Lov kňourů starších 24 měsíců



Vkládat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé. Taky se mohlo stát, že Vám byl zamezen přístup pravděpodobně z důvodů porušení pravidel slušeného vyjadřování v příspěvcích. Přihlásit se....

Autor: oziris | 03.09.2015 14:32
nasiel som toto vlakno ako dost podobne mojej teme, tak to vkladam sem. v suvislosti s tym, co pise radek aj tomio vo vlakne \"dnes\", by sa mi hodil vas nezavisly nazor. sme revir s planovanym chovom malej zveri, bazant konkretne. cierna, ako som pisal inde, je viac-menej migrujuca, aj ked sa to uz trochu meni a v poslednom case u nas ostava cely rok. podla vyhlasky slovenskeho ministerstva sa v reviroch s chovom malej zveri, kde nie je diviak zaradeny do kvalitativnej triedy, moze lovit cierna v dobe lovu bez schvaleneho planu chovu a lovu, a to na spolocnej polovacke aj na vnadisku. ja som teda tento rok strielal iba lanstiaky a dospele diviaky samcieho pohlavia. na druhej strane, v odbornej literature citam, ze je vhodne setrit dospelych a mladych kancov a lovit stare, 8+ rocne kusy. a samozrejme, prednostne lovit prasata, nevodiace a slabe bachyne. lenze ked si to tak spocitam, u nas som videl bachynu s prasatami dvakrat, v oboch pripadoch to boli este markazini. vacsinou chodia solo kusy, v noci alebo nadranom. ak by som sa mal dosledne pridrziavat tychto pravidiel, tak by som nestrelil asi nic. chapem, ze filozofia za tym je, zdrava a silna diviacia populacia, ale co ma teda prednost, mala zver alebo diviaky, resp. je mozne to vobec sklbit?

Autor: prroud | 16.03.2014 12:18
"Obří divočák váží 225 kg a měří 2,10 m na délku: Lovec bude mít stejky celý rok!" Docela mazec.co?:-).Ten uz si zaslouzil nechat dozit......
Fotku jsem supnul do galerie jako zajimavost,myslite,ze jsou takovy i u nas?....

Autor: Ron Gordon | 16.12.2013 21:16
Nechápu, jak souvisí hnojení polí, meliorace, likvidace mezí a spousta dalších přínosných diskusí s lovem kňouru starších 24 měsíců ? Byť to prroud, tak by byl nemilosrdně uzemněn za odkloňování od tématu. Takže pánové, měřme stejným metrem.

Autor: Fesoj | 16.12.2013 17:35
Já samozřejmě nechci nic řešit, jen předpokládám, že ten "zákon minima" musí fungovat v lese, na poli či na louce úplně stejně.

Autor: Maral | 16.12.2013 16:43
Jo, nějaké výsledky hnojení jsme řešili i v pedologii. I když na "hnojení" v lese mám svůj názor a považuji je za výmysl německé školy, který měl "vylepšit" světoborné lesnictví věkových tříd.
To, co s půdou dnes dokáží zemědělci je na televizní ságu rozsahu minimálně velkého jako Dallas... :-)

Autor: Fesoj | 16.12.2013 14:51
Marale, jen malá poznámka k tomu hnojení. Nejsem zemědělec, ale moc dobře si pamatuji na "zákon minima", na který právě ti chytráci, kteří prosadili to používání x kg čistých živin na hektar, jaksi pozapomněli. Hnojilo se do zásoby tím, co právě bylo a nebralo se v úvahu, že účinnost hnojení je dána vždy tím prvkem, kterého je v půdě nejméně a přihnojování čímkoli ostatním je zbytečné, nehospodárné a nakonec i škodlivé plýtvání. Mám takový dojem, že jsme se to učili v předmětu Lesnická botanika.

Autor: Maral | 16.12.2013 14:30
Fesoj - naprosto přesná trefa do černého. Vše padlo tenkrát ve jménu VTR. Jako dítě si pamatuji, jak buldozery srovnávaly meze s keři, které dělily lány napůl či na třetiny. Následovaly meliorace. Tam, kde se dělaly se v posledních 10 letech ty oka znovu objevují. Chemie je samostatná kapitola. Hnojení - pamatuji se na předmět Zemědělská výroby, kdy nám bylo vštěpováno, že cílem je přihnojování cca 300-400kg čistých živin na hektar.
Největší ránu zasadila právě ta likvidace rozptýlené zeleně - likvidovaly se meze, remízky, ovocné stromy, které rostly různě na okrajích lesa a zasahovaly do polí, likvidovaly se různé "buše" a nepřítelem byl jakýkoliv plevel. Ty krásně kvetoucí "plevely" jsou nesmírně důležité pro motýly, hmyz, včely a biodiverzitu vůbec. Dostatek hmyzu znamená dostatek drobných savců, jejich dostatek zase dostatek větších savců. Vše souvisí se vším. Nelze extrémně upřednostňovat cokoliv (podobný omyl lze pozorovat u smrkových monokultur v nevhodných LVS)
Všechny ty krajinné prvky se dnes místy pracně obnovují. Tam, kde se to udělalo je vidět posun k lepšímu. A přesto Petici za zachování zemědělské krajiny podepsalo jen cca 10.000 členů ČMMJ. Zbytku je to zřejmě jedno a raději budou hořekovat nad současným stavem. Škoda slov.

Radku, pleteš se. Podle stavu lesa se dosud nic neposuzuje. Vše jede podle plánu MH a ten se odvíjí od normovaných stavů a zcela jistě velice přesného sčítání zvěře. Proto se platí škody v lese, protože té zvěře je tam jednoznačně více. Podívej se na mysliveckou statistiku a na úlovky spárkaté zvěře za posledních 30 let. A to je statistika. Tam není započteno pytláctví ani přirozený úhyn, který nebyl nalezen.
S tím krmením jsem to myslel vážně. Zemědělci černou opravdu krmí, jen ne cíleně a úmyslně. Takže na ty peníze mají nárok, neboť jim klesl výnos.
A ty peníze investuješ do myslivosti, ne do zemědělců. Sklízíš plody práce Tvých předchůdců, kteří černou nechali zcela ÚMYSLNĚ rozmnožit v zájmu zvýšení loveckých příležitostí. Současná situace je toho důsledkem, protože do toho vstoupili zemědělci s řepkou a s kukuřicí a vše urychlili. Ale zemědělci nejsou prvotní příčina. Zemědělci také namnožili siku ? Zemědělci také zdevastovali chov srnčí zvěře ? Že je srnčího někde opticky méně ještě neznamená jeho úbytek. Nicméně přivítal bych snížení stavu cca o třetinu. Myslivost není jen lov, což ale dnes skoro je a to právě díky černé zvěři. Pak se nedostává času na jiné věci.

Autor: Fesoj | 16.12.2013 10:01
Leone, pokud se pamatuji, nejvyšší stavy zajíců a bažantů u nás byly asi tak do poloviny 7O. let a pak to šlo rapidně dolů. Tenkrát se začalo v zemědělství prosazovat hned víc blbostí najednou :
1/slučování JZD a st. statků do větších celků, tím pádem došlo k likvidaci i těch posledních mezí, která po kolektivizaci zbyly;
2/snaha po "zúrodnění" veškeré půdy, zvýšené meliorace vlhkých pozemků, které ale kýžený efekt stejně nepřinesly - např. v Orlickém Záhoří, kde jsem tehdy působil, po jejich uskutečnění došlo k likvidaci drobných potůčků, stružek a studánek, takže velké plochy zůstaly bez povrchové vody, což mělo obrovký negativní vliv na rostlinnou biodiverzitu;
3/likvidace rozptýlené zeleně, zničení remízků a vytvoření tak obrovských lánů. které se po sklizni proměnily v "měsíční krajinu", zvěř ji musela z potravních i krytových důvodů opustit, koncentrovala se na poměrně malých okrajových plochách, které jí sice jakž takž vytvářely možnost přežití, ale zároveň působily jako ekologické pasti, predátoři to využívali jako vyloženou spižírnu;
4/tzv. "zásobní hnojení" obrovskými dávkami průmyslových hnojiv, z nichž značná část byla dešti bez užitku spláchnuta do vodních toků, kde měla svou toxicitou dosud ne zcela doceněný negativní vliv nejen na mladou zvěř, ale zejména na rybí potěr;
5/zvýšené používání stále účinnějších herbicidů, které dokázaly totálně vyhubit nejen plevel, ale i hmyz, který byl na tom "plevelu" závislý a sloužil jako nezbytná část potravy kuřátek veškeré pernaté zvěře i jináho polního ptactva /chřástal, skřivan, křepelka, chocholouš a další/.
6/používání stále výkonnějších sklizňových mechanizmů s vysokou pojezdovou rychlostí zejména při senoseči, před kterými nemá nic živého, co je menší než dospělá srnčí zvěř, žádnou možnost úniku.
Tyhle všechny "pohromy" přišly vlastně najednou, respektive v průběhu několika málo let. Souběžně s tím byl zákonem drasticky omezen lov pernatých dravců, jejichž stavy nezávisle na tom stoupaly i proto, že se přestalo používat DDT, jehož rezidua byla pravou příčinou toho, že se někteří dravci stali vzácnými druhy, ač se to svádělo na myslivce. Nezanedbatelný vliv zejména na zajíce měla i stále se zvyšující frekvence automobilové dopravy -když jsem jel ráno z Hradce do Prahy, vždy tam těch placatých zajíců bylo nejméně 5, ale spíš víc. A černá, to je až ten poslední hřebíček do rakve chovu drobné zvěře u nás. Kdyby nebylo těch příčin, které jsem uváděl, dovoluji si tvrdit, že i přes stále se zvyšující stavy prasat by bylo drobné zvěře ještě pořád dost a dost.

Autor: Tomio | 16.12.2013 09:37
Leone a není tím, že staří chlapi lovili "zahnutý zobáky" a "toulavou škodnou" děd šel s dvojkou a bylo jak bylo. Ted micinek všude mraky, zahnutých zobáků taky. Ono je to hrozně jednoduché říct a teď je úhlavní nepřitel divočák a pak to ještě glosovat nějakou neviditelnou rukou trhu. Zvlášť nazývat zemědělství tržním mechanismem je výsměch, ta křivka nabídky,díky dotacím, u některých plodin dosahuje až horizontály

Autor: Leon Zumr | 16.12.2013 08:42
pořád mi ale vrtá v hlavě že drobnou zničilo zemědělství když v době kdy ještě byli hodně vysoké stavy už meze pomalu nebyli a byl zákaz těch největší sraček a pak najednou podle statistik začala rychle přibývat černá a extrémě rychle ubývat drobná

Autor: Tomio | 15.12.2013 21:50
Radek to napsal výstižně a jasně. Pod druhou část bych se podepsal.
Vysokou jsme si zničili samotní, drobnou nám zničil motorismus,zemědělství a všeobecně chráněná škodná, a teď v lesních honitbách jsou holt jen ty prasata.

Autor: prroud | 15.12.2013 19:02
Mozna odklon,ale hodne dobre napsanej.....

Autor: Radek Chadim | 15.12.2013 18:48
No jo no, každej podle svýho. Podle stavu lesa se to provozuje doposud a situace se spíše zhoršuje. Když je les převrtaný od prasat tam a zpátky, tak je vše v pořádku, když se ozve sousední zemědělec, tak se přes odborné články upozorňující na špatnou sociální strukturu černé zvěře povolí lovit vše na naháňkách, a je to vyřešené. Když máte sežaraný les od vysoké, tak přijde revírník, řekne zaplaťte škody a pak vysokou vystřílet - pokud je tam ještě nějaký starší jelen, začne se od něj, protože ten SAMOZŘEJMĚ škodí nejvíc, pak dojde nadšení pro věc a náboje a řešení je neřešení. Takže podle stavu lesa už nikdy ne :-). Lov se má plánovat podle stavu krajiny jako celku, což pak samozřejmě znamená řešit chov a lov v celé dotčené oblasti, což při současném stavu myslivosti, fungování myslivosti a společnosti, je nereálné.
A Maralova věta: "Jen nechápu, proč se myslivci rozčilují, když jim pak zemědělci vystaví účet za "krmení a za péči o zvěř". Z hlediska správně fungujícího tržního systému je to podle mě v pořádku.", mě málem dostala do kolen a doufám, že byla myšlena ironicky :-). Zemědělci nic nekrmí a už vůbec né většinou o zvěř nepečují. Já bych mohl účtovat taky - zemědělcům - kolik do nich investuju já. Ročně načekám 200 večerů po minimálně 3 hodinách ve 100 procentech na černou zvěř + krmení + údržba loveckých a mysliveckých zařízení + další náklady. Při pouhých 100,-/hodinu bych se jistě dostal nad 100 tisíc, a to nejsem ve spolku sám. Odměnou za tuto snahu je neustále nadávání, jako bych jim pole sežral sám, honění nás po soudech kvůli škodám, po kritickou část roku katastrofální lovecké podmínky, které oni sami vytváří... Samozřejmě pak slyším: "vždyť tě to baví, jinak bys to nedělal, a kolik z toho máš masa." Já klidně budu chodit jen s foťákem (to zase zemědělci křičí, že divočáky jen natáčím a nelovím je, z toho myslivec nikdy nemůže vyjít dobře :-)) a zvěřinu když si koupím, vyjde mi to mnohonásobně levněji, ale co už. Nejhorší je, když se myslivost začne převádět na počty trofejí na zdi a na prachy :-). Omlouvám se za odklon od tématu.

Autor: Jan Slavětínský | 15.12.2013 10:25
S tím normováním černé. U nás například pár takových honiteb je. Mají min 1000 ha lesa (dle stanovení vyhlášky) a výměru kolem 3000 ha. Jsou to honitby, které vznikly v 80.letech sloučením např. dvou honiteb a fungují dodnes.

Autor: Maral | 14.12.2013 18:32
Jsi mě Radku nepochopil. Já to vztáhnul k lesu, ale ne k černé zvěři, o které se zde diskutuje. Protože hlavně podle stavu lesa lze odvodit lov srnčí a vysoké. A les se mění v závislosti na hospodaření - někdy probíhá obnova ve větším rozsahu (v důsledku abiotických vlivů či v důsledku činnosti například kůrovce) a jindy jsou zase "hubenější" roky a tak zvěře je možno chovat více. Rozsahu obnovy je třeba přizpůsobovat i stavy zvěře v lese a ne tupě opisovat stále stejné plány mysliveckého hospodaření. Tak daleko ale myslivost ještě není a dlouho nebude. Na tenhle příklad jsem vztahoval lov bez plánu, ale podle stavu ekosystému a kvalitně podle zásad průběrného odlovu - jinými slovy s citem pro přírodu. A na to moc lidí nemá.
Černou zvěř jsem nezmiňoval, neboť si myslím, že je žádoucí její roční odlov dostat na hodnoty před rokem 1997 a proto neřeším současné případné škody. Za ty mohou podle mě jednoznačně myslivci, protože oni loví. Zemědělci pouze "krmí", což myslivcům vyhovuje a na podzim mají postaráno o naháňky a celoročně o příjem z prodeje zvěřiny a o lovecké vyžití.
Jen nechápu, proč se myslivci rozčilují, když jim pak zemědělci vystaví účet za "krmení a za péči o zvěř". Z hlediska správně fungujícího tržního systému je to podle mě v pořádku.
:-)

Autor: Radek Chadim | 14.12.2013 17:18
Dědo, na Náměšťsku je 19 honiteb, loni uloveno 736 divočáků, ani v jedné se černá nenormuje, na Třebíčsku 64 honiteb, loni uloveno 1815 divočáků, nějaké plánování mají v 15 honitbách - z toho ve 3 nemají plánované ani bachyně ani kňoury :-), na Moravskobudějovicku 26 honiteb, loni uloveno 955 divočáků, plán je v 5ti honitbách. Toť oficiální statistika.

Autor: Radek Chadim | 14.12.2013 17:07
Marale, stav prostředí (zejména lesa) se těžko podchycuje, navíc to není konstatní věc - střídají se plodné roky s těmi neplodnými, a to pak je sakra rozdíl. Letos jsem byl na naháňkách v několika honitbách, kde být sám prasetem, tak je jasný, kde chci bydlet :-) - relativně velké listnaté - bukovo dubové - lesy, dobré houštiny, dostatek jížních strání i dost potočků, prostě prasečí les jak vyšitej, jenže pak se prožene 300-400 ha a když je tam 40-50 divočáků celkem, tak je to moc. Pak vlezu do lesa u nás, kde honíme stěží 120 ha, listnatého nemáme ani zdaleka tolik, celý rok se tam intenzivně těží, ale těch 50 a spíše více divočáků se tam bez problémů vyžene, a to musím sportovně přiznat, že ten les není ani zdaleka tak kvalitní a dále že u nás ten lovecký tlak na černou je celoročně o hodně hodně větší, než v těch navštívených honitbách (taky dost nalovíme). Když tam jsem a bavíme se o tom, jak to u nich vypadá s divočákama, tak většina odpovědí je - to není jak u vás, a něco na tom pravdy bude. Jak pak podle stavu lesa chcete něco vymýšlet? Stav lesa není to jediné, další faktory jsou zemědělské hospodaření, lovecký tlak, odlovy předchozí roky, počasí v raném stádiu odchovu mláďát, výskyt nemocí... a pak se problematika zesložiťuje tak dramaticky, že jednoduchý fungující model se nedá vymyslet = a tedy zase musíme skončit u nějakého typu plánování (ale rozhodně né vztažené na hektary lesa :-)). Spíše přihlédnout k výšši odlovu předchozí roky, nařídit lovit občas nějakou tu bachyni, povolit trofejové kňoury, a na společných lovech prase do velikosti 80 kg - což samozřejmě je opět o disciplíně lovců... a víme jak to je. A jsme zase na začátku :-).

Autor: Děda z lesa | 14.12.2013 12:08
Z čiré zvědavosti by mě zajímalo toto :
V ČR je téměř 6.000 honiteb různých druhů, pro které platí stejné vyhlášky Mze č.491/2002 a 553/2004. Dalo by se někde například zjistit, kolik honiteb z těchto tisícových počtů má vlastně normovanou černou zvěř ? Kromě LČR a jejich pronajatých honiteb jich asi mnoho nebude, navíc dodržet normované stavy, pohlaví či věkové třídy byť i v 1.000 ha honitbě asi dnes vůbec nejde.
Diskutuje tady dost myslivců z různých míst, ozvěte se ti, kteří máte černou zvěř normovanou nebo aspoň vaši sousedi...

Autor: Maral | 14.12.2013 11:38
A jsou o tom normování dva velmi dobré články ve Světě myslivosti 11/2013 - dle autorů se jedná o přežilou záležitost neodpovídající realitě. Ale jsme v Čechách, podle tradic zde jsou lidé povětšinou zvyklí na jistou formu organizovanosti, proto přežívá současná forma mysliveckého plánování dodnes, neboť jinak by se vše nejspíš zvrhlo v chaos.
Málokdo je na takové výši, aby lovil podle stavu prostředí (zejména lesa), který je nejlepším ukazatelem, dále aby lovil bez omezení zvěř skutečně jen odstřelovou atd. Proto plánování bude ještě dlouho přežívat.
V rozporu s potřebou pravidel jedná MZe, které nedělá vůbec nic a nechápu, zač jsou zaměstnanci úseku myslivosti na MZe odměňováni.

Autor: František Dušák | 14.12.2013 07:55
Radku, přesně o tom normování a probouzení jsem napsal článek do poslední Myslivosti na straně 22.

Autor: Radek Chadim | 14.12.2013 04:54
Nad zákony této země by jeden zaplakal, ale co už. Na čekané si kňoura člověk normálně ulovit ve většině případů nemůže, ale na naháňce díky té 45ce může člověk zastřelit vše co vyleze. My normovanou černou nemáme, ale mám pocit, že na čekané můžeme občas ulovit toho kňoura, já ho v povolence nemám a ani po tom netoužím, tak přesně nevím.
Už několik let tvrdím, že je třeba začít normovat zvěř podle jejího výskytu a dlouhodobě nenormovaně lovených kusů, protože věci to neuškodí, v dnešní době naopak spíše prospěje. Jenže než se vlivní probudí, tak už bude všechno jinak a nebude to potřeba :-).

Autor: Čestmír Kunetka | 13.12.2013 15:22
Máš pravdu Kocoure, na druhé fotografii je ten nejmladší z tria (na fotce uprostřed co má kšiltovku) a rovněž bych ho tipoval na střelce.

S tím metodickým pokynem má Děda z Lesa pravdu - ostatně téměř jako vždy. :-)))

Autor: kocourvbotach | 13.12.2013 11:58
Jestli to jsou Knezice u Třebíče,tak je v tom sdružení asi něco špatně.Loni tam při nahance došlo k zastřelení myslivce a letos toto...i kdyby měli povoleno střílet i slony,tak dvojkou rozhodně ne.ta událost je uz starší,tu fotku jsem viděl asi před třemi týdny,byla k ní j eště druhá a na ní jen ten mladý kluk,takže bych hádal že on je ten šťastný...

Autor: Děda z lesa | 13.12.2013 11:17
Pracovníci OStSM se řídí již třetím alibistickým postupem Mze, tentokráte vydaným dne 11.6.2013 pod čj.30998/2013 pod názvem "Metodický pokyn orgánům státní zprávy pro redukci početních stavů spárkaté zvěře pro období r. 2013 - 2018".
Díky současnému zaklínadlu - neúměrné škody vlivem přemnožené zvěře - povolí OStSM na základě tohoto pokynu Mze bez problémů téměř vše a klidně až do roku 2018, jak zde již bylo uvedeno.
Jinak se v myslivosti stanou věci, u kterých by se rozumný myslivec měl řídit rčením : mluviti stříbro, mlčeti zlato.

Autor: Jan Slavětínský | 13.12.2013 10:46
Ano státní správa tuto vyjímku povoluje. My to máme také a dokonce vám to dá i s "baterkama" a vším co jde. St.správa udělá vše a vše proto, aby se jí náhodou zpětně nevrátilo to, že na ní bude někdo chtít úhradu škody jen proto, že myslivci nedostali to o co požádali a někdo s ní bude řešit nějakou spoluvinu a podíl na věci.
K té fotce, normální člověk si nechá hodně věcí pro sebe. Toto jsou trumfy do ruky pro člověka, který má zálusk je použít,využít, zneužít. Ať na spolek, na hospodáře, na předsedu,na honitbu nebo na samotného střelce. Dál by to jelo podle Františka Dušáka.
Potom už se jen bránit "krajní nouzí nebo nutnou obranou". I když na lov těchto knourů mám svůj názor, tak stále zde platí nějaká legislativa.

Autor: palkopal | 13.12.2013 10:08
Uloven na naháňce být mohl, a to :
- buď normované stavy,
- nebo povolení či uložení snížení stavu zvěře § 39 (starší 2 let),
- v obou případech nutná výjimka z § 45 odst. 1 písm. u (způsob lovu).
Ale v žádném případě jednotnou střelou - není zmocnění pro výjimku z § 45 odst. 1 písm. k!
I když by možná byl problém s dokazováním, co je lončák a co kňour, protože v zákoně není definice, přestože tyto pojmy jsou uváděny (běžný problém naší legislativy, u soudu by mu to asi nakonec prošlo).
Jinak volovina toho, kdo se chlubí a dává foto na Internet.

Autor: George K. | 13.12.2013 09:40
Běžně se postupuje dle § 39. Do 14-ti dnů je to zpátky. Tak jak udělení vyjímek z § 45. Dokonce to máme u nás vydáno až do roku 2018.
Škody na porostu či zemědělských plodinách není třeba dokládat. Jen stačí napsat, že jim chcete zabránit. Samozřejmě je v rozhodnutí uvedeno, přednostně lovit zvěř mladou a samičí do dvou let věku. Lovit zvěř dospělou Vám nikdo nebrání. Je jen na Vás jak si tu žádost napíšete.

Autor: Maral | 13.12.2013 09:13
Já si myslím, že to povolit lze právě podle §39, neboť ta první věta hovoří jasně. Pokud MS žádost odůvodní počtem odlovených kusů té nenormované zvěře (například od 1.8.2011-31.7.2012 uloveno v honitbě XY 22 selat, 7 lončáků a 1 bachyně, od 1.8.2012 - 31.7.2013 v honitbě XY uloveno 34 selat, 10 lončáků a 2 bachyně) a dále doloží škody na zemědělských pozemcích (foto apod.), nevidím důvod k nevydání povolení k odlovu například 1-2 kusů dospělé samčí zvěře.
Povolení bude mít nejspíš časově omezenou platnost, což je logické a můžou tam být další podmínky (doložení zbraní, foto, počet kusů samčí dospělé zvěře - např. 2, atd.), ale podle mě to zákon umožňuje. Záleží právě na schopnosti a soudnosti dotyčného úředníka.
Nehledě na to, že každý soudný OSSM zná pokřivené poměry v české myslivosti, takže nějaké bazírování na nejasně stanovených v praxi používaných výkladech je k ničemu. Důležité je používat selský rozum.
A zajímalo by mě, jak by OSSM postupoval například na základě uvedené fotografie a jedním komentářem pod ní, že ten kňour byl opravdu uloven na společném honu vyfocenou zbraní. :D:D:D
Prostě zákon je jedna věc a realita druhá - tímto pokrytectvím je česká myslivost prolezlá jako starý zimník moly. A většinou se nejprve mačká spoušť a potom se přemýšlí, jak z toho ven.
Vše dovrší obligátní fráze - Co řešíte ? Leží ? Leží. Tak lovu zdar !
:D:D:D

Autor: M. Šimek | 13.12.2013 08:00
Souhlasím s Vámi, že to asi není úplně v pořádku, ale zároveň vím, že se tak někde běžně děje. Myslivci dostanou povolení, neřeší jeho oprávnění a v dobré víře prostě loví.

Autor: František Dušák | 13.12.2013 07:45
Ano 39 je možná, ale pochybuji, že jí někdo jen tak vydá protože, aby byl právně v pořádku, tak černá zde není normovaná, proto se stav snižuje vlastně na nulu. Chtěl bych vidět, kdo ze státní správy si to "lajzne", že bude kontrolovat, zda v honitbě nejsou řekněme po roce žádná prasata. Proto se raději vše točí na 36 odst. 5. Další věc je, že v metodickém pokynu MZe je jasně uvedeno v § 39 povolovat mladou zvěř a starší zvěř samičí. Pochopitelně metodický pokyn není dogma, ale málokdo ho bude obcházet. Jinak máte pravdu, že 39 je možnou cestou i k odstřelu samčí zvěře starší 24 měsíců. Ale už je to rozhodnutí a ne vyjádření a proto z toho pro obě strany plynou podstatně větší povinnosti a závazky než z 36 5. Pochopitelně i s následujícími sankčními tituly.

Autor: M. Šimek | 13.12.2013 07:23
Já měl doposud za to, že to lze přes § 39 zákona o myslivosti. Můžeme si o smyslu tohoto ustanovení myslet své, ale praxe bývá taková, že myslivci požádají, OSSM vydá povolení a myslivci loví i samčí zvěř starší dvou let.

Autor: František Dušák | 13.12.2013 06:30
Jelikož nechci diskutovat ve fotogalerii, tak jsem založil nové vlákno. Ve foto Hardy napsal "Pokud dostali výjimku, tak mohou lovit i kňoura staršího 24 měsíců. Což pokud si zažádají, tak jim OSSM téměř vždy vyjde vstříc." Ze zákona mohli dostat výjimku pouze na naháňku, co se samčí zvěře týče. Ono potom to tam bylo i napsáno, že byl střelen na naháňce. Chtěl bych Hardyho požádat, pokud ví o jednom jediném způsobu, kromě naháňky, jak oficiálně v honitbě bez normovaných stavů zvěře oficiálně povolit lov černé samčí zvěře starší 24 měsíců ať ho zde zveřejní.
Jinak jestli toho kňoura střelil na naháňce tím Bajkalem, tak porušil § 45 odst. 1 písm. k). Dle § 63 odst. 1 pokuta až do výše 30 000,- Kč a může současně přijít o lovecký lístek až na 2 roky.
Proto je dobré nedráždit hada bosou nohou a takové snímky raději neuveřejňovat, jak ostatně píše v jiné souvislosti v poslední Myslivosti Ing. Kopřiva na str. 16-17.