Dnes je 25.09. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Geco expres



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: David Honzík | 22.03.2013 12:13
Včera jsme s kamarádem střelili prase na 150m ráží 308W střelou Geco expres. Prase s čistou komorou odešlo 150m. Takže o tomhle střelivu již začínáme pochybovat. Zvláštností je, že dvě prasata střelená tímto střelivem měla po celém hřbetu šedočerné až černé sádlo. Je možné, že na to má vliv tenhle typ střely, nebo je v tom něco jiného. Osobně jsme se s tím ještě nesetkali. Děkuji za názor.

Autor: M.Bergman | 22.03.2013 19:54
Vážení, bez ohledu na značku střeliva a druh střely nikdy nedělejte z jedné rány (i z pěti ran) daným střelivem explicitní závěry.
1/Odlovíte-li na stejnou vzdálenost a stejnou hmotnost zvěře deset kusů zvěře, přičenž budete mít vstřely na +- stejném místě těla zvěře - pak lze teprve něco posuzovat.
2/Stejná munice se stejnou střelou se chová při střelbě různými rážemi zbraní zpravidla velmi odlišně
3/Stejná munice se stejnou střelou i při stejné ráži zbraně se chová při zásahu různých anatomických míst stejné zvěře rovněž zcela odlišně
4/Stejná munice se stejnou střelou i při stejné ráži zbraně se chová při zásahu na rozdílné vzdálenosti (+- 50m) nebo rozdílné zvěři (druhem, hmotnostně, adrenalinem momentálního stavu apod.)také zcela odlišně

Existuje ještě řada dalších vlivných faktorů, které zde mohu popisovat, ale o to nejde.
Podstatné pro naši loveckou praxi je uvědomit si, že nejdůležitější jsou naše střelecké schopnosti a důvěra v ně, stejně jako důvěra ve vlastní zbraň a alespoň základní znalost anatomie lovené zvěře. Střelu vaší munice řešte jen z pohledu zda fragmentuje (nevhodná s výjimkou škodné). Ostatní je již jen v souladu místa zásahu a anatomicky podstatném orgánu jež zásahem likvidujete-nic více. M.B.

Autor: Erika Doležalová | 22.03.2013 20:08
Pokud šlo pouze o průstřel plic, pak 150 metrů není žádná dálka, když do toho divočák "šlápne", pak to uběhne raz-dva (tři). Aby kus zůstal v ohni, musí zasaženo některé z nervových center, které se nachází i v hrudníku (proč padá zvěř po ráně na hlavu je jasné, že..). Pokud se tak nestane (a nebo nedojde současně k oboustrannému destruktivnímu poranění kostí předních běhů a/nebo páteře, pak kus VŽDY z nástřelu odbíhá. O tom, jak daleko, rozhoduje mnoho a mnoho faktorů, na které nikdy zcela přesně nepřijdeme...

Autor: figi | 23.03.2013 06:54
Eriko, to koukám, jaké máš znalosti, rozhodně v tomto směru nadprůměrné.
V naší myslivecké literatuře je to, proč a jak střela usmrtí zvěř naprosto špatně popsáno, a proto většina myslivců to buď zná špatně, a nebo vůbec vlastně netuší, co se při zásahu děje. Samozřejmě se pak jakékoli hodnocení střel, střeliva i zásahů odvíjí od znalostí dotyčného. Tyto věci je dobré znát zejména z důvodů výběru střeliva a rychlého usmrcení zvěře.
Mohla by z toho být zajímavá a poučná diskuse
Mám tedy otázky
- proč zůstává zvěř po nástřelu v ohni
- co určuje vzdálenost, kterou zvěř odběhne od nástřelu
- proč zvěř uhyne i po několika dnech

Autor: rici czech | 23.03.2013 07:59
Figi :-) to je nekonečný příběh:-).Za mne pokud je zásah mozkomíšních center,zůstává zvěř v ráně(v ohni).Pro zásah srdce je to nejednoznačné,tam asi platí na jakou vzdálenost a jakou rychlostí je zásah srdce.Mám zkušenost že po 7*57R s dobrým zásahem srdce srnec oskočil i 80metrů.Na sruhou stranu po 222.rem se stejným zásahem mi to zůstávalo v ohni.Rozdíl v odbíhání také bude na 50-100-150 metrů se stejnou ráží s totožným zásahem.Tam kde se projeví hydrodynamický šok v zásahu srdce oběhové soustavy,významných nervových center nebo i jejich zakončení tam je pravděpodobnost kusu "v ráně".Tak nějak to vidím já.

Autor: Erika Doležalová | 23.03.2013 09:37
Jak píše Rici, to je nekonečný příběh. Dalo by se o tom diskutovat hodiny a hodiny a stejně by se všechno neprobralo :-)
Rána na hlavu, tam asi není moc o čem polemizovat. Z mozku a míchy vedou nervy dále "do těla" (běhy, orgány..), pokud nejsou výrazně poškozeny, zvěř z nástřelu odejde (odběhne). Rána na srdce taky není vždy zárukou, že kus zůstane na místě, partner lovil muflona, který s doslova ustřeleným srdcem (leželo "volně" v hrudníku) ušel hlubokým sněhem ještě hodně přes 50 metrů. Zvěř je fakticky mrtvá, ale tělo ještě nějakou dobu funguje (asi jako když kdysi děda usekl kohoutovi hlavu a ten ještě udělal dvě kolečka po dvoře..) Poškození krevního oběhu má v podstatě za následek mozkovou smrt, zásahem velkých cév přestává být mozek zásoben kyslíkem. Při zásahu plic se tyto zaplaví krví, přísun vzduchu je omezený nebo znemožněný a zvěř se prakticky udusí. Ztráta krve má za následek pokles krevního tlaku, organismus se "snaží zachránit" důležité orgány (zjm.mozek) rychlým přesunem okysličené krve z méně důležitých částí těla (proto se kus např. po určité době složí - běhy "přestávají fungovat" ale zvěř je stále při vědomí) atd. atd.
Velmi často se také stane, že střela v těle fragmentuje a střepina zasáhne páteř = kus v ohni. Jsou z toho pak vyvozovány mylné závěry, že "čistá komora, žádný přes plecka a na fleku. supr střelivo..." přičemž zasažení páteře je mnohdy nezjistitelné, příp. se nějaká "podezřelost" objeví až při rušení kusu, ale není tomu přikládán význam a už vůbec ne souvislost s tím, že kus zůstal v ráně..
Vzdálenost odběhnutí z nástřelu, to je taky kapitola na dlouhé zimní večery :-) Stupeň poškození orgánů a systémů v těle (a s tím tedy související ráže zbraně, umístění zásahu atd.), celková konstituce a kondice zvěře a množství tělesného tuku ("tučné" prase vs. slabé nemocné srnče..), psychika zvěře před a v době výstřelu (klidný kus, který o nás neví, většinou odbíhá na mnohem kratší vzdálenost než kus, který byl před vsýtřelem nějak vyrušen a jeho organismus je tudíž "napumpován" adrenalinem - to platí např. i pro období říje atd.) a další a další faktory.
Proč zvěř uhyne i po několika dnech? Poškození a následky způsobené střelou nebyly natolik závažné, aby vyřadily "z provozu" kardiovaskulární a nervový systém a nastala "rychlá smrt", ale zároveň nebyly natolik zanedbatelné, aby se zvěř "vyhojila". Zvěř je v šoku a stresu, organismus oslabený. Příjem potravy omezený (příp. vyloučený), přidává se dehydratace. Je-li kus poraněn natolik, že je omezen jeho pohyb, může nastat i podchlazení (v létě naopak přehřátí). Pokud toto vše zvěř přežije, "skrytým zabijákem" je sepse, následně septický šok a s ním spojená porucha funkce nebo selhání orgánů.
Je toho hodně a spoustu toho ještě nevíme...

Autor: David Honzík | 23.03.2013 09:57
Díky za názory. Je pravda, že já lovím cca 15 prasat ročně s klasickým gecem a ochází mi to z nástřelu nejdál 30-40 metrů. Ale co to sádlo? Dokážete mi to někdo vysvětlit. Opravdu jsem se s tím ještě nesetkal. Dík

Autor: Karel poslík | 23.03.2013 12:58
Tři vznesené jednoduché dotazy vidím asi takto.. Každé tělo je schopné koordinovaného pohybu tehdy, funguje-li řídící nervové centrum a dále tehdy, pokud toto centrum má k dispozici pohybové svaly, které by řídilo. Ty svaly musí mít zase oporu v nepoškozené kostře. Převedu to do dnes moderní řeči IT. Nervové centrum je jakýmsi SW, který ovládá HW v podobě svalů. Pokud poškodíme centrum = řídící SW nebo jeho komunikační linky, tak potom svaly = HW nejsou schopny koordinovaného pohybu a celek je nefunkční = nekoná se žádné odbíhání. Pokud porušíme HW = svaly nebo kosti takovým způsobem, že jsou paralyzovány, nemá centrum co řídit a celek je opět nefunkční. Zásah na srdce, jak popisuje Erika je v podstatě nepřímý zásah do řídícího centra. Řídící SW je odříznut od energie v podobě okysličené krve a dojíždí na záložní baterie = na kyslíkový dluh, než zkolabuje. Abych se však držel myslivosti a lovu, je třeba si uvědomit, že velice důležitou okolností pro výsledek střelby je něco jako stav mysli resp. stres a nervový šok zvěře. Jinak to dopadne, když se střílí na nic netušící a nepřipravenou zvěř. A jinak to dopadne, pokud se jedná o zvěř, která byla těsně před výstřelem varována na nebezpečí a její mozek vyslal do těla obranné signály. To funguje jako adrenalinová injekce stejně, jako když ji v kritickém stavu použije lékař u lidí. Co se týče třetí vyslovené otázky, tzn. zhasínání postřelené zvěře až po několika dnech, tak to bych viděl asi jako určitý vývoj postupného poúrazového selhávání orgánů. Bohužel jsou tam i takové příčiny jako je neschopnost vyhledávání nebo přijímání potravy, infekce, otravy krve, poruchy metabolismu a další. Zdar Karel

Autor: Radek Chadim | 23.03.2013 16:33
Geco Express má ze všech střel nejlepší flat trajectory, ale knock-down power to má o stupeň horší než Geco Teilmantel, takže se s tím asi dá daleko střílet, ale zvěř bude asi o něco více odcházet - toť holá teorie z internetových stránek o tomto střelivu. Já jsem Expressy ještě lovit neviděl, takže nemohu posoudit. Teilmantel v .308čce jsem viděl lovit jednoho divočáka a i s poměrně dobrou ranou odešel několik desítek metrů, z čehož žádný závěr dělat nelze.
Jestli zvěř odejde z nástřelu není otázkou vědy, ale zkušeností :-). Když se při lovu trefí hlava, páteř, lopatky tak máloco odejde, protože je mechanicky poškozeno něco velmi důležitého k pohybu. Rozdíl v zůstávání/nezůstávání v ohni při tom, jestli kus o lovci ví nebo ne jsem nepozoroval, někdy ví a stejně zůstane v ohni, někdy neví a stejně nezůstane. Spíše bych řekl a to tvrdím od začátku co lovím, že záleží na psychické odolnosti loveného kusu vůči stresu a šoku, což se bude těžko vědecky dokazovat :-), ale vysvětluje to ty dobře střelené kusy, co stejně odejdou. Vzdálenost, na kterou kus odejde, když odejde, je dána většinou tím, jak daleko je nejbližší kryt a dokud kusu stačí síly. Na holém poli daleko široko nikde žádný kryt to může být i několik stovek metrů.
A teď ty zkušenosti. V letošním mysliveckém roce jsem toho nalovil na své poměry poměrně dost, hlavně divočáků a lišek. A ačkoliv jsem dříve nevěřil, že střelivo na zůstávání v ohni může mít nějaký vliv tak od teď jsem přesvědčen, že má. Loni na jaře jsem přešel u své kulovnice v té nelepší ráži .308 :-) z SB SPCE 11,7 g na Lapua Mega 11 g a změna právě v zůstávání ohni u divočáků je více než patrná. S SPCE mi kus zůstal v ohni jen málokdy, procentuálně bych to tipoval tak na 20 procent, tedy každá pátý kus zůstal v ohni a to i s poměrně dobrými ranami na komoru. U Megy je to jistě více než polovina kusů. Poměr u divočáků mám v letošním mysliveckém roce u megy 10:8 ve prospěch zůstávání v ohni, přičemž 8 úlovených kusů, co nezůstaly v ohni většinou nebyly úplně s dobrou ránou - většinou střela nedopadla úplně tam, kam jsem zamýšlel, což bylo způsobeno náhlou a nečekanou změnou v pohybu zvěře a mým střeleckým uměním. Ale mezi těmi 8mi případy jsou taky 4 rány s poměrně dobrou komorovkou a přesto kusy odešly, první lončák loni v květnu 65 kg asi 100 m, druhý můj největší kus 92 kg, který loven na 20 m neprostřelen přes komoru odběhl dobrých 220 metrů, třetí sele kolem 30 kg s učebnicovou ránou na vzdálenost +-90m těsně za lopatku, které odběhlo 60 m a poslední sele se zadní komorou lovené na 20 m odešlo 80 m. Zbývající 4 odběhnuvší kusy byly špatně střeleny, odešly od 40 m do 3 km daleko. Pak se v tom vyznejte :-). Další významný rozdíl u "odchozích kusů" v SPCE a Megách a jako výhodu SPCE vidím v tom, že u SPCE jsem při zásahu kusu vždy viděl, jak kusu rychle dochází síly, a i když běžel s tlupou, "začal se motat" a narážet do ostatních, prostě značil zásah při odbíhání, u Meg jsem to viděl jen u jednoho kusu ze 4 předchozích (ale 4 je dost málo uvidíme, až toho budu mít více naleoveno). Na druhou stranu Mega má výrazně větší šokový účinek i po špatných ranách a ranách na kost, což u SPCE jsem nepozoroval, poslední kus s 3 km dosledem byl střelen z vnítřní části kýty přes kloub, přesto kus padl jako s dobrou ránou a odkazoval jako dobře zasažený, ač po chvilce se zvedl a odešel. S tímto kusem mám ještě další zážitek z dosledu, kdy jsem ho na jistotu přes lopatky dostřeloval, přesto kus ještě měl tendenci vstát a musel být dostřelen další ranou na hlavu. Na závěr jen dodám, že střelec a střelecké (ne)umění stejné :-), flinta stejná, více než dřiv teď lovívám ze země, takže možná o trošku obtížnější podmínky k lovu.

Autor: Jaroslav Miňha | 23.03.2013 19:04
Mě by také zajímalo to sádlo. Prošel mi rukama kus, který sice neměl sádlo do černa, ale našedlé bylo také... Jakou to může mít příčinu?

Autor: Roman Skřejpek | 23.03.2013 20:59
Přátelé,v myslivosti nehledejte logiku.Jednou a je to už dávno 30 roků tomu,mne požádal kamarád který choval barváře o postřelení kusu vysoké,když nastal ten den a zvěř byla již na odchodu jsem se rozhodl,že mu tedy kus postřelím.Kus vysoké se postřeloval na kolínko,ale já jsem se ne a ne odhodlat kus takto postřelit.Jednoduše mně kusu bylo líto v představách jak bude trpět,místo na kolínko jsem kus střelil na zadní komoru,trochu k játrům.Bylo to na pasece kde byli staré vývraty a po ráně jsem byl přesvědčen že kolouch mnou zasažen odchází za laní.Nástřel jsem nešel označit,neb vůdce psa to nechtěl s tím že když mu popíšu místo a lokalitu že pes nástřel najde.Při cestě z lesa jsem se zastavil za vůdcem psa a ohlásil jak se vše událo.Nebyla doba mobilních telefonů.Stejně jsem nespal celou noc a trápil se tím že jsem udělal tak velkou bolest zvěři kterou mám tak rád.Ráno když se u mne kamarád zastavil,tak říká,,Příště když ti to padne v ráně,tak to i vyvrhni a odvez do výkupu.Kus stál před vývratem tak do dvou metrů a po ráně spadl za ten vývrat,já se domníval že odcházející kus je kolouch, byla to však šmolka která tam přišla a nebo tam ležela za vývratem. Tehdy jsem lovil ráží 30-06 SPR.klasický knedlík váha 11,7 .A těchto a dalších záhad za léta strávená a prožitá myslivostí je a je mnoho.
S pozdravem Roman

Autor: prroud | 23.03.2013 21:53
To se praktikuje i dnes?.......proud

Autor: David Honzík | 26.03.2013 11:36
Včera večer jsem střelil prase ve stejné lokalitě jako kamarád.Teď jsem ho stáhnul a opět ma sádlo šedočerné. Prosím poraďte,co to ma znamenat.Pár lidí jsem se ptal,ale nikdo nic neví.

Autor: Karel poslík | 26.03.2013 11:55
Také by mi to docela zajímalo. Stahuji ročně 20 -30 kusů černé, někdy i více a ještě jsem se s tímto úkazem nesetkal. Karel

Autor: Karel Hrádel | 26.03.2013 12:00
Nemůže být ta barva sádla způsobena jednostraným druhem potravy? Když vykrmím domácího pašíka kukuřicí, tak je sádlo žluté.

Autor: Martin | 26.03.2013 15:28
To Radek Chadim: Není ta Lapua Mega dvanáctigramová? Chci tu megu také vyzkoušet. Teď testuji v 308 Geco plus. čekal jsme od tohoto střeliva víc, tak bych zkusil asi tu megu. Doufám že budu spokojený.

Autor: prroud | 26.03.2013 15:36
Tak to uz Davide vypada,ze to nebude tim,cim je streleny,ale tim,kde a jak vyrostlo,nebo zilo......proud

Autor: Radek Chadim | 26.03.2013 15:44
Jo, omlouvám se, těžší Lapua Mega do .308 má 12 g a né 11, jak jsem psal v mém předchozím mém příspěvku. Jinak toto střelivo můžu doporučit, výsledek je vždy skoro stejný oproti SPCE, kde co rána, to překvapení :-), akorát se trošku hůře shánějí, zase když toho člověk nevystřílí tolik, tak mu dvě krabičky stačí na 3/4 roku :-).

Autor: Radek Chadim | 26.03.2013 15:53
Já jsem šedé sádlo na hřbetu viděl už taky, tedy černé vyloženě nebylo, ale šedé ano. Nemyslím si, že by to mohlo být z jednostranné potravy vzhledem k tomu, že divočák je všežravec.

Autor: prroud | 26.03.2013 16:33
To ne,ale neco v ty potrave je,co na to ma vliv,nebo je neco "v lufte",ne? Jak si to vysvetlujes?Je fakt,ze na "barevny" sadlo bych koukal docela divne:-) .....proud

Autor: David Honzík | 26.03.2013 16:35
Radku napiš víc o těch Megach.Kde a za kolik je kupuješ? Taky je chci vyzkoušet.Díky

Autor: Jan Slavětínský | 27.03.2013 05:54
Radku kontaktujte kolegu,občas sem také píše - egner@email.cz . Zlobit se snad na mě nebude... On je dealer přes munici a Lapuu dělá. Určitě vám pomůže. Lovu

Autor: Radek Chadim | 27.03.2013 19:55
S Davidem Egnerem jsem byl již v kontatku. Ony se sehnat dají, ale musí si na ně člověk počkat (průměrně dva měsíce :-), takže člověk musí začít shánět, když má posledních 10 nábojů) bez ohledu na prodejce v Brně.

Autor: Radek Chadim | 27.03.2013 19:58
David Honzík: o megách už jsem napsal vše v předchozím dlouhém příspěvku zde. Jestli to nestačí, tak v tomto http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=vypsanidiskuze&id=536 tématu uvedu více, tady je to o Gecu Express.