Dnes je 26.4. 2024. Slunce výchází v a západá v  | Měsíc výchází v a západá v

Jaro - Rozryté TTP



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Václav Sládek | 10.02.2011 20:16
Zatím klid před bouří.Před slučováním mělo u nás JZD 150ha orný.Dnes to jsou všechno TTP.Po odtátí sněhu jsem hnedle všechny prošel a je to časovaná bomba samej hraboš.Hrad vedle hradu.Je to v naší části honitby.V loňském roce jsme zavlíkali dvacet hektarů.

Autor: Antonín Straka | 10.02.2011 17:40
Snad nejlépe to popsal B.Ambrož. Je to ale všechno o domluvě. Pokud se chováte slušně a je alespoň nějaká snaha se domluvit, tak je myslím vždy vůle se nějak domluvit. Vím třeba o sdruženích, které nakoupí Hukinol a domluví se s hospodáři kam ho dát, a pak se nějaká ta škoda přehlédne. Nejhorší je, což se tady v okolí taky stalo, když sdružení na schůzi odsouhlasí, že místo alespoň nějaké náhrady (třeba tou zvěřinou) Frantovi prostě nas..., protože ho nemáme rádi a má ty vysoké dotace.No a Franta se taky na..., dal to k soudu, vyhrál a sdružení pak platí mnohonásobně víc než tu škodu.Nehledě na to, že s pozemky má sdružení na stoprocent v roce 2012 utrum, protože Franta je vlastník velké plochy, má dost známých, kteří také vlastní pozemky a ve výsledku se dohodnou, že si udělají vlastní honitbu. A hoši ve sdružení - vesměs bez pozemků- řvou "zlatí komunisti" a zaklínají se lidovou myslivostí a já nevím čím. Čili přátelé, jaké si to uděláme, takové to pak máme:-D

Autor: ValíkVlastimil | 10.02.2011 16:49
Nevím, ale slyšel jsem, že náhrada za 1 ha zničených a následně obnovených TTP je větší než u jiných kultur. Jde o to,že k ceně založení jednoho ha je připočtena i nízká produkce travní hmoty v následujících letech, kdy TTP má nižší výnos z 1 ha.

Autor: Martin Síla | 10.02.2011 13:00
U nás je letos taky zatím klid.Louky jsou takřka nedotčené.V minulých letech po oblevách bývalo vždy od černé zoráno.Jsem také drobný zemědělec (11ha)a věřte,že když příjdu k čerstvě "upravené" louce,lítá mi sklovina od zubů.Ale protože všechno zlý je k něčemu dobrý,vezmu hrabičky,do kapsy placičku domácí a udělám si hezkej den.To má pak člověk k tomu pozemku jinej vztah,než když ho vidí 2x za rok z klimatizované kabiny traktoru.Jinak v rizikovém období chodíme na rizikové pozemky hlídat,dáváme pachové ohradníky a odváděcí krmení.
Myslím,že bychom jako myslivci měli být zbaveni odpovědnosti za "škody" zvěří,ovšem s podmínkou udržení optimálních stavů.Je to přeci příroda.
To bychom mohli hnát k odpovědnosti třeba majitele větrných elektráren za škody větrem,
vodních elektráren za škody z povodní....
Toto by se mělo v novém zákoně přehodnotit.

Autor: Děda z lesa | 10.02.2011 12:27
Rozbory bachorů černé dlouhodobě potvrzují setrvalé hodnoty jejich obsahu - 85% rostlinné a 15% živočišné potravy.Čili i když si prase v kukuřici "nabouchá" bachor, občas vyjde i na louku či pastvinu pro tu druhou složku.
Nejvíce trpí traviny zjara, většinou jsou chladna či přízemní mrazíky a na povrchu ještě není nic z oné "pakáže", ale je to v zemi.
U nás si černá poryje nejčastěji v zamokřených částech pastvin a nebo v místech, kde po dobu pastvy soustavně lehává dobytek (kálí a močí), pravděpodobně se tam následně soustřeďuje nejvíce zmiňované "pakáže".

Autor: ValíkVlastimil | 10.02.2011 11:31
Podle mého názoru černá z velké části přerývá trvalé travní porosty kvůli kořínkům a oddenkům některých rostlin. Poznatek z naší honitby je takový, že nově založených TTP si skoro vůbec nevšimne a některé devastuje až neskutečně. A to jsou třeba i vedle sebe. TTP založené i před 8 či 10 lety téměř netknuté. Staré louky jako když vezmeš kultivátorem. Zkrátka v nově založených TTP chybí to , nebo ty rostliny, které černá preferuje.

Autor: ValíkVlastimil | 10.02.2011 11:28
Podle mého názoru černá z velké části přerývá trvalé travní porosty kvůli kořínkům a oddenkům některých rostlin. Poznatek z naší honitby je takový, že nově založených TTP si skoro vůbec nevšimne a některé devastuje až neskutečně. A to jsou třeba i vedle sebe. TTP založené i před 8 či 10 lety téměř netknuté. Staré louky jako když vezmeš kultivátorem. Zkrátka v nově založených TTP chybí to , nebo ty rostliny, které černá preferuje.A pro Radka, neboj počkej březen a zač. dubna.

Autor: Milan Soukup | 10.02.2011 10:50
To je klidně možné, protože i obsah či dostupnost aktraktivní potravní nabídky se mění v průběhu roku. Někdy třeba intenzivně hledají pod smrky (tam podle mě jdou po svilušce smrkové), ale zjara někdy zase pod břízami (tam nevím a netuším, co je tak zajímá :-)´, ale něco tam bude:-). Prostě na to není recept, ten mají oni :-). MS

Autor: Radek Chadim | 10.02.2011 10:28
Právě mně ta změna během jednoho roku přijde divná, loni (2009) tam chodily na podzim, kdy potřeba bílkovin ještě není, pak zase na jaře (2010), a přes zimu jsem se mohl spolehnout, že jak byla rychlá sněhová obleva, tak že tam přijdou. Ale letos na podzim (2010) nic, přesto divočáci tam přechází co do počtu návštěv stejně, co do počtu divočáků letos více, a navíc tam chodí nejčastěji stejná tlupa jako loni (plus 2 další občas projdou). Právě loni tam muselo být něco přitažlivého, co jinde buď nebylo, nebo co letos je i jinde a proto se nesoustřeďují jen na tu louku.

Autor: Milan Soukup | 10.02.2011 10:11
Radku, žížaly, myši, larvy, jak řekl krásně Honza, "a podobnou pakáž", cokoliv, souhrně řečeno živočišná bílkovina. V této době mají zejména březí kusy zvýšenou potřebu živočišných bílkovin. MS

Autor: Jan Slavětínský | 10.02.2011 09:55
Divočáci po sněhu chodili na louky a budou chodit dál, to je po léta pořád stejná písnička. Nikdo z nás to nezmění a prasatům neporučí. Hledají tam larvy ,kukly a podobnou pakáž...Louka je pořád dobrá a jednoho dne je do rána otočená a škody a dohady s vlastníkem jsou na světě.

Autor: Radek Chadim | 10.02.2011 09:47
O škodách obecně jsem založil nové téma, protože to bude jistě debata žhavá a plodná :-).
Proč si myslíte, že ti divočáci u vás na tu louku chodí? U nás v podstatě ta má louka, zmiňovaná v předchozím příspěvku, je jediná v té části honitby, takže z toho lze usuzovat, že tam je něco speciálního, co tu černou přitahuje (loni přitahovalo), bohužel já nevím přesně, co to je, jestli jsou to myši, nějaké kořínky, nějaký hmyz podzemní, nebo žížaly a šneci :-), prostě nevím.

Autor: Milan Soukup | 10.02.2011 09:19
TTP jsou bohužel v době, kdy černá vyžaduje větší přísun živočišných bílkovin, pro tuto zvěř atraktivní. S náhradou škod budou problémy vždy a vždy to bude hlavně o lidech. Ale dovolím si v souvislosti s problematikou škod položit jinou otázku. Považujete za správné, aby myslivci odpovídali za škody způsobené zvěří? MS

Autor: Miroslav Šafr | 10.02.2011 09:14
Jelikož i u nás tvoří také převážnou plochu honitby trvalé travnaté porosty a na části znich jsou pastviny pro hovězí dobytek vím o čem je řeč. Mohu i srovnávat přístup jednotlivých zemědělských podniků nebo malých hospodařících soukromníků. U velkých podniků se škody smáznou nějakou tou brigádou na sběr kamení, stejně na jaře všechny louky vláčí a travina se do sekání sena obnoví sama. Velký rozdíl je u malých soukromníků, jeden také své louky pravidelně vláčí a na pasvině u velkého lesního komplexu dokonce sám na vlastní náklady instaloval pachový ohradník. Tam je to v pohodě. Druhý však na podzim rozmetá na louky hnůj (spíše zetlelé seno a slámu), na jaře to ani neuvláčí, nechá rozvorané louky od černé zarůst trávou, kterou seká až jako suchou na poslední chvíli (aby nemusel sbírat otavu) a pak jen nadává na výmoly a špatnou kvalitu "sena". Tam to nakonec zpraví nějaká zvěřina. Dotace zemědělcům přeji, ale mělo by to být spravedlivěji rozdělováno. Těm co na to nestačí bych je vzal, aby případně zkrachovali a poctiví by pak mohli hospodařit dobře i na jeho.

Autor: Radek Chadim | 10.02.2011 01:36
Letos je to u nás s loukama úplně jiné než loni. Jak jsem zde dával toto video rozryté louky z loňské zimy http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=video&id=8 - kdy louka to pěkně odnesla, tak letos na té louce je zryto zatím jen do 1 m čtverečního, což oproti loňsku je obrovský rozdíl. Přitom divočáků je o poznání více (řekl bych dvakrát tolik oproti loňsku touto dobou) a chodí přibližně stejně jako loni. Navíc letos v zimě je o poznání více teplo a tedy měkko než loni (u nás) a také i více oblev. Přestože loni bylo žaludů plno, tak na tu louku divočáci chodili a taky jí pěkně zrychtovali, letos ji přejdou bez rytí. Pravděpodobně to bude tím, že se myší urodilo i v lese a oni nemají důvod, proč by na ně chodili na tu louku. Ještě může hrát roli vysetí řepky o kousek dál na dost velké ploše kolem lesa, protože tam letos divočáci chodí a možná pak nemají tendenci chodit na tu louku. Jinak si tu změnu nedovedu vysvětlit. Ale kritická doba je ještě na jaře - březen, duben, ale když teď bylo 10 stupňů a nebyli tam, tak si myslím, že už se nic zásadního v této věci nestane.

Autor: Břéťa Ambrož | 09.02.2011 23:57
Myslím,že o dotace proste nejde, co já vím,většina dotací je z EU(ale když tam samozřejmě naše Republika ceklove neco vklada,čeká i návrat), zbytek se doplácí TOP UPama, to jsou dotace od statu. Ale proste zastanu se Antonína, pokud mám pár hektarů,co mě opravdu živí, nedivím se,že i trochu porýpaná louka od černé vadí....prostě mi to ubírá peníze stejně, jakoby třeba někomu někdo kradl každý den 500ks papíru z tiskárny...jednou,dvakrat to nezabolí,ale když je to celé jaro....je to znát. Myslím si,kdyby každý zemědělský podnik co znám(Střední čechy) si na jaře najal člověka jen na vyrovnání škod(at je to právník či kdokoli jiný) tak mu za tu práci dá např 50 000, ale takových 100 000 na těch škodách (např na ozimé pšenici,ječmeni či řepce) v klidu vysoudí a je v klidu, v plusu....dnes to ješte každý předseda nebo řiditel přejde (obdarovan štědře zvěřinou),ale až tam přijdou noví lidé, mladí a znalí možností.....nedivme se pak....půjde o přežití honiteb a spolků.... Ale čím je to zapříčiněno? Podívejme se do vlastních řad, srnčího dvakrat a víckrát tolik co dle plánu (ono se to přeci špatně ščítá) a o prasatech to každý ví... Nechci tu někoho moralizovat nebo podobně, jen když pak odsuzujete zemědělce, zkuste si vžít aspon na chvíli do jejich role...není to na škodu.... S pozdravem. B. A.

Autor: Tomio | 09.02.2011 20:51
Koukám, že Vám ta zmínka o dotacích nějak vadí, nevím sice proč, prvně je obhajujete pak krituzujete. Nijak tyto dotace zemědělcům nepopírám a myslím, že není nikterak špatné je pobírat, šlo jen o nastínění situace.A v žádné případě nechci, aby jste hospodařil bez dotací, na které máte právo. Tak toto téma už nebudeme rozvádět. V původním tématu šlo úplně o něco jiného než dotace zemědělcům.

Autor: Antonín Straka | 09.02.2011 20:37
S těmi dotacemi opravdu nevíte o čem mluvíte, přál bych vám si to vyzkoušet. Víte já bych taky raděj hospodařil bez dotací,ale musel bych dostávat za to co vyprodukuji realnou cenu. A to by jste pak např. za kilo masa neplatil stovku, ale čtyři, za rohlík deset korun atd. Dotace jen tyto současné umělé ceny dorovnávají, a jsou to krvavé peníze to mi věřte, navíc stát se snaží je od vás rychle "dostat" zpět. Takže dobrá rada na závěr, pořiďte si pár hektarů a budete vydělávat statisíce:-D.

Autor: Tomio | 09.02.2011 20:15
Pro pana Straku:
Vážený pane, je mi líto, že jsem Vás naštval. Možná jsem to napsal až příliš tvrdě, ale na TTP jsou dotace opravdu obrovské a pokud na pár hektarů dostává na dostacích statisíce za 1.posekání do roka.
Já proti slušnému zemědělci nic nemám a chápu, že to není příjemné a stojí to námahu a peníze, ale pane kolego, když za přerytou pastvinu bych nejraději viděl, celou travinu zorat a zaset novým semenem. tak kde to jsme, pokud na těch pozemcích pase ovce a seno nesklízí, poseká nechá zetlít na kupě vedle pastviny.A ještě by nejraději viděl náhradu za to seno. Tak ať se do mne můžete pustte,jak zemědělcům nepřeji,já Vám jen říkám, že to není jen A nebo B.

Autor: Antonín Straka | 09.02.2011 19:38
S tím odváděcím krmením mám dobré zkušenosti také, i s těmi granulemi:-D. Ale je třeba v tom místě nelovit a dopřát zvěři klid. Ještě tak pro zasmání (nebo k pláči), máme tady "exota", co pod ty drny dával kukuřici, aby tam prasata chodily dál a on mohl lovit a nebo mi nasypal půl vlečky obilí jako hromadu přímo na skruž meliorace - dva hektary louky podmočené a v pr... Musel jsem zakročit "tvrději".

Autor: Zdeněk KLubal | 09.02.2011 18:14
Jsem bývalý zemědělec a pracoval jsem v živočišné výrobě.Problémy s TTP a pak v kukuřicích jsem vždy vnímal jako naše selhání myslivců.Nemalou měrou za stav černé zvěře můžeme my myslivci at se nám to líbí či ne.Vrátit dnes sociální strukturu do normálu je v dnešní době nemožné.Vždy jsem hájil zájmy myslivců,protože při uplatnění škod by to bylo pro mnoho sdružení likvidační.Také nemám rád o mluvení jak si zemědělci dobře žijí a jak se mají.Dotace jsou dávány EU a byla by asi blbost farmářů se jich zříci.Spíš mě mrzí,že dotace jsou někdy v rozporu se zájmy ostatních suběktů,kteří v přírodě taky hospodaří.Ale mluvit o nějakých vyžírkách se asi mluvit nedá.Průměrný plat v zemědělství byl za mě něco přes 13000 hrubého.Kdo z vás by vůbec vstával a já vstával 23 let ve 2 ráno.
Černá zvěř v době metání potřebuje živočišnou bílkovinu a v době laktace ještě víc.Dříve nikomu nějaké ujediště nevadilo.Dnes by byl velký problém.Bylo již vyvinuto krmivo pro černou s vysokým obsahem živočišné bílkoviny.Bohužel BSE jeho produkci zastavila.Já osoně již několik let testoval granule pro psy.Zátím mám na pastvinách poměrně klid.A to bylo rok co rok jak po hluboké orbě.Nějakou korunu to stojí.Ale stojí to zato.Z.K.

Autor: Antonín Straka | 09.02.2011 17:30
No něco k tomu povím a trochu z jiné strany.Myslivost dělám 14 let,taťka 40,ségra 4 roky a to hodně intenzivně.Ale také hospodařím jako soukromý zemědělec /přede mnou táta/ v oblasti, kde se v podstatě nic jiného než trávy a živočišná výroba na to navázaná plus ty dotace je jedinou šancí, jak se uživit, a rozhodně to není na zbohatnutí jak si někdo může myslet. A když mám pak na jaře z 50 hektarů TTP dvě třetiny totálně přeryto, tak věz že mě to nakrkne a to dost.Ono totiž posmykování a přesetí stojí dost peněz,nehledě na to že mi ta nesklizená hmota prostě chybí a musím ji někde draze koupit. O hlíně a kamení v senu a následných zažívacích problémech u zvířat (co zase stojí peníze) nemluvě. Od sdružení jsem nikdy nic nechtěl, vím jak je to s lovem prasat u nás těžké - na zimu se při větším sněhu stahují níž a přijdou právě na jaře a udělají škodu, a proti naháňkám jsem taky, uznávám hlavně individualní lov.To ale vím já, a neví to lidi, kteří hospodaří a myslivost jim nic neříká. Oni opravdu vidí jen tu škodu. Ale pokud někde slyším o zemědělských vyžírcích a horentních dotacích, tak fakt rostu. A nedivme se pak, že s takovým přístupem mají někteří strach z roku 2013 a nebo nového mysl.zákona a na druhé straně, že po něm pak spousta lidí volá. Naštval jsi mě Tomio, to jsi snad poznal

Autor: Tomio | 09.02.2011 09:34
Po zhlédnutí videa, jarní kultivaci.
Se zeptám, už černá navštěvuje i u Vás trvalé travní porosty? O TTP z hlediska dostavaných dotací se čím dál více diskutuje o náhradě škod. A samozřejmě jsou různé názory na náhradu škody, od posmykování, po úplnou obnovu, jak tiše doufají někteří zemědělští kutilové
A jaké máte zkušenosti s lovem v této době? Předloni jsem se něco naseděl na podzim po kukuřici, ale neuśpěšně, asi už nebyli červíci na jídelníčku.