Dnes je 13.08. 2020. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Sečení trav - co s tím???



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Petr Paul | 19.06.2013 12:36
Zdravím vás. Vím, že to tu bylo již probíráno, ale po včerejší zkušenosti mi to opět nedá..- máte někdo nějakou ozkoušenou a fungující metodu záchrany srnčat v hustem porostu jetele?? - i přes použití pípáků a psů velké ztráty v 32ha poli..děkuji

Autor: ondrej paul | 19.06.2013 18:22
Abych řekl pravdu...u nás se ani zemědělci neobtěžují někomu říct,že se bude séct...

Autor: Ivo Ondráček | 19.06.2013 18:46
Snížit rozměry lišty sekačky na 4 metry, do každého stroje namontovat přístroj měřící rychlost. Pokud sekačka poseče rychleji, než 4km/h, automaticky se vypne a ohlásí se na příslušný kontrolní úřad. Stroj je rovněž vybaven tepelným čidlem, které stroj zastaví před každým tvorem větším, než myš. Pouze po odklizení onoho tvora na stranu může stroj pokračovat v jízdě.
Výsledky? A) Drobná i srnčí by šla okamžitě nahoru. B) Sečení by trvalo 5x tak dlouho a nikdy to nikdo nepovolí...

Autor: rici czech | 19.06.2013 19:02
Valná většina zemědělců ani neví že by měli myslivcům co hlásit,jakým stylem sekat apod.Na druhou stranu vím o případu kdy zemědělec vše poctivě nahlásil tzv. kde ,kdy a světe div se na louky nedorazil ani jeden myslivec ,aby to alespoň prošel.Takže z toho plyne jedno ,dejme zemědělci půl kusa srnčího ,nebo třebas celý a uvidíte jak vše půjde jak po drátkách ,hlášení kde kdy jak(ze strany zemědělce),ono dle mých zjištění je ta chyba mnohde i na straně myslivců ne jen zemědělce.Ty největší plochy seče zpravidla jeden zemědělec co to má buď ve vlastnictví nebo v pronájmu.Pravda je ta že tam kde jezdí stará řezačka s pojezdem rychlosti chůze tam se toho dá zachránit hodně,tam kde moderní stroje tam je to horší neboť obsluha nemá šanci v té rychlosti a záběru nic zavčas spozorovat.Bohužel nedá se nic dělat pokrok nezastavíš jen je třeba se snažit ho zmírnit.

Autor: Sysoj | 19.06.2013 20:24
U nás to děláme takto: Se zemědělci spolupracujeme, ale aktivní musíme být my. Ne čekat, že nám dají vědět kdy pojedou sekat, ale ptát se. Agronom má spoustu starostí, prostě nám to může zapomenout nahlásit. Na většině podniků dnes seká jeden člověk, takže i tudy vede cesta. Zamotivovat je zvěřinou je správné.
Takže víme kdy se bude který blok sekat. 12 až 24 hodin před sekáním (ne dříve ani později) na pozemek dáváme tzv. třepetalky. To jsou dva proužky alobalu přivázané asi 30cm dlouhým provázkem k cca 2m vysokému stvolu rákosu. Abyste mohli rákos zabodnout do země je potřeba mít s sebou velký hřebík nebo šroubovák. Ten čas je důležitý, protože srny musí mít kdy srnčata odvést a po 24 hod si na třepetalky zvyknou a vrátí se. Na rákos to věšíme, protože pruty zemědělcům vadily, takhle už to nemusíme uklízet.

Autor: Petr Paul | 20.06.2013 07:51
ve spolupráci se ZD neni sebemenší problém... - funguje to vzorově..dokonce nám zaplatili i plašiče.. ale stejně jak jsem psal, tak to v tom jetelu moc nefunguje..ty třepetalky fungujou?? - nějak si neumím představit, když jim nevadil pronikavá hlas a blikající pípák, jak by je mohl odradit třepotající alobal, ale třeba je to zrovna ten správný zvuk..

Autor: Zdeněk | 20.06.2013 09:04
Jak píše Sysoj,"zradidla" fungují!! Jedno ráno,nebo pro nově příchozí zvěř, než je srna zkontroluje a ověří. Většinou ale srna opouští srnčata, obzvlášť ty nemohoucí a několik dní vržená a nechává je svému osudu, až poté se vrací. Pokud je počasí jako letos,pršelo, tráva nebo jetel je výškově a hmotně abnormálně narostlá. Je namáhavé i pro dospělou zvěř překonat 100 m a pro malá srnčata je to nemožné.
Varianta s čidly je pro velké družstva ztráta času a menší zemědělec na to nemá. Jediný a zaručený způsob je projít těsně před senosečí pozemky se psem, pokud půjde rojnice bez psa tak 80% srnčat se přejde a když neuvidí zkušený myslivec odskakující srnu, tak je to všechno náhoda.Uplatnění ohařů, slídičů i ostatních loveckých psů je v tomto případě opravdu k nezaplacení. Mě osobně stál výcvik psa k tomuto vyhledávání, jeden život srnčete, ale vyplatí se to,jen pro ten pocit že jsem něco kloudného udělal, jak napsal strejda zajíc.

Autor: Vladimír Soukup | 20.06.2013 10:47
Jenom takový možná blbý nápad: bylo by vidět zvěř v travním porostu termokamerou? Pokud by se sekalo ráno, pak si myslím že ano, teoreticky by pak stačil jeden myslivec s termokamerou na sekačce, co by hlíhal sečený prostor před strojem. Dotace se vyplácejí na daleko větší pitomosti, pokud by to fungovalo, třeba by se na to nějaký prachy našly.

Autor: Martin | 20.06.2013 12:18
Nad tímto problémem přemýšlíme každý rok. Věnujeme se tomu hodně a mohu říci, že procházení a vyhánění je hodně náročné. Kždopádně každé zachráněné srnče za to stojí. u nás spolupráce se zemědělci je dobrá. Večer procházíme louky a věšíme zradidla. Ráno louku posečou. Ještě nás napadlo zkusit akustické dělo na propan butan. Instalovat ho večer před sečí na louku nebo pole s jetelem. řekněmě s půlhodinovým intervalem rány. myslíte si, že by to mohlo fungovat? Že by si srna srnčata z toho porostu odvedla? (to že to může někdo ukradnout je věc jiná, tím se člověk nemůže zabývat).

Autor: Děda z lesa | 20.06.2013 13:04
V.Soukup - existuje, před časem se o tomto problému debatovalo na Silvariu. Jedná se termokameru švédské výroby, umístěné na traktoru, která spolehlivě zastaví stroj (vypne) těsně před zvěří.
Problém je ale v ceně (téměř 300.000,-Kč), která odradí nejen drobné zemědělce. Směřovali jsme tento problém na Hnutí Duha, aby v těch oblastech, kde chrání rysy, alespoň kompenzovali ztráty na srnčím zakoupením těchto termokamer, pochopitelně marně.
Problém ztrát srnčat se táhne od doby, kdy zemědělec zahodil kosu a začal s mechanizací, která se neustále vylepšuje co rychlosti i záběru. Metod "vyhánění" srn a srnčat je mnoho, ale zatím všechna málo účinná.
Snad se v dnešní přetechnizované době brzy vymyslí něco účinného, plašiče, psi a myslivci je málo.

Autor: Petr Paul | 21.06.2013 08:01
ad termokamery... - minulý rok nám jedna pražská firma zdarma na vyzkoušení zapujčila termokameru (cena 250.000,-). Hodně jsme si od toho slibovali, ale marně.. - jakmile je zvíře překryto nějakým porostem, tak teplo je jím absorbováno a nevidíte nic... zkoušeli jsme to s králíkem v obilném strništi a bezvýsledně - na obazovce 0..po konzultaci s prodejem jsme došli k závěru, že by to mělo smysl, snad jen z rogala :) - tím by mě docela zájímalo, na jakém principu tedy funguje ta švédská kamera??

Autor: Maral | 21.06.2013 08:54
Jetelina je problém, ten se násobí s rostoucí výměrou. Pokud nejste schopni ty plachty rozdělit přiměřeně širokými remízky, popř. těmi remízky "obehnat" jakési oázy, kam zvěř odběhne, tak se obávám, že je to marný boj.
Základní problém v ČR jsou obrovské půdní bloky a neochota je rozbít, fragmentovat s přihlédnutím k používání techniky. Zemědělci si většinou krajiny neváží, berou ji jako pouhý výrobní prostředek a od toho se vše odvíjí.
Někde úspěšně vyzkoušeli hrající rádia, problém je podobně jako se zradidly, pokud tam jsou déle, zvěř si přivykne.
Přijatelné řešení by bylo v rozumném kompromisu - snížit pojezdovou rychlost, sladit termíny vyhánění a sečení, apod. Ale nikdy to nebude dokonalé. Brzké sečení je také problém, čerstvě kladená srnčata prostě neutečou.

Autor: Radek Chadim | 21.06.2013 09:03
Podle mého je nejdůležitější včasný první termín sečení - když je pozdě, srnčata se zasečou a málo co pomůže, pač porost vysoký, pach srnčat minimální, když na ně člověk skoro nešlápne, tak je nenajde ani člověk, ani pes. Když je vojtěška nebo tráva posečená ještě před srnčaty, do dalšího sečení už jsou srnčata větší a pohyblivější a mají větší šanci, než jen pár dní stará srnčata, která se přitisknou k zemi. To by se mohlo ošéfovat zákonem či vyhláškou, aby první sečení proběhlo do určitého termínu, dejmetomu do 20. května, aby se zabránilo ztrátám na srnčatech - ty ztráty zeměndělců na menším vzrůstu vojtěšky by byly jistě zanedbatelné, protože jak začíná vojtěška kvést, tak už moc nenabude.
Letos to sečení u nás vyšlo dost pozdě a taky se toho dost zaseklo, i když jsme to procházeli, dávali třepotající alobal a dělali další bejkárny. S pejsky je dobré plochy prohnat, aby se nezasekly alespoň dospělé kusy, což se bohužel taky stává, letos se u nás zasekl roční vidlák, který ležel v trávě.

Autor: Petr Paul | 21.06.2013 11:51
nejhorší je, když si člověk představí kolik by té zvěře bylo, kdyby nebylo toho sečení..to se pak jen každý diví, kam se ta zvěř ztrácí..samozřejmě plus další obrovský zabiják - silnice..

Autor: prroud | 21.06.2013 12:35
........ale jak vidis Peto,docitame se,ze pred secenim na pole vybehne jeden,sem tam dva myslivci a zemedelci jim nedali vedet....co si o tom myslet? Zver je prece zalezitosti vsech myslivcu,a jak nezalezi myslivcum na urode zemedelcu,tak nezalezi zemedelcum na zveri myslivcu,logicky,takze lina huba holy nestesti a lenost,nebo nezajem.A zadny zastani u lidi,taky pochopitelne,protoze zver neni jejich,ale myslivcu.....jak to pisu,napadaj me moc zajimavy asociace za ktery bych zase nebyl pochvalenej:-)


Jsem pomalej sakra:-))),to dulezity me napadlo az ted jak procitam: Zapomeli jsme na slovo NASE!!!,ve vsech padech a sklonovani,nase priroda,nase zem,nas narod,uz zname jen moje,nase tak mozna v ramci rodiny,nebo spolku,skoda:-(,ktera se nam muze osklive vymstit vsem,uz se to deje....25.6.....no to jsem poradne zaspal:-))))

Autor: Fesoj | 21.06.2013 15:59
K těm termokamerám - možná, že by měly význam tam, kde se seče lištovou či bubnovou sekačkou, ale pokud se jedná o mašinu se záběrem 12 m, tam budou asi platné jak mrtvole zimník. Co se týče vyhánění, resp. hledání malých srnčat se psy, to pomůže tehdy, když nás bude víc a půjdeme v rojnici, 1 myslivec s 1 sebelepším psem toho moc nezmůže, zvlášť ve vysokém jeteli či vojtěšce. Takže já za nejúčinnější prostředek, i když samozřejmě ne s účinností 100 %, pokládám ta optická či akustická zradidla, umístěná do ohrožených porostů večer před sekáním - ne dřív a ne později. Ze zkušeností na silnici vím, že téměř nikdy nedochází ke střetu zvěře s vozidlem, které má zapnutý maják - ať modrý nebo oranžový, na to blikání zvěř reaguje úplně jinak než na normální světla. A tak mne napadlo, že by možná stálo za to vyzkoušet takové ty malé blikačky na baterii do hodinek, které Vietnamci prodávají asi za 15 Kč/ks coby přívěsek na klíče a umístit je na přiměřenš dlouhých prutech nad porost těsně před setměním - jen si myslím, že by u každého lánu asi musel někdo hlídat, protože je to viditelné na dálku a lidi jsou schopni ukradnout vše, co není přibité.

Autor: kocourvbotach | 25.06.2013 00:41
My používáme dva druhy "plašičů" ...Jeden je taková černá krabička(co přesně v ní je netuším,páč elektrika není můj kamarád) která nepravidelně vydává tón a bliká v počtu 4 kusů a potom máme šest obyčejných malých rádií koupených ve výprodeji za pár korun.Letos byly rozmístěny asi na 20ha jetele a ráno když to kolega před sečením sbíral,tak neviděl,že by se zvedl z jetele jediný kus srnčího i když normálně se tak vyskytuje víc než deset kusů a od jezevců(jezedáků)žádné info o zasečení...Jaké stanice byly naladěné vám nepovím:-))),nemohl jsem se zůčastnit..

Autor: prroud | 25.06.2013 09:31
Jestli by se nevyplatil radiovej motorovej model letadla se sirenou a pekne to pred secenim prolitat,jenze srncata by to asi nezachranilo:-(.Neni proste nad mysliveckou rojnici.