Dnes je 21.08. 2017. Slunce výchází v 5:54 a západá v 20:04 | Měsíc výchází v 5:19 a západá v 20:02

Škody způsobené zvěří



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: Radek Chadim | 10.02.2011 09:43
Jak je to se škodami ve vaší honitbě? Vznikají, když vznikají, platíte? Myslíte si, že je správné, aby škody platili myslivci?

Autor: Jan Slavětínský | 10.02.2011 10:10
Škody zvěří jsou, to víte všichni a všichni je máte a nějak se to řeší.Škody nejsou jen sežrané kukuřice a poryté louky od černé. Kdo má v revíru muflona nebo vysokou, tak ví jak vypadají zmařené mladé porosty ohryzem a od loupání. Srnčí také umí skousat vysázenou paseku... Vše řeší zákon 449 §52-55 a ze zákona za škody zodpovídá uživatel honitby. Přes to nejede vlak. Základem zminimalizování dopadu škod na MS je spolupráce s vlastníky i hajným, zaměřit lov do ohrožených lokalit a mít alespoň snahu a nějaké výsledky v odstřelu.
Pokud by ty škody šly do uplatňování v plných výší, tak můžeme prodat i flinty...To je skutečnost.

Autor: Milan Soukup | 10.02.2011 12:12
Honzo, to že to řeší současně platný zákon, to víme všichni. Otázka je, jestli dává smysl, abychom jako myslivci platili škody, které dělá zvěř, která je v tomto momentu až do jejího ulovení "res nulius", tedy ničí majetek. Logicky mi vychází, že je na mě přenášena zodpovědnost za něco, co mi nepatří, navíc tento přístup je datován ještě z doby minulé, kdy bylo všechno všech atd., což v současných podmínkách již dávno není pravda a de facto stát přenáší svou zodpovědnost na nás. Druhá otázka je, proč bych měl platit škody, které vznikají jako důsledek nevhodné porostní skladby, kterou jsem já neovlivnil, ovlivnil ji státní podnik nebo soukromník a to zcela jen za účelem dosažení vyššího zisku bez ohledu na související agroenviromentální faktory. Teď mám na mysli třeba smrkové monokultury, kde zvěř prostě jinou šanci nemá, už i vzhledem k chybějící jakékoliv potravní nabídce. Ono je podle mě vůbec zavádějící označovat přirozené chování zvěře a její využívání okolního biotopu jako tzv. "škody". MS

Autor: Josef Šůna | 10.02.2011 12:56
Názor kolegy Slavětínského je 100%, cokoli jiného nemá nejmenší šanci. přesto, že je sice zvěř "věcí nikoho" hospodaření s ní souvisí s užíváním pozemku, čili majetku vetšinou někoho jiného než je uživatel práva myslivosti. První jsou tedy práva vlastníka pozemku, jemu nemůže nájemce (myslivec) určovat jak má hospodařit. To může pouze a do určité míry stát jako poskytovatel dotací a taky to dělá. Oproti tomu provozovatel myslivosti má na výběr a to buď to co říka kolega Slavětínský a to dohodu nebo druhá možnost je pokud se necítím za tyto škody odpovědný, myslivost v pronajaté honitbě neprovozovat.
Všiměte si, že v honitbách vlastních (tj. Kinský, Švarcmberk atd.) problémy tohoto druhu prakticky nejsou (pokud je provozují sami).
Nedělejme si bláhové naděje, že tuto odpovědnost z nás někdo sejme a hledejme kroky jak dojít s vlatníky shody a udržovat vztahy tak abychom se nemuseli bát co bude po roce 2013 a podobně, jiné cesty není, na to dám krk a mám nejspíš jenom jeden.

Autor: Jan Slavětínský | 10.02.2011 12:58
Milane já vím, ale asi to nevyřešíme a nezměníme. Škody jsme u Lesů řešili jak za bolševiků ,tak i po sametu(s kolchozníky se zatím dalo domluvit). Pořád se s nimi chodí na myslivce a bude se chodit dál. Oni jsou ti, kteří v honitbě hospodaří se zvěří a jsou schopni určitým způsobem ovládat stavy zvěře...Je to páka a donucovadlo v jednom smyslu. Politika a myšlení určitých organizací je, že kde není zvěř nebo je jí míň, nedělá škody. To přeci známe..

Autor: Jan Rys | 10.02.2011 13:41
Milan Soukup má hodně pravdy. Nejenom, že zvěř nepatří myslivcům, ale myslivci touto zvěří nemohou hospodařit zcela podle své vůle. Svazují je zákony, doby lovu, povolené podmínky lovu, povolené způsoby lovu, vyhlášky, plány lovu, místní úpravy atd. Určitě jsem mnoho věcí, které nás omezují, opoměl.

Autor: Roman Trojka | 10.02.2011 13:59
Znám z vyprávění případ, kdy zemnědělec vymáhal enormí úhradu za škody.. Nájemci honitby, si zažádali o vyjímky na zakázané způsoby lovu, lov dospělé zvěře atd. Lovili intenzivně, všechny čelisti schovávali a nechali případ dojít k soudu. Tam se hájili tím, že se snažili všemožně škodám zabránit a nakonec se zeptali zemědělce co proto dělal on a vysypali asi 300 kusů čelisti na zem před soudce.. Soud pronesl, že měli enormní snahu škodám zabránit a více udělat nemohli a soud zemědělci náhradu nepřiznal..

Autor: Jan Slavětínský | 10.02.2011 14:00
Jan Rys - to mluvíš o černé. Ale ještě jsou škody od vysoké a od srnčího(od stálé zvěře)...Tam existují NS, skutečné stavy !!, plán lovu, lovit v ohrožených lokalitách, plnit plán lovu atd. Vše v souladu s možnostmi a zákonem. Bohužel ,ruku na srdce, víme jak to bývá....

Autor: Roman Trojka | 10.02.2011 14:20
No a kromě skutečných a normovaných stavů máme ještě chytře na popud LČR vložené do zákona minimální stavy a mezi NS a MS se musíme pohybovat. To znamená, že pokud mi dělá zvěř škody při NS, mám možnost jít níže... Při dodržení NS by jsme zvěř viděli jen zřídka a při MS by jsme psali sáhodlouhý zážitek, jak jsem dnes po půl roce intenzivního pobytu v lese zahlédl zvěř.

Autor: Miroslav Šafr | 10.02.2011 16:22
Cenu nejvyšší za škody platí sama zvěř, a to svým holým životem.

Autor: Antonín Straka | 10.02.2011 17:51
Souhlasím plně s J. Slavětínským a J.Šůnou. Ale zrušit odpovědnost za škody je cesta zpět. Řekněme si upřímně, když nebudeme odpovědni za škody způsobené zvěří na cizím majetku, jaké stavy budeme v honitbě mít a jak bude vypadat odlov.Rozhodně jsem proti tomu, co podnikají v této oblasti LČR nebo někteří "zelení" ochranáři, to by zvěř opravdu neměla šanci. Je jen prostě potřeba používat selský rozum.

Autor: Radek Chadim | 10.02.2011 18:37
U škod se situace dlouhodobě podceňuje. Stávající systém škod a zodpovědnosti za ně by fungoval bez problému za předpokladu, že by byli vytvořeny rozumné honitby a v nich rozumní hospodáři - takže je jasné, že to drhne hned na začátku :-). A v tomto stát, když mohl a zákony tomu nahrávaly, selhal na plné čáře. Bohužel komercializace lesních honiteb v roce 2003 napomohla k tomu, že se preferuje spárkatá zvěř, která se vyskytuje v nepřiměřeném množství a působí největší škody. Kdyby ty nějvětší škody aspoň působila převážně v lese, kde ta zvěř má trvalá stávaniště, bylo by to naprosto v pořádku, protože majitel by se pak sakra otáčel (a tlačil by na nájemce), aby vše bylo tak jak má, a to u všech druhů spárkaté zvěře. Proto si myslím, že by stát měl být dohnán za svá špatná rozhodnutí k alespoň částečné zodpovědnosti.

Autor: Zdeněk T. | 11.02.2011 00:45
Tak škody zvěří se týkají asi každého. u nás jsme zatím, žádné neplatili, ale všechno je jednou poprvé. Kdyby nám to všechno vypočítali a dali uhradit, mohli bychom to zavřít. Před pár lety to ještě bylo v pořádku, když 95% obhospodařovalo JZD, ti na to kašlali a kašlou pořád, je žádné škody netrápily, ale teď je situace jiná, je u nás jeden soukromí zemědělec ten už vlastní 70% půdy a tomu už to jedno není. Jedniná výhoda je, že si dělá myslivost a je rozumný. Je sice v sousedním združení kde je také vlastníkem pozemků, ale ví jak těžká práce je snižování stavu divočáků. Říká vy potřebujete mě, já potřebuji vás. tzn. má na nás čísla a když třeba zaseje pšenicí obvolá nás, že mu tam chodí prasata a vy musíte jít a sednout si tam alespoň 3. To samé platí i u kukuřice, udělá nám pásy a řekne. Prasata mě tam dělají škodu choďte tam a střílejte hlava nehlava(obrazně řečeno)Když potřebujeme krmení jdeme za ním. Prostě nemůžete říci já nemám čas, nebo mě se nechce. On má velkou páku a to jsou peníze a musíme s ním vycházet v dobrém, jinak by můj koníček šel do pr...

Autor: Radek Chadim | 11.02.2011 09:20
Při vzniku škod je nejjednodušší hodit vše na myslivce. Naše honitba je důkaz, jak by součinnost zákona, myslivců a hospodařících jedinců na pozemku neměla fungovat :-).
U nás v honitbě máme soukromé lesy, trochu lesů LČR, trochu obecních, na poli hospodaří družstvo, pár soukromníků a pár lidí, jejichž zaměstnání není zemědělství. Největší škody působí divočáci na poli, ty škody tam opravdu jsou. Ale k jejich snižování přispíváme jenom my myslivci v naší honitbě, a to lovem, ostatní strany raději čekají (nebo je jim to jedno), jak to dopadne.
V roce 2003 úřad vytvořil špatně honitby (hranice), máme dobré 4 km se sousedními dvěma lesními honitbami hranice pole-les (dohromady se odloví v těchto 3 honitbách 130 divočáků, letos to bude spíše 150), na takové délce hranic nějaké stříkání přípravků vidím jako nereálné, ohradník nereálný. Dle zákona lovíme na čekané samosebou 200 m od hranic, takže kraje pole většinou velkou úrodu opravdu nedávají. Stavy divočáků v okolních lesích nepřiměřené, protože když 500 ha sousední honitba má na jaře a přes léto přes 100 ks černé, jak to pole pak musí vypadat, to si asi dokáže představit každý.
Zemědělci přistupují ke škodám tak, že prosečené pásy v kukuřici skoro nic, menší lány kukuřice kvůli neekonomičnosti se nedělají (můžete mi říct, co je na tom neekonomické ?), loni se kukuřice nepostříkala postřiky a byla popadaná od toho (chlap na řezačce to tedy tvrdil) a divočáci tomu jen pomohli. Na druhou stranu je se zemědělci dobrá domluva - zatím, ale na to se nedá spoléhat pořád, a kdyby nám ty škody dali k úhradě (což dávají, ale reálné škody to asi nebudou), tak do roka končíme. A to jsou všechno škody, které nemůžeme přímo ovlivnit, protože na stav divočáků u sousedů máme jen minimální vliv.
Naprosto odlišný přístup ke škodám mají v lese LČR (u ostatních vlastníků lesa v naši honitbě škody kupodivu nevznikají, takže mám podezření, že lesáci každý rok vytáhnou preventivně už léta stejnou sumu, aby se neřeklo :-)), kdy jakékoliv nesplnění plánu v odlovu holé srnčí v naši polní honitbě je nám vyhrožováno pokutou, protože jim u sousedů v lese to požírá stromky. Že divočáci z lesa požírají naše pole, od toho už ale ruky dávají pryč :-). Takže další chyba v potírání škod je v nedůslednosti zemědělců oproti lesákům, lesáci (správně) tlačí i na honitby, se kterými nemají nic společného, zemědělci bohužel ne.
Zvláštní kapitolou je myslivecké plánování, které nemá žádného smyslu a které se nezakládá na pravdivých údajích při sčítání, protože tam, kde se zvěř při sčítání sdržuje a počty se dají nejlépe ovlivňovat, na nějakém jejím skutečném sečtení a snižování počtu není zájem. Proto nechápu, jak je možné, když mají u sousedů normovaný stav dančího 14 ks, tak mě za večer jich vyleze na pole 16? Asi nějaká kouzla a čáry :-). Dále mě někdo vysvětlete, proč divočáci, když jsou na 500 ha lesní honitbě nejhojnější zvěří, v ní nejsou normovány? Prostě nefunkční systém, který vytváří jen administrativu, ale na hospodaření a potírání škod je to totálně bez efektu.
Takže já vidím vznik škod spíše z důvodů, že se to dělá systémově špatně, pak jsou jakákoliv nesystémová opatření (baterky, noční vidění, postřiky) na snižování škod drahá a málo efektivní.

Autor: Jan Slavětínský | 11.02.2011 09:46
Radku na 500 ha nemůže být černá normována a mít stanoveny NS, protože ze zákona černá a vysoká musí mít min. 1000ha lesní plochy v honitbě. U srnčího se NS stanoví přepočtem z (NS/1000ha)na skutečné hektary honitby a to zvlášť na pole a les. To někdo někdy vymyslel a děláse to.
Na druhou stranu v 500ha lesní honitbě - přezvěřené černou zvěří, by se při zájmu nebo při "tlaku" nechala černá zredukovat lehce. Myslím si, že by to nebyl až takový problém.
Já jsem v loňském roce ,úplně náhodou ,byl jednou v Radějovské oboře v Bílých Karpatech, kde vzhledem ke škodám na porostech byl striktní příkaz "zhora" během týdne odstřílet min.500 kusů dančího. Nechápal jsem to. Tvrdé nařízení, ale chcete mít oboru ? Tak snížíte stavy nebo to bude mít a lovit tu někdo jiný.... V tom dni jsme v sedmi lidech ulovili přes 40 ks holé na čekané + černou. Oborník nám říkal, že se nám moc nedařilo, že měl jiné představy. Tak že ,ono potom když jde do tuhého, jde i o existenci ...

Autor: Radek Chadim | 11.02.2011 10:42
Vím proč. Jen jsem chtěl poukázat, že nechápu smysl tohoto plánování. Srnčího v té honitbě bude 50 ks, plánovaná je, černé 100 ks, plánovaná není. A když 3 roky nebude plánovat a lovit budu pořád stejně, tak u srnčího to stěží poznám (nemá tu populační dynamiku), u divočáků přijde úrodný rok a stavy jsou na dvoj až trojnásobku, a vzhledem k výšši škod, kdy divočáci působí nesrovnatelně vyšší škody, by bylo na místě s ními i přesněji počítat a přesněji hospodařit.
Černá by se měla plánovat v každé honitbě, kde je stálou zvěří, bez ohledu na její výměru (za stávajícího zákona).
Rozumnější řešení při vytváření zákona by bylo, kdyby zákonodárci tehdy nepodlehli tlaku LČR, a ustanovily minimální výměru rovnou 1000 ha a nemuselo by se nic přepočítávat.

Autor: Miroslav Šafr | 11.02.2011 11:20
Naši sousedi mají také lesní honitbu něco okolo 600 ha pronajatou od LČR. Je to kraj velkého lesního komplexulesního. Odhadem tam mají také pár desítek kusů srnčího a stovku černé, pár kusů vysoké kterou však není vidět, dá o sobě vědět pouze škodami. Díky jejich krmení od podzimu do jara a našemu přes léto se zde černá drží celý rok. Jsem jim za to vděčný a vůbec jim to nezávidím. Zaplatí nemalý nájem a za krmení dají více než jiní za škody na polních kultůrách. Jen díky jim si máme možnost i my v honitbě s převládajícími TTP ulovit nějaké to prasátko. Je nám však líto, když koncem léta tlupy černé navštíví pole u našich jižních sousedů a už se nevrátí ani bachny.
Toď pohled z druhé strany.

Autor: Jaroslav Miňha | 11.02.2011 18:06
Co by se změnilo, kdyby byla černá plánovaná všude, kde se trvale vyskytuje? Vyjímka je o hodně radikálnější než lov na základě stavů, takže pro ty, kteří potřebují stavy nutně snížit, by to bylo spíš kontraproduktivní.

Autor: Radek Chadim | 11.02.2011 18:23
Vyjimka není systémové řešení, vyjimka zůstane vyjimkou :-). Protože když to není striktně, tak se vám na vyjimku každý vykašle, tedy u bachyní určitě, kňour na vyjimku samosebou problém nikomu nedělá, aby se odlovil. V čistě lesních honitbách zpravidla v pronájmu od LČR strikně loví jen selata a lončáky, bachyně naopak chrání a to i takové kusy, které si to nezaslouží, protože když platí statísícové nájmy, tak aby měli po 10 let co lovit a lov se postupně zvyšoval. Proto do bachyň nešahají => stavy se neustále zvyšují => škody v žádném případě neklesají. Do bachyní nikdo šahat nechce, a když se tak omylem stane, tak je z toho mela, mám s tím poměrně čerstvou zkušenost :-).

Autor: Jaroslav Miňha | 11.02.2011 18:57
Radku, souhlasím s Tebou, pokud jde o systémové řešení,jenže kdo má škody, myslím neúnosné, potřebuje nápravu okamžitě a nejpozději ihned. Vyjímka taková opatření umožňuje včetně použití normálně zakázaných doplňků k lovu. Jestli si ale někdo zažádá na základě škod o vyjímku a pak bude chránit bachyně, co na to říct...?
PS
Jaké škody dělá černá v čistě lesních honitbách?

Autor: Radek Chadim | 11.02.2011 19:12
Právě to by teoreticky nutilo lesní honitby, aby lovili i bachyně, protože na polích to dělá paseku, to je ta ústřední myšlenka plánování v každé honitbě. Také by to byl argument pro zemědělce, protože když se nás zeptají, kolik jsme ulovili bachyní, a my řekneme 0, tak to rozhodně k lepším vyjednávácím podmínkám nepřispívá. A i ti zemědělci vědí, že jedna bachyně má 6-8 selat každý rok, takže ubýtek by byl.
K PS: Žadné, i když nějaké taky, ale jaké dělá srnčí v polních? :-) Na problém je třeba se podívat poněkud zeširoka, né jen ze svého hektaru honitby :-), jak to právě dělají v tom lesa. To já z pole bych potom mohl říci, já se vám na holou srnčí taky vybodnu, ať vám to sežere les, což udělat nemůžu, protože my máme srnčí plánovanou.
Plány samosebou nic neřeší, ale je to podle mého dobrý krok k lepšímu hospodaření a zmírňování škod.

Autor: Jaroslav Miňha | 11.02.2011 19:39
Jenomže zemědělci tě těžko poženou k zodpovědnosti, když nemáš v revíru žádná pole. Tak proč by ses staral, že? Když sežerou nějakou tu ploskohřbetku a načechrají kvůli tomu les, tím lépe. Fandím Tvým ideálům, praxe je ale bohužel jinde. A začíná to hranicí pole/les a když máš to pole,
tak se třeba zblázni. K tomu 200m ochranné zóny a když nejsou sousedé normální, tak můžeš od jara začít šetřit do prasátka. Fór je v tom, že srnčí les nesežere, ale čuríci pole ano.

Autor: Zdeněk T. | 11.02.2011 19:44
Radek to asi vystihl přesně. U nás máme hranice také pole, les není to dobré, ale lepší jak kdybychom o tyto pozemky přišli. Plánovanou černou nemáme a přesto můžeme lovit dospělé bachyně, nikdo o to nežádal a přesto to máme povoleno sem tam se někdo splete, ale většinou lovíme selata.Podle mě je jen otázkou času kdy nám povolí lovit veškerou černou zvěř. Pokud ale chcete snížit stav divokých prasat jednoznačně musíte sáhnout do bachyní. I když je pravdou že si stejně moc nepomůžete, protože reprodukce černé zvěře se pořád zvyšuje. Loňská selata(lončáci) už můžou mít tento rok selata svá, většinou to bývá 2/4.
Co také dost výrazně nahrává divočákům je počasí. Jelikož máme honitbu na jižní moravě, tak toho sněhu moc není a pokud nemáte sníh tak se vám lov zužuje jen na dobu úplňku, potom může pršet a tak to jde pořád dokola. Naháňky se také zrovna dobře nedělají když není sníh.

Autor: Martin Skřivánek | 11.02.2011 21:22
v mém okolí je to tak že se škody platí jen v lese,náhrady na polích nebo loukách ještě nikdo neuplatňoval.už to sice není JZD ale je to akciovka a myslím že ta doba brzy přijde.dřív jsme sem tam něco do JZD šoupli a měli jsme krmivo,mohli jsme si půjčit traktor,osivo,cokoliv,přijde doba kdy budem krmivo (odpad) kupovat a platit škody.jsou sdružení kde je doslova zakázáno krmit aby se nestáhla zvěř a nedělala škody.

Autor: Radek Chadim | 11.02.2011 21:45
Ale proč je praxe jinde? Praxe je jinde proto, že stát u mnohých honiteb sám nedodržel zákon, a teď mám proto platit škody já? V roce 2003 se mohly udělat honitby bez hranic pole-les, zákon tomu nahrával, ale uplatnění v praxi naprosto selhalo. Dále mohl závést takové hospodaření, aby škody nevznikaly. Když ani jedno poté v praxi neudělal kvůli tlaku jistého podniku, protože ten jediný z toho má zisk, tak by škody hradit měl sám.

Autor: Martin Skřivánek | 11.02.2011 21:49
Radku převážná většina lesních honiteb se za těžké prachy pronajímá od LČR.u nás mají obyč MS jen pole po les,zbytek mají pronajaté podnikatelé.

Autor: Děda z lesa | 11.02.2011 22:19
Opakuji po několikáté : hranice pole - les je opravdu v současné době neřešitelný problém (rozdílní vlastníci lesů a jiní majitelé polních pozemků) kde je nutné respektovat vlastnická práva, podíl těchto hranic se bude i nadále zvětšovat (předpokládaná privatizace lesů ČR).
A v dnešních honitbičkách ani nelze jinak.

Autor: Martin Skřivánek | 11.02.2011 22:29
Dědo z lesa jak je s lesy v pohraničí? to jsou LČR? kolik platíte nájmy? dík

Autor: Radek Chadim | 11.02.2011 22:41
Ne tak zcela neřešitelný, při vyjimkovém systému by měla být vyjimka i na lov na čekané na hranicích, na stavbu loveckých zařízení na hranicích, bylo by to účinější než noční vidění, světla. Zvěř by se totiž měla lovit rovnoměrně po celé honitbě - už jen z důvodu, že škody pak vznikají více rozptýleně a nejsou tak na první pohled patrné :-).
A když placení škod dovedu až k soudu, tak myslivci na straně pole mají podle mého názoru na své straně zákon.

Autor: Martin Skřivánek | 11.02.2011 22:47
Radku a to vidíš největší problém v těch 200m? když máš třeba les řepku tak moc nepomůže být ani na hranici.kolikrát bys tam fakt musel sedět pořád.

Autor: Radek Chadim | 11.02.2011 23:01
Ano, problém je hranice pole-les a k tomu navíc hranice 200 m nelovu. On ten problém není jenom v tom, že já nemůžu lovit na poli, kde už vzniká škoda, ale i v tom, že v lese 200 m od kraje nemůžou lovit sousedi, tudíš nebrání příchodu zvěře na to pole, pak se ta zvěř pokud tam má kryt i sdržuje, vytahuje brzo, do lesa se vrací pozdě, koncentruje se na malém prostoru a působí tomu adekvátní škody.
Dále pak velká část- věšina škod - vzniká spíše na podzim a na jaře. Divočáci nejsou pitomí, ti si rychle uvědomí, kde se na ně nemůže a pak chodí jen podél lesa. Já kdybych lovil desetinu toho, co vidím chodit kolem lesa, kde nemůžu lovit, když sedím 250 metrů od hranic, tak ročně neulovím divočáků 5, ale 105 :-).

Autor: Děda z lesa | 11.02.2011 23:04
Martine, galimatyáš a nejasno.
Lesy ČR, obecní lesy, městské lesy, Kolowratovy lesy, soukromé lesy...
Pole zasahující do stávající honitby (3000 ha) : Pozemkový fond, pět farmářů (od 250 ha po 1.900 ha), již několik Němců, desítky restituentů, probíhající nejasné transakce kvůli honitbě...
Nevidím to růžově.

Autor: Radek Chadim | 11.02.2011 23:06
No dobře, určitě si něktěří z vás říkají, "on je pako sedící jen na posedu, tak má zvednout svůj línej zadek a jít jim na proti" :-). Ale když se člověk nemá kde schovat, má mít jistější ránu, aby nemusel hledat u sousedů, musí občas čekat i dýl než chvilku a to i za nepříznivěho počasí, pak šouláním se to uchodit moc dobře nedá. Na bezpečnější střelbu z posedu bych při tom vyjmenovávání úplně zapomněl.

Autor: Děda z lesa | 11.02.2011 23:27
Na těchto hranicích má pochopitelně výhodu lesní honitba a opomíjený tzv.udržovaný šoulák, zvěř se po ránu tradičně vrací do lesa a někdy se i dlouze zdržuje při okrajích.
Polní honitba, pokud na les navazuje čistá louka či pastvina, to má o poznání horší.Navíc existují i nepřející sousedé, kteří vám zvečera projdou v krytu okraj lesa, patřičně zavětří okolí a jste na poli i na posedu zbyteční.

Autor: Radek Chadim | 11.02.2011 23:30
My takové sousedy nemáme, bohužel :-). A ono by to nemělo ani ten efekt, leda že by tam kmitali pořád :-), protože za večer na pole přijdou i 3-4 tlupy v rozmezí 3 hodin (rekord je 8, ale to už je vážně výjimka).

Autor: Jaroslav Miňha | 12.02.2011 05:26
Za hoďku se chystám ven na šoulání. Šoulání po hranici je povolené, tak ještě zbývá šoulání nějak definovat. Musím být pořád v pohybu? Určitě ne, bylo by to spíš na škodu. Tu postojím, tam posedím a za účelem jistějšího zamíření s sebou nosím trojnožku a rybářskou stoličku. Tím si vytvořím na chvíli posed na zemi kde chci a žádné myslivecké zařízení přitom nevyužívám. Vím, není to řešení, ale dá se tak lovit docela efektivně. Nejlepší je ale soused z lesa, který vidí, co se na poli děje, má pochopení a u hranic loví také. Před asi dvěma roky jsem se ptal JUDr. Čechury, jestli je možné udělit vyjímku pro lov na čekané v pásmu 200m. V tomto případě prý vyjímku udělit nelze, k tomu bylo nějaké vysvětlení a citace z důvodové zprávy o klidu pro zvěř a jejích šancích proti lovci. Věřím ale tomu, že kdyby se zatlačilo a použilo v dnešní době mocné zaklínadlo "škody", nevzal by si žádný úředník na triko, že "škody vznikly v důsledku nepovolení lovu v ochranném pásmu 200m, protože nebylo možné chránit úrodu před spásáním zvěří ze sousední lesní honitby a přes veškerou snahu snižovat počty lovem mimo toto ochranné pásmo nebylo dosaženo potřebných výsledků, protože zvěř se z větší části zdržuje právě v inkriminovaném prostoru." Úředníkovi se dá i malinko poradit, aby do rozhodnutí zahrnul klauzuli, že mysl. zařízení bude po sklizení plodiny odstraněno. Kozy zůstane půlka a nějaký ten divočák navíc se uloví.

Autor: Martin Skřivánek | 12.02.2011 07:20
Dědo asi si tam pronajímá honitby hodně Němců,proti Německu to bude za pár babek.u nás cca 500ha 500tis ročně.

Autor: Martin Novák | 12.02.2011 07:29
Taky si po hranicích vyšlápnu nějaký ten šoulák.Ono se nemusí ani ulovit,ale už ten pohyb kolem hranice částečně zvěř přibrzdí nebo rozptýlý.
A nakonec i ten zážitek z lovu,když se Ti podaří zvěř našoulat např.na 30m správně přečíst a ulovit je pro mne několikanásobně větší než lov z posedu na hromadě.
Někdy nám chodí do porostů taková zvěř,že se ani lovit nedá(bachny s pižamáky).Já na to žaludek nemám,lovit v srpnu 6kg selata,tak nezbývá,než to obcházet a zavětřovat. maro maro

Autor: Martin Skřivánek | 12.02.2011 07:33
Mně už na hromady prasata rok nechodí.za rok tam byly jednou.

Autor: Radek Chadim | 12.02.2011 08:46
Když si stát vymyslel 200 (400) metrů ochranné pásmo z bůhví jakého dovůdu, měl jej udělat uvnitř v lese, kde ty škody od černé nevznikají, to by bylo logičtější, ne? :-) A když už chce stát mít zónu klidu, tak by měl, když né po celé ploše honiteb, tak alespoň v tomto pásmu hradit škody :-).
Ona myšlenka byla opět dobrá, já proti ní nic nemám, ale to stát opět naprosto chybně předpokládal, že zvěř se bude držet v rozumných počtech a že nebudou hranice pole-les - on je to začarovaný kruh kvůli špatnému rozhodnutí státu-úředníka při vytváření honiteb v roce 2003 => nesystémová řešení nebudou tak efektivní => stát by měl uznat svou chybu a hradit škody sám. Svým jednáním opět jenom stát způsobil to, že v nejohroženějších lokalitách se ta zvěř koncentruje, což ke zabránění škod nikterak nepříspívá, ba naopak.
A to jsme se ještě nedostali ke snaze o snižování škod, jako je lov, zavětřování, průseky, menší lány atd. :-D

Autor: Radek Chadim | 12.02.2011 08:54
Ještě bych dodal, že u hranic se nesmí vnadit, což je další omezení. On si zase kdekdo řekne, že chci vnadit proto, abych si zalovil, ale já mám s vnaděním u okraje lesa velice dobré zkušenosti. Bez vnadění divočáci chodí na pole v různých místech. Když se za vnadí, pravidelně a v malých dávkách, divočáci si na to zvyknout a chodí se při svých výletech na pole podívat na vnadiště, kde když se občas nějaké ulovím, tak utíkají zpátky do lesa, takže na pole ani nedojdou. A samosebou neulovím každého, co tam přijde, takže se nikdo nemusí bát, že budou trpět hlady, protože 24 hodin každý den tam člověk nesedí, ale tam, kde takové vnadiště máme u těch krajů ty škody takové nevznikají. Toť má zkušenost.

Autor: Miroslav Šafr | 12.02.2011 10:10
Nechci být jízlivý, ale co takle upustit pole na hranicích honiteb ve prospěch alespoň malých lesních honiteb. Polní honitby bývají větší a tak by to bylo schůdnější, aby honitba nepadla pod 500 ha. Vlastník těchto pozemků by se asi nebránil, bývají tam vyšší nájmy. Pak by část škod hradila lesní honitba a polňáci by lovili až na mezi. To by ale byli ochranné pásma na zmíněném poli a to by se nikomu asi také nelíbilo. To že se vzdá lesní honitba části lesa se mi zdá zcestné.
Lov na hranicích alespoň u nás není problém, sousední sdružení spolu vycházejí dobře. Na stavbu kazatelen a vnadiště přímo na hranici to není(to je moc okaté), ale malá sedačka a pár zrnek jádra nikomu nevadí. Já však na hranici černou lovit nechodím, nechci běhat s brokovnicí a psem při případném dosledu u sousedů v tom lesním bordelu. To si raději ránu odpustím a počkám až navštíví oni mě.

Autor: Tomio | 12.02.2011 10:18
Vemu z pohledu toho, že naše honitba má hranici pole/les také cca 3km. S tím, že patřím k té nepopulární lesní straně :-).Pokud by nebyla povolena hranice 200m, co se stane na kraji pole vyroste mnoho posedů a začne se lovit veškerá zvěř, která z lesa vytáhne na pole. Nebudou to jen divočáci,srnčí a atraktivních honitbách to bude dančí,mufloní,jelení. Není jednodušší lov než ve stěně lesa.Ale chápu, že kdyby stavy černé byly k více desítkám, asi bychom k tomu přistupovali jinak.
Letos poprvé, díky tlaku zeměldělcům, sousedi požádali, abychom mohli lovit na krajích lesů černou společně po dobu, kdy stála kukuřice. Ale jak říkám obě MS, a myslivecká sdružení ví, že když se nastěhuje někam 50čuníků, začíná boj o holé přežití.Je to časovaná bomba.Stačilo 14dní pohybu a už moc do lesa nechodili. A pokud je situace se škodami vážná, máte v ruce další cár papíru, který prokáže, že jste podnikli další krok k omezení škod.Ale zároveň nevidím jediný důvod proč stavět myslivecká zařízení na hranicích, pokud k tomu není vážný argument.
Radku za šoulačku podél hranic ti nemůže nikdo nic, a pokud máš obavy, že tě na té hranici někdo potká, dělá to samé, co ty.

Autor: Děda z lesa | 12.02.2011 11:03
Z 200m pásma se dělá zbytečný strašák, zákon v § 45 pouze zakazuje lovit zvěř na čekané, přikrmovat a umisťovat myslivecká zařízení ( v minulém zákoně existovala hranice 100m).
Není zakázán lov šouláním a šoulání není nikde přesně specifikováno - mohu postávat, poposedávat, občas odpočívat na pařezu či sedací holi nebo si lehnout za křoví.Záleží pochopitelně na terénu, na louce, strništi nebo oraništi nelze očekávat šouláním žádné velké lovecké úspěchy.

Autor: Radek Chadim | 12.02.2011 11:07
Miroslave, neberu to jako jízlivost, ale pouštěním polí lesním honitbám ničeho nedosáhnu. U lesa ohrožené pozemky jsou i v mém vlastnictví, já je pronajímám družstevníkům, oni platí nájem - aby měli na nájem, musí mít úrodu. Takže mám jakýsi vlastnický zájem na tom, aby tam škody nevznikaly (navíc když s družstevníkama bydlím a žiju v jedné vesnici a soused je předseda a přessoused agronom :-)), a zároveň myslivecký zájem, chci na svém pozemku mít právo provozovat myslivost a lovit, a aby se zvěř při přiměřených škodách na polích také nakrmila :-). Dovedu si představit, jak by pak jančili nájemci lesa, že jim někdo přidal kraje a oni musí platit na nich škody. Navíc oni by raději mnohdy platili o sto tisíc více na škody, když mají na statisícové nájmy za honitbu, než aby tam na těch krajích lovili, což mi opět přijde nesystémové - stavy budou narůstat, hlavně že je hodně co lovit.
Dobře, já nemám o nic větší právo chtít kus lesa sousední honitby, když se nechci vzdát kusu své honitby. Jenže ono to má ekonomickou i logickou souvislost. Posunutím hranic od lesa se pravděpodobně černá nebude sdržovat v pruhu 200 metrů od lesa, ale v pruhu 0-400 metrů od lesa, takže posun oné hranice směrem do polí povede teoreticky k vyšším škodám - k většímu operativnímu prostoru pro škody :-). Samozřejmě je to jen modelový příklad. Problém škod u černé se musí řešit nejpozději na kraji lesa, dál na kraji pole už je pozdě. Taková je moje zkušenost.
My se sousedy dobře nevycházíme, spíše neutrálně až špatně, my jsme místní, oni komerčáci většinou z dalekého okolí, takže je 1) ani neznám, aniž by to byla moje vina, 2) jim jde o každé ulovené prase, protože platí statisícové nájmy a chtějí z toho mít odpovídající zisk. Samozřejmě šoulačka možná je, sice je tam člověk vyprdlej a tedy vidět na kilometry, střelba je méně bezpečná a přehled kde jaký kus stojí také mnohem menší než z posedu :-). A jé lépe než škodám předcházet rozumným vytvářením honibet a dodržováním zákona si život raději komplikovat složitějším způsobem lovu :-).

Autor: Miroslav Šafr | 12.02.2011 11:52
Ono se to částečně samo vyřeší až budou v honitbách hospodařit sami vlastníci (třeba jak psal Harry v jiném příspěvku). Jinde, tam už finanční vyrovnání škod bude mít také nějakou svoji hranici. Jestliže budu někomu platit větší škody než on mě nájem, pravděpodobně mu vypovím nájemní smlouvu a pokud tam nechám růst jen trávu tak tam za pár let moc praset nepotkám. Druhá možnost také je, že tam zaseju plodinu pouze pro zvěř a pak tam budu podle svých potřeb lovit. Takto to prý udělali naši jižní sousedi, polní hraniční pozemky si obhospodařují sami a tak jim největší škody odpadli. Plodinu nesklízí, nechají ji zvěři a tak je velmi atraktivní až do dalšího setí. Pokud je ten pozemek tvůj, a nemusíš přeplácet nájemné od JZD, tak bych to asi udělal také.

Autor: Radek Chadim | 12.02.2011 12:18
Já jsem to nechtěl takhle nějak vztáhnou na svou konkrétní honitbu, jen poukázat na problémy se škodami a nastínit možná řešení. Vím, že debatováním zde nic nezměním, ale je v zájmu většiny myslivců, aby se nějaká řešení začala realizovat dříve, než bude pozdě.

Autor: Zdeněk T. | 12.02.2011 23:57
Radku, nezkoušeli jste se se soudesdy domluvit? U nás když byla kukuřice na hranicích pole les, tak jsme vyslali toho soukromého zemědělce co jsem psal výše. ten lesákům zamával před nosem 300 000Kč fakturou a ejhe. Po dobu co stáli plodiny na poli jsem mohli mít posedy na hranicích a lovit. Byla to taková tichá domluva, protože legálně to asi nejde.. Sice se tam ulovilo jen o 3 prasata více, ale aji to stačí škody tam byly daleko menší. Jinak s tebou Radku soulasím, že radědi zaplatí statisíce než aby dovolili lovit divočáky na hranicích, zavist prostě je a bude..
Jinak co píše pan Šafr s tou plodinou na hranicích. Co by se podle Vás na té hranici pěstovalo? Pokud je celé pole oseto kukuřicí, nikdy divočáka s této plodiny nedostanete ven. On později přechází do lesa , ale většinou se zdržuje v kukuřicích.

Autor: Miroslav Šafr | 13.02.2011 08:23
Zdeňku, co vím tak na jednom poli měli loni oves. Černá musí přes toto pole minimálně přejít do oněch kukuřic co jsou na dalších polích JZD. Co mám zkušenost tak prasátka zůstávají v kukuřicích až později a celé léto je pouze navštěvují. Nevím, o kolik snížili finanční škody zemědělcům, ale vím že značně snižují stavy černé zvěře v okolí. Ono takové políčko u lesa po sklizni ostatních plodin v JZD je větším magnetem než samotné vnadiště. Navíc si na tomto poli můžou udělat průseky podle svého uvážení. Já mám také u posedu malé myslivecké políčko jako vnadiště a moc se mi osvědčilo.

Autor: Radek Chadim | 13.02.2011 11:54
Já zde se snažím hledat systémové řešení na problémy se škodami. My sice takové problémy přímo máme a proto to vztahuju ke své honitbě, škody nejsou zanedbatelné, ani nevznikají naši vinou, protože naše sdružení hospodaří se zvěří jak má, opatřením se věnujeme, lovu se věnujeme, ale vše je marné, když se to nedělá tak všude a pak ta opatření nejsou efektivní. A bez opory zákona nemůžu nic dělat, protože pak to může přijít sdružení i mě dost draho.

Autor: Děda z lesa | 13.02.2011 12:24
Tady za kopcem (v Říši) neexistuje byť sebemenší kukuřičné pole, aby nebylo účinně chráněno 3 - 4 řadým elektrickým ohradníkem - německá prevence vůči většinou českým prasatům.
A jejich "lovem" snižují pak i naše stavy bez ohledu na nějaké vžité chovatelské zásady...

Autor: Radek Chadim | 13.02.2011 12:30
Porovnávat české fungování myslivosti a německé asi nejde. Ale jak je to tam s honitbami a škodami?

Autor: Děda z lesa | 13.02.2011 12:48
Malovýměrové honitby, většinou je má v nájmu jedinec nebo jen několik myslivců, za sebemenší škody se platí dost vysoké částky.Proto je tam už dost honiteb "bezprizorních", myslivci je pouštějí kvůli škodám ještě před vypršením nájmu (po dokonalém "vyčištění" celého revíru), prázdný revír obvykle nikdo nechce za dost vysoký nájem.
"Vyčistit" honitbu bývá ošklivým zvykem i rok před vypršením normální doby nájmu, proto jsou některé honitby velmi chudé na jakoukoliv zvěř.

Autor: Josef Šůna | 14.02.2011 14:31
Hranice pole les je veliký problém. Zákon to sice jednoznačně řeší, ale jeho uplatnění není jednoduché. Jak již bylo výše řečeno jsou zde vlastnické vztahy, katastrální území, již utvořené honitby atd. Při uvádění honiteb v soulad se zákonem v roce 2003 to teoreticky šlo řešit, ale někomu by se část honitby musela vzít a přidat ji k druhé, ať již by to bylo pole, či les. Tím by již tehdy začal boj a věřte, že by nebyl lehký. Toto dle mého názoru jsou schopny řešit pouze dobré sousedské vztahy a rozumná tolerance a ta musí v prvé řadě vyjít ode mne. Vzpomeňte na šípkovou a se zelím. To byla čistá realita a o co šlo. Pokud si nevybudujeme dobré sousedské vztahy, jakékoli znění zákona to nevyřeší. Před několika lety jsem na hranici (byla mezi polmi) "našoulal" souseda jak sedí na hranici u posečené kukuřice (ta byla v jejich). Kdybych ho byl vyprovodil, byly by vztahy obou honiteb asi jinde. Já s ním dal řeč, popřál mu lovu zdar a problémy nejsou. Žebřík mám na stromě v pasece cca 50 m od hranice (lesní silnice), je tam možná dest let a nikomu nevadí. Je třeba nevyhledávat konfrontaci a snažit se domluvit i když věřím někdy to nepůjde a to pak bude smůla.

Autor: Radek Chadim | 14.02.2011 17:42
V roce 2003 se sice honitby uváděly do souladu se zákonem, ale nevím se kterým? V dobře vymyšleném zákoně je uvedeno zcela jasně, že se při vytváření honiteb má vyvarovat vytváření hranic pole-les, dále tam je něco o šířce 500 m, kde taky je napsáno, že úzká +-500 m je nepřípustná, a kolik takových lesních je... Prostě stát a jen stát to v roce 2003 podělal, tak ať se nediví, že teď bych byl pro, aby hradil škody tam, kde kvůli tomu, kde špatně rozhodl, platil škody, protože v zákoně se se vším v tomto směru počítalo, kromě nekompetentnosti úředníka, který bez povšimnutí vytvořil nezákonné honitby.
Nejde o mou konkretní honitbu, ale stovky podobných, kde se šlo na ruku LČR (podívejte se na výměry jejich honiteb) jen proto, aby ty mohly vytvořit sotva 500 ha honitby místo 2000 ha když to šlo, což neprospělo ani ke snižování škod, ani k lepšímu hospodaření se zvěří. Protože v takto malých honitbách pak jde o každý hektar a nějaký kompromis je nezajímá (ale proti LČR jako takovým nic nemám). A když to chtěl stát myslet vážně se snižováním škod a jejich hrazení myslivci, nešlo bohužel jinak, než šáhnout na kraje lesa.
Ještě bych se zeptal, kdo zná historii zákona o myslivosti z roku 2003, proč byla ono hraniční pásmo 100 metrů z dřívějška zvýšeno na 200 metrů a jaký byl důvod vůbec jakékoliv hraniční pásmo vytvářet?