Dnes je 17.1. 2021. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Samodosípací krmelce - pro a proti



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Čouda | 04.03.2013 12:17
Jak se díváte na samodosípací krmelce? Je to podle vás pro spárkatou zvěř zdravotně dobré , že má celou zimu nepřetržitý přísun jádra a nebo je to spíše na závadu a je lepší to nárazové, kdy se dá do krmítka 2-4 kg, které zvěř za dva dny spotřebuje. Ptám se na to s ohledem na význam slov krmit a nebo přikrmovat. A jak spotřeba krmiva? Mě jedním projde i 200 kg za zimu. Je pravda, že k němu chodí kromě srnčí i vysoká , ale i tak je to docela dost. Takovýchto krmelců mít v revíru 10, tak to sdružení nezaplatí. Pro příští sezonu plánuji krmit směsí sena, ovsa a kukuřicí, vše nahrubo ze šrotovače. Slibuji si od toho nižší spotřebu drahého jádra a vyšší příjem objemového krmiva pro zvěř.

Autor: Zdeněk Ondruch | 04.03.2013 12:26
Samodosypávací zásobníky na jádro máme prakticky po celé honitbě. Jednoznačně lepší než korýtka do kterých se musí neustále dosypávat.Ta spotřeba je určitě víc jak 2q/1 zásypník za krmné období. Ovšem na jádro neprší, nesněží a spotřebuje se vše, co se zde dá.Z

Autor: Fesoj | 04.03.2013 12:46
Samodosypávací zásobníky mají podle mě jednu jedinou, zato podstatnou nevýhodu. Krmí-li se jádrem ad libitum, rozhodně to srnčí zvěři neublíží, naopak je možné, začne-li se přikrmovat včas, krmit třeba i pšenicí,/ověřeno pokusy p. Scherera/, která při nepravidelném, jednorázovém krmení může působit jako jed. Tu nevýhodu vidím ve finanční náročnosti. Samozřejmě, jsou sdružení, která si to mohou dovolit a jsou taková, jako např. u nás, kde nemáme možnost sehnat nějaký odpad a kupujeme pytlovaný oves za plnou cenu. Někde zkoušeli, a osvědčilo se to, míchat krmné obilí s plevami. Možná, že i přídavek kvalitního sena, jak píše Čouda, by byl dobrým řešením. Jen bych chtěl upozornit na jediné - oves do této směsi bych rozhodně nešrotoval. Ovesný šrot se přeci nedá ani koupit a nikdo ho nevyrábí, protože ovesný šrot má velmi malou trvanlivost a je náchylný ke žluknutí. Oves je možno maximálně mačkat, ale myslím, že i to je zbytečné.

Autor: Čestmír Kunetka | 04.03.2013 16:14
Fesoj popsal nevýhodu - finanční náročnost i výhodu - krmení "at libitum", to znamená že zvěř si bere dle libosti. To je obrovská výhoda. Pokud se dá do krmítka pár hrstí obilí, krmíme tzv. „po troškách“, tak dosáhneme pouze toho, že zvěř bude část týdne trpět poruchou trávení z jednorázového příjmu jádra a zbytek zase bude hladovět. Ale pokud je zásobník plný a stále se dosypává, žvěř ví, že je tam krmivo pořád a vezme si jen kolik potřebuje a hlavně, bachorová mikroflóra je na jádrové krmivo přizpůsobená.
Já používám jen oves, protože má vysoký obsah vlákniny, u krmelce sůl, dužnaté krmivo - řepa a okusové dřeviny i s listy, srnčí to spráší všechno.
Kukuřici používám jen na vnadění černé, do krmelce ne, pro nízký obsan vlákniny.
Seno - pokud není kvalitní vojtěškové nebo jetelové, pak ho srnčí moc nebere, ona je srna vlastně taková mlsná koza. A navíc v posledních zimách u nás nebylo moc sněhu, tak se srnčí páslo po škarpách a na biopásech.
Dobré je granulované krmivo z AGROS-u Verměřovice, ale tady je to opravdu o penězích.

Autor: Vladimír Soukup | 04.03.2013 16:41
Na seno mám fígl, je to sice dost pracný, ale srnčí ho bere parádně. Používám sekačku se sběrným košem, sekám mladé otavy (pro neznalý druhá tráva), protože mají víc vlákniny.Nadrcenou trávu (ne parkovou ale luční) suším na půdě ve stodole bez přístupu slunce,pak to našlapu do pytlů nebo velkých krabic, seno zůstane krásně zelený a voňavý. Dá se to dát i do zásobníků, míchat s ovsem, klidně i do zásypu pro bažanty, ty z toho vybírají semínka a mizí to neuvěřitelně rychle. Normální seno v jeslích je spíš na parádu, toho si nevšímají.

Autor: prroud | 04.03.2013 17:05
Cestmire.......jako fakt granule? :-(....proud

Pamatuju jak jsem odmitnul nabidku jit udelat prubernej odlov do lesoparku, pro lidi, kde se bezne nelovi,nesmi,cas od casu to zavrou a musej zredukovat,s tim ze neni limit,kolik strelis,to je tvoje,v trvani dvou dnu,odmitl jsem s tim,ze mam rad zverinu,ne dobytek vykrmenej lidma houskama ,to ze uz je pro me lepsi skopovy od reznika,whitetailove tam za lidma behaj jak pejsci a zebraj.....proud

Autor: Děda z lesa | 04.03.2013 17:27
Proude - Za St.statků jsme zde mívali granulárnu - výroba granulí ve velkém pro hovězí dobytek a hlavně býky - vojtěškové drolky, šroty, pokrutiny, vitamíny, melasa ap., lisované do cca 3cm válečků.
A protože všichni šéfové i technici statku byli myslivci a naši členové, ničím jiným (kromě senem) jsme nekrmili, zlaté časy pro zvěř, bylo to znát i na trofejích...
Samokrmítka dobrá věc, teď jsou stále častěji nahrazovány krmnými automaty.

Autor: Jaroslav Tatalák | 04.03.2013 18:01
Pravdu díš Dědo,nebylo to jen u státních statků,ale byla i možnost si granule nechat udělat za rozumnou cenu z vlastních surovin.Bylo to pohodlnější a zvěř je brala trvale od podzimu do jara.Dneska by ses nedoplatil a možná by je nebylo kde a z čeho dělat.

Autor: Fesoj | 04.03.2013 18:37
Granule jsou granule, jenže kde je dnes konec většině granuláren... Speciální granulovaná krmiva pro spárkatou zvěř se sice vyrábějí a s jejich pomocí bylo docíleno i značného zvýšení průměrné hmotnosti zvěře, myslím, že na Žďársku - ale ta cena... Jinak naprosto souhlasím s Čestmírem. A co se týče sena, je zajímavé, že ač mám seno kvalitní, "lístečkové", ručně sušené, stejně dává srnčí zvěř přednost senáži, která proti tomu senu vypadá dost nevábně.

Autor: rici czech | 04.03.2013 18:47
Jelikož jsem se v neděli dopoledne nudil :-) a kamarád mi v týdnu dovezl nějaký materiál jeden takový samosyp jsem vyrobil.Výhoda je ,že srnčí z toho bere stabilně,nevýhoda je ta že krmiva notně rychle ubývá a další negativum je ,že pokud "spoluobčané" oběví takové zařízení ve kterém jsou třeba 2 pytle kvalitního ovsa tak se Vám to může ztrácet notně rychleji:-).Jinak výhoda je ta ,že se doplňuje jen několikrát za zimu.Do fotogalerie jsem narychlo udělané foto vložil.

Autor: prroud | 04.03.2013 19:09
Ja vychazel ze vzorce ze granule=chemie , a jelikoz je pro zvirata,ani se nemusi uvadet uplne vsechno co v nich je,jestli se pletu,tak pak to byla neprimerena reakce,omlouvam se:-).....proud

Autor: Miroslav Šafr | 04.03.2013 19:49
Samokrmíko u krmelce používám už několik let, v podstatě od vztupu do MS a jsem sním spokojen. Tehdy mi tento způsob krmení doporučil náš zkušený mysl. hospodář, mimo jiné se slovy že se tak vyhnu pomluvám od všímavých kolegů že špatně krmím. Je pravda že se takto prokrmí mnohonásobně více než v běžném korýtku, ale jsou to podle mě dobře investované peníze neboď srnčí zvěř je v našich podmíkách (700 - 800 m.n.m.) na krmení v době nouze závyslá. Krmím ovsem s plevy, do jeslí dávám každou kontrolu krmelce (2x týdně) náruč voňavého sena a do korýtka pod jesle ještě mimo oves na slámu nakrájenou krmnou řepu. V době sněhu je vždy při příchodu vše sežrané a pouze samokrmítko s necelými třemi pytli v zásobníku vydrží 10 - 14 dní. Samokrmítko plním hned koncem léta po žních jak dovezu jádro od zemědělce a krmím až do poloviny května kdy vše poklidím. Kdybych však přikrmoval i v létě, srnčí by to určitě uvítalo.

Autor: Čestmír Kunetka | 04.03.2013 20:41
Prroude, granule mají tu výhodu, že podle krmného období se namíchá krmná směs. Jiná směs je v době parožení a jiná v době kladení mláďat.
Dobře píše Děda z lesa o době, kdy myslivost provozovali vedoucí představitelé granuláren, škrobáren, mícháren krmných směsí, st. statků či JZD a zvěř si doslova bužírovala.

Fesoji, děláš si senáž sám nabo ji máš od ZD. Oni to zabalí nedosušené a prostříknou to solí a vitamíny a zabalené bez vzduchu to zfermentuje. Je to něco mezi senem a siláží a zvěři to chutná, čestvé suché seno je ostré a píchá do jazyka a patra.

Miroslave, i já prosazuji začátek krmení po žních. Bachorová mikroflóra je na obiloviny zvyklá a zvěř se potřebuje zabělit před příchodem zimy, to je na podzim. Ovšem krmit by se mělo jen do Nového roku a pak pomalu přecházet na seno.
Co je však alfou a omegou, dle mého názoru, je rozhodnutí zda krmit nebo nekrmit vůbec. Schválně se vyhýbám termínu "přikrmovat", který dávno neplatí. Navíc jsem přesvědčen, že zákonem stanovená povinnost "přikrmovat v době nouze" je nešťastná a alibistická.

Autor: Jaroslav Miňha | 04.03.2013 20:51
Přátelé, a není ten "samosyp" právě základem krmení (vykrmování) a ne jakési pomoci? Není právě tohle špatně? Pokud si zvěř vezme z takového zařízení co chce, tak asi krmné dávky dodržovat nebude. Sype se to pořád, tak jaký problém? Daleko lepší by byl automat, denně minimální potřebné množství podle spočítané přítomné zvěře.
Je mi ale jasné, že to jsme s financemi někde úplně jinde, tak bych spíš jako průchodné viděl třikrát do týdne návštěvu krmelce s odpovídajícím množstvím. Ale ad libitum mi pro zvěř jako to pravé ořechové nepřipadá. Přeci jen by na nás měla být závislá co nejméně a to i v naší krajině - je přeci pořád divoká a měla by být v co možná největší míře soběstačná a přizpůsobivá i přes všechny ústrky, které jí svým zemědělským hospodařením způsobujeme. Mazlíčky si můžeme chovat a vykrmovat za plotem. Je to z extrému do extrému. Jeden názor razí samokrmítka, podle druhého by se mělo chovat jen kulovnicí a nekrmit vůbec. Osobně bych střídmě dávkoval na přilepšenou - častěji a málo, aby to nezpůsobilo dietetické problémy, anebo bych nesypal vůbec.

Autor: prroud | 04.03.2013 20:55
Jj Jardo,presne tohle jsem si radeji nedovolil napsat,ale vidim to stejne,sypnul bych az by slo o zivot,nikdy jindy,krome rozhozeni hrsti na vnadisti,aby zavonelo......proud

Nejak se zacina delat ze zvere chovny stado,to uz bych moc o divocine na taliri nemluvil,spis jen o polodivokym odchovu:-),jsem s tim asi otravnej,ale tohle presne je v ameru prave hodne hlidany,priroda prebira a vybira,ne clovek.Ale je fakt ze jinej kraj,jinej mrav,tak nejak zvlast neremcam,ale mam svuj nazor.Ja totiz verim,ze nechat uradovat prirodu by znamenalo naopak prinos,i kdyz se to nezda,vydrzely by hlavne silny kusy,a argument,ze u nas "neni odkud brat" je pitomost, s prominutim,volny mista by se rychle plnily.

Autor: Drahoš Hikl | 04.03.2013 20:57
Vím že je to trochu mimo mísu,ale potřeboval bych poradit kolegové krmítko na jádro pro srnčí-siku ale takové provedení aby k jádru neměla přístup černá jinak platí rčení - práce trapná málo platná:-)Hned tak něco divochy nezastaví, v loni mě sundali zásyp se zásobníkem, v tu chvíli asi s metrákem ječmene s podstavce jako prd:-)a že ta bouda něco váží.U druhého nevydržela petlice, šrouby nebyly skrz:-)) a ryjema ryly a ryly až dveře odryly:)no hlad je sviňa.Ale naštěstí v prvním ani druhém případě se k jádru nedostaly.Lézt do boudy na nohách se jim nechtělo:)Samodosípací krmelečky jsem musel zavrhnout neměly by šanci odolat.
Díky

Autor: Čestmír Kunetka | 04.03.2013 21:11
Jaroslave, pamatuji doby, kdy byly zimy daleko tužší, více sněhu a nepřikrmovalo se. A zvěře bylo dost. Jenže to byla malá políčka, na každém něco jihého a na každém zbylo něco na zimu. Bylo hodně mezí a ve smíšených lesích bylo bohaté křovinné a bylinné patro. A to vše je pryč.
Proto píšu o tom, aby se rozhodlo zda "krmit" (nepřikrmovat) nebo ne. A když krmit, tak vypustit to nešťastné období nouze a stanovit od kdy. Já preferuji od skončení žní, kdy zvěř zvyklá na obiloviny přijde na pole, kdy měla prostřený stůl a na poli nic a zvěř pak vynakládá velké množství energie na hledání potravy.
Ale toto je řešení jen pro ty, co mají v kmenových stavech srnčí. Tam kde je jelení, dančí či mufloní je to o velkých penězích.
Já si myslím, že jak v oblasti krmení tak i v oblasti lovu by měly být dány větší pravomoce MS, potažmo hospodářům, kteří znají domácí podmínky, skladbu a stavy zvěře, její potřeby a taky kolik zvěře je nutno ulovit dle úživnosti honitby. Můj názor.

Autor: rici czech | 04.03.2013 21:14
Pro Jardu.Je to zajímavá ůvaha něco na tom pravdy bude,má to jedno ale ,a to je druh honitby.Pokud si představím čistě polní honitbu,kde po sklizních koncem léta nezbude na polích zhola nic a remízků či trvalých travních porostů je minimum či skoro žádné ,tak chtě nechtě se srnčí musí přikrmovat.Pokud se jedná o honitbu smíšenou z velké části,jsem toho názoru že v běžných podmínkách srnčí přečká bez větších ztrát zimu i bez přikrmování.Pouze při vyšší a dlouhotrvající sněhové pokrývce zima vyřadí slabé kusy.

Autor: prroud | 04.03.2013 21:21
rici,zver migruje za potravou,takze hadam spravne,ze polni honitba zacne krmit,aby si zver udrzela u sebe?.....proud

Autor: Čestmír Kunetka | 04.03.2013 21:25
Drahoši, nediv se, když tam máte 80-ti kilové lončáky a rudle o 60-ti kusech i větší. Já jsem si s kamarádem vloni udělal takové malé pojízdné krmné centrum s jeslemi a s krmítkem se zásobníkem, které si po žních zatáhneme kam potřebujeme. Je to vyrobeno samozřejmě ze železa a aby k tomu nemohla černá, je krmítko vysoko, aby se tam nedostala ale mohlo tam srnčí. A uvnitř dosti místa na umístění 200 l barelu s ovsem jako záloha. A dokonce si myslím, že to pohledově není žádná hrůze.

Autor: rici czech | 04.03.2013 21:26
V tomhle jsi prroude trochu mimo.V naší krajině srnčí nikde nemigruje ,pouze zimní tlupy ujdou max. pár km,pokud to jde(dálnice,města,řeky apod.).Pokud se jedná o zajíce tak ten nemigruje nikde pokud nemá příjem potravy tak chcípne hlady než aby se někde stěhoval.Zvěř migruje tak možná v USA:-)A pokud se podívám za plot kde je k další vesnici 4km pustých polí z další strany dálnice a z poslední strany řeka tak to srnčí ani nemá kde migrovat.

Autor: prroud | 04.03.2013 21:31
porad se jeden uci :-),diky......proud

Autor: Čestmír Kunetka | 04.03.2013 21:33
Proude, možná v Americe. :-)))
Ale vážně, zajíc se zdržuje na okruhu 800 m, dále nejde. I srnčí je teritoriální zvěří. Černá, když se dozví, kde je nasetá kukuřice nebo hrách, tak jde i 20 až 30 km. Hodně se toulají mladí jeleni a daňci.
Ale nedovedu si představit, kam by zvěř migrovala za potravou jak v Africe, když naše republika je malá, honitby jsou malé, krajina je rozbitá dálnicemi, ploty a do toho vodoteče. A navíc krajina všude stejná, kukuřice, kam oko dohlédne a v lese smrková monokultura. A po sklizni nic.

Autor: Čestmír Kunetka | 04.03.2013 21:33
Hele Rici mě předběhl.

Autor: Fesoj | 04.03.2013 22:38
Co se týče té mé senáže - je to senáž vyráběná pro hovězí dobytek, naprosto bez chemie. Tráva se prostě poseče, nechá zavadnout a zabalí do hestonů - do sítě a pak ještě do folie, podstatné je, že k ní nemá přístup vzduch. Srnčí to ale začalo ve větší míře brát teprve když napadlo víc sněhu, který mu v podstatné míře omezil přístup k ostružinám - těm aspoň v našich podmínkách dává přednost před jakýmkoliv senem či senáží. Ale co je zajímavé, minulou zimu, když bylo sněhu podstatně víc, se mi poblíž krmelce drželo několik kusů vysoké. Kvalitní, zelené, voňavoučké seno v krmelci nechala ta vysoká bez povšimnutí a svou pozornost věnovala balíkům sena, které zabalené do sítě zůstaly na poli. Jeleni tu síť dá se říci roznesli na paroží a pak, když v noci přišli, nacpali se a zalehli hned u těch balíků na poli, odpočívali, přežvykovali a po několika hodinách odtáhli - při noční čekané na divočáky a lišky jsem to pozoroval docela pravidelně. Přitom to bylo seno docela přestárlé, vyrudlé, vhodné tak akorát pro ty jalovice, a vysoká mu dávala přednost před ručně sušeným senem z krmelce. Snad to bylo proto, že na té louce se cítila bezpečnější, měla do daleka přehled a nikdo a nic se k ní nemohlo nepozorovaně přiblížit. Protože tuto zimu na lukách žádné balíky nezůstaly, nechal jsem si ke krmelci /hlavně kvůli vysoké/ přivézt dva balíky senáže zabalené do folie. Jako na potvoru se mi za celou zimu žádná vysoká u krmelce neobjevila, jeden balík jsem otevřel a celkem slušně z něj je bráno srnčí zvěří, ale druhý nebylo nutno vůbec načínat.

Autor: Ron Gordon | 04.03.2013 23:29
Pokud mohu přispět svou troškou do mlýna - krmelce se samokrmítky používáme v našem spolku tuším již přes 30 let. Byla to doba kdy místní JZD mělo postavenou granulárnu a sušičku, předseda byl "velký lovec" a tak nebyl problém s přísunem granuli a ji ta socialistická doba byla nějaká lepší - všichni kradli a nikomu nic nechybělo. Také ta velikost krmelců tomu odpovídala(pokud se mi podaří dám do foto). Po převratu došlo k rozpadu JZD na menší celky a postupně se také utlumila výroba granulí a ubylo krmení. Současný hospodář dělá šefa toho zbytku co ze slavné granulárny a sušičky zbylo a tak do minulého roku ještě vždy nějaké granule byly, vyráběl to pro nás okolní sdružení. Letos však útrum, přešli jsme na oves. Základní otázka však je, zda chceme zvěř přikrmovat či vykrmovat. Samokrmítko je typický výkrm, zvěř si bere kolik chce u kvalitních granulí hrozí, že se jich přežere a když to suché krmení zapije, abnormálně to nabude a trávicí potíže jsou na cestě. Proto je u samokrmítka vhodnější používat méně kvalitní granule. Také ty méně kvalitní se tolik nepřemisťujou a nehrozí vyplenění zásobníku nějakou dvounohou škodnou. Tuto sezonu, krmení ovsem, který by v zásobníku určitě nevydržel. Nafasoval jsem cca 2 q donáška kažný druhý den. Představa, že by naplnil samokrmítko a v noci přišla vysoká v počtu 10-15 kusů, tak je schopna jej vyprázdnit. Ke krmení senem - již mnoho let suším seno na 3 arech zahrady, klasická zahradní směs bez přihnojování. První seč počátkem května zmulčuji a pak když obroste ručně kosím, suším a když se stane, že do sena zaprší, tak končí v kompostu. Neznám však - mně srnčí seno nebere a když přijde vysoká, tak ji se šprušlama.
Pro V. Soukupa - no já si pravě myslím, že to tvrdé sprosté, přerostlé seno má více vlákniny než ta tvoje sečkovaná otava, ale tu má právě srnčí rádo, jemnou, lístečky , nepichlavou.

Autor: Fesoj | 05.03.2013 08:27
Jen malá technická poznámka - zabránit tomu, aby vysoká zvěř za jedinou noc zcela vyprázdnila samokrmítko, lze tím způsobem, že krmné zařízení, určené výhradně pro srnčí zvěř, obeženeme ohradou z kůlů, které jsou od sebe vzdálené tak, aby se mezi nimi bez problémů protáhlo srnčí, maximálně kolouch, ale dospělá jelení zvěř už nikoliv.
A ještě jeden zajímavý poznatek - na mou zahradu má srnčí volný přístup a pokud neošetřím ovocné a okrasné dřeviny proti okusu, dokáže je zcela zdevastovat. To je normální. Ale minulou zimu měl u mne syn ustájeného koně. Krmili jsme ho především balíkovanou senáží a nebylo vzácností pozorovat, jak se u toho balíku přiživovalo až 10 kusů srnčí zvěře. Před domem stojí solitérní borovice zavětvená nízko k zemi, za domem mám několik keřů kleče. A srnčí dokázalo borové jehličí, jak sosnu, tak kleč, oholit docela drastickým způsobem. Nikdy předtím, za víc než 20 let, to neudělalo, zřejmě si potřebovalo doplnit jídelníček. Této zimy zde není kůň, není zde senáž - a srnčí nechává borovice na pokoji.

Autor: Erika Doležalová | 05.03.2013 10:31
Já bych si tedy potichoučku dovolila nesouhlasit s názorem, že u samokrmítek se zvěř přežírá, vykrmuje apod. Nevím tedy jak jiná spárkatá, ale srnčí není člověk, který mnohdy doslova "žere" jen proto, že mu něco chutná, ikdyž ani nemá hlad. Mnohokrát jsem pozorovala srnčí u krmelců či vnadišť a vždy zvěř po určité době odešla - aniž by bylo všechno sežrané. Naposledy na louce u lesa, každý týden tam nasypu kyblík ovsa a pár hrstí kukuřice, srna se zde zdržela asi deset minut, pak odešla na pole na mladé obilí, kde byla cca půl hodiny, pak se znovu vrátila, ale po ani ne pěti minutách zatáhla do lesa. Takže si myslím, že zvěř je v tomhle rozumnější než člověk a vezme si opravdu jen kolik potřebuje. Samozřejmě jiné to třeba bude asi u kusu vyloženě vyhladovělého či třeba u velmi atraktivní potravy.

Autor: prroud | 05.03.2013 10:50
Rika se,ze srnci je nejlepsi zverina,protoze neveme jednu bylinku za den dvakrat a vybira si jen ty nejlepsi a lecivy :-),dalsi nazor je,ze je to stepni koza,tak,a ted je kazda rada draha :-)))).....proud

Autor: Miroslav Šafr | 05.03.2013 10:53
S černou zvěří jsem měl u samokrmítka první rok také problém. Když napadlo hodně sněhu který zvěř ušlapala, tak se černá v pohodě dostávala do koryta a když se jim zdálo že se oves pomalu doplňuje nebo v zásobníku cítili nějakou myš tak se do něj dobívali. Další rok jsem samokrmítko umístil výše od země a před žlab osadil dřevěný schod (http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=fotografie&id=11182). Srnčí si brzy zvyklo dávat přední běhy na schod aby hlavu pohodlně dostalo do koryta, prasata to však už vzdali.

Autor: Ron Gordon | 05.03.2013 12:00
Ono ne nadarmo se říká " mlsný jako koza", a srnčí je ještě mlsnější.Přesto že mám zahradu mezi dvěma cestami - státní a obecní musel jsem ji chtě nechtě oplotit. Okolní pole jsou dnes jen pastviny pro ovce či udržovaný trávní porost, takže srnčí se naučilo po nocích chodit po zahradách kolem domu a vylepšovat si jídelníček. Moje srna Růžena mi po několik let chodila pravidelně udržovat růže, vždy když poupata nabrala, tak přišla a pěkně je k radostí manželky oholila.
Eriko, to překrmování, či přežírání nespočívá v tom, že by se zvěř vědomě přežírala jak to často děláme my, ona totiž neví, že ty chutné granule z vojtěšky - jetele a šrotu a melasy po pozření v bachoru několikanásobně narostou a k tomu spotřebuji kvantum vody. Tobě to není třeba vysvětlovat, vždyť taky něco chováš.
Fesoji - jo - oplůtky, ale vždyť i ta vysoká je naše zvěř a ke krmelci chodí zpravidla později než srnčí, tak volím raději dávkování, případně jen částečné plnění zásobníku. K tomu okusu - pokud zvěř bere senáž, která je kysela (zakvašené seno), tak určitě má nutnost si upravit kyselost žaludku. To je spíše na názoru odborníka - myslím že Strejda zajíc by o tom věděl více.

Autor: Jan Slavětínský | 05.03.2013 12:51
Máme v honitbě 8 samokrmítek už několikátý rok. Začínáme do nich dávat koncem září, kdy kolchozníci zorají a naposledy vysečou travní plochy a zvěři se během pár dní změní krajina. Dáváme do nich kukuřičný odpad a otruby z nedalekého mlýna nebo oves. Tu rozdrcenou kukuřici a slupky zvěř bere snad nejradši. Zvěř se k nim postupně naučí chodit, bere, ale že by k tomu lehla a nafutrovala se a pozorovali jsme nějaké zdravotní problémy nebo dokonce našli nějaký přilehlý uhynulý kus z nacpání, ne. Ani černá to nelikviduje. Dvakrát nám vybral oves nějaký zlodějíček asi domů pro králíky, jinak fungují. Na podzim je doplňujeme cca po třech nedělích, jak kde a podle potřeby. Má to výhodu, že tam máte zakrmeno, nemusíte tam pořád lítat a hlavně to krmivo je v suchu. Je to dobrá věc.

Autor: Drahoš Hikl | 05.03.2013 17:21
Miroslave a Čestmíre dík,ten schod dobrý nápad, zvedlé je mám ale bez schodu, určitě vyzkouším v další sezóně.Foto mluví jasně, takže věřím, že si ostatní spárkatá poradí.Pojízdné krmné ze železa by zabralo určitě též.Ale krmelce mám na danných místech tak potřebuji jen úpravu.

Autor: Erika Doležalová | 05.03.2013 18:52
Rone, právě proto jsem napsala " jiné to třeba bude u velmi atraktivní potravy " - což můžou být třeba ty granule. Ale oves si myslím, že je celkem bezpečný a tudíž by samokrmítko nemělo být na závadu. Granule bych do něj nedávala už z toho důvodu, že by chytaly vlhkost a za chvíli by bylo po nich.

Autor: Ron Gordon | 05.03.2013 20:00
Z toho vlhnutí nemám strach, ony tam nemají čas zvlhnout. Běžně jsme naváželi granule v papírových pytlích na podzim, pod střechou vydržely do jara bez problému, no až na to, že se do nich někdy pustila myšovitá havěď a snad i plši.

Autor: Miroslav Šafr | 06.03.2013 11:37
Použití samokrmítka je vhodný způsob jak zvýšit úživnost honitby. Někde je to nutnost, někde jenom přilepšení ale rozhodně to prospěje jak zvěři tak uživateli honitby. Nepomoci slabším kusům přežít zimu nám sice pomůže snížit zvýšené stavy a to především o slabé a nemocné kusy, tudíž nám zůstanou pouze silní a zdraví v ideálním počtu s ohledem na přirozenou úživnast honitby, ale co tam tedy bude poté mysliveček dělat, když krmení bude flákat a dobré kusy přeci neloví. To aby pak čekal co mu přijde od sousedů aby si vystřelil.

Autor: jeden hajnej | 06.03.2013 12:47
Miroslave, to co jste napsal skoro vypadá tak, že krmíme jen proto, aby zimu přežily slabé kusy, které následně ulovíme. Myslím že to není úplně přesně smysl péče o zvěř, a hlavně je to jedna z věcí kterou nám odpůrci myslivosti často vytýkají.

Autor: prroud | 06.03.2013 13:18
Jenze kdyz je to tak a zver nemigruje jak jsem si myslel,pak je to jak Mira pise a nevidim v tom ale nic spatnyho,kdyz se dokrmuje a drzi se optimalni stav,jasne ze nejdriv to nejlepsi,ale do zbytku i slabsi kusy,ale ne odepsany,nakonec proc ne? Budme pravdivy hajnej,jen by to chtelo holt to dobry scitani a spolupraci mezi honitbama,informovanost,aby leva ruka vedela co dela prava,muj nazor......proud

samej silnej kus prece neznamena nelovit,ja mel za to,ze se slaby lovej prednostne,ale lovi se taky na udrzovani stavu,ne?Nehrozi ,ze zdravou zveri je konec lovu,si to vysvetluju.A k tem odpurcum,o koho vlastne jde a proc?

Autor: jeden hajnej | 06.03.2013 14:12
Ti odpůrci to je trochu mimo tohle vlákno, ale každou chvíli poslouchám názor že zvěř krmíme jen proto abysme ji mohli postřílet, už se to tu řešilo mockrát, kdo chce naslouchat ten si to nechá vysvětlit a s blbcem je ztráta času se bavit.
Myslel jsem to spíš že by to mělo být opačně a ty slabý kusy by se v podstatě ke krmelci neměly dostat protože je prostě na podzim odlovíš. Samozřejmě se to vždycky úplně nepovede a příroda to v zimě dodělá za nás.
Jinak k tématu, samokrmítka jsou dobrá věc, používám je hlavně na podzim. V zimě krmíme siláží a ta se blbě sype.

Autor: Čouda | 06.03.2013 14:44
Já to vidím i tak, že samokrmítko je vhodné do méně dostupných částí honiteb, kdy to je opravdu časově i finančně náročné pro toho konkrétního myslivce, tam to jádro dopravovat pravidelně po malých troškách. Samokrmítko si vystačí s pytlem ovsa klidně 3-4 týdny a stačí tam jen zajít to zkontrolovat, bez nutnosti vláčet s sebou 2x týdně těžký batoh. To je také výhoda.