého názoru větší škody než dravci. Dobré prase všechno spase a tak na přítomnosti drobné jejich stavy nezávisí. Viděl jsem bachyňku lončačku jak kohouta přetrhla na pů a během dvou minut byl pryč. A když vletí rudl prasat do sedících slepic. No o škodě, kterou napáchají nemusím asi dlouze psát. Liška a jestřáb jsou jen zanedbatelným nebezpečím pro naši drobnou zvěř.

Autor: ValíkVlastimil | 07.11.2012 21:05
Ale i za 10 let spolupráce s ním se může najednou rozhodnout, že mu to stačilo a odletí kam chce bez návratu-píše Honza. Tak Honzo nám co jsme byli na srazu v Roudné to moc popisovat nemusíš. Jedno zakroužení a dravec byl pryč. Vzhledem k tomu, že měl vysílačku, tak to všechno dobře dopadlo.

Autor: Jan Šlosar | 07.11.2012 21:54
A o tom to je. Při dnešních cenách dravců to bez vysílačky pomalu nejde. Jen pro představu jestřábí samice z odchovu vychází na 25 - 30 tis. Samec je o cca 5-8 tis. lacinější. A to jen díky tomu, že z venku nikdo a nic nepovolí. Já za svojí samici dával před 4 lety 25 tis.

Autor: Fesoj | 07.11.2012 22:37
Kde jsou ty "dřevní" časy sokolnictví, kdy by sokolníka, který svému kamarádovi přenechal dravce v jakémkoli věku či stadiu výcviku, jak se říká, "hanba fackovala", kdyby si řekl o peníze ! Já vím, tehdy se nejednalo o umělé odchovy, které jsou finančně náročné, šlo vesměs o dravce z volné přírody, což dnes nepřipadá vůbec v úvahu, ale i tak... Mého prvního jestřábího terčka mi věnoval Sváťa Doubrava, nic za něj nechtěl - a pro mě zase nebyl problém mu zajet vlakem, protože on neměl čas, pěkných pár km pro zbloudilého jestřába chyceného jakýmsi rozumným chovatelem na dvorku při vraždě slepice...